Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Co znamená v jazykovědě termín vokál?
Klíčové slovo:
vokál
Odpověď:
Vokál je jiné označení pro samohlásku (lze se také setkat s termíny vokoid, vokalický zvuk). Více informací o pojmu vokál naleznete např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, který je snadno dostupný i online.
Poslední užití:
27.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Co znamená termín monoftongizace diftongů? Dané spojení mi připadá zbytečně komplikované a nesrozumitelné, setkal jsem se s ním v etymologickém slovníku.
Klíčové slovo:
monoftongizace diftongů
Odpověď:
Jazykovědný termín monoftongizace diftongů označuje proces, jehož podstatou je změna diftongu (dvojhlásky) na monoftong (jednoduchou hlásku). V češtině v určité fázi vývoje tímto způsobem postupně např. vznikla z dvojhlásky [uo] jednoduchá samohláska [ú], kterou zapisujeme dnes jako ů (kroužek nad písmenem je pozůstatkem nadepisovaného písmene o, které označovalo původní o-ový element). Termín se může pro laiky samozřejmě jevit jako komplikovaný, avšak neshledáváme na něm nic nepatřičného a není důvod hledat pro daný jev jiné odborné pojmenování. Podobně „nesrozumitelné“ jsou jistě pro každého z nás termíny ve všech oborech lidské činnosti, kterými se hlouběji nezabýváme. Více informací o pojmu monoftongizace diftongů naleznete např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, který je snadno dostupný i online.
Poslední užití:
27.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Monoftongizace
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Co znamená termín artikulace?
Klíčové slovo:
artikulace
Odpověď:
Jazykovědný (fonetický) termín artikulace (česky článkování) označuje zjednodušeně řečeno vytváření hlásek. Jde o koordinovanou činnost mluvidel vedoucí k produkci řeči. Více informací o pojmu artikulace naleznete např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, který je snadno dostupný i online.
Poslední užití:
27.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Jaká je definice termínu střídnice?
Klíčové slovo:
střídnice
Odpověď:
Jako střídnice se v jazykovědě nazývá hláska, která střídá na témže místě slova nebo jeho tvaru hlásku jinou (např. hoch versus hoši, tj. střídají se zde [ch] a [š]). V historické fonologii pak jde o hlásku, která se vyvinula pravidelným hláskovým vývojem z jiné hlásky (např. hláska [h] z hlásky [g]). Při srovnávání jazyků střídnice označuje hlásku, která odpovídá jiné hlásce ve srovnávaném jazyce (musí jít pochopitelně o jazyky, které se vyvinuly ze společného základu).
Poslední užití:
27.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím vysvětlit, co znamená termín příklonná pozice?
Klíčové slovo:
příklonná pozice
Odpověď:
Zjednodušeně řečeno stojí v tzv. příklonné pozici v češtině výrazy (obvykle jednoslabičné), které nemají vlastní přízvuk, ale „přiklánějí“ se k jinému, přízvučnému slovu, s nímž tvoří jeden přízvukový celek (tzv. přízvukový takt či fonetické slovo). Dané výrazy se nazývají klitika a dělí se na enklitika (neboli příklonky), jež se pojí se slovem, které jim bezprostředně předchází (např. 'vrať se), a proklitika (čili předklonky), jež se naopak vážou ke slovu, které za nimi těsně následuje (např. 'myslím, že 'přijde). Podrobnější informace naleznete např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, který je dostupný i online (viz heslo Klitikon).
Poslední užití:
5.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Klitikon
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Jak se odborně nazývá nedokonalost v mluvené řeči, která se projevuje vznikem zvuků typu [eee], [ááá], [hmmm]?
Klíčové slovo:
hezitace
Odpověď:
Daný jev se nazývá hezitace, uvedené zvuky pak hezitační. Hezitace se vyskytují v řeči tehdy, když váháme, promýšlíme formulaci výpovědi, jsme v rozpacích atp., jde tedy konkrétně o porušování souvislé řeči ulpíváním na některých hláskách nebo slabikách. Více se o hezitačních zvucích lze dozvědět např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, který je dostupný i online.
