Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak v češtině zapsat ukrajinský název Ivano-frankivská oblast? Má tam být spojovník, nebo se to má psát dohromady?
Klíčové slovo:
Ivano-Frankivská oblast
Odpověď:
Toto pojmenování související s endonymem (tj. podobou v jazyce původu, v tomto případě transkribovanou do latinky) Ivano-Frankivsk doporučujeme v českých textech zapisovat se spojovníkem, tj. Ivano-frankivská oblast (analogicky např. podle frýdecko-místecký od Frýdek-Místek).
Vzhledem k tomu, že pro dané ukrajinské město je více vžité české exonymum (tj. domácí podoba cizího názvu) Ivano-Frankovsk (rovněž se spojovníkem), které uvádí i Geografický místopisný slovník světa, je samozřejmě možné užít rovněž počeštěnou podobu Ivano-frankovská oblast.
Zvažované varianty:
Ivanofrankivská oblast
Ivano-frankivská oblast
Poslední užití:
22.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak v češtině zapsat název ukrajinského města Ivano-Frankivsk? Má tam být spojovník, nebo pomlčka?
Klíčové slovo:
Ivano-Frankivsk
Odpověď:
Toto endonymum (tj. podoba v jazyce původu, v tomto případě transkribovaná do latinky) doporučujeme v českých textech zapisovat v souladu s praxí se spojovníkem, tj. Ivano-Frankivsk. Jak však dokládají mj. data z Českého národního korpusu, pro dané ukrajinské město je více vžité české exonymum (tj. domácí podoba cizího názvu) Ivano-Frankovsk (rovněž se spojovníkem), které uvádí i Geografický místopisný slovník světa.
Zvažované varianty:
Ivano-Frankivsk
Ivano–Frankivsk
Poslední užití:
22.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaká je správná podoba názvu: dohromady Dyjskosvratecký úval, nebo se spojovníkem Dyjsko-svratecký úval?
Klíčové slovo:
Dyjsko-svratecký úval
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že se v názvu tohoto geomorfologického celku objevuje složené přídavné jméno souřadné, nikoli podřadné, píšeme Dyjsko-svratecký úval se spojovníkem (jde zde o souřadné spojení jmen řek Dyje a Svratky). V této podobě je pojmenování rovněž geograficky standardizováno, viz Geoportál ČÚZK. Nejde zde tedy o tradiční způsob psaní některých jmen typu Českomoravská vrchovina, Moravskoslezský kraj, který odporuje jinak obecně platným základním pravidlům o psaní složených přídavných jmen.
Zvažované varianty:
Dyjsko-svratecký úval
Dyjskosvratecký úval
Poslední užití:
6.2.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině náležitá podoba názvu ruského jezera: Pleščejovo, nebo Pleščejevovo, nebo Pleščejevo?
Klíčové slovo:
jezero Pleščejevo
Odpověď:
Toto jméno bohužel není v žádném ze zdrojů, které máme k dispozici, obsaženo, odpovědět však můžeme na základě konzultace s odbornicí na ruštinu: Vzhledem k tomu, že název „Pleščejevo“ není motivován osobním jménem Pleščej nebo Pleščejev, název by měl znít v češtině skutečně Pleščejevo, nikoliv *Pleščejovo nebo *Pleščejevovo. Nejde však o Pleščejevo jezero (jako např. Máchovo jezero), ale jezero Pleščejevo (jako např. jezero Malawi, tj. podstatné jméno rodu středního).
Zvažované varianty:
Pleščejovo jezero
Pleščejevovo jezero
jezero Pleščejevo
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaké je správné pořadí jmen přírodovědce Mendla: Gregor Johann Mendel, nebo obráceně Johann Gregor Mendel? Setkávám se s oběma variantami.
