Dotaz:
Signalizace alternativ
Konkrétní dotaz:
Jak mohu v textu zapsat genderové varianty první dáma a první gentleman pomocí lomítka? Je nutno vypsat obě plné podoby, tzn. první dáma / první gentleman, nebo je možný zápis první dáma/gentleman? A jak je to v těchto případech s mezerami okolo lomítka?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; rodové varianty; splitting
Odpověď:
V prvním, čtvrtém a pátém pádě jednotného čísla a v množném čísle jsou v pořádku oba uvedené zápisy, tzn. první dáma / první gentleman i první dáma/gentleman. V prvním případě lomítko odděluje dva víceslovné výrazy, okolo lomítka jsou proto mezery, ve druhém případě oddělujeme pouze dva jednoslovné výrazy, mezery okolo lomítka být nemusí. V ostatních pádech jednotného čísla má přídavné jméno první odlišný tvar v ženském a mužském rodě, je tedy třeba vypsat obě plné podoby, např. (s) první dámou / prvním gentlemanem.
Poslední užití:
29.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Lomítko
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jsem zvyklá, že se v genderově korektních textech užívalo lomítko (např. účastník/účastnice), které vyjadřuje, že se jedná o muže i ženy. V poslední době se ale setkávám s užíváním hvězdičky (účastník*účastnice), jejímž užitím by měla být pokryta celá LGBTQ+ komunita. Hvězdička se mi však nezdá vhodná z typografického hlediska. Jaký je na to váš názor?
Klíčové slovo:
hvězdička; asterisk
Odpověď:
V češtině se běžně používá pro signalizaci alternativ lomítko, a to jak u výrazů jednoslovných, tak víceslovných, např.: účastník/účastnice. Stále častěji se však můžeme setkat s užitím asterisku neboli hvězdičky namísto lomítka, jak také dokazuje váš dotaz. Tento znak se objevuje především v textech spojených s LGBTQ+ problematikou, kde má sloužit jako jeden z prostředků inkluzivního, senzitivního jazyka. Užívání hvězdičky se k nám dostalo zřejmě vlivem němčiny, v níž hvězdička plní tutéž funkci jako v češtině lomítko (srov. „Student*in“ a „student/ka“). Dále vychází motivace pro užití hvězdičky z představy, že lomítko omezuje uvedené alternativy („student/studentka“ = buď student, nebo studentka), kdežto hvězdička jakožto zástupný znak bez nutnosti určení, co všechno nebo co přesně zastupuje, má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární). Tato interpretace však ještě není ve společnosti všeobecně známá, a proto lze předpokládat, že někomu může užití pro něj neobvyklé hvězdičky ztěžovat porozumění textu nebo ho aspoň překvapit, grafická podoba tak na sebe může strhávat nežádoucí pozornost.
Dotaz:
Signalizace alternativ
Konkrétní dotaz:
Jak mohu v textu zapsat rodové varianty slova ředitel? Lze využit pouze lomítko (ředitel/ka), nebo se může použít i závorka (ředitel(ka))?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; rodové varianty; splitting
Odpověď:
V případech, kdy má tvar mužského rodu nulovou koncovku, lze zapsat rodové varianty jako jeden výraz, k čemuž se častěji využívá lomítko. Zápis pomocí závorky je rovněž v pořádku, jen je méně obvyklý.
Poslední užití:
16.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Lomítko
Dotaz:
Signalizace alternativ
Konkrétní dotaz:
Když chci ženské a mužské rodové varianty přídavných jmen a zájmen oddělit lomítkem, musím vypsat celá slova, nebo stačí za lomítkem uvést pouze koncovku, např. „mrtvý/mrtvá“, „který/která“ nebo pouze „mrtvý/á, „který/á“?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; rodové varianty; splitting
Odpověď:
V uvedeném případě nedoporučujeme využít zkrácený zápis pomocí lomítka nebo závorek, tj. nelze uvést slovo mužského rodu a k tomu pouze připojit zakončení ženského rodu, protože tvary „mrtvý“ a „který“ obsahují mužskou pádovou koncovku, která ve tvaru ženského rodu není. Je tedy vhodnější vypsat vždy obě celá slova, tj. „mrtvý/mrtvá“, „který/která“ . Zkrácený zápis lze užít jen v případech jako např. „jmenován/a“.
