Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ příjmení Hujer?
Klíčové slovo:
Hujer
Odpověď:
Příjmení Hujer (stejně jako např. Hojer) patří do početné skupiny příjmení, která vznikla podle povolání či zaměstnání svého nositele, tedy do skupiny příjmení jako Kovář, Krejčí, Mlynář, Pekař, Zedník atp. Pochází z německé nářeční podoby obecného jména Häuer, tedy horník. Toto příjmení je pozoruhodným svědectvím toho, jak výrazně jsou některá příjmení spjata s určitým regionem. Ze statistických údajů Ministerstva vnitra České republiky totiž vyplývá, že nápadně velké množství jeho současných nositelů žije v severních či severovýchodních Čechách.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše příjmení. Moldanová. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Německá příjmení u Čechů. Beneš. 1998. (platí od 1998)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Která z těchto podob je v češtině náležitá: Mauretánie vs. Mauritánie, Mauretánec vs. Mauritánec?
Klíčové slovo:
Mauritánie
Odpověď:
Aktuální české jazykové i geografické zdroje shodně uvádějí jedině podobu Mauritánie (Mauritánská islámská republika), obyvatelské jméno je tedy Mauritánec, přídavné jméno mauritánský.
V publikaci Státy a území světa se dočteme, že dnešní české pojmenování této africké země vychází z arabského al-Mauritáníja, dříve se za základ bralo latinské Mauretania. Starší variantu Mauretánie zachycuje např. Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971), Pravidla českého pravopisu z roku 1957, příručka I. Lutterera, L. Kropáčka a V. Huňáčka Původ zeměpisných jmen (1976). Doporučujeme proto v současnosti užívat výhradně podoby Mauritánie, Mauritánec.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Státy a území světa. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Původ zeměpisných jmen. Lutterer – Kropáček – Huňáček. 1976. (platí od 1976)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz:
Proč se do češtiny přepisují příjmení Tymošenková a Janukovyč s ypsilonem?
Klíčové slovo:
Tymošenková; Janukovyč
Odpověď:
Cyrilský znak и, který se v ukrajinských jménech Julija Tymošenková (Юлія Тимошенко) a Viktor Janukovyč (Віктор Янукович) nachází na příslušných místech, do češtiny (podle transkripčních tabulek v tzv. akademické verzi Pravidel českého pravopisu či v Internetové jazykové příručce) transkribujeme jako y. Je však třeba upozornit, že stejný ruský cyrilský znak и přepisujeme naopak jako i; ukrajinština má pro i-ové hlásky dvojici znaků і – и, tj. [i – y], zatímco ruština dvojici znaků и – ы, tj. [i – y].
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
V naší zemi existuje cca 50 vsí začínajících na vše-, tedy Všetaty, Všeň, Všechlapy, Všestary atp. Lze zjistit, co toto pojmenování znamená a jak takové názvy vznikají?
Klíčové slovo:
názvy obcí začínající na vše-
Odpověď:
Mnoho místních jmen tohoto typu bylo utvořeno k původnímu prvnímu pádu množného čísla výrazu vši ve významu ‚všichni‘. Za něj se pak připojuje další element, srov. Všechlapy: všichni chlapi (tj. nešlechtici, poddaní, sedláci, prostí lidé); Všepadly: všichni padli (tj. místo, kde všichni padají/padli); Všestary: všichni staří (tj. pojmenování podle toho, jako by ve vsi byli všichni staří); Všetaty: všichni + jinak nedochované podstatné jméno tatь čili ‚zloděj‘ (tj. vesnice, kde všichni kradou, kde jsou samí zloději) atp.
