Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID oblasti: #6 [Morfematika].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 3/21, položky: 11-15/104
Oblast: Morfematika
Kategorie: Terminologie
Stav:
#12155
Užití:
1 1 0
Dotaz: Terminologický dotaz
Konkrétní dotaz: Co je v infinitivních tvarech přípona a co koncovka? Když mám například tvary pracovat, pracovati a péct, péci, jsou -t/-ti a -ct/-ci přípony, nebo koncovky? Co je koncovka ve tvarech příčestí činného? Je např. ve tvaru pracovala koncovka -la, nebo -a?
Klíčové slovo: infinitiv, příčestí činné
Odpověď: V podrobném, vědeckém popisu morfematické stavby slov se liší několik druhů přípon (sufixů, tj. morfémů, které ve slovním tvaru stojí za kořenem). Kromě kmenotvorných přípon (prac-OVA-t, děk-UJ-u atp.) jsou v kontextu vašeho dotazu zásadní zejm. dva následující druhy přípon: tvarotvorné přípony nefinální, které stojí za kořenem, ale před koncem slova, a tvarotvorné přípony finální, které stojí na konci slova. Obou těchto přípon je několik druhů. Zásadní je, že různé druhy finálních tvarotvorných přípon se označují jako koncovky; existují totiž (celým názvem) tvarotvorné finální přípony – pádové koncovky (žen-U), tvarotvorné finální přípony – osobní koncovky (děl-á-Š), tvarotvorné finální přípony – rodové koncovky (prac-ova-l-A) a také tvarotvorné finální přípony – infinitivní koncovky (prac-ova-T). U infinitivů zakončených na -t/-ti, např. u uvedeného pracovat, je tedy -t/-ti infinitivní koncovka (celým názvem tvarotvorná finální přípona – infinitivní koncovka). U infinitivů zakončených na -ci/-ct (péci, péct) je situace složitější, neboť tyto tvary vznikly z původního *pek-ti, kde se z -kt- vyvinulo -c-. Z historického hlediska je tedy toto -c- morfematickým švem, protože se v něm nachází zároveň kus původního kořene (peK-ti) i kus původní infinitivní koncovky (pek-Ti). Z hlediska současné češtiny se za infinitivní koncovku tvarů typu péci, péct považuje jen -i, resp. -t a -c- se hodnotí jako součást kořene, tj. člení se péc-0-i, péc-0-t. Ve tvaru příčestí činného, např. pracovala, se nachází rodová koncovka -a (celým názvem finální tvarotvorná přípona – rodová koncovka) a tzv. nefinální tvarotvorná přípona – přípona příčestí činného -l-; člení se tedy prac-ova-l-a.
Poslední užití: 1.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Morfematika, 2.4.3 Tvarotvorné přípony: 1. Nefinální tvarotvorné přípony a 2. Finální tvarotvorné přípony –⁠ koncovky

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Tvarotvorná finální přípona – pádová koncovka
Konkrétní dotaz: Dočetla jsem se, že ve slově otcův je nulová pádová koncovka. Co je ale potom -ův-? Jak poznám, co je koncovka? Existuje nějaká publikace, která by systematicky vykládala, jaké mají jednotlivé vzory koncovky?
