Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova pikola, proč se v něm píše i? Copak není příbuzné s vyjmenovaným slovem pykat?
Klíčové slovo:
pikola
Odpověď:
Slova pikola a pykat nejsou příbuzná. Pykat znamená ‚nést trest za něco, trpět‘: děti nesmějí pykat za naše provinění. Původ slova je ve staročeském pykati s významem ‚želet, litovat, mrzet se‘. Naproti tomu sloveso pikat, často užívané s předponou za‑ (zapikat), znamená v dětských hrách ‚zaříkávat se určitou formulí (piky piky na hlavu), odpočítávat na určeném místě‘. Ve hře na pikanou je takovýmto místem pikola. Původ slovesa pikat není zcela jasný, některé slovníky ho považují za převzaté z němčiny, jiné uvádějí spojitost s výrazem pikle (kout pikle) a spiknout se; vyloučen není ani zvukomalebný původ slova – základem může být citoslovce pik znamenající ‚ťuk, pích‘ apod.
Poslední užití:
8.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova – 4.3 Pykat a pikat
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova smrtnost, které se začalo poslední dobou používat?
Klíčové slovo:
smrtnost
Odpověď:
Pojem smrtnost se častěji objevuje v poslední době, a to v souvislosti s koronavirem. Nejde ale o žádný novotvar, podstatné jméno smrtnost najdeme jak v Novém akademickém slovníku cizích slov (z roku 2005), tak už i ve Slovníku spisovného jazyka českého z let 1960–1971. Smrtnost neboli letalita je medicínský a statistický pojem udávající počet osob zemřelých na určitou nemoc z 1000 osob onemocnělých touto nemocí, popř. jinak řečeno poměr počtu zemřelých na dané onemocnění k celkovému počtu pacientů s danou chorobou. Smrtnost je tedy (nepřekvapivě) odvozena od slova smrt.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova rouška? Souvisí se slovem roucho (podobně ve slovenštině)?
Klíčové slovo:
rouška
Odpověď:
Slovo rouška je skutečně stejně jako ve slovenštině odvozeno od podstatného jména roucho. Významově je však rouška posunutá, protože roucho znamená v současné češtině ‚slavnostní nebo obřadní oděv‘. Zastarale je též synonymní se slovy rouška a šátek (v tomto významu se už v českých textech neužívá). V jazyce se komunikační potřeba odlišení obou významů projevila tak, že rouška je už užívána pouze ve významu látky k zahalení hlavy, respektive obličeje, nikoli celého těla, viz Slovník spisovné češtiny, podle něj je rouška ‚sterilní tkanina k ochraně před infekcí, radioaktivním prachem‘ nebo ‚jemný závoj (k zahalení hlavy)‘ .
Poslední užití:
3.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova časovat?
Klíčové slovo:
časovat
Odpověď:
Sloveso časovat souvisí zřejmě s gramatickou kategorií času, kterou tvary sloves vyjadřují. Kategorie času se neprojevuje jen v příponách/koncovkách, ale i v kmeni slovesa: pracova-l jsem × pracuj-i. Z historického hlediska je totiž základem u některých tvarů sloves kmen minulý (příp. infinitivní), u jiných přítomný.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova sloveso?
Klíčové slovo:
sloveso
Odpověď:
V Českém etymologickém slovníku Jiřího Rejzka se dočtete: „Utvořeno Jungmannem k rozlišení lat. verbum ‚slovo‘ i ‚sloveso‘ na základě starého s-kmenového skloňování (*slovo, gen. *slovese).“
Poslední užití:
3.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ pojmenování koronavirus?
Klíčové slovo:
koronavirus
Odpověď:
Podle Velkého lékařského slovníku má koronavirus, společné označení pro čtyři druhy virů, svůj původ v latinském názvu Coronaviridae. Podrobnější informace by Vám patrně poskytli odborníci v dané oblasti, orientující se v latinském názvosloví.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Dopátrali jsme se tvrzení, že původ slova plísnit souvisí s plískanicí. Je to pravda?
Klíčové slovo:
plísnit; plískanice
Odpověď:
Český etymologický slovník Jiřího Rejzka pokládá původ slovesa plísnit (‚kárat, hubovat‘) za nejasný, snad souvisí s plískati (‚stříkat, tlachat‘), které významem odpovídá i dalším slovanským slovesům vztahujícím se k pleskání deště. (Jeho původ je zřejmě onomatopoický.) V tomto smyslu tedy spolu slova plísnit a plískanice mohou souviset.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Mají slova spěch a úspěch společný původ?
Klíčové slovo:
spěch; úspěch
Odpověď:
Slova spěch i úspěch mají společné kořeny. Spěch má původ v praslovanském spěchъ, které je odvozeno od spěti ‚postupovat, směřovat‘. Úspěch pochází z praslovanského uspěchъ odvozeného od uspěti ‚uspět, prospět‘, složeného z předložky (později předpony) u a (již zmíněného) slovesa spěti.
Poslední užití:
2.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)