Dotaz:
Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz:
Proč se jméno ukrajinského prezidenta Zelenského přepisuje do češtiny jako Volodymyr (nikoli Vladimír) a kde lze daná pravidla nalézt?
Klíčové slovo:
Volodymyr
Odpověď:
Cyrilský znak и v ukrajinském jméně Володи́мир Зеле́нський transkribujeme podle transkripčních tabulek do češtiny jako y; stejný ruský cyrilský znak и se však přepisuje jako i. Přepis Volodymyr Zelenskyj respektuje ukrajinštinu, pokud bychom jméno přepisovali z ruštiny, psali bychom Vladimir Zelenskij (ruská podoba jména je krátce Vladimir, odpovídající česká varianta se píše s í: Vladimír, avšak v případě prezidenta Zelenského není zvykem jeho jméno takto počešťovat).
Dané transkripční zásady najdeme např. v tzv. akademické verzi Pravidel českého pravopisu, a zejména ve výkladové části Internetové jazykové příručky.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=926
Dotaz:
Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz:
Proč se příjmení ukrajinského prezidenta přepisuje do češtiny jako Zelenskyj s ypsilon a kde lze toto pravidlo nalézt?
Klíčové slovo:
Zelenskyj
Odpověď:
Cyrilský znak и v ukrajinském jméně Володи́мир Зеле́нський přepisujeme podle transkripčních tabulek do češtiny jako y; stejný ruský cyrilský znak и se však přepisuje jako i. Přepis Volodymyr Zelenskyj respektuje ukrajinštinu, pokud by se vycházelo z ruštiny, užila by se podoba Zelenskij. Dané transkripční zásady najdeme např. v tzv. akademické verzi Pravidel českého pravopisu, a zejména ve výkladové části Internetové jazykové příručky.
Poslední užití:
16.2.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=926
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Ráda bych požádala o pomoc s původem jména zaniklé obce Zátory, která je známá spíše pod názvem Staré Holešovice. V neodborných publikacích jsem dohledala tvrzení, že je odvozeno od pojmenování místa, kde se v minulosti zadíraly ledové kry, protože Vltava tehdy nebyla regulovaná. Je to pravda? A kdy tento název vznikl?
Klíčové slovo:
Zátory
Odpověď:
Název osady v oblasti dnešní pražské čtvrti Holešovice je poprvé doložen v zakládací listině Vyšehradské kapituly datované k roku 1088, a to v podobě Nazatore. V publikaci Místní jména v Čechách IV (Praha 1957, s. 738) je místní jméno Zátory vyloženo na základě polského podstatného jména „zator“ s významem ‚ucpání řeky, záplava, tůň, hlubina s bahnitým nánosem, nové řečiště‘. Slovo „zátor“ s podobnými významy je doloženo i z českých nářečí; bylo utvořeno od slovesa třít a označovalo místo vyhloubené silným třením. Tento výklad je všeobecně přijímaný a je třeba zdůraznit, že se nemuselo zdaleka jednat pouze o ledové kry, ale jakýkoli materiál, který vodní tok přinesl. Obdobný původ má i název obce Zátor na Krnovsku, kterému byl v roce 2002 věnován jazykový sloupek v časopise Vesmír (viz https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2002/cislo-7/osemetne-jmeno-zator.html). V tomto případě jde o názornou ukázku, jak věrně mohou zeměpisná jména odrážet realitu – tato obec, ležící na řece Opavě, byla totiž opakovaně silně poškozena při povodních (zejména v letech 1997 a 2024).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ příjmení Hujer?
Klíčové slovo:
Hujer
Odpověď:
Příjmení Hujer (stejně jako např. Hojer) patří do početné skupiny příjmení, která vznikla podle povolání či zaměstnání svého nositele, tedy do skupiny příjmení jako Kovář, Krejčí, Mlynář, Pekař, Zedník atp. Pochází z německé nářeční podoby obecného jména Häuer, tedy horník. Toto příjmení je pozoruhodným svědectvím toho, jak výrazně jsou některá příjmení spjata s určitým regionem. Ze statistických údajů Ministerstva vnitra České republiky totiž vyplývá, že nápadně velké množství jeho současných nositelů žije v severních či severovýchodních Čechách.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše příjmení. Moldanová. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Německá příjmení u Čechů. Beneš. 1998. (platí od 1998)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Která z těchto podob je v češtině náležitá: Mauretánie vs. Mauritánie, Mauretánec vs. Mauritánec?
Klíčové slovo:
Mauritánie
Odpověď:
Aktuální české jazykové i geografické zdroje shodně uvádějí jedině podobu Mauritánie (Mauritánská islámská republika), obyvatelské jméno je tedy Mauritánec, přídavné jméno mauritánský.
V publikaci Státy a území světa se dočteme, že dnešní české pojmenování této africké země vychází z arabského al-Mauritáníja, dříve se za základ bralo latinské Mauretania. Starší variantu Mauretánie zachycuje např. Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971), Pravidla českého pravopisu z roku 1957, příručka I. Lutterera, L. Kropáčka a V. Huňáčka Původ zeměpisných jmen (1976). Doporučujeme proto v současnosti užívat výhradně podoby Mauritánie, Mauritánec.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Státy a území světa. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Původ zeměpisných jmen. Lutterer – Kropáček – Huňáček. 1976. (platí od 1976)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 77
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.