Klíčové slovo: otcův
Odpověď: Ano, slovo otcův má skutečně tzv. nulovou pádovou koncovku – jeho pádová koncovka je realizována nulovým morfem, srov. otcov-a, otcov-u, otcov-y, a tedy i otcův-0. Celé slovo otcův se pak skládá z kořene otc-, slovotvorné přípony -ův- (v nepřímých pádech rodu mužského živ. i neživ. a ve všech pádech rodu ženského a středního má podobu -ov-), která slouží k vytváření individuálně přivlastňovacích přídavných jmen daného typu, a pádové koncovky -0. Pádová koncovka (celý, odborný termín zní: finální tvarotvorný morfém – pádová koncovka) je obecně ta část slova, která se mění při jeho skloňování a která vyjadřuje rod, číslo a pád daného tvaru. V případě slova otcův se při skloňování mění a dané mluvnické kategorie vyjadřuje jen ta část slova, která následuje po slovotvorné příponě -ův-/-ov-, srov. otcův-0, otcov-a, otcov-u, otcov-ých atp. Slovotvorná přípona -ův- se sice taky mění (v -ov-), jak už bylo řečeno výše, ale: 1. v případě -ův- a -ov- jde „jen“ o dvě varianty téhož morfému, který je v přímých pádech rodu mužského živ. i neživ. realizován jako -ův- (otc-ův-0), v nepřímých pádech rodu mužského živ. i neživ. a ve všech pádových tvarech rodu ženského a středního jako -ov- (otc-ov-a); 2. morfém -ův-/-ov- nevyjadřuje, rod, číslo ani pád jednotlivých tvarů, ale slouží k vytvoření příslušného typu individuálních přivlastňovacích přídavných jmen – odtud jeho zařazení mezi slovotvorné přípony. Asi nejlepší popis stavby jednotlivých jmenných tvarů lze nalézt v tzv. akademické Mluvnici češtiny 2 ve výkladech o formálním tvarosloví (podstatná jména na s. 277–378, přídavná jména na s. 379–387). Je však nutno upozornit na to, že jde o popis vědecký, velmi detailní (nezjednodušující), který se proto nehodí pro některé účely, jako je např. výuka češtiny jako cizího jazyka nebo výuka na základní, a možná ani na střední škole, kde se problematika morfematického rozboru podává zjednodušeně (neliší se např. důsledně přípony a koncovky, nepracuje se nulovými morfy atp.).
Poslední užití: 17.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo Morfematika
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Formální tvarosloví (IV 2), Podstatná jména (IV 2 A, s. 277–378), Přídavná jména (IV 2 B, s. 379–387)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Kořen
Konkrétní dotaz: Učím se se synem z 5. třídy určovat kořeny slov. V učebnici jsou na jedné stránce slova kreslíř, kreslení, výkres, nakreslený, nedokreslit a jako kořen je u nich určeno kres-, ale hned na protější stránce jsou slova nakreslím, nakreslíš, nakreslíme, kreslíře, kreslířem, kreslíři a jako kořen je u nich určeno kresl-. Jak je to možné? Neměla by mít všechna tato evidentně příbuzná slova stejný kořen? A pokud ano, tak jaký?
Klíčové slovo: kreslit, výkres
Odpověď: Ano, všechna uvedená slova jsou příbuzná, a proto musí mít jediný kořen, který se u nich ovšem vyskytuje ve dvou variantách kresl- (kreslit, kreslení, kreslíme, kreslíř atp.) a kres- (výkres, nákres atp., kresba). Z historického, etymologického hlediska je kořenem slova kreslit kresl-. Toto slovo bylo za národního obrození převzato z polského kreślić, jež pochází z polského kresa ‚čára, črta‘, které je buď z německého Kreis ‚kružnice, obvod‘ (tak Jiří Rejzek v Českém etymologickém slovníku), nebo ze středodolnoněmeckého krisselen ‚škrábat, škrtnout napsané‘ (tak Ľubor Králik ve Stručném etymologickém slovníku slovenčiny). Ve slově kresba a ve slovech nákres, výkres se ovšem tento kořen kresl- vyskytuje ve variantě kres-. V případě slova kresba je tato varianta důsledkem zjednodušené výslovnosti původního *kreslba – hláska l mezi souhláskami s a b zanikla. Podoby nákres a výkres jsou pak buď opakováním či využitím kořenové varianty kres- v nových slovech (Václav Machek v Etymologickém slovníku jazyka českého (s. 292) uvádí: „podle toho [= podle slova kresba] pak postv.[erbále] výkres, nákres“), anebo vznikly obdobným zjednodušením výslovnosti původních podob *výkresl a *nákresl (Ľubor Králik ve Stručném etymologickém slovníku slovenčiny (s. 300) píše: „podobne aj nákres, výkres (namiesto *-kresľ, od nakresliť, vykresliť)“). Z hlediska současné češtiny však lze – zejména ve školské praxi – jako kořen slova kreslit chápat také jen kres-, a to právě kvůli existenci výrazů kresba, výkres a nákres. Bez specializovaných znalostí nemůže být současným uživatelům češtiny zřejmé, že i slova kresba, výkres a nákres měla původně kořen kresl-. (Budeme-li jako kořen slova kreslit chápat jen kres-, zůstává ovšem z hlediska současné češtiny otázka, jak hodnotit segment -l-, musíme pak totiž předpokládat členění kres-l-i-t.) Jak je z uvedeného výkladu snad dobře zřejmé, je otázka po kořenu slova kreslit z hlediska školské praxe zcela nevhodná.
