Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Klíčové slovo:
odpovědný vs. zodpovědný
Odpověď:
Podoby odpovědný a zodpovědný jsou významově rovnocenné, výkladové slovníky češtiny je uvádějí jako synonyma. V praxi je však nelze užívat zcela záměnně, srov. např. slovní spojení odpovědný redaktor (nikoliv *zodpovědný redaktor) jako označení funkce nebo spojení trestně odpovědný (nikoliv trestně *zodpovědný).
Poslední užití:
23.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jedná se u slova totalita o zúžení původního významu úplnost, jednota na způsob vedení státu?
Klíčové slovo:
totalita
Odpověď:
Ne, výraz totalita má v současném jazyce oba významy: ‚celostnost, celistvost, úplnost, jednotnost, jednota, jednotlivost‘ i ‚typ diktátorsky vedeného státu prosazující úplné ovládnutí všech oblastí společenského života‘. Nejedná se tedy o zúžení významu, ale o polysémii, víceznačnost tohoto slova.
Poslední užití:
7.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Konkrétum vs. abstraktum
Klíčové slovo:
vzduch
Odpověď:
Výraz vzduch má denotát fyzické povahy (jedná se o směs kyslíku, dusíku a jiných plynů obklopujících Zemi), považujeme jej proto za konkrétum.
Poslední užití:
12.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Klíčové slovo:
pyšný vs. hrdý
Odpověď:
Výraz hrdý má významy ‚právem si na něčem zakládající, pyšný‘ a ‚právem sebevědomý, který se nedá zaprodat, podplatit‘. Výraz pyšný má významy ‚projevující pýchu, domýšlivý, povýšený‘ a ‚projevující hrdost, zakládající si na něčem, hrdý, sebevědomý‘. Obě slova se tedy částečně významově překrývají.
Poslední užití:
26.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Klíčové slovo:
průzkum vs. výzkum
Odpověď:
Obě slova mají podobný význam: průzkum znamená ‚prozkoumá(vá)ní (zprav. odborného rázu)‘; prozkoumat má význam ‚důkladně prostudovat, prohlédnout, probádat‘. Výzkum má význam ‚(organizované) vědecké zkoumání a bádání, zejm. na podkladě pozorování a pokusů‘.
Poslední užití:
9.8.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Překlad z/do češtiny
Konkrétní dotaz:
Lze anglický výraz mentee přeložit do češtiny jako mentorovaný?
Klíčové slovo:
mentorovaný
Odpověď:
Tento překlad může být částečně problematický, protože sloveso mentorovat má podle Nového akademického slovníku cizích slov spíše negativní konotace: ‚(při každé příležitosti) poučovat, kárat, napomínat‘. Takto se sloveso v praxi také často používá, viz např. „Snažíme se čtenáře hlavně neobtěžovat, nepoučovat, nementorovat“. Vedle toho se však pod vlivem anglického slovesa mentor objevují také výskyty neutrální s částečně posunutým významem: ‚vést, předávat rady a zkušenosti někomu méně zkušenému‘. Výraz mentorovaný jako překlad anglického mentee tedy lze použít, je však třeba počítat s tím, že ne všichni posluchači musejí být s aktuálním významovým posunem obeznámeni a pro některé z nich může toto slovo mít negativní nádech.
Poslední užití:
26.7.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Lze použít sloveso rozkládat ve významu ‚vykládat‘, např. ve větě „Táta o něčem nadšeně rozkládal“?
Klíčové slovo:
rozkládat
Odpověď:
Tento význam je zastaralý, Slovník spisovného jazyka českého jej definuje takto: ‚(obšírně, důkladně něco) vysvětlovat, vykládat, objasňovat; vůbec široce vykládat; řečnit, kázat‘.
Poslední užití:
12.7.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Zahrnuje význam slova zvýšený údaj o tom, kolikrát je něco zvýšené? Jestliže je např. hodnota spotřeby šestkrát vyšší než obvykle, může se ještě jednat o „zvýšenou spotřebu“, nebo už jde o „vysokou spotřebu“?
Klíčové slovo:
zvýšený
Odpověď:
Význam slova zvýšený je v tomto ohledu nespecifický, má obecnou povahu: ‚vyšší než normální; zvětšený‘. Označovat šestkrát vyšší spotřebu jako zvýšenou je velmi neobvyklé a matoucí, ale přesná hranice mezi zvýšeným a vysokým v jazyce neexistuje.
Poslední užití:
2.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Je „příští neděle“ tato neděle, nebo až neděle následující po této neděli?
Klíčové slovo:
příští
Odpověď:
Výraz příští má význam ‚(nejdříve, nejblíže) následující; hned po tomto nejbližším následující, další‘. Spojení „příští neděle“ tedy může v různých situacích označovat buď nejblíže následující neděli, nebo neděli následující po této nejbližší neděli. Z důvodu této potenciální nejednoznačnosti proto doporučujeme užívat raději jednoznačné výrazy „tuto neděli“ nebo „příští týden v neděli“.
Poslední užití:
27.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Označuje spojení „příští sobotu“ nejbližší následující sobotu, nebo až sobotu následující po této sobotě?
Klíčové slovo:
příští
Odpověď:
Výraz příští má význam ‚(nejdříve, nejblíže) následující; hned po tomto nejbližším následující, další‘. Spojení „příští sobotu“ tedy může v různých situacích označovat buď nejblíže následující sobotu, nebo sobotu následující po této nejbližší sobotě. Z důvodu této potenciální nejednoznačnosti proto doporučujeme užívat raději jednoznačné výrazy „tuto sobotu“ nebo „příští týden v sobotu“.
Poslední užití:
9.8.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Význam frazému
Konkrétní dotaz:
Jak lze vysvětlit spojení „pravdu díš“?
Klíčové slovo:
pravdu díš
Odpověď:
Výraz díš je tvar 2. os. j. č. knižního a zastaralého slovesa dít, které má význam ‚říkat, říci, povídat, povědět, pravit‘. Spojení „pravdu díš“ má tedy význam ‚říkáš pravdu‘.
Poslední užití:
26.7.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.