Dotaz:
Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz:
Potřebuji poradit s přepisem čínského jména do češtiny. Mám jeho podobu převedenou do angličtiny. Dají se někde zjistit přesná pravidla?
Klíčové slovo:
přepis jména z čínštiny
Odpověď:
Pokud máte korektní podobu jména v oficiální čínské transkripci (tzv. pinyin, respektive pchin-jin), pak můžete využít ověřený web cinsky.cz, kde naleznete užitečný on-line převodník. Obecné základní poučení obsahují také Pravidla českého pravopisu (akademická verze). Pro více informací ohledně českého přepisu doporučujeme např. publikaci Transkripce čínštiny (editorka Hana Třísková, Praha, Česko-čínská společnost 1999), a zejména konzultaci se sinology (např. z Orientálního ústavu AV ČR), protože v jazykové poradně nepracuje nikdo s touto potřebnou specializací.
Poslední užití:
3.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz:
Jak by se mělo v češtině (např. v novinách) zacházet se jmény Rusů, která mají v dokladech přepsána na základě angličtiny? Setkávám se s tím, že nositelé těchto jmen trvají i v českém textu na podobě odpovídající jejich dokladům. Je toto nějak regulováno?
Klíčové slovo:
přepis jmen z ruštiny
Odpověď:
Pro převod jmen z ruské azbuky platí skutečně pro češtinu jiná pravidla než pro angličtinu nebo jiné jazyky. Pokud má někdo v dokladech podobu odpovídající anglickému přepisu, je nutné to respektovat, avšak pouze pokud jde o oficiální dokumenty. V jiných typech textů, jako jsou např. články v novinách, doporučujeme postupovat podle českých pravidel. Žádný český zákon ale tuto běžnou praxi neupravuje.
Dotaz:
Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz:
Jak mám postupovat při přepisu ruských vlastních jmen do češtiny? Mám se řídit zásadami shodnými pro angličtinu?
Klíčové slovo:
přepis jmen z ruštiny
Odpověď:
Základní poučení o převodu (tj. transkripci a transliteraci) jmen z ruské azbuky do latinky naleznete v akademickém vydání Pravidel českého pravopisu. Upozorňujeme, že pro transkripci do češtiny platí jiná pravidla než do angličtiny nebo jiných jazyků. Dané problematiky se také dotýká norma ČSN ISO 9 a nařízení vlády o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy (č. 594/2006 Sb.). Více se o tomto širokém tématu dočtete ve zmiňovaných Pravidlech českého pravopisu a dále např. v článku Psaní ruských jmen v češtině od významného českého jazykovědce a mj. rusisty Bohuslava Havránka, který vyšel v časopise Naše řeč v roce 1949, nověji pak v disertační práci S. Špačkové Rusko-česká textová a jazyková ekvivalence propriálního lexika (viz https://is.muni.cz/th/en8dp/Disertace.pdf).
Poslední užití:
4.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4110
Dotaz:
Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz:
U jména generála Ingra se setkávám se zápisem Sergěj. Je to správně?
Klíčové slovo:
Sergěj
Odpověď:
Jak se lze dozvědět i z internetových zdrojů, tento generál se původně jmenoval Jan Ingr, v průběhu života však přijal pravoslaví a s ním i nové jméno. Podoba *Sergěj však není (a ani dříve nebyla) z jazykového hlediska korektní. Písmeno „ě“ se v češtině může vyskytovat výhradně tam, kde naznačuje měkkost předchozí hlásky, žádné měkké „g“ však nemáme. Ani cizí jazyky zapisované azbukou neposkytují pro takovýto zápis oporu (rusky, bulharsky atp. se dané jméno píše Сергей, náležitý přepis do češtiny je tedy Sergej). Je možné, že podoba Sergěj odráží např. starý ruský pravopis platný do r. 1917, v němž se kromě písmena „e“ vyskytoval ještě také znak „ѣ“ (tzv. jať, které bylo pravopisnou reformou odstraněno), ačkoli výslovnost slabik, kde se psalo jať a kde „e“, byla naprosto stejná. Jak dokládá článek Psaní ruských jmen v češtině od významného českého jazykovědce a mj. rusisty Bohuslava Havránka publikovaný v časopise Naše řeč v roce 1949, přepisovat dané jméno (i pokud by šlo původně o podobu Сергѣй s jať) jako Sergěj nebylo v češtině náležité ani po roce 1917, ani před ním. Na rozšíření zápisu *Sergěj v češtině má jistě značný vliv např. pamětní deska v Ingrově rodné obci Vlkoš. V textech obsažených v Českém národním korpusu však převažuje u dané osobnosti podoba Sergej, podobně např. v materiálech Vlády ČR, České televize či Českého rozhlasu (výstupy Vojenského historického ústavu Praha nejsou v tomto směru jednotné). Je samozřejmě možné, že sám generál své jméno zapisoval jako Sergěj. Ostatně v roce 2016 evidentně žili v Česku dva starší lidé nesoucí tuto podobu jména.
Zvažované varianty:
Sergěj
Sergej
Poslední užití:
28.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4110
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaká je správná podoba zeměpisného jména: Mariánka, nebo Marjánka? Na staré mapě bylo Mariánka, avšak nyní se lze setkat i se zápisem Marjánka.
Klíčové slovo:
Mariánka; Marjánka
Odpověď:
Z jazykového hlediska jsou oba zápisy možné, v zeměpisných jménech se vyskytují oba dva. Vzhledem k tomu, že neuvádíte, o kterou lokalitu se přesně jedná, nemůžeme ověřit, jak a zda vůbec je tento název standardizovaný.
Zvažované varianty:
Mariánka
Marjánka
Poslední užití:
1.6.2015
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.