Zvažované varianty:
kres- kresl-
Poslední užití: 19.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo kreslit

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12078
Užití:
1 1 0
Dotaz: Význam morfému
Konkrétní dotaz: Když se mému vnukovi narodil syn, začali nám gratulovat k narození pravnuka, což mě zarazilo, protože předpona pra- se přece používá k označení něčeho nebo někoho starého (pravěk, pračlověk, prales atp.), ale můj vnuk je malé dítě. Je tedy označení pravnuk vzhledem k těmto okolnostem v pořádku?
Klíčové slovo: pravnuk
Odpověď: Ano, označovat vnukova syna slovem pravnuk je zcela v pořádku. Předpona pra- totiž (mj.) označuje nejen osoby o generaci starší než základové slovo (prarodič, pradědeček, prababička), ale i osoby o generaci mladší než základové slovo (pravnuk, pravnučka, pravnouče, praneteř, prasynovec).
Zvažované varianty:
pravnuk
Poslední užití: 11.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo pra-/prach-

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Kořen
Konkrétní dotaz: Co je kořenem slova kreslit? Je to kresl-, nebo kres-, když kresba je bez -l-?
Klíčové slovo: kreslit
Odpověď: Z historického, etymologického hlediska je kořenem slova kreslit kresl-. Toto slovo bylo za národního obrození převzato z polského kreślić, jež pochází z polského kresa ‚čára, črta‘, které je buď z německého Kreis ‚kružnice, obvod‘ (tak Jiří Rejzek v Českém etymologickém slovníku), nebo ze středodolnoněmeckého krisselen ‚škrábat, škrtnout napsané‘ (tak Ľubor Králik ve Stručném etymologickém slovníku slovenčiny). Ve slově kresba a ve slovech nákres, výkres se ovšem tento kořen kresl- vyskytuje ve variantě kres-. V případě slova kresba je tato varianta důsledkem zjednodušené výslovnosti původního *kreslba – hláska l mezi souhláskami s a b zanikla. Podoby nákres a výkres jsou pak buď opakováním či využitím kořenové varianty kres- v nových slovech (Václav Machek v Etymologickém slovníku jazyka českého (s. 292) uvádí: „podle toho [= podle slova kresba] pak postv.[erbále] výkres, nákres“), anebo vznikly obdobným zjednodušením výslovnosti původních podob *výkresl a *nákresl (Ľubor Králik ve Stručném etymologickém slovníku slovenčiny (s. 300) píše: „podobne aj nákres, výkres (namiesto *-kresľ, od nakresliť, vykresliť)“). Z hlediska současné češtiny však lze – zejména ve školské praxi – jako kořen slova kreslit chápat také jen kres-, a to právě kvůli existenci výrazů kresba, výkres a nákres. Bez specializovaných znalostí nemůže být nepoučeným současným uživatelům češtiny zřejmé, že i slova kresba, výkres a nákres měla původně kořen kresl-. (Budeme-li jako kořen slova kreslit chápat jen kres-, zůstává z hlediska současné češtiny otázka, jak hodnotit segment -l-, musíme pak totiž předpokládat členění kres-l-i-t.) Jak je z uvedeného výkladu snad dobře zřejmé, je otázka po kořenu slova kreslit z hlediska školské praxe zcela nevhodná.
Zvažované varianty:
kresl- kres-
Poslední užití: 23.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo kreslit
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo kreslit
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Morfematika

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.