Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Četla jsem, že brusle jsou pojmenovány po městě Brusel. Je to skutečně tak?
Klíčové slovo:
brusle
Odpověď:
Občas se stává, že vysvětlení původu nějakého výrazu je tak „obyčejné“, že si lidé vytvoří barvitější. Tak je tomu i v tomto případě. Můžeme se setkat s tvrzením, že slovo brusle pochází z doby krále Jiřího z Poděbrad, jehož poslové dorazili do Bruselu a tam spatřili nevídanou věc – Bruselané si připevňovali k botám pomocí řemínků zvláštní nože a klouzali se na nich po zamrzlých kanálech. Tato dovezená pomůcka, kterou si oblíbili i naši předkové, pak byla na počest Bruselu u nás pojmenována brusle. Obdobná zdůvodnění vznikají tzv. lidovou etymologií. Podstatou lidové etymologie je mylné a zpravidla nahodilé spojování slova etymologicky neprůhledného se slovem jiným, formálně nebo významově podobným, které mluvčí zná. Je možné, že výklad o spojitosti bruslí s Bruselem byl inspirován dílem Aloise Jiráska Z Čech až na konec světa. To na základě Deníku Václava Šaška z Bířkova popisuje diplomatickou misi družiny vedené panem Lvem z Rožmitálu. V pasáži, kdy družina přebývá v Bruselu, je popsáno setkání se zvláštními želízky umožňujícími pohyb po ledu: „... měli ti dvořané želízka se zobci ve dřevěné podešvi zasazená a řemeny k nohám přivázaná, a na těch byli vycvičeni jezditi.“ České etymologické slovníky se o Bruselu nezmiňují. Podstatné jméno brusle, stejně jako sloveso bruslit má podle nich nejpravděpodobněji spojitost se slovem brousit. Holubův a Lyerův Stručný etymologický slovník jazyka českého odkazuje k nářečnímu výrazu kůsle ‚sněžnice‘ souvisejícímu se slovem koslať ‚kolébat se‘ a nastiňuje, že podoba brusle vznikla „pod vlivem brousiti, protože se brusle časem přibrušují“. Podle Rejzkova Českého etymologického slovníku bylo sloveso brousit (s původním významem ‚drhnout‘) nejspíš ovlivněno němčinou, v níž schleifen znamená nejenom ‚brousit‘, ale i ‚smýkat, bruslit‘. K němčině ostatně odkazuje i dříve užívané označení šlajfky, jak se běžně říkalo bruslím, které se k pevné podrážce boty upevňovaly pomocí kličky. O vlivu němčiny a lidovém označení šlajfky píše v souvislosti s bruslemi i Machek v Etymologickém slovníku jazyka českého, kde se uvádí, že slovo brusle bylo běžné už u Jungmanna. Zmiňuje i nářeční výraz kosle/kůsle přetvořený do podoby krusle. Jungmannův slovník výraz krusle popisuje slovy „železo, na kterém po ledě se klouzá“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Stručný etymologický slovník jazyka českého. Holub – Lyer. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj:
Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova viněta?
Klíčové slovo:
viněta
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku má slovo viněta původ ve francouzském slově vignette, jímž se původně označovala ozdoba v podobě listů či větviček vinné révy. Základem je výraz vigne ‚vinná réva‘ spjatý s latinským vīnum ‚víno‘. Do češtiny bylo slovo přejato v 19. století a jeho pravopisná podoba se postupně přizpůsobila výslovnosti. Ještě Příruční slovník jazyka českého (1935–1957) připouští vedle základní podoby viněta i varianty vigneta, vignetta.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ přeneseného významu slova bažant – ‚nováček‘? S tímto slovem se lze setkat nejen na vojně, ale také např. ve školním prostředí.
Klíčové slovo:
bažant
Odpověď:
Pojmenování ptáků jsou oblíbeným metaforickým či metonymickým prostředkem. Metonymické užití (tedy přenesení pojmenování na základě věcné souvislosti) je známé ze spojení jako např. první vlaštovka ‚předzvěst něčeho‘, bílá vrána ‚výjimka‘ či právě bažant ve významu ‚nováček‘. Ve vojenském slangu se přitom pro označení nováčků ve sboru užívají různá ptačí pojmenování – holub, kavka, drozd, havran a další. Původ vzniku pojmenování však není zcela jistý. Žurnalista Michal Novotný na webu Českého rozhlasu Region uvádí, že pojmenování nováčků podle ptáků může souviset s tím, že vojenští nováčci „se tváří poněkud vyděšeně, podobně jako ptáci, zvláště ptačí holata“. Souvislost s překvapeným výrazem ve tváři při nástupu vojenské základní služby potvrzuje i knihovna Vojenského historického ústavu Praha. Z vojenského prostředí pak došlo k přenesení pojmenování do jiných sociálních skupin, např. mezi vězně či studenty.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ výrazu mírnix týrnix?
Klíčové slovo:
mírnix týrnix; mírnix dýrnix
Odpověď:
Podle Slovníku nespisovné češtiny má spojení mírnix týrnix, nesoucí význam ‚jen tak, jakoby nic‘, původ v německém „mir nichts dir nichts“ téhož významu.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova doprava? Liší se podle významu, tedy zda označuje ‚řízený pohyb dopravních prostředků, přemisťování na větší vzdálenosti‘ nebo ‚na pravou stranu‘? V etymologických slovnících jsem tuto informaci nenašel.
