Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
V textu z roku 1521 zapsaném spřežkovým pravopisem se vyskytuje název Czernicze. Jde o dnešní Černice?
Klíčové slovo:
Černčice
Odpověď:
Nikoli, nejedná se v tomto případě o Černice, ale o Černčice. Antonín Profous ve svém díle Místní jména v Čechách v hesle Černčice (1), vztahující se k obci v dnešním okrese Louny, doklad Czernicze z roku 1521 uvádí s poznámkou, že jde o chybný zápis názvu Černčice.
Poslední užití:
31.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=I&heslo=0322&useregexp=no
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak mám zapsat název balkánského pohoří: Rodopy, nebo Rodopi? Podobu s měkkým „i“ vídám spíše v zahraniční literatuře.
Klíčové slovo:
Rodopy
Odpověď:
V českých textech doporučujeme zápis Rodopy, což je standardizované exonymum, tj. domácí podoba cizího názvu. Tato varianta navíc v úzu silně převažuje.
Poslední užití:
12.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Má se v učebnicích psát Mezopotámská, nebo Mezopotamská nížina? V jedné vydané učebnici je uvedeno Mezopotámská nížina.
Klíčové slovo:
Mezopotámská nížina
Odpověď:
Starší slovníky doporučovaly od názvu Mezopotámie tvořit přídavné jméno mezopotamský, avšak Internetová jazyková příručka uvádí dubletu mezopotamský/mezopotámský (v úzu si obě varianty silně konkurují). Vzhledem k tomu, že např. Geografický místopisný slovník světa obsahuje heslo Mezopotámská nížina a tutéž podobu jste nalezli v již vydané učebnici, volili bychom v daném případě shodný zápis s dlouhým „á“, praxe však není v tomto ohledu jednotná.
Zvažované varianty:
Mezopotamská nížina
Mezopotámská nížina
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Má se v českém překladu z chorvatštiny zapsat místní název Bijakovići v původní podobě s ć s čárkou, nebo jako Bijakoviči?
Klíčové slovo:
Bijakovići
Odpověď:
Doporučujeme v českém textu pokud možno zachovat původní podobu jména. Textové procesory i další programy obvykle umožňují zapsat i písmena, která v české abecedě nejsou. Pokud to nelze, nahrazují se písmeny s nejbližší zvukovou platností (Buñuel – Buňuel) nebo příslušnými písmeny bez rozlišovacího znaménka (François – Francois, Ernö – Erno). U jména Bijakovići by zápis ć neměl být problém.
Poslední užití:
26.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen, sekce 2.2 – Zeměpisná jména
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se v češtině píše Tokio s měkkým „i“ po tvrdé souhlásce (a nikoli Tokyo jako v ostatních jazycích). Z jakého důvodu neužíváme původní a správný název daného města, v němž se letos odehrávají olympijské hry?
Klíčové slovo:
Tokio
Odpověď:
V českém prostředí je užití názvu Tokio naprosto v pořádku. Tuto tradiční českou podobu daného zeměpisného jména je možné ověřit např. v Indexu českých exonym a rovněž v Internetové jazykové příručce, v seznamu zeměpisných jmen v Pravidlech českého pravopisu, ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost i ve Slovníku spisovného jazyka českého (z let 1960–1971, v němž je vedle podoby Tokio uvedena i dnes neužívaná nesklonná varianta Tókjó, což je vlastně přesná transkripce příslušných japonských znaků do češtiny).
Nejzákladnější a velice stručné poučení o přepisu japonštiny do latinky najdeme v akademické verzi Pravidel českého pravopisu (Academia 1994). Na rozdíl od mnoha jiných světových jazyků neužívá japonština pro svůj zápis primárně latinku, ale znaky kandži (převzaté z čínštiny) a dvě slabičné abecedy hiraganu a katakanu (souhrnně označované kana). Při převodu japonštiny do latinky se v praxi můžeme setkat s více typy přepisu.