Klíčové slovo:
Mendel
Odpověď:
Souhlasíme s vámi, že se často vyskytují obě možnosti. Mendel byl pokřtěn jako Johann a jméno Gregor přijal až později v klášteře, jde tedy o řeholní, nikoli křestní jméno. Můžeme se setkat i s tím, že je uvedeno pouze jedno z nich (případně se mohou vyskytovat jejich české ekvivalenty, tj. Řehoř a Jan). Stanovení „správného“ pořadí jednotlivých jmen však nespadá do kompetence jazykovědců. Podle dat z Českého národního korpusu začala cca po roce 2000 stoupat frekvence posloupnosti: řádové jméno, křestní jméno, příjmení, která se předtím takřka neobjevovala (tuto variantu, tj. Gregor Johann Mendel, zvolili např. i autoři Biografického slovníku z Historického ústavu AV ČR); v současnosti zřejmě dokonce mírně převažuje. Je však nutno dodat, že existují i opačné případy, kdy se pevně vžilo pořadí křestní jméno, řádové jméno, příjmení (srov. např. Jan Anastáz Opasek, vlastním jménem Jan Opasek), a že u řady jiných řeholníků se křestní jméno, respektive příjmení často vůbec neuvádí.
Dotaz:
Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz:
Jak se do češtiny přepisuje ženské rodné jméno Тетяна? Teťana, Tetjana, nebo ještě jinak?
Klíčové slovo:
Teťana
Odpověď:
V češtině doporučujeme přepsat jméno Тетяна z ukrajinštiny jako Teťana (tato podoba je uvedena mj. rovněž v příručce M. Knappové Jak se bude vaše dítě jmenovat?). V transkripčních tabulkách v akademickém vydání Pravidel českého pravopisu ani v aktuálně platném nařízení vlády ze dne 25. dubna 2007, kterým se mění nařízení vlády č. 594/2006 Sb., o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy, bohužel není kombinace znaků тя v ukrajinské cyrilici explicitně zmíněna, nicméně z analogického příkladu přepisu jiného jména (Потебня = Potebňa), které je zde uvedeno, vyplývá, že v takových případech znak я neoznačuje „ja“ (nevznikne tedy zápis Potebnja ani Tetjana), ale že dochází k měkčení předchozí souhlásky „t“, „d“ a „n“ na „ť“, „ď“ a „ň“ (Potebňa, Teťana).
Zvažované varianty:
Teťana
Tetjana
Poslední užití:
28.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz:
Jak se do češtiny přepisuje jméno režiséra a občanského aktivisty Sencova: má to být Oleh, nebo Oleg?
Klíčové slovo:
Oleh; Oleg
Odpověď:
Na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď. Jde totiž podle našich informací o ukrajinského režiséra, který má ovšem ruskou národnost. Záleží tedy na tom, z jakého jazyka budeme při přepisu jména zapisovaného cyrilskou abecedou jako Олег vycházet. Pokud z ukrajinštiny, pak je náležitá podoba Oleh (celé jméno: Олег Геннадійович Сенцов = Oleh Hennadijovyč Sencov), jestliže z ruštiny, tak Oleg (Олег Геннадьевич Сенцов = Oleg Gennaďjevič Sencov). Doplňme, že v ukrajinštině došlo podobně jako v češtině v historickém vývoji jazyka na rozdíl od ruštiny ke změně hlásky „g“ na „h“. Hláska/písmeno „g“ se tedy v ukrajinské domácí slovní zásobě nevyskytuje, objevuje se pouze v přejímkách (kde se zapisuje jako ґ), avšak i v těch je často nahrazeno pomocí „h“.
Zvažované varianty:
Oleh
Oleg
Poslední užití:
11.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Píše se správně v češtině název hlavního města Moldavska Kišiněv opravdu s měkkým „i“ po písmenu „k“?
Klíčové slovo:
Kišiněv
Odpověď:
Ano, pro toto město, jehož název je v rumunštině Chișinău, v češtině užíváme vžité (a navíc oficiálně standardizované) exonymum, tj. počeštěné pojmenování Kišiněv. Protože jde o jméno cizího původu, nelze zde uplatňovat zásady týkající se domácí slovní zásoby, např. tedy že po písmenu „k“ píšeme ypsilon.