Některá místní jména začínající na vše- však mají původ v osobních jménech, srov. Všeboř: Všeborův dvůr (od osobního jména Všebor); Všechov: Všechův dvůr (od osobního jména Všech); Všemily: ves Všemilů, tj. rodiny Všemilovy (od osobního jména Všemil) atp. Komponent vše- však i v těchto staročeských osobních jménech pochází z praslovanského vьsь, tj. všechen. Etymologie náslovného vše- je u obou skupin stejná; rozdíl je v motivaci – přezdívková obyvatelská místní jména versus jména odvozená z osobních jmen.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Lutterer – Šrámek. 1997. (platí od 1997)
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Rád bych se zeptal, od čeho je odvozen název města Benátky, když ve světě je toto město známé pod názvem Venezia.
Klíčové slovo:
Benátky
Odpověď:
Pojmenování Benátky je v češtině tradiční. Tendence počešťovat cizí zeměpisná jména byla velice silná na přelomu 19. a 20. století, kdy česká společnost prožívala všestranné zapojení kulturního a ekonomického života do širších evropských souvislostí. Tzv. exonymum Benátky je ale v češtině pevně ustáleno už mnohem déle. Najdeme ho např. v Jungmannově Slovníku česko-německém (díl 1., Praha 1835), a dokonce i ve staročeských zdrojích. Do češtiny se dostalo prostřednictvím slovinské podoby Benetke a je doloženo už kolem roku 1300. Tradice užívání jména Benátky je tedy opravdu dlouhá. Proč česká podoba názvu vznikla právě takto, vysvětlit nedovedeme. Jak můžeme ověřit ve slovnících, nejen velké světové jazyky, ale i bulharština, polština, ruština, ukrajinština a rumunština vycházejí při pojmenování daného města přímo z původní italské podoby Venezia.
Pro úplnost ještě doplňme, že jméno Benátky coby označení města mezi Čechy odedávna proslulého prostřednictvím obchodních a kulturních styků Čech s oblastí Středomoří nabylo v češtině záhy obecného významu ‚mokré, bažinaté místo při vodě‘ a byla jím označena řada míst na našem území, např. středočeské město, které dnes známe jako Benátky nad Jizerou.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Lutterer – Šrámek. 1997. (platí od 1997)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych se zeptat, proč se ve slově Švýcarsko píše tvrdé -ý-, když ve všech jiných jazycích je -i- měkké (Schweiz, Switzerland, Svizzera atp.).
Odpověď:
Podle příručky Původ zeměpisných jmen (Mladá fronta, 1976) má dnešní německé jméno Schweiz základ v názvu Schwyz, což je město a kanton, který jako první získal nezávislost a stal se jádrem konfederace. Česká podoba Švýcarsko je odvozena od tohoto původního názvu. Vzhledem k tomu, že ve starší češtině jsou hojně doloženy podoby jako Švejcary (srov. i staročeské doklady Švejcěři, Švajcar) se však zdá pravděpodobné, že je v češtině původnější podoba s -aj- a -ej-; forma s -ý- pak vznikla jejich domnělým pospisovněním.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Původ zeměpisných jmen. Lutterer – Kropáček – Huňáček. 1976. (platí od 1976)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Obracím se na vás s prosbou o pomoc s etymologií toponyma Basantka (někdy též Basamtka). Jedná se o název samoty poblíž Borotína na Táborsku. V historických pramenech ani u místních obyvatel jsem nenašel žádnou stopu vedoucí k interpretaci tohoto jména. Zbývá tedy pouze jazykový rozbor. Pokud se Vám podaří zjistit cokoli o původu tohoto slova, budu vám velmi vděčný.
Klíčové slovo:
Basamtka
Odpověď:
Jméno Basamtka (též Basantka) souvisí s expresivním slovesem basamtit ve významu ‚klít basama‘ nebo ‚klít vůbec‘, popř. basamtiti ‚řáditi, klíti‘. Posměšné jméno samoty vzniklo zřejmě podle hašteřivosti jejích obyvatel. Původ pojmenování je uveden v Slovníku pomístních jmen v Čechách, sv. II, Academia, Praha 2006.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník pomístních jmen v Čechách. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Můj kamarád (Čech s českými předky – alespoň, co měl možnost zjistit) má zvláštní příjmení, jmenuje se „Cee“. Zajímalo by mě, jaký je jazykový původ tohoto jména, které se, jak jsem se dívala na web, v Čechách občas vyskytuje.
