Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz týkající se českých ekvivalentů cizích zeměpisných jmen. Chápu, že užíváme např. Berlín místo původního Berlin, avšak u některých jmen jsem hodně na pochybách. Můžete mít dát radu, čím se přesně řídit?
Klíčové slovo:
exonyma
Odpověď:
Zjednodušeně řečeno platí, že u jmen velmi frekventovaných (jako např. Paříž, Londýn, Berlín) se užívá téměř výhradně jejich vžitá česká varianta. U méně frekventovaných názvů pak úzus kolísá (tj. někteří mluvčí či pisatelé preferují podobu Štýrský Hradec, jiní Graz). Existují pak také již téměř zapomenutá exonyma (tj. domácí podoby cizích názvů), s nimiž se lze setkat pouze výjimečně (např. Lázně Chudoba pro polské město Kudowa-Zdrój). Je tedy nutno volit jednotlivé názvy s ohledem na typ textu a jeho předpokládané čtenáře. Dodejme ještě, že standardizovanou formu takovýchto jmen zachycuje publikace Index českých exonym, která nám případné rozhodování může značně usnadnit. Pro zjišťování současného úzu doporučujeme zejména jazykové korpusy ČNK.
Poslední užití:
15.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Mají se v turistickém průvodci v češtině používat exonyma, tj. české protějšky cizích zeměpisných jmen (např. Krakov místo Kraków, Čenstochová místo Częstochowa)? Vzhledem k tomu, že se v textu vyskytují rovněž názvy, které české exonymum nemají, obávám se nejednotnosti a možného zmatení turistů, kteří pak na místě uvidí jiné nápisy, než jaké uvádí průvodce.
Klíčové slovo:
exonymum
Odpověď:
Zjednodušeně řečeno platí, že u jmen velmi frekventovaných (jako např. Varšava, Krakov) se užívá téměř výhradně jejich vžitá česká varianta (s občasnými výjimkami typu klub Juvenia Kraków, kdy je daný název součástí jiného pojmenování, ačkoli i zde lze samozřejmě exonymum uplatnit). U méně frekventovaných názvů pak úzus kolísá (tj. někteří mluvčí či pisatelé preferují podobu Opolí, jiní Opole). Existují pak také již téměř zapomenutá exonyma, s nimiž se lze setkat pouze výjimečně (např. Lázně Chudoba pro polské město Kudowa-Zdrój). Je tedy nutno volit jednotlivé názvy s ohledem na typ textu a jeho předpokládané čtenáře. V tomto případě doporučujeme při prvním užití exonyma napsat příslušné endonymum, tj. podobu v jazyce původu, za něj do závorky, např. Čenstochová (polsky Częstochowa). Dodejme ještě, že oficiální standardizovanou formu takovýchto jmen zachycuje publikace Index českých exonym.
Poslední užití:
17.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak mám v českých textech nakládat s názvy polských měst, pro něž neexistují exonyma, tj. počeštěné podoby? Jde mi zejména o písmena, která se v češtině běžně nevyskytují.
Klíčové slovo:
pravopis názvů polských měst
Odpověď:
Doporučujeme užívat tato jména v češtině v původní polské podobě včetně náležitých znaků. Pokud to z technických důvodů není možné (což bylo časté zejména v minulosti), pak Pravidla českého pravopisu připouštějí tato písmena adekvátně nahrazovat, tj. např. ą = on, ę = en (před „p“ a „b“ však om, respektive em), ł = l atd.
Poslední užití:
17.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je náležitý český název města v Iráckém Kurdistánu, respektive v Iráku: Irbíl, Erbíl, nebo Arbíl?
Klíčové slovo:
Irbíl
Odpověď:
V souladu s aktuálním vydáním Indexu českých exonym, jehož obsah je pro určité instituce (např. některá ministerstva) závazný, doporučujeme v tomto případě užívat oficiální standardizované české exonymum (tj. domácí podobu cizího jména) Irbíl, které v současných textech převažuje. Varianty Erbíl a Arbíl, které uvádí např. Geografický místopisný slovník světa, jsou frekventované mnohem méně.