Poslední užití:
20.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
V angličtině se prý začal pro ukrajinské hlavní město užívat název Kyiv místo původního pojmenování Kiev, které vychází z ruštiny. Neměli bychom v češtině také psát raději Kyjiv místo Kyjev?
Klíčové slovo:
Kyjev
Odpověď:
Je pravda, že název Київ se z ukrajinské cyrilské abecedy do češtiny správně přepisuje jako Kyjiv. Jak dokládají mj. data z Českého národního korpusu, toto endonymum (tj. podoba zeměpisného jména v jazyce původu, v tomto případě přepsaná do latinky) se v českých textech téměř nevyskytuje. V češtině totiž užíváme vžité (navíc oficiálně standardizované) exonymum, tj. počeštěné pojmenování Kyjev. Tato forma je z jazykového hlediska výhodná zejména s ohledem na neproblematické skloňování. Od jména Київ (Kyjiv) zní v ukrajinštině 2. pád j. č. Києва (Kyjeva), analogické užívání v češtině, tj. Kyjiv, bez Kyjeva, však nedoporučujeme, protože nemá kvůli střídání hlásek -i- a -e- v českém skloňovacím systému oporu. Dodejme, že v ruštině má název ukrajinského hlavního města podobu Киев, která se do češtiny přepisuje jako Kijev (nikoli tedy jako Kyjev, protože zatímco znaku и z ruské azbuky odpovídá písmeno „i“, znak и v ukrajinštině označuje „y“). S formou Kijev jsme se mohli zejména v minulosti rovněž setkávat, avšak v současných českých textech není důvod ji uplatňovat.
Zvažované varianty:
Kyjev
Kyjiv
Poslední užití:
28.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz:
Jak se do češtiny přepisuje oblast na Ukrajině nazvaná Вінницька область?
Klíčové slovo:
Vinnycka oblast
Odpověď:
Podle transkripčních tabulek akademických Pravidel českého pravopisu by náležitý přepis do češtiny měl být Vinnycka oblast. Daný název bývá v praxi počešťován, tj. Vinnycká oblast (viz např. heslo Ukrajina v publikaci V. Liščáka Státy a území světa); vyskytují se však i podoby typu Vinnická oblast na základě ruštiny. Doporučujeme proto tuto problematiku konzultovat primárně s odborníky na ukrajinštinu.
Poslední užití:
26.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Státy a území světa. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaká je náležitá česká podoba názvu indiánského kmene, jehož jméno je v angličtině Cherokee?
Klíčové slovo:
Čerokézové; Čerokíové; Cherokee
Odpověď:
Dané pojmenování žádná jazyková příručka nekodifikuje. Zdeněk Salzmann v Příspěvku k vytvoření českých podob indiánských jmen, který vyšel v časopise Naše řeč (ročník 55, 1972, číslo 5, s. 250–262), dokládá, že se „indiánský kmen známý v angličtině pod názvem Cherokee uvádí v češtině v mnoha variantách: Cherokeeové, Čerokesové, Čerokésové, Čerokézové, Čerokiové, Čerokíové, Čerokýjové, Čilakové a Čirokové“. Josef Wolf v publikaci Abeceda národů (Horizont, Praha 1984) pak v hesle Čerokézové zaznamenává české varianty Čirokové a Čerokíové. V současném úzu se hojně vyskytují zejména podoby Čerokézové a Čerokíové, které si značně konkurují, a také nepočeštěné pojmenování Cherokee; je tedy vhodné vybrat si mezi nimi. Ostatní výše zmíněné názvy jsou buď ojedinělé, nebo se nevyskytují vůbec, proto je užívat nedoporučujeme.
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak mám napsat v češtině název rakouské spolkové země: Salcbursko, nebo Salzbursko?
Klíčové slovo:
Salcbursko
Odpověď:
V souladu s Indexem českých exonym doporučujeme v tomto případě počeštěnou podobu Salcbursko, která navíc v úzu naprosto převažuje. Tentýž zdroj uvádí rovněž i název Solnohradsko, avšak toto jméno hodnotí již jako zastaralé.