Kromě vžité české podoby (tzv. standardizovaného exonyma) Tokio můžeme japonské znaky 東京 označující metropolitní oblast, v níž právě probíhají olympijské hry, vídat v přepisu Tokyo (zjednodušená Hepburnova čili anglická transkripce, která je značně rozšířena, ale nezaznamenává délku samohlásek) či Tōkyō (revidovaná Hepburnova transkripce, která je v současnosti mezinárodním standardem). Je však třeba zdůraznit, že Hepburnovu transkripci nelze pro běžné užití v češtině doporučit.
Čeština není jediným jazykem, v němž se píše Tokio – podobu s i má také slovenština, polština, němčina, španělština, ruština či bulharština. Upozornění na pravopisný rozdíl najdeme už v Ottově slovníku naučném (25. díl z roku 1908). Čteme v něm: „Tokio, po anglicku psáno Tokyo…“
Zvolit v češtině pravopisnou podobu Tokio je stejně náležité jako užívání exonym Londýn (nikoli London), Řím (Roma, anglicky Rome), Mnichov (München, anglicky Munich) nebo Peking (anglicky Beijing).
Zvažované varianty:
Tokio
Tokyo
Poslední užití:
13.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Potřebuji poradit, zda v českém překladu z ukrajinštiny je náležité používat pro název města Ivano-Frankivsk (Івано-Франківськ) českou podobu Ivano-Frankovsk. Ukrajinci českou variantu Ivano-Frankovsk kritizují a odmítají, protože se domnívají, že vychází z ruštiny.
Klíčové slovo:
Ivano-Frankovsk
Odpověď:
Jak dokládají mj. data z Českého národního korpusu, pro dané ukrajinské město je vžité české exonymum (tj. domácí podoba cizího názvu) Ivano-Frankovsk, které uvádí i Geografický místopisný slovník světa; podobně jako např. Charkov a Lvov pro Харків/Charkiv a Львів/Lviv. Endonymum (tj. podoba v jazyce původu, v tomto případě transkribovaná do latinky) Ivano-Frankivsk se však v českých textech taktéž vyskytuje. Je pravda, že ruské exonymum pro Ivano-Frankovsk je rovněž zakončeno na -ovsk (Ивано-Франковск) a že tato formální podobnost může budit zřejmě zejména z politických důvodů negativní emoce, avšak je třeba si uvědomit, že čeština i ruština jsou slovanské jazyky, v nichž se uplatňuje sufix -ov (stejně jako -sk-) zcela standardně. Danou problematiku jsme konzultovali i s ukrajinistou, který se k počeštění (nikoli tedy poruštění) názvu na Ivano-Frankovsk v českých textech rovněž přiklání.
Zvažované varianty:
Ivano-Frankivsk
Ivano-Frankovsk
Poslední užití:
4.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Potřebuji poradit, zda v českém překladu z ukrajinštiny je náležité používat pro název města Rachiv (Рахів) českou podobu Rachov (případně zvolit kombinaci: Rachiv v přímých pádech a v nepřímých pádech Rachova, Rachově atp.). Ukrajinci českou variantu Rachov kritizují a odmítají, protože se domnívají, že vychází z ruštiny.
Klíčové slovo:
Rachov
Odpověď:
Jak dokládají mj. data z Českého národního korpusu, Rachov je vžité české exonymum (tj. domácí podoba cizího názvu) pro dané ukrajinské město; podobně jako např. Charkov a Lvov pro Харків/Charkiv a Львів/Lviv. Endonymum (tj. podoba v jazyce původu, v tomto případě transkribovaná do latinky) Rachiv se však v českých textech taktéž vyskytuje.
Užití českého exonyma Rachov je výhodné zejména z hlediska neproblematického skloňování. Od jména Рахів (Rachiv) zní v ukrajinštině 2. pád j. č. Рахова (Rachova), analogické užívání v češtině, tj. Rachiv, bez Rachova, však nedoporučujeme, protože nemá kvůli střídání hlásek -i- a -o- oporu v českém skloňovacím systému.
