Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že v rozhlase je často a nadbytečně užíváno spojení „ale nicméně“.
Klíčové slovo:
médium
Odpověď:
Lidé, kteří vystupují v rozhlase nebo v televizi, by měli věnovat pozornost nejen obsahové, ale i zvukové stránce češtiny. Souhlasíme s vámi, že je často možné (i u profesionálních mluvčích) slýchat různá nadbytečná výplňková slova, popřípadě i tzv. hezitační zvuky (hmmm, eeee) apod. Jazyková poradna může doporučovat, ovšem to, že jsou lidem nabídnuta jistá doporučení, neznamená, že se jimi mluvčí budou řídit. Domníváme se, že především samotným médiím by mělo záležet na posluchačově pohodlí a na dobré úrovni mluveného projevu. Jediným řešením je oslovit samotné rozhlasové (televizní) mluvčí, případně jejich nadřízené. Zřejmě jen podněty od posluchačů mohou stávající situaci změnit.
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, když v médiích užívají slovesa zakončená ve 3. osobě množného čísla na -ou.
Klíčové slovo:
hovorový
Odpověď:
Nevíme, která slovesa máte konkrétně na mysli, můžeme jen říci, že u sloves 1. a 2. třídy je koncovka -ou zcela neutrální a spisovná (mažou, tisknou), u sloves 3. třídy (kryjou, kupujou) je hodnocena jako hovorová.
Poslední užití:
8.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že se v médiích při shodě přísudku s podmětem středního rodu užívá v koncovce příčestí -y namísto -a, například ve větě Kuřata běhaly.
Odpověď:
Bohužel dodržování shody ve středním rodě je obtížné i pro jazykově kultivované mluvčí a v tomto případě jde o častou chybu. Pokud jde však o komunikaci formální, oficiální, o připravené projevy, měli by mluvčí dbát na jejich kulturu a užívat vhodné jazykové prostředky.
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Snad by měly být nějaké předpisy pro používání jazyka. Redaktoři novin se špatně vyjadřují.
Klíčové slovo:
médium
Odpověď:
Česká republika nemá jazykový zákon, proto se pracovníci médií nemusejí řídit žádnými právními předpisy. Proti prohřeškům vůči jazykovým pravidlům nelze dělat nic jiného než se snažit působit ve prospěch projevu kultivovaného. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček.
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
V poslední době se v médiích často objevuje tvar „oni to ví“. Používají ho i profesionální spíkři v různých televizích. Proč se v médiích čeština tak komolí? Nebylo by dobré, kdyby moderátoři prošli nějakou výukou spisovné češtiny, alespoň na úrovni gymnázií?
Odpověď:
Pokud je nám známo, pracovníci v médiích, alespoň v těch veřejnoprávních, mají jazykovou průpravu. Odklon od kodifikace (zde konkrétně užití tvaru oni ví ve 3. osobě mn. č. namísto spisovného oni vědí) bývá běžnější především v nepřipravených projevech, např. v rozhovorech, v diskusních pořadech, reportážích. Odchylky od normy, pokud nejsou časté, jsou u tohoto typu pořadů tolerovatelné.
Poslední užití:
16.4.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.