Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ spojení „mít z prdele kliku“?
Klíčové slovo:
mít z prdele kliku; mít kliku
Odpověď:
Ve třetím díle Slovníku české frazeologie a idiomatiky lze dohledat původ frazému „mít kliku“, který je spojován s německým „das Glück haben“, doslova ‚mít štěstí‘. Co se rozšíření „mít z prdele kliku“ týče, je možné, že bylo ovlivněno strukturou podobného frazému, konkrétně „mít z pekla štěstí“. To je však jen naše domněnka, již se nám nepodařilo ověřit.
Poslední užití:
29.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník české frazeologie a idiomatiky 3. Výrazy slovesné. Čermák a kolektiv. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Domácí vs. přejaté
Konkrétní dotaz:
Je slovo chleba domácího původu?
Klíčové slovo:
chleba
Odpověď:
Ano, chleba (či chléb) je slovo domácího původu. Vzniklo z praslovanského slova chlěbъ, které má původ ve starém germánském výrazu hlaiba- téhož významu.
Dotaz:
Domácí vs. přejaté
Konkrétní dotaz:
Je rohlík slovo domácího původu?
Klíčové slovo:
rohlík
Odpověď:
Ano, rohlík je slovo domácí. Jak uvádí Rejzkův Český etymologický slovník, nejspíš bylo odvozeno ze staročeského rohel, které má původ v praslovanském výrazu rogъlь, odvozeném od slova rogъ, tedy ‚roh‘.
Poslední užití:
29.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova almara? Myslím, že nějak souvisí s ukládáním zbraní.
Klíčové slovo:
almara
Odpověď:
Máte pravdu. Podle Českého etymologického slovníku jsou kořeny slova almara spjaty se středolatinskými výrazy almaria, armaria, tedy tvary množného čísla latinského výrazu armarium ‚skříň na zbraně‘. To bylo dovozeno od latinského slova arma s významem ‚zbraň‘.
Poslední užití:
6.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaká je původ slova skříň?
Klíčové slovo:
skříň
Odpověď:
Český etymologický slovník uvádí, že ve staré češtině existovaly podoby skříně a škříně. Slovanské skrini bylo přejato ze starohornoněmeckého scrīni (v dnešní němčině Schrein) téhož významu a to zase z latinského scrīnium s významem ‚pouzdro, krabice, skříň‘.
Poslední užití:
6.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova dovolená? Je mi jasné, že souvisí se slovesem dovolit, ovšem zajímá mě, zda se nejedná o překlad německého výrazu Urlaub, které tímto způsobem vzniklo.
Klíčové slovo:
dovolená
Odpověď:
Etymologické slovníky neuvádějí podstatné jméno dovolená, ale ani sloveso dovolit. Uvedenou teorii o možném kalku z německého výrazu Urlaub proto nemůžeme ani potvrdit, ani vyvrátit.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova klábosit?
Klíčové slovo:
klábosit
Odpověď:
Český etymologický slovník uvádí, že slovo klábosit se vyskytuje ze slovanských jazyků pouze v češtině. V praslovanštině mohla existovat varianta kolbositi, neboť existují překvapivě blízká slova v litevštině, a to kalbėti ‚mluvit‘ či nářeční kalbãsyti ‚bavit se‘. Slovo klábosit má asi zvukomalebný původ (podobně jako třeba sloveso blábolit).
Poslední užití:
11.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Dočetla jsem se na internetu, že slovo králík je od původu zdrobnělina slova král, která byla užita na základě chybné interpretace německého ekvivalentu. Je to tak?
Klíčové slovo:
králík
Odpověď:
Český etymologický slovník tuto teorii potvrzuje. Králík vznikl jako kalk podle středohornoněmeckého slova küniclin (dnes v němčině Kaninchen), které bylo lidovou etymologií chápáno jako zdrobnělina od slova künic ‚král‘ (dnes v němčině König). Německý výraz pro králíka byl však přejat z latinského cuniculus téhož významu.
Poslední užití:
24.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jak vznikl výraz městská čtvrť – proč zrovna čtvrť? Četla jsem, že je to podle rozdělení jeruzalemského Starého Města na čtyři části, ale nevím, zda je to pravda.
Klíčové slovo:
čtvrť
Odpověď:
V Českém etymologickém slovníku je slovo čtvrť zařazeno pod heslo čtvrtý, které má původ již v praslovanštině. Navíc je z tohoto hesla odkazováno do hesla kvartýr, kde nalézáme informaci, že kvartýr má původ ve středolatinském quarterium s významem ‚čtvrtina, (městská) čtvrť‘. To má zase původ v latinském quartus ‚čtvrtý‘. Souvislost čtvrti s číslovkou čtyři, potažmo čtvrtinou, je tedy (nejen v češtině) jistá. Co se dělení měst týče, Ottův slovník naučný uvádí, že ve starším městském zřízení bývalo každé město pro ulehčení obecní správy rozděleno na čtyři části. Vznik slova tedy souvisí spíše s tímto obecným dělením měst než s rozdělením části Jeruzaléma.
Poslední užití:
11.12.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova omšelý? Má toto slovo něco společného se mší?
Klíčové slovo:
omšelý
Odpověď:
Slovo omšelý se mší nijak nesouvisí. Český etymologický slovník Jiřího Rejzka spojuje slovo omšelý s podstatným jménem mech. Ve staré češtině mělo dané přídavné jméno podobu omšený a znamenalo ‚obrostlý mechem‘.