Zvažované varianty:
Salcbursko
Salzbursko
Poslední užití:
22.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Byl jsem vždy zvyklý na podobu Bretaň, ale vídám i Bretagne. Je správně obojí?
Klíčové slovo:
Bretaň
Odpověď:
V souladu s Indexem českých exonym, jehož obsah je pro určité české instituce závazný, doporučujeme užívat pro daný region české exonymum, tj. domácí podobu cizího názvu, které zní Bretaň. Je však případně možné zvolit i endonymum, tj. oficiální název ve francouzštině, Bretagne. Např. Slovník spisovné češtiny uvádí podoby obě. V úzu je výrazně frekventovanější počeštěný název Bretaň.
Poslední užití:
8.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Je z jazykového hlediska správný název stezka Koření? Nebo má být stezka Kořením? Nebo ještě jinak?
Klíčové slovo:
název stezky
Odpověď:
Ani jeden z uvedených názvů z jazykového hlediska nedoporučujeme (např. stezka Kořením by znamenalo, že se kořením přímo prochází, podobně jako stezka lesem je stezka vedoucí přes les). Vzhledem k tomu, že od výrazu „koření“ nelze utvořit přídavné jméno, a nemůže tak vzniknout standardní název typu Včelí stezka, Medová stezka atp., nezbývá než zvolit poněkud delší pojmenování typu naučná stezka O Koření či stezka Průvodce kořením.
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
V textu z roku 1521 zapsaném spřežkovým pravopisem se vyskytuje název Czernicze. Jde o dnešní Černice?
Klíčové slovo:
Černčice
Odpověď:
Nikoli, nejedná se v tomto případě o Černice, ale o Černčice. Antonín Profous ve svém díle Místní jména v Čechách v hesle Černčice (1), vztahující se k obci v dnešním okrese Louny, doklad Czernicze z roku 1521 uvádí s poznámkou, že jde o chybný zápis názvu Černčice.
Poslední užití:
31.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=I&heslo=0322&useregexp=no
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak mám zapsat název balkánského pohoří: Rodopy, nebo Rodopi? Podobu s měkkým „i“ vídám spíše v zahraniční literatuře.
Klíčové slovo:
Rodopy
Odpověď:
V českých textech doporučujeme zápis Rodopy, což je standardizované exonymum, tj. domácí podoba cizího názvu. Tato varianta navíc v úzu silně převažuje.
Poslední užití:
12.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Má se v učebnicích psát Mezopotámská, nebo Mezopotamská nížina? V jedné vydané učebnici je uvedeno Mezopotámská nížina.
Klíčové slovo:
Mezopotámská nížina
Odpověď:
Starší slovníky doporučovaly od názvu Mezopotámie tvořit přídavné jméno mezopotamský, avšak Internetová jazyková příručka uvádí dubletu mezopotamský/mezopotámský (v úzu si obě varianty silně konkurují). Vzhledem k tomu, že např. Geografický místopisný slovník světa obsahuje heslo Mezopotámská nížina a tutéž podobu jste nalezli v již vydané učebnici, volili bychom v daném případě shodný zápis s dlouhým „á“, praxe však není v tomto ohledu jednotná.
Zvažované varianty:
Mezopotamská nížina
Mezopotámská nížina
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Má se v českém překladu z chorvatštiny zapsat místní název Bijakovići v původní podobě s ć s čárkou, nebo jako Bijakoviči?
Klíčové slovo:
Bijakovići
Odpověď:
Doporučujeme v českém textu pokud možno zachovat původní podobu jména. Textové procesory i další programy obvykle umožňují zapsat i písmena, která v české abecedě nejsou. Pokud to nelze, nahrazují se písmeny s nejbližší zvukovou platností (Buñuel – Buňuel) nebo příslušnými písmeny bez rozlišovacího znaménka (François – Francois, Ernö – Erno). U jména Bijakovići by zápis ć neměl být problém.
Poslední užití:
26.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen, sekce 2.2 – Zeměpisná jména
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se v češtině píše Tokio s měkkým „i“ po tvrdé souhlásce (a nikoli Tokyo jako v ostatních jazycích). Z jakého důvodu neužíváme původní a správný název daného města, v němž se letos odehrávají olympijské hry?