Poslední užití:
17.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Hezitační zvuk
Dotaz:
Korektury textu
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jak správně řešit uvedené jazykové problémy? Potřebuji pomoci s 15 případy interpunkční a formulační problematiky.
Klíčové slovo:
korektura textu
Odpověď:
Korektury jazyková poradna Ústavu pro jazyk český neprovádí a příliš rozsáhlé dotazy s mnoha položkami (obvykle více než 10) neřeší. Odkazuje přitom alespoň na příslušnou literaturu a zdroje a nabízí pomoc jen s těmi případy, které nebude možné vyřešit za použití příslušných zdrojů.
Poslední užití:
23.5.2019
Atributy odpovědi
Kam odkazujeme: Jazykové příručky a zdroje podle povahy jazykové problematiky..
Dotaz:
Dotaz pro jiné odborníky (lingvisty)
Konkrétní dotaz:
Jaká jsou pravidla přepisu barmštiny do češtiny?
Klíčové slovo:
barmština
Odpověď:
Tento dotaz bohužel nespadá do kompetence jazykové poradny ÚJČ AV ČR, je nutné se obrátit přímo na barmanisty, např. z Ústavu Dálného východu FF UK.
Poslední užití:
16.8.2017
Atributy odpovědi
Kam odkazujeme: barmanistika (Ústav Dálného východu FF UK).
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Jak se označují slova, která stejně znějí, ale různě se píšou, např. vést – vézt?
Klíčové slovo:
homofon
Odpověď:
Zvukově shodné, ale graficky odlišné jazykové jednotky se nazývají homofony.
Poslední užití:
16.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dotaz pro jiné odborníky (lingvisty)
Konkrétní dotaz:
Jaký je důvod pro to, aby jméno boha Zeus mělo ve 2. pádě tvar Dia?
Klíčové slovo:
Zeus
Odpověď:
Vysvětlení je nutné hledat již v jazyce původu tohoto jména, tj. ve staré řečtině. 1. pád jména Zeus obsahoval tzv. silnou vokalickou skupinu -ieu-, která ve vývoji vyvolala změnu D- na Z-, zatímco nepřímé pády měly tzv. slabou vokalickou skupinu -iu-, při níž zůstalo D-. Pro podrobnější vysvětlení je třeba se obrátit na odborníky v tomto oboru.
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Co je to hovorový jazykový prostředek?
Klíčové slovo:
hovorový
Odpověď:
Podle Internetové jazykové příručky jsou hovorové jazykové prostředky součástí spisovného jazyka a vyčleňují se v rámci snahy přesněji specifikovat bohaté stylové rozrůznění spisovné češtiny a částečně zohlednit protiklad psanosti a mluvenosti (odtud „hovorová“). Řadíme k nim prostředky, které se používají v méně oficiálních komunikátech (v méně formálních diskusích, při pracovních seminářích, schůzích apod.). Jako příklad uveďme tvary policisti, kupujou, tenhle, můžou, lítat, taky, líp, míň nebo výrazy jako panelák, koukat aj. Nový encyklopedický slovník češtiny však upozorňuje, že adjektivum hovorový je dnes víceznačné.
Poslední užití:
11.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Slovníček – vybrané pojmy
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spisovná čeština
Dotaz:
Dotazy pro jiné odborníky
Konkrétní dotaz:
Je možné vyloučit romský původ nositelky příjmení Gašičová?
Klíčové slovo:
Gašičová
Odpověď:
Přesný původ nositelů příjmení může objasnit výhradně genealogický průzkum, nikoli lingvistika (např. Romové obvykle přejímali příjmení od etnik, na jejichž území žili).
Poslední užití:
2.1.2018
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.