Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova jmeniny? Kdy se poprvé objevilo?
Klíčové slovo:
jmeniny; jméno
Odpověď:
V Českém etymologickém slovníku Jiřího Rejzka nalezneme slovo jmeniny v hesle jméno, neboť jsou od něj jmeniny odvozené. První výskyt slova jmeniny nedokážeme dohledat – Rejzek se podrobněji věnuje pouze samotnému slovu jméno. K tomu mimo jiné uvádí, že je doloženo ve 14. století, ve staročeštině mělo podobu jmě a v praslovanštině jьmę.
Poslední užití:
4.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se s kolegy shodnout na i/y v přísudku v následujícím souvětí: „Vlastivědný spolek Českolipska spojil své síly s městem, s jeho regionálním informačním centrem a přes nesnáze doby dokázaly připravit projekt.“ Já tam intuitivně cítím měkké i, protože za tím projektem stojí živí lidé, ale kolegové prosazují ypsilon.
Klíčové slovo:
několikanásobný nevyjádřený podmět
Odpověď:
Pravdu mají kolegové. V druhé větě souvětí („přes nesnáze doby dokázaly připravit projekt“) je nevyjádřený podmět, který však můžeme rekonstruovat z první věty: jde o několikanásobný podmět tvořený výrazy „spolek“, „město“ a „centrum“. Protože mezi nimi není jméno rodu mužského životného, je třeba v přísudku napsat tvrdé y. To, že za projektem ve skutečnosti stojí živí lidé, na tvar přísudku nemá vliv, řídíme se zde čistě gramatickým rodem jmen. Pro úplnost dodáváme, že kromě tohoto řešení přichází v úvahu řídit shodu pouze jménem „spolek“ („Vlastivědný spolek Českolipska spojil své síly s městem, s jeho regionálním informačním centrem a přes nesnáze doby dokázal připravit projekt“). Dvojí řešení plyne z dvojího možného pohledu na věc: buď uplatníme hledisko významové („spolek“, „město“ a „centrum“ jsou významově rovnocenné a tvoří několikanásobný podmět), nebo formální (podmětem je striktně vzato pouze jméno v 1. pádě, tedy „spolek“).
Poslední užití:
10.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.1.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 3.1 – Přísudek následuje za několikanásobným podmětem
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi, proč se černý kašel nazývá latinsky morbus cucullaris? Souvisí to nějak s mnišskou kutnou?
Klíčové slovo:
morbus cucullaris
Odpověď:
Odpověď na dotaz se nám nepodařilo v dostupných zdrojích dohledat.
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Autor píše místo kližka (u masa) klížka (s dlouhým í). Že to není správně?
Klíčové slovo:
kližka
Odpověď:
Slovníky zachycují jen podobu s krátkým i: kližka. V SSJČ je uvedeno: kližka = klihovité maso z přední (popřípadě i zadní) nohy nad kolenem: hovězí, telecí k.; přední, zadní k.
Zvažované varianty:
kližka
klížka
Poslední užití:
3.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Píšou se ve slově babiččin (třeba šátek) dvě č?
Klíčové slovo:
babiččin
Odpověď:
Přivlastňovací přídavné jméno odvozené ze slova babička je babiččin (se dvěma č); při odvozování dochází k alternaci k > č (obdobně např. kukačka – kukaččin, holčička – holčiččin).
Zvažované varianty:
babiččin
babičin
Poslední užití:
4.5.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.