Klíčové slovo:
Tokio
Odpověď:
V českém prostředí je užití názvu Tokio naprosto v pořádku. Tuto tradiční českou podobu daného zeměpisného jména je možné ověřit např. v Indexu českých exonym a rovněž v Internetové jazykové příručce, v seznamu zeměpisných jmen v Pravidlech českého pravopisu, ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost i ve Slovníku spisovného jazyka českého (z let 1960–1971, v němž je vedle podoby Tokio uvedena i dnes neužívaná nesklonná varianta Tókjó, což je vlastně přesná transkripce příslušných japonských znaků do češtiny).
Nejzákladnější a velice stručné poučení o přepisu japonštiny do latinky najdeme v akademické verzi Pravidel českého pravopisu (Academia 1994). Na rozdíl od mnoha jiných světových jazyků neužívá japonština pro svůj zápis primárně latinku, ale znaky kandži (převzaté z čínštiny) a dvě slabičné abecedy hiraganu a katakanu (souhrnně označované kana). Při převodu japonštiny do latinky se v praxi můžeme setkat s více typy přepisu.
Kromě vžité české podoby (tzv. standardizovaného exonyma) Tokio můžeme japonské znaky 東京 označující metropolitní oblast, v níž právě probíhají olympijské hry, vídat v přepisu Tokyo (zjednodušená Hepburnova čili anglická transkripce, která je značně rozšířena, ale nezaznamenává délku samohlásek) či Tōkyō (revidovaná Hepburnova transkripce, která je v současnosti mezinárodním standardem). Je však třeba zdůraznit, že Hepburnovu transkripci nelze pro běžné užití v češtině doporučit.
Čeština není jediným jazykem, v němž se píše Tokio – podobu s i má také slovenština, polština, němčina, španělština, ruština či bulharština. Upozornění na pravopisný rozdíl najdeme už v Ottově slovníku naučném (25. díl z roku 1908). Čteme v něm: „Tokio, po anglicku psáno Tokyo…“
Zvolit v češtině pravopisnou podobu Tokio je stejně náležité jako užívání exonym Londýn (nikoli London), Řím (Roma, anglicky Rome), Mnichov (München, anglicky Munich) nebo Peking (anglicky Beijing).
Zvažované varianty:
Tokio
Tokyo
Poslední užití:
13.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Potřebuji poradit, zda v českém překladu z ukrajinštiny je náležité používat pro název města Ivano-Frankivsk (Івано-Франківськ) českou podobu Ivano-Frankovsk. Ukrajinci českou variantu Ivano-Frankovsk kritizují a odmítají, protože se domnívají, že vychází z ruštiny.
Klíčové slovo:
Ivano-Frankovsk
Odpověď:
Jak dokládají mj. data z Českého národního korpusu, pro dané ukrajinské město je vžité české exonymum (tj. domácí podoba cizího názvu) Ivano-Frankovsk, které uvádí i Geografický místopisný slovník světa; podobně jako např. Charkov a Lvov pro Харків/Charkiv a Львів/Lviv. Endonymum (tj. podoba v jazyce původu, v tomto případě transkribovaná do latinky) Ivano-Frankivsk se však v českých textech taktéž vyskytuje. Je pravda, že ruské exonymum pro Ivano-Frankovsk je rovněž zakončeno na -ovsk (Ивано-Франковск) a že tato formální podobnost může budit zřejmě zejména z politických důvodů negativní emoce, avšak je třeba si uvědomit, že čeština i ruština jsou slovanské jazyky, v nichž se uplatňuje sufix -ov (stejně jako -sk-) zcela standardně. Danou problematiku jsme konzultovali i s ukrajinistou, který se k počeštění (nikoli tedy poruštění) názvu na Ivano-Frankovsk v českých textech rovněž přiklání.
Zvažované varianty:
Ivano-Frankivsk
Ivano-Frankovsk
Poslední užití:
4.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.