Klíčové slovo:
doprava
Odpověď:
Původ slova doprava můžeme hledat již v praslovanštině, podstatné jméno s příslovcem spolu přitom z historického hlediska souvisejí. Obě totiž vycházejí z praslovanského výrazu *pravƂ. Z něj vzniklo přídavné jméno pravý, které má též význam ‚správný‘. Na jedné straně pak bylo odvozeno sloveso *praviti, mající význam ‚spravovat, řídit‘, vlastně ‚dělat správné, vést správným směrem‘, od něhož byla vytvořena mnohá předponová slovesa se základem -pravit, např. vypravit, spravit, zpravit, opravit i dopravit (od něj poté doprava). Na druhé straně označuje pravou, správnou stranu – to proto, že většina lidí používá pravou ruku k hlavním činnostem. Zmíněná správnost se tedy historicky zrcadlí v obou významech slova doprava. Etymologické slovníky tuto informaci obsahují, je však nutno hledat nikoliv pod písmenem D, ale P, jímž začíná základ slov (do- je předpona). U Rejzka ji tak nalezneme pod -pravit, u Kopečného a Holuba pod praviti a u Machka pod přídavným jménem pravý, od něhož bylo (-)pravit odvozeno.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký původ má slovo fungl?
Klíčové slovo:
fungl
Odpověď:
Podle Slovníku spisovného jazyka českého nese slovo fungl význam ‚zcela, úplně‘. Tento starší slovník navíc zmiňuje informaci, že se dané příslovce objevuje jen ve spojení fungl nový, tedy ‚zcela nový‘. V Českém etymologickém slovníku Jiřího Rejzka se pak dočteme, že celé spojení má původ v německém funkel(nagel)neu, které se užívá v témže významu a doslova znamená ‚nový jako třpytivý hřebík‘. Výraz fungl tedy souvisí se slovesem funkeln ‚třpytit se‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Můžete mi objasnit původ spojení techtle mechtle?
Klíčové slovo:
techtle mechtle
Odpověď:
Výraz techtle mechtle se užívá jako expresivní označení pro ‚pletichy‘ nebo ‚pletky‘ (zpravidla ve spojení „mít s někým techtle mechtle“), jeho první doklady se datují do 19. století. Čeština převzala uvedený výraz z německého Techtelmechtel téhož významu. Toto slovo se do němčiny dostalo pravděpodobně přetvořením staroitalského „a teco meco“ s významem ‚důvěrně, mezi čtyřma očima‘, které má zase původ v latinském tēcum ‚s tebou‘ a mēcum ‚se mnou‘. Určité tajnůstkářství se tak pojí nejen s výrazem užívaným v dnešní češtině, ale i s jeho předchůdci.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
V době pandemie covidu jsem v rozhlasovém zpravodajství několikrát zaslechla slovo smrtnost. Nebylo by vhodnější nevymýšlet jazykové ozvláštnění a zůstat u vžitého výrazu úmrtnost?
Klíčové slovo:
smrtnost
Odpověď:
Máte pravdu, že s výrazem úmrtnost se v jazykové praxi setkáváme běžně, zatímco pojem smrtnost se začal častěji objevovat až v souvislosti s pandemií covidu. Nejde ale o žádný novotvar, podstatné jméno smrtnost najdeme jak v Novém akademickém slovníku cizích slov z roku 2005, tak už i ve Slovníku spisovného jazyka českého z let 1960–1971. Smrtnost neboli letalita je medicínský a statistický pojem udávající počet osob zemřelých na určitou nemoc z 1 000 osob onemocnělých touto nemocí, popř. jinak řečeno poměr počtu zemřelých na dané onemocnění k celkovému počtu pacientů s danou chorobou. Úmrtnost neboli mortalita udává počet úmrtí připadající za rok na tisíc obyvatel; je tedy vztažena k celkové populaci, zatímco smrtnost odkazuje pouze k vybrané podmnožině.
Zájemce o podrobnější jazykové vysvětlení odkazujeme na příspěvek F. Daneše v časopise Vesmír z roku 1995.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Smrtnost (s. 248)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ spojení starý paprika?
Klíčové slovo:
starý paprika
Odpověď:
Slovní spojení starý paprika obecně označuje staršího, usedlého muže a má dvě možná vysvětlení původu. Nový akademický slovník cizích slov obsahuje výraz paprika s významem ‚starší, příliš usedlý muž‘ a uvádí, že se jedná o slovo původem srbské a že do češtiny se dostalo přes maďarštinu.
Slovník nespisovné češtiny uvádí původ papriky, s významem ‚starý člověk‘, zcela jinde. Spojuje ho se slovem páprda, které v tomto významu zdůrazňuje slabost starého člověka a které je odvozeno od podstatného jména pápěrka, které zase podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka mohlo vzniknout přikloněním ke slovesu prdět.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jak vzniklo spojení „hrát tužku“?
Klíčové slovo:
hrát tužku; hrála tužku; hrál tužku; hraje tužku
Odpověď:
O původu i významu daného spojení se můžeme dočíst v publikaci Jsme v češtině doma? V ní se uvádí, že „hrát tužku“ znamená ‚hrát (při nějakém sportu) špatně, strnule‘. V podobném významu se též říkává, že je někdo dřevěnej, dřevák či tuhej, užití slova „tužka“ v daném spojení tak může vycházet právě z výrazu „tuhej“. Publikace však nabízí ještě jedno možné vysvětlení: podle Velkého slovníku hantencu a Slovníku nespisovné češtiny se tužka užívá též jako pojmenování pro ‚hlupáka, blbce, omezence, naivního člověka‘. Dané spojení tedy mohlo vzniknout následujícím způsobem: hrát hloupě, blbě > hrát jako tužka > hrát tužku.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.