Poslední užití:
25.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Setkal jsem se s názorem, že spojení „jelito, kopyto, platí to“ mělo původně podobu „je-li to kopyto, platí to“. Ta měla prý odkazovat na uzavírání dohod s čertem. Je to pravda?
Odpověď:
Uvedený frazém se nám bohužel nepodařilo dohledat v dostupných zdrojích, a proto nemůžeme zmíněnou teorii ani potvrdit, ani vyvrátit. Je pravda, že varianta s vedlejší větou podmínkovou „je-li to kopyto“ i nabízené vysvětlení spojitosti s čertem se zdají smysluplné. Tato interpretace však může být mylná. Ve frazémech se totiž někdy objevují výrazy, jejichž výskyt je motivován pouze rytmikou. Podstatná jména „jelito“ a „kopyto“ se tak vedle sebe mohla ocitnout jen na základě rýmu (jako je tomu např. u spojení „basama s fousama“, „kecy v kleci“ či „ententýky, dva špalíky...“).
Zvažované varianty:
Jelito, kopyto, platí to.
Je-li to kopyto, platí to.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova zlato?
Klíčové slovo:
zlato
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku lze původ slova zlato hledat v praslovanském zolto, které je (stejně jako lotyšské zelts, anglické gold apod.) tvořeno příponou -to- od od různých ablautových stupňů kořene ǵelh- s významem ‚žlutý, zelený‘.
Poslední užití:
13.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova srab?
Klíčové slovo:
srab
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku má podstatné jméno srab původ ve slově svrab, ovšem jakožto nadávka se přiklonilo k odvozeninám slova srát, jako jsou sráč, srágora apod.
Poslední užití:
30.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova sígr?
Klíčové slovo:
sígr
Odpověď:
Český etymologický slovník Jiřího Rejzka i Stručný etymologický slovník jazyka českého od Josefa Holuba a Stanislava Lyera dávají slovo sígr do souvislosti s podstatným jménem syčák. Podle Jiřího Rejzka mají obě slova stejnou motivaci – souvisejí se syčením, které je charakteristické pro polohlasné žebrání, kdy jsou slyšet jen sykavky. Vzhledem k významu slova sígr ‚lump‘ odmítá Rejzek souvislost s německým slovem Sieger, jež znamená ‚vítěz‘.
Poslední užití:
30.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Stručný etymologický slovník jazyka českého. Holub – Lyer. 1967. (platí od 1967)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova sundat?
Klíčové slovo:
sundat
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka vzniklo sloveso sundat spojením předložky s a komponentu -ndat, který obsahují také slova jako nandat, vyndat či odendat. Komponent -ndat má původ asi v zástupném slovese ondat, které nahrazovalo náležité plnovýznamové sloveso. Ondat bylo odvozeno zřejmě od zájmena on, ovšem jak k utvoření došlo, není zcela jasné. Jako jedno z vysvětlení se nabízí spojitost se slovním spojením „ono dieti“, tedy ‚ono dělati‘, a kontaminace se slovesem dát.
Poslední užití:
9.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova tlum?
Klíčové slovo:
tlum
Odpověď:
Slovo tlum s významem ‚zástup, dav‘ bylo převzato z polského slova tłum, které nese význam ‚tlupa, zástup‘. To má původ v praslovanském tьlp-mъ, souvisí tedy i s výrazem tlupa.
Poslední užití:
5.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Etymologický slovník jazyka českého. Holub – Kopečný. 1952. (platí od 1952)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova ředkvička? Proč se v něm píše d? Tento úkol dostaly děti ve druhé třídě, ale nevíme si rady.
Klíčové slovo:
ředkvička
Odpověď:
Domníváme se, že takové zadání není pro malé děti vhodné. Děti nepochybně mohou poznat, že slovo ředkvička je odvozeno od podstatného jména ředkev. K zdůvodnění pravopisu ředkve jim však v tomto případě nepostačí jiný pád slova nebo odvozený výraz, ale je třeba nahlédnout do etymologického slovníku. Podle něj má slovo ředkev původ v latinském výrazu radix s významem ‚kořen‘.
Poslední užití:
13.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova bobtnat?
Klíčové slovo:
bobtnat
Odpověď:
Český etymologický slovník uvádí, že slovo bobtnat je doloženo již ve 14. století. Ve staré češtině mělo podobu bobtati s významem ‚bublat, vydávat bublavé zvuky‘. Ve střední češtině mělo podoby botnati, botněti, bobtěti či bobněti s významem ‚nadouvat se, nabývat na objemu‘. Za původnější jsou považovány podoby botnati a botněti, jimž je přisuzován zvukomalebný původ. Podoby s bobt- vznikly asi vlivem slov jako bob či bobule.
Poslední užití:
19.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova chrup?
Klíčové slovo:
chrup
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku je podstatné jméno chrup odvozeno od slovesa chrupat. Sloveso je doloženo již v 16. století, ve střední češtině se užívalo vesměs ve významu ‚(tvrdě) spát‘. Slovo má zvukomalebný původ (podobně jako chroupat či křupat). Slovo chrup je doloženo až v 19. století.
Poslední užití:
12.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.