Poslední užití:
16.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Lomítko
Dotaz:
Signalizace alternativ
Konkrétní dotaz:
Píšeme pozvánky pro učitele, lektory a knihovníky a chtěli bychom uvést za lomítkem také ženské rodové varianty těchto jmen. Je v pořádku zápis „ zveme učitele/ky, lektory/ky a knihovníky/ice“?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; rodové varianty; splitting
Odpověď:
V uvedeném případě nelze využít zkrácený zápis pomocí lomítka nebo závorek, tj. nelze uvést slovo mužského rodu a k tomu pouze připojit zakončení ženského rodu. Tvary „učitele“, „lektory“, „knihovníky“ totiž již obsahují pádové koncovky mužského rodu, které v přechýlených jménech nejsou. Pokud nechcete zvolit generické maskulinum, ale chcete využít zápis pomocí lomítka, bylo by vhodnější vypsat vždy obě celá slova, tj. „zveme učitele/učitelky, lektory/lektorky, knihovníky/knihovnice“.
Poslední užití:
10.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Lomítko
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V e-mailu užívám oslovení „Vážená paní, vážený pane“ a dále v textu se mi objevuje sloveso „uvést“ v minulém čase, u něhož bych také chtěla zapsat obě rodové varianty. Měla bych dodržet pořadí při oslovení a napsat „uvedla/uvedl“ nebo je přípustné napsat „uvedl/a“?
Klíčové slovo:
pořadí rodových variant
Odpověď:
Uvedenou problematiku příručky neřeší. Domníváme se, že pořadí rodových variant v oslovení není v tomto případě nutno dále dodržovat a sloveso lze zapsat druhým uvedeným způsobem: „uvedl/a“.
Dotaz:
Signalizace alternativ
Konkrétní dotaz:
Reviduji překlady dotazníků, v nichž jsou ženské a mužské rodové varianty oddělovány lomítkem. Za lomítkem ovšem není uvedena celá podoba podstatného/přídavného jména, ale pouze ženská přípona, příp. koncovka, např. zapsaný/á. Domnívám se, že tento způsob zápisu není v pořádku. Je to tak?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; rodové varianty; splitting
Odpověď:
V uvedeném případě nelze využít zkrácený zápis pomocí lomítka nebo závorek, tj. nelze uvést slovo mužského rodu a k tomu pouze připojit zakončení ženského rodu, protože tvar zapsaný obsahuje mužskou pádovou koncovku -ý, která v ženském přídavném jménu není. Je tedy třeba napsat obě celá slova, tj. zapsaný/zapsaná. Zkrácený zápis lze užít jen v případech jako např. jmenován/a.
Poslední užití:
7.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Lomítko
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Zdá se mi, že někteří rozhlasoví moderátoři mluví příliš rychle.
Klíčové slovo:
rozhlas
Odpověď:
Ano, z hlediska komunikace má tempo řeči velmi důležitou úlohu a přiměřená rychlost mluveného projevu má zásadní roli pro jeho srozumitelnost.
Dotaz:
Jaké dotazy lze klást jazykové poradně?
Konkrétní dotaz:
Posoudí jazyková poradna stylistiku kratšího textu? Potřebuji nějakého znalce.
Klíčové slovo:
slohový rozbor
Odpověď:
Bohužel, jazyková poradna se posuzování textů z hlediska stylu nevěnuje. Není nám ani známo, že by se některý ze soudních znalců zaměřoval právě na tuto problematiku. Doporučujeme vám obrátit se např. na jazykového redaktora.
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Jak by se mělo postupovat při zadávání slohových prací, aby byly instrukce pro studenty jednoznačné?
Klíčové slovo:
slohová práce
Odpověď:
Jazykové poradna není didaktické pracoviště, proto se nemůže k dané problematice vyjádřit. Doporučujeme vám obrátit se například na Asociaci češtinářů.
Dotaz:
Doporučujete užívání dané jazykové aplikace?
Konkrétní dotaz:
Je generátor oslovení na webové stránce sklonuj.cz důvěryhodný?
Klíčové slovo:
skloňování
Odpověď:
Bohužel za důvěryhodnost uvedeného zdroje nemůžeme ručit. Není nám známo, kdo je jeho autorem, a už pouhá zběžná sonda do generování tvarů pátého pádu dokládá značnou chybovost tohoto nástroje.
Dotaz:
Telefonické jazykové poradenství
Konkrétní dotaz:
Volá do jazykové poradny hodně lidí?