Je sice pravda, že ruské exonymum pro Rachov je rovněž zakončeno na -ov (Рахов), avšak nelze z toho automaticky vyvozovat, že toto pojmenování čeština přejala právě z ruštiny. Sufix -ov je totiž pro tvorbu místních jmen pro češtinu typický (srov. Prostějov, Chomutov, Havířov atd.). Formální podobnost českého Rachov s ruským Рахов, která může budit zřejmě zejména z politických důvodů negativní emoce, tak způsobuje především fakt, že tu jde o dva slovanské jazyky, v nichž se u místních jmen uplatňuje totožný sufix -ov. České exonymum Rachov je navíc značně staré, vyskytovalo se na českých mapách již v době, kdy se Rachov nacházel na území předválečné ČSR. Doporučujeme tedy tyto skutečnosti všem, kteří užívání podoby Rachov v češtině neprávem odsuzují, podrobně vysvětlit.
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Je mi jasné, že pro německé město Leipzig se v českých textech užívá název Lipsko, ale váhám v případě maďarského města Szeged. Mohu použít pojmenování Segedín?
Klíčové slovo:
Segedín
Odpověď:
Ano, Segedín je tzv. exonymum (tj. domácí podoba cizího názvu) pro maďarské město Szeged. V současném úzu si jména Segedín a Szeged konkurují. Segedín je oficiální standardizované české exonymum (viz Index českých exonym), Geografický místopisný slovník světa uvádí obě podoby, v Pravidlech českého pravopisu pak nalezneme pouze variantu Segedín. Doporučujeme volit jednotlivé názvy s ohledem na typ textu a jeho předpokládané čtenáře.
Zvažované varianty:
Segedín
Szeged
Poslední užití:
15.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Nevím, jak správně napsat jméno bratra výzkumníka Theodora von Kármána: kromě podoby Ferenc Kármán se lze setkat i s variantou Férenc.
Klíčové slovo:
Ferenc
Odpověď:
Spíše než o otázku jazykovou zde jde o věcnou znalost, kterou bohužel nemáme. Můžeme dodat pouze to, že nám dostupné onomastické zdroje jako maďarský ekvivalent jména František uvádějí podobu Ferenc.
Poslední užití:
15.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz týkající se českých ekvivalentů cizích zeměpisných jmen. Chápu, že užíváme např. Berlín místo původního Berlin, avšak u některých jmen jsem hodně na pochybách. Můžete mít dát radu, čím se přesně řídit?
Klíčové slovo:
exonyma
Odpověď:
Zjednodušeně řečeno platí, že u jmen velmi frekventovaných (jako např. Paříž, Londýn, Berlín) se užívá téměř výhradně jejich vžitá česká varianta. U méně frekventovaných názvů pak úzus kolísá (tj. někteří mluvčí či pisatelé preferují podobu Štýrský Hradec, jiní Graz). Existují pak také již téměř zapomenutá exonyma (tj. domácí podoby cizích názvů), s nimiž se lze setkat pouze výjimečně (např. Lázně Chudoba pro polské město Kudowa-Zdrój). Je tedy nutno volit jednotlivé názvy s ohledem na typ textu a jeho předpokládané čtenáře. Dodejme ještě, že standardizovanou formu takovýchto jmen zachycuje publikace Index českých exonym, která nám případné rozhodování může značně usnadnit. Pro zjišťování současného úzu doporučujeme zejména jazykové korpusy ČNK.
Poslední užití:
15.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Mají se v turistickém průvodci v češtině používat exonyma, tj. české protějšky cizích zeměpisných jmen (např. Krakov místo Kraków, Čenstochová místo Częstochowa)? Vzhledem k tomu, že se v textu vyskytují rovněž názvy, které české exonymum nemají, obávám se nejednotnosti a možného zmatení turistů, kteří pak na místě uvidí jiné nápisy, než jaké uvádí průvodce.
