Dotaz:
Slovotvorná předpona
Konkrétní dotaz:
Je ve slově zkouška předpona z- (nebo je -z- součást kořene)?
Klíčové slovo:
zkouška
Odpověď:
Z historického (vývojového, diachronního) hlediska je ve slově zkouška předpona z-. Slovo zkouška je utvořeno od slovesa zkoušet, a to od zkusit, které vzniklo přidáním předpony z- ke slovesu -kusiti (původem z gótského kausjan s významem ‚zkoušet, ochutnávat‘). Z hlediska současné češtiny, a zejména ve školní praxi, je však možné chápat slovo zkouška i jako bezpředponové, s kořenem -zkouš-, a to zejména proto, že dnes neexistuje bezpředponová podoba -kusiti a že kořeni -kus- (který je např. v okusit, pokusit, zakusit) nelze připsat jednotný význam (a pokud ano, tak jen velmi obecný, abstraktní). Vzhledem k uvedenému je zřejmé, že jako školní úloha je otázka přítomnosti předpony z- ve slově zkouška zcela nevhodná.
Poslední užití:
10.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo -kusit
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Kompletní rozbor slova X
Konkrétní dotaz:
Jak morfematicky rozebrat slovo lavička?
Klíčové slovo:
lavička
Odpověď:
Z hlediska vývoje češtiny je kořenem slova lavička jen lav- (v církevní slovanštině existovalo a v českých nářečích existuje slovo lava, od nějž je slovo lavička formálně zdrobnělinou). Z tohoto pohledu vývoje jazyka je pak slovo lavice dále tvořeno příponami -ic-, -k- a pádovou koncovkou -a. Z hlediska současné spisovné češtiny je však kvůli zániku církevněslovanské podoby lava, resp. neexistenci podoby lava ve spisovném jazyce nutno považovat za kořen celé lavič-, jelikož neexistuje komponent lav-, který by u sebe neměl zároveň -ic/-ič. Z pohledu současné spisovné češtiny je pak tedy slovo lavička kromě kořene lavič- tvořeno zdrobňující příponou -k- (srov. lavice vs. lavička) a pádovou koncovkou -a.
Poslední užití:
1.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Slovotvorná předpona
Konkrétní dotaz:
Kolik předpon je ve slově nebezpečný, jedna, nebo dvě?
Klíčové slovo:
nebezpečný
Odpověď:
Historicky jsou ve slově nebezpečný bezpochyby předpony dvě: slovo bezpečí (a tedy i slovo ne-bezpečný) souvisí se slovem péče, které původně znamenalo ‚starost, trápení‘. Bezpečí pak označovalo ‚stav bez starosti, trápení‘. Z tohoto hlediska jsou ve slově nebezpečný dvě předpony ne- a bez-. Vzhledem k tomu, že význam slova péče se proměnil, dané slovo samo o sobě už dnes neznamená ‚starost, trápení‘ (neexistuje např. *bezpéče), ale ‚pečování‘, je z hlediska současné češtiny toto řešení problematické. Ve slově bezpečí (nebezpečný) je sice snadno identifikovatelná předpona bez-, po jejím odtržení však zůstane kořen -peč-, který pro současného uživatele češtiny (a tím spíše žáka ZŠ) znamená jen ‚pečování‘, nikoliv ‚starost, trápení‘. Jednotlivé segmenty -bez- a -peč- pak neodpovídají významu celého -bezpeč- (které neznamená ‚bez pečování‘, ale ‚bez starosti, trápení‘; slovotvorný význam tu dnes neodpovídá významu lexikálnímu, význam celku je nekompozicionální, nelze ho vysoudit z významu jeho částí). Dává proto dobrý smysl vnímat celé -bezpeč- jako kořen. Z hlediska současné češtiny má pak slovo nebezpečný jen jednu přeponu ne-. Jak je snad z uvedeného výkladu zřejmé, tato otázka je zcela nevhodná pro žáky ZŠ; pokud jim už byla zadána, je třeba jako správnou odpověď – vzhledem k uvedeným hlediskům – chápat jak to, že slovo nebezpečný má dvě předpony, tak i to, že má jen předponu jednu.
Poslední užití:
24.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Co je kořenem slova tančit? Je to tanč-, když existují slova tanec a tancovat?
Klíčové slovo:
tančit
Odpověď:
Slovo tanec je staročeská (14. stol.) přejímka ze (středohorno)německého tanz. Jeho kořenem je tedy celé tanec- a ve slovech jako tanč-it, ale i taneč-ek, tanc-ovat jde jen o jeho obměny, tzv. alomorfy (v tomto směru je výraz tanec analogický s domácími slovy typu konec, věnec atp., kde -ec- je ovšem stará slovotvorná přípona, srov. konec, končit, skoncovat; věnec, věnčit, věncový). Kořenem slova tančit je tedy celé tanč-.
Zvažované varianty:
tanč-
tan-
Poslední užití:
3.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla tanec, konec
Dotaz:
Kompletní rozbor slova X
Konkrétní dotaz:
Co je kořenem, předponou a příponovou částí slova převlékárna? Paní učitelka tvrdí, že kořenem je -lék-, je to pravda?