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Mohou se v českých textech používat původní názvy pro cizí zeměpisná jména, ačkoli existují jejich české protějšky (např. Leuven/Louvain místo Lovaň)?
Klíčové slovo:
Lovaň
Odpověď:
Zjednodušeně řečeno platí, že u jmen velmi frekventovaných (jako např. Paříž, Londýn) se užívá téměř výhradně jejich vžitá česká varianta. U méně frekventovaných názvů pak úzus kolísá (tj. někteří mluvčí či pisatelé preferují podobu Štýrský Hradec, jiní Graz). Existují pak také již téměř zapomenutá exonyma (tj. domácí podoby cizích názvů), s nimiž se lze setkat pouze výjimečně (např. Lázně Chudoba pro polské město Kudowa-Zdrój). Je tedy nutno volit jednotlivé názvy s ohledem na typ textu a jeho předpokládané čtenáře. Pokud jde o uvedené město, převažuje podoba Lovaň, varianty Leuven a Louvain (tzv. endonyma, užívající se v nizozemštině a francouzštině) se v současných českých textech vyskytují zejména tehdy, jsou-li součástí citovaného vlastního jména (např. název místní univerzity Katholieke Universiteit Leuven) či je autoři záměrně uvádějí v závorce za exonymem Lovaň pro jistotu kvůli upřesnění. Dodejme ještě, že standardizovanou formu takovýchto jmen zachycuje publikace Index českých exonym. Zde se dozvíme, že Lovaň je opravdu oficiální české exonymum pro toto město a že dříve se pro něj užívala v češtině rovněž pojmenování Levna a Luváň.
Zvažované varianty:
Lovaň
Leuven
Louvain
Poslední užití:
15.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Existuje počeštěný název pro polské město Bielsko-Biała?
Klíčové slovo:
Bílsko-Bělá
Odpověď:
Ano, počeštěná podoba cizího názvu, tzv. exonymum, zní Bílsko-Bělá, avšak jak uvádí Index českých exonym, je to jméno zastaralé. V dnešním úzu se občas vyskytne, avšak častější je užívání původní podoby názvu (tzv. endonyma) Bielsko-Biała. Doporučujeme volit jednotlivá pojmenování vždy s ohledem na typ textu a jeho předpokládané čtenáře.
Zvažované varianty:
Bielsko-Biała
Bílsko-Bělá
Poslední užití:
12.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Existuje počeštěný název indického města, jehož anglická podoba je Darjeeling? Nebo mám užívat tento přepis?
Klíčové slovo:
Dardžiling
Odpověď:
Oficiální standardizované české exonymum (tj. domácí podoba cizího jména) dle aktuálního vydání Indexu českých exonym, jehož obsah je pro určité instituce (např. některá ministerstva) závazný, zní Dardžiling. V ostatních případech však lze užít i variantu Dárdžiling, která je v úzu zřejmě frekventovanější a kterou uvádí např. Geografický místopisný slovník světa. Anglický přepis Darjeeling v českých textech užívat nedoporučujeme.
Zvažované varianty:
Dardžiling
Dárdžiling
Darjeeling
Poslední užití:
31.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Na matrice nám sdělili, že není možné zapsat jméno Jůlie s kroužkovaným „ů“, protože to není správně česky, přitom třeba ve jméně Růžena se kroužek píše. Nám se naopak zdá z hlediska češtiny nesprávné psát krátce Julie. Můžete nám k tomu něco bližšího říct?