Klíčové slovo:
exonymum
Odpověď:
Zjednodušeně řečeno platí, že u jmen velmi frekventovaných (jako např. Varšava, Krakov) se užívá téměř výhradně jejich vžitá česká varianta (s občasnými výjimkami typu klub Juvenia Kraków, kdy je daný název součástí jiného pojmenování, ačkoli i zde lze samozřejmě exonymum uplatnit). U méně frekventovaných názvů pak úzus kolísá (tj. někteří mluvčí či pisatelé preferují podobu Opolí, jiní Opole). Existují pak také již téměř zapomenutá exonyma, s nimiž se lze setkat pouze výjimečně (např. Lázně Chudoba pro polské město Kudowa-Zdrój). Je tedy nutno volit jednotlivé názvy s ohledem na typ textu a jeho předpokládané čtenáře. V tomto případě doporučujeme při prvním užití exonyma napsat příslušné endonymum, tj. podobu v jazyce původu, za něj do závorky, např. Čenstochová (polsky Częstochowa). Dodejme ještě, že oficiální standardizovanou formu takovýchto jmen zachycuje publikace Index českých exonym.
Poslední užití:
17.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak mám v českých textech nakládat s názvy polských měst, pro něž neexistují exonyma, tj. počeštěné podoby? Jde mi zejména o písmena, která se v češtině běžně nevyskytují.
Klíčové slovo:
pravopis názvů polských měst
Odpověď:
Doporučujeme užívat tato jména v češtině v původní polské podobě včetně náležitých znaků. Pokud to z technických důvodů není možné (což bylo časté zejména v minulosti), pak Pravidla českého pravopisu připouštějí tato písmena adekvátně nahrazovat, tj. např. ą = on, ę = en (před „p“ a „b“ však om, respektive em), ł = l atd.
Poslední užití:
17.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je náležitý český název města v Iráckém Kurdistánu, respektive v Iráku: Irbíl, Erbíl, nebo Arbíl?
Klíčové slovo:
Irbíl
Odpověď:
V souladu s aktuálním vydáním Indexu českých exonym, jehož obsah je pro určité instituce (např. některá ministerstva) závazný, doporučujeme v tomto případě užívat oficiální standardizované české exonymum (tj. domácí podobu cizího jména) Irbíl, které v současných textech převažuje. Varianty Erbíl a Arbíl, které uvádí např. Geografický místopisný slovník světa, jsou frekventované mnohem méně.
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Mohou se v českých textech používat původní názvy pro cizí zeměpisná jména, ačkoli existují jejich české protějšky (např. Leuven/Louvain místo Lovaň)?
Klíčové slovo:
Lovaň
Odpověď:
Zjednodušeně řečeno platí, že u jmen velmi frekventovaných (jako např. Paříž, Londýn) se užívá téměř výhradně jejich vžitá česká varianta. U méně frekventovaných názvů pak úzus kolísá (tj. někteří mluvčí či pisatelé preferují podobu Štýrský Hradec, jiní Graz). Existují pak také již téměř zapomenutá exonyma (tj. domácí podoby cizích názvů), s nimiž se lze setkat pouze výjimečně (např. Lázně Chudoba pro polské město Kudowa-Zdrój). Je tedy nutno volit jednotlivé názvy s ohledem na typ textu a jeho předpokládané čtenáře. Pokud jde o uvedené město, převažuje podoba Lovaň, varianty Leuven a Louvain (tzv. endonyma, užívající se v nizozemštině a francouzštině) se v současných českých textech vyskytují zejména tehdy, jsou-li součástí citovaného vlastního jména (např. název místní univerzity Katholieke Universiteit Leuven) či je autoři záměrně uvádějí v závorce za exonymem Lovaň pro jistotu kvůli upřesnění. Dodejme ještě, že standardizovanou formu takovýchto jmen zachycuje publikace Index českých exonym. Zde se dozvíme, že Lovaň je opravdu oficiální české exonymum pro toto město a že dříve se pro něj užívala v češtině rovněž pojmenování Levna a Luváň.