Klíčové slovo:
převlékárna
Odpověď:
Slovo převlékárna se morfematicky člení takto: předpona pře-, kořen -vlék-, slovotvorná přípona -árn- a pádová koncovka -a. (Paní učitelka tedy nemá pravdu, kořenem slova převlékárna není -lék-, ale -vlék-.)
Poslední užití:
26.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Dotaz:
Mají slova X a Y stejný kořen?
Konkrétní dotaz:
Mají slova výbava a nejzábavnější stejný kořen -bav-?
Klíčové slovo:
výbava, nejzábavnější
Odpověď:
Ano, obě slova mají stejný kořen -bav-, jak z hlediska historického, tak nejspíš (k tomu viz dále) i z hlediska současné češtiny. Slova výbava i zábava (> zábavný > nejzábavnější) pocházejí ze stejného praslovanského slovesa *baviti (sę), které znamenalo ‚způsobovat bytí‘. Tento význam je méně zřetelný – dost možná proto, že je abstraktní, a tak špatně postižitelný –, nicméně patrný i v řadě odvozenin, tak např. vybavit (si) znamená ‚způsobit, že něco je‘, a výbava pak tedy ‚to, co tímto působením vzniklo‘, zatímco zabavit znamenalo původně ‚způsobit, že je něco vzadu‘ (‚způsobit, že bytí je za‘), a zábava je pak tedy ‚to (pěkné), co zůstalo před tím (ošklivým), co jsme nechali vzadu‘ – jakési ‚ponechání špatného za námi‘. Vzhledem k abstraktnosti těchto společných významů bychom však byli, zejména ve školní praxi, tolerantní i k tomu, chápat kořeny -bav- ve slově výbava a zábava jako dva různé, ale homonymní kořeny.
Poslední užití:
4.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla bavit, zábava, vybavit
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Co je kořenem slova konec? Celé konec-, nebo jen kon-? Co máme uznávat jako správnou odpověď žákům v 6. třídě ZŠ?
Klíčové slovo:
konec
Odpověď:
Z historického hlediska je kořenem slova konec jen -kon-. Slovo je vytvořeno příponou *(ъ)cь (> -ec) z praslovanského kořene *konъ s významem ‚začátek, kraj, konec‘ – v odvozeném slově konec se pak prosadil poslední uvedený význam. Stejný kořen -kon- (< *konъ) je dnes ve slovech konat, dokonat, skonat, zákon, výkon, úkon atp. Jelikož je však tato souvislost bez naznačených speciálních znalostí z historie vývoje češtiny dnes už zcela neprůhledná, je možné ze současného (synchronního) hlediska za kořen slova konec považovat i celé konec-. Význam původního -kon- ve slově konec a slovech konat atp. a výkon atp. je dnes už natolik rozdílný (ve slovech konat atp. a výkon atp. se prosadily jiné významové rysy původního kořene *konъ), že si je žáci 6. třídy (ale i běžní uživatelé češtiny) jen těžko můžou spojit.
Zvažované varianty:
-kon-
-konec-
Poslední užití:
16.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla konec a konat
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Jaký je (společný) kořen slov bystřina, bystře a bystrouška? Ve slově bystrouška je kořenem jen byst-?
Klíčové slovo:
bystřina, bystře, bystrouška
Odpověď:
Společným kořenem slov bystřina, bystře a bystrouška je bystř-, resp. bystr- v případě slova bystrouška. Varianty bystř- a bystr- jsou tzv. alomorfy téhož morfému BYSTR. Tento morfém je v různých slovních tvarech realizován sice drobně odlišnými, ale přesto dostatečně podobnými variantami na to, aby bylo zřejmé, že "patří" k sobě, vyjadřují tentýž význam. Tomuto jevu se říká alomorfie.
Zvažované varianty:
byst-
Poslední užití:
11.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Co je (společným) kořenem slov bydlit, bydliště, bydlení a bydlo? Je to celé bydl-?
Klíčové slovo:
bydlit, bydliště, bydlení, bydlo
Odpověď:
Ano, z hlediska současné češtiny je společným kořenem slov bydlit, bydliště, bydlení a bydlo celé bydl-. (Z hlediska vývoje jazyka však bylo slovo bydlet/bydlit odvozeno od slova bydlo s významem ‚příbytek, obydlí, bydliště‘, které bylo utvořeno příponou -dl/o od slovesa *byti, tj. být. Z historického hlediska by pak tedy bylo společným kořenem těchto slov jen by-.)
Zvažované varianty:
bydl-
Poslední užití:
11.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Co je (společným) kořenem slov kobyla, kobylí, kobylka a Kobylisy? Je to celé kobyl-?
Klíčové slovo:
kobyla, kobylí, kobylka, Kobylisy
Odpověď:
Ano, společným kořenem slov kobyla, kobylí, kobylka i Kobylisy je celé kobyl-.
Zvažované varianty:
kobyl-
Poslední užití:
11.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo kobyla
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.