Klíčové slovo:
Julie
Odpověď:
Základní českou podobou tohoto ženského rodného jména je Julie. Zápis s kroužkem doporučit rozhodně nelze. Písmeno „ů“ se totiž vyvinulo pouze tam, kde byla ve staré češtině hláska [ó], což opravdu není případ jména Julie. Naproti tomu jméno Růžena vzniklo jako česká obdoba cizích jmen pocházejících z latinského základu rosa, tj. růže, růžová. Zde je tedy psaní kroužku zcela namístě. Dodejme, že samohlásková délka je v písmu signalizována např. ve slovenské či maďarské variantě daného jména, které však zní Júlia (tj. s koncovým „a“).
Zvažované varianty:
Julie
Júlie
Jůlie
Poslední užití:
27.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Potýkám se s názvy německých měst zakončených na -berg a -burg. U některých z nich existuje vžité české exonymum, v němž se mj. mění zakončení na -berk a -burk, např. Nürnberg – Norimberk, ale u jiných váhám. Podle jakých kritérií se lze řídit u jmen typu Bernburg, Goldberg či Marburg? A lze název města Wittenberg počeštit na Vitenberk?
Klíčové slovo:
-berg; -burg
Odpověď:
Obecně je nutno konstatovat, že jednotné pravidlo pro zacházení s těmito typy německých jmen v češtině neexistuje. Jak zcela správně konstatujete, u některých z nich existuje vžité české exonymum (tj. domácí podoba cizího jména), u jiných nikoli, případně se počeštěná varianta vyskytuje jen zřídka či jen v omezeném typu textů; záleží zejména na velikosti daného města a jeho významnosti ve vztahu k naší zemi. Doporučujeme vycházet primárně ze standardizační příručky Index českých exonym, případně z analýzy úzu na základě dat Českého národního korpusu. Dále je nutné přihlédnout k typu textu, v němž chcete exonyma používat, a podle toho se rozhodnout, zda zvolit výhradně podoby aktuálně stále živé, nebo i již ustupující, či dokonce zcela historické. Máte rovněž pravdu, že Norimberk je v současné češtině běžně užívané a bez problémů srozumitelné exonymum, které v úzu naprosto převládá (a samozřejmě je i standardizováno právě v Indexu českých exonym). Naproti tomu města Bernburg a Goldberg žádná oficiální (a pravděpodobně ani neoficiální) česká exonyma nemají. Totéž pak platí o Wittenbergu s tím rozdílem, že lze v českých textech spíše výjimečně dohledat např. formu Vitenberk, standardizována však není a domníváme se, že nemusí být ani všeobecně srozumitelná. Počeštěné jméno Marburk označuje Index českých exonym jako zastaralé, čemuž pochopitelně odpovídá fakt, že v současném úzu převládá podoba Marburg. Ve specializovaném např. historickém textu však dané exonymum jistě i dnes bude mít své místo.
Poslední užití:
6.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná podoba názvu kazašského hlavního města, které se do roku 2019 jmenovalo Astana? Setkávám se s názorem, že by to měl být Nur-Sultán, protože v češtině se slovo „sultán“ píše s dlouhým „á“.
Klíčové slovo:
Nur-Sultan
Odpověď je neaktuální.
Odpověď:
Žádná dostupná příručka, která by tento název v češtině standardizovala, není v současnosti (tj. v roce 2020) bohužel dostupná (aktuální pojmenování hlavního města Kazachstánu neobsahuje např. ani Index českých exonym z roku 2019). Doporučujeme proto užívat název Nur-Sultan, který odpovídá kazašskému Нұр-Сұлтан a v současném českém úzu jednoznačně převažuje. Existence obecného jména „sultán“ zde není rozhodující. Doplňme, že aktuální vydání standardizační publikace od ČÚZK Jména států a jejich územních částí z roku 2009 obsahuje ještě samozřejmě jméno Astana, pravděpodobně by však mělo časem vzniknout vydání nové, doporučujeme tedy do něj posléze nahlédnout.
Zvažované varianty:
Nur-Sultán
Nur-Sultan
Poslední užití:
22.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Jména států a jejich územních částí. 2009. (platí od 2009)
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.