Zvažované varianty:
Lovaň
Leuven
Louvain
Poslední užití:
15.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Existuje počeštěný název pro polské město Bielsko-Biała?
Klíčové slovo:
Bílsko-Bělá
Odpověď:
Ano, počeštěná podoba cizího názvu, tzv. exonymum, zní Bílsko-Bělá, avšak jak uvádí Index českých exonym, je to jméno zastaralé. V dnešním úzu se občas vyskytne, avšak častější je užívání původní podoby názvu (tzv. endonyma) Bielsko-Biała. Doporučujeme volit jednotlivá pojmenování vždy s ohledem na typ textu a jeho předpokládané čtenáře.
Zvažované varianty:
Bielsko-Biała
Bílsko-Bělá
Poslední užití:
12.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Existuje počeštěný název indického města, jehož anglická podoba je Darjeeling? Nebo mám užívat tento přepis?
Klíčové slovo:
Dardžiling
Odpověď:
Oficiální standardizované české exonymum (tj. domácí podoba cizího jména) dle aktuálního vydání Indexu českých exonym, jehož obsah je pro určité instituce (např. některá ministerstva) závazný, zní Dardžiling. V ostatních případech však lze užít i variantu Dárdžiling, která je v úzu zřejmě frekventovanější a kterou uvádí např. Geografický místopisný slovník světa. Anglický přepis Darjeeling v českých textech užívat nedoporučujeme.
Zvažované varianty:
Dardžiling
Dárdžiling
Darjeeling
Poslední užití:
31.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Užívání hypokoristika/přezdívky
Konkrétní dotaz:
Píše se správně Šári, nebo Šáry (po tvrdé souhlásce) a Sylvi, nebo Sylvy (po obojetné souhlásce), když je jen Zdeni?
Klíčové slovo:
Šári, Šáry, Sylvi
Odpověď:
Domácké podoby jmen se uplatňují téměř výhradně v soukromých, důvěrných projevech, a to především v mluvené podobě. V písmu se objevují jen v omezené míře – v soukromé komunikaci, v neformálních textech či v beletrii, kde signalizují vztahy mezi jednotlivými postavami. Při řešení jejich pravopisných podob lze vycházet ze způsobu tvoření nebo z hláskové stavby tvaru jména a dojít tak k různým podobám. Vlivem analogie s typy, které mají „i“ ve zdrobňující příponě (Stázička/Stázinka – Stázi, Tomík/Tomíček – Tomi, Zdenička – Zdeni), obvykle píšeme měkké „i“ u všech takto zakončených domáckých podob, tj. i Šári a Sylvi. Psaní s „i“ považujeme za základní, a to bez ohledu na způsob tvoření. Podoby s „y“ se vyskytují zejména ve jménech, u nichž předchází koncové samohlásce tvrdé souhláskové písmeno, nemůžeme tedy označit za chybnou ani podobu Šáry, avšak v případě pojmenování Sylvi, kde je obojetné samohláskové písmeno, preferujeme zápis s „i“.
Zvažované varianty:
Šári
Šáry
Sylvi
Sylvy
Poslední užití:
21.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Domácké podoby rodných jmen (Klárinka, Luki/Luky)
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Dotaz:
Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz:
Jak mám postupovat při přepisu ruských vlastních jmen do češtiny? Mám užívat transkripci, nebo transliteraci?
Klíčové slovo:
přepis jmen z ruštiny
Odpověď:
Základní poučení o přepisu z ruské azbuky do latinky naleznete v akademickém vydání Pravidel českého pravopisu; dále se dané problematiky týká také norma ČSN ISO 9 a nařízení vlády o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy (č. 594/2006 Sb.). Při volbě způsobu přepisu záleží především na povaze a účelu textu. Zjednodušeně řečeno se transliterace (tj. přesné převedení písmen jedné abecedy do druhé) užívá zejména ve speciálních případech: v osobních dokumentech, v bibliografii, v kartografii, v technické dokumentaci, katalozích atp., přičemž se nezohledňuje výslovnost v jazyce
originálu. Její výhodou je možnost jednoznačného zpětného převodu do původní abecedy. Pokud jsou však přepisovaná slova součástí běžného textu, doporučujeme užívat transkripci, která zároveň naznačuje výslovnost daných cizojazyčných výrazů v češtině. Více se o této problematice dočtete ve zmiňovaných Pravidlech českého pravopisu a dále např. v článku Psaní ruských jmen v češtině od významného českého jazykovědce a mj. rusisty Bohuslava Havránka, který vyšel v časopise Naše řeč v roce 1949, nověji pak v disertační práci S. Špačkové Rusko-česká textová a jazyková ekvivalence propriálního lexika (viz https://is.muni.cz/th/en8dp/Disertace.pdf).
Poslední užití:
17.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4110
Dotaz:
Kdy má kdo svátek
Konkrétní dotaz:
Kdy má slavit svátek nositelka ženského rodného Elisabeth? Na Alžbětu, nebo na Elišku?
Klíčové slovo:
Elisabeth
Odpověď:
Elisabeth je germánskou podobou původně hebrejského jména Elíšébah, kterému odpovídá české jméno Alžběta. V knize M. Knappové Jak se bude vaše dítě jmenovat? je doporučen termín jmenin 19. listopadu. Jméno Eliška je pak českou variantou jména Alžběta, takže je samozřejmě možné zvolit si pro slavení jmenin i datum 5. října, u něhož je u nás obvykle Eliška uváděna. Upozorňujeme zároveň, že v Česku již neexistuje žádná kalendářová komise, Ústav pro jazyk český ani žádná podobná instituce o datech svátků nerozhoduje a každý vydavatel kalendářů si může libovolně určit, jaké jméno a kolik jmen k jednotlivým dnům v roce přiřadí. Většinou se vydavatelství stále drží určitých tradic, avšak existují např. různé kalendáře se jmény zvířat, s příjmeními atp. Také je nutné zdůraznit, že zdaleka ne ve všech kulturách je slavení svátků obvyklé, případně má každá země svou vlastní kalendářovou tradici, a proto není zejména u jmen cizího původu vždy jednoduché stanovit konkrétní datum. Každý nositel jména si může navíc svobodně určit, kdy bude svátek slavit a zda vůbec.
Poslední užití:
23.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Dotaz:
Kdy má kdo svátek
Konkrétní dotaz:
Kdy mají svátek nositelky ženských rodných jmen Rosalina nebo Rose?
Klíčové slovo:
Rosalina; Rose
Odpověď:
V publikaci od Miloslavy Knappové Jak se bude vaše dítě jmenovat? se dozvíme, že tato jména souvisejí se jménem latinského původu Rosa, jehož českou obdobou je Růžena. V tomto zdroji se tedy doporučuje v případě těchto jmen slavit svátek 13. března. Upozorňujeme zároveň, že v Česku již neexistuje žádná kalendářová komise, Ústav pro jazyk český ani žádná podobná instituce o datech svátků nerozhoduje a každý vydavatel kalendářů si může libovolně určit, jaké jméno a kolik jmen k jednotlivým dnům v roce přiřadí. Většinou se vydavatelství stále drží určitých tradic, avšak existují např. různé kalendáře se jmény zvířat, s příjmeními atp. Také je nutné zdůraznit, že zdaleka ne ve všech kulturách je slavení svátků obvyklé, případně má každá země svou vlastní kalendářovou tradici, a proto není zejména u jmen cizího původu vždy jednoduché stanovit konkrétní datum. Každý nositel jména si může navíc svobodně určit, kdy bude svátek slavit a zda vůbec.
Poslední užití:
23.3.2021
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.