Klíčové slovo:
Cee
Odpověď:
Domníváme se, že toto příjmení lze vyložit dvěma způsoby. První výklad vychází z označení písmene C, jméno tedy snad vzniklo jako zkratka nějakého jména začínajícího na písmeno C. Podobně se někdy vykládají příjmení Bé, Cé, El, Eška, Zet. Druhé možné vysvětlení je založeno na německých příjmeních Zäh, Zeh nebo Zehe. Všechna tato příjmení měla význam ‚nepoddajný, tuhý; houževnatý, neústupný; vytrvalý‘, příjmení Zeh a Zehe mohou navíc souviset se středohornoněmeckým zehe ‚prst u nohy‘. Příjmení tedy mohlo odrážet nějaký nápadný znak prstu/prstů u nohou prvního nositele tohoto jména. Výklad z němčiny pokládáme vzhledem k motivaci za přesvědčivější. Příjmí, z nichž se příjmení vyvinula, bývala totiž velmi často motivována povahovými či fyzickými rysy svých nositelů, zatímco pojmenování písmen v abecedě jsou pro vznik příjmí či příjmení používána jen výjimečně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Je správný český název rakouského města Kremže, nebo Křemže? Pokud Křemže, od čeho je pak kremžská hořčice? Nebo to má zcela jiné souvislosti?
Klíčové slovo:
Kremže
Odpověď:
České jméno (čili tzv. exonymum) dolnorakouského města Krems an der Donau zní Kremže; pojmenování kremžské hořčice skutečně souvisí s názvem tohoto města a výtvarníci znají rovněž kremžskou bělobu. Křemže je naproti tomu název městyse, který se nachází na našem území v okrese Český Krumlov.
Zvažované varianty:
Kremže
Křemže
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz na přesnou podobu jmen malířů, navíc bratrů, v literatuře i na internetu jsem našla tyto podoby: Joža Uprka (s krátkým U) a Franta Úprka (s dlouhým Ú). Je toto opravdu správně?
Klíčové slovo:
Uprka
Odpověď:
Domníváme se, že z logického hlediska by měla být jména obou bratrů psána stejně. Prošli jsme encyklopedie, kterými disponujeme, a všude bylo příjmení Uprka psáno s krátkým u, jedině ve starém Ottově slovníku naučném bylo ú dlouhé. Výskyty na internetu ukazují (jak ostatně sama píšete), že je psaní ú/u v tomto jménu rozkolísané. Vzhledem k tomu, že se oba bratři narodili zhruba v polovině 19. století, je dokonce možné, že byl zápis jejich jména rozkolísaný i za jejich života, protože čárka nad ú se na počátku slov začala psát až po roce 1848 (a v některých příjmeních ještě později). Odlišné podoby lze nalézt dokonce i ve veřejném prostoru: na hrobě Joži Uprky v obci Kněždub je vytesán jeho podpis s krátkým u (dále v Uherském Hradišti je k vidění pamětní deska věnovaná 160. výročí narození malíře Joži Uprky), kdežto na náhrobku jeho bratra tamtéž je rovněž ve vytesaném podpisu patrné ú s čárkou. Nelze tedy striktně říci, jestli psát u obou slavných nositelů daného příjmení ú dlouhé, nebo u krátké. Je totiž pravděpodobné, že každý z nich opravdu užíval jiný zápis. K tomu pouze doplňme, že podobu Uprka s krátkým u zachycuje v případě malíře Joži Uprky mj. i Biografický slovník českých zemí, který vzniká v Historickém ústavu AV ČR. Jeho bratr Franta v daném zdroji uveden není.
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.