Dotaz:
Došlo u daného jazykového jevu k úpravě pravidel?
Konkrétní dotaz:
Dozvěděla jsem se, že děti mají určovat u slova dveře číslo množné, nikoli pomnožné, proto bych se chtěla zeptat, kdy bylo u podstatných jmen zrušeno pomnožné číslo.
Klíčové slovo:
pomnožné číslo
Odpověď:
V češtině je protiklad jednosti (singularity) a nejednosti (plurality) vyjadřován tzv. číslem jednotným a množným (v jistém období svého vývoje měla čeština i tzv. číslo dvojné neboli duál, což znamená, že pro ohebná slova existoval třetí soubor tvarů, který byl užíván v případě, byly-li osoby, věci atp. právě dvě).
S číslem pomnožným (ani s číslem hromadným) česká gramatika nepracuje. Jako jména pomnožná označujeme podstatná jména, která mají pouze nebo převážně tvary množného čísla, přičemž svými tvary mohou označovat jak množství, tak jednotlivinu (např. záda, plavky, nůžky). Jak uvádějí metodické příručky pro didaktiku českého jazyka (např. Český jazyk 6 pro základní školy), učitelé by měli dětem zdůraznit, že např. u slova kleště (a jeho soustavy tvarů) nejde o číslo pomnožné, ale že je třeba u daného slova uvést číslo množné.
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Existuje slovník dětských výrazů, kde by byla slova jako např. nyny?
Klíčové slovo:
děti
Odpověď:
Není nám známo, že by existoval speciální slovník slov, která jsou užívána při komunikaci s dětmi. Důvodem bude i to, že tato část slovní zásoby je vázána zejména na užití v rámci konkrétní rodiny a její pravopisná či mluvnická podoba bude velmi variabilní. Výkladové slovníky češtiny však zachycují alespoň některá slova užívaná při komunikaci s dětmi, např. hajat, papat, papinkat, dadat apod.
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Vydal Ústav pro jazyk nějaké oficiální doporučení, jak tvořit genderově korektní dokumenty?
Odpověď:
Ústav pro jazyk český nevydal žádnou metodiku pro genderově senzitivní vyjadřování. Existují však různé příručky tohoto typu od jiných autorů. Jako příklad lze uvést publikaci z roku 2023 Jak na genderově senzitivní komunikaci v instituci: Metodika pro inkluzivní komunikaci, jejímiž autorkami jsou Gabriela Langhammerová, Ananké Nebeská a Eva Oliva ze Sociologického ústavu AV ČR nebo publikaci Technologické agentury ČR nazvanou Příručka pro užívání genderově senzitivního jazyka v komunikaci TA ČR.
Dotaz:
Lze očekávat v konkrétní oblasti jazyka změnu kodifikace?
Konkrétní dotaz:
Pokud se rozšíří zápis rodových variant s hvězdičkou naznačující zahrnutí všech genderových identit (např. student*ka), promítne se to do Internetové jazykové příručky?
Odpověď:
Pokud by se tento jazykový prostředek rozšířil natolik, že by byl uživateli češtiny považován za noremní, mohl by být následně zaznamenán v Internetové jazykové příručce, doplněný o patřičný výklad, tedy například v jakých komunikačních situacích je využíván. Avšak zda a popřípadě kdy se tak skutečně stane, nedokážeme v tuto chvíli předvídat.
Dotaz:
Vzdělávací a popularizační aktivity ÚJČ
Konkrétní dotaz:
Neplánujete náhodou uspořádat pro veřejnost konferenci na téma nebinárního vyjadřování v češtině?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; genderově neutrální vyjadřování
Odpověď:
Ne, konferenci na toto téma nepřipravujeme. Na konci roku 2025 by však mělo vyjít speciální číslo ústavního časopisu Naše řeč věnované genderové problematice v češtině.
Poslední užití:
20.2.2024
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.