Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro kultivovaný jazykový projev?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Doporučujeme řídit se zásadami uvedenými v elektronické Internetové jazykové příručce, popřípadě v tištěné Akademické příručce českého jazyka. Další doporučení naleznete na adrese http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/doporucena-literatura.html.
Poslední užití:
28.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Kde je možné získat/najít příručku daného typu?
Konkrétní dotaz:
Kde je možné zakoupit Internetovou jazykovou příručku?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Internetová jazyková příručka (IJP) je volně přístupná na adrese prirucka.ujc.cas.cz. Tištěná podoba výkladové části IJP – Akademická příručka českého jazyka – je k dostání v běžné síti knihkupectví.
Poslední užití:
19.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jaké dotazy lze klást jazykové poradně?
Konkrétní dotaz:
Poskytuje jazyková poradna výklady konkrétních příjmení?
Klíčové slovo:
výklad příjmení
Odpověď:
Ano, výklad konkrétního příjmení můžeme poskytnout, pokud ho ovšem nalezneme v běžně dostupných onomastických příručkách. Jestliže tam dané příjmení není, lze někdy vyslovit určitou hypotézu např. alespoň o jazyce původu, většinou však musíme odkázat na příslušné specialisty, nejčastěji z oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Dotaz:
Dotaz pro jiné odborníky (lingvisty)
Konkrétní dotaz:
Existuje a máte k dispozici nějaký počítačový program, který by dovedl řadit položky podle abecedy, avšak nikoli od počátečního, ale od koncového písmene?
Klíčové slovo:
retrográdní seznam
Odpověď:
Takový program v jazykové poradně běžně nepoužíváme, avšak jistě existuje (na internetu jsou např. volně k dispozici kolekce doplňků pro běžně užívané tabulkové procesory, které tzv. retrográdní řazení umožní). Pro více informací se zkuste obrátit na počítačové lingvisty atp.
Poslední užití:
12.9.2017
Atributy odpovědi
Kam odkazujeme: Ústav českého národního korpusu FF UK; Ústav formální a aplikované lingvistiky MFF UK; Ústav českého jazyka FF MU; Centrum zpracování přirozeného jazyka FI MU.
Dotaz:
Dotaz pro jiné odborníky (lingvisty)
Konkrétní dotaz:
Existuje nějaký seznam místních a pomístních jmen, který by nebyl řazen podle abecedy od počátečního, ale od koncového písmene?
Klíčové slovo:
retrográdní seznam
Odpověď:
Takovéto seznamy se nazývají retrográdní. Pro pomístní jména existuje Retrográdní index lexikálních jednotek pomístních jmen v Čechách od L. Olivové-Nezbedové a J. Matúšové z roku 1991 (pro pomístní jména na Moravě a ve Slezsku podobný seznam k dispozici není). Pokud jde o místní jména, doporučujeme publikace K. Olivy Retrográdní slovník k dílu Dr. Antonína Profouse „Místní jména v Čechách“ I-V. Část I. Česká místní jména z roku 1976 a R. Šrámka Retrográdní slovník místních jmen Moravy a Slezska z roku 2013. Více informací k této problematice by mohli podat pracovníci onomastického a dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Poslední užití:
12.9.2017
Atributy odpovědi
Kam odkazujeme: onomastické a dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Dotaz:
Dotaz pro jiné odborníky (lingvisty)
Konkrétní dotaz:
Lze v češtině aktuálně používat název Lužice, obyvatelské jméno Lužičan atp., nebo se má užívat výhradně spojení Srbská Lužice, Lužický Srb atd.? Doslechla jsem se, že došlo nově k nějaké změně.
Klíčové slovo:
Lužice; Lužičan
Odpověď:
Na tuto otázku bohužel neumíme fundovaně odpovědět. Doporučujeme proto obrátit se s touto otázkou na sorabisty např. z Katedry středoevropských studií FF UK nebo přímo na Společnost přátel Lužice (jak již jen z názvu tohoto spolku vyplývá, název Lužice se jistě i v současnosti běžně vyskytuje; z jejich webových stránek je pak patrné, že pro současné obyvatele Lužice užívají nejčastěji pojmenování Lužický Srb, avšak nevyhýbají se ani výrazu Lužičan).
Poslední užití:
12.10.2017
Atributy odpovědi
Kam odkazujeme: sorabisti z Katedry středoevropských studií FF UK, Společnost přátel Lužice.
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Co označuje termín palatalizovaná velára?
Klíčové slovo:
palatalizovaná velára
Odpověď:
Termín palatalizace označuje druh sekundární artikulace, jde o doprovodné přiblížení jazyka k tvrdému patru. Velára je souhláska artikulovaná na měkkém patře, v češtině např. k, g nebo ch. Zjednodušeně řečeno lze palatalizovanou veláru charakterizovat jako změkčenou velární souhlásku. Více informací o daných termínech a také o historickém procesu nazývaném jako palatalizace velár naleznete např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, který je snadno dostupný i online.
Poslední užití:
27.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Palatalizace
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Co znamená v jazykovědě termín vokál?
Klíčové slovo:
vokál
Odpověď:
Vokál je jiné označení pro samohlásku (lze se také setkat s termíny vokoid, vokalický zvuk). Více informací o pojmu vokál naleznete např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, který je snadno dostupný i online.
Poslední užití:
27.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Co znamená termín monoftongizace diftongů? Dané spojení mi připadá zbytečně komplikované a nesrozumitelné, setkal jsem se s ním v etymologickém slovníku.
Klíčové slovo:
monoftongizace diftongů
Odpověď:
Jazykovědný termín monoftongizace diftongů označuje proces, jehož podstatou je změna diftongu (dvojhlásky) na monoftong (jednoduchou hlásku). V češtině v určité fázi vývoje tímto způsobem postupně např. vznikla z dvojhlásky [uo] jednoduchá samohláska [ú], kterou zapisujeme dnes jako ů (kroužek nad písmenem je pozůstatkem nadepisovaného písmene o, které označovalo původní o-ový element). Termín se může pro laiky samozřejmě jevit jako komplikovaný, avšak neshledáváme na něm nic nepatřičného a není důvod hledat pro daný jev jiné odborné pojmenování. Podobně „nesrozumitelné“ jsou jistě pro každého z nás termíny ve všech oborech lidské činnosti, kterými se hlouběji nezabýváme. Více informací o pojmu monoftongizace diftongů naleznete např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, který je snadno dostupný i online.
Poslední užití:
27.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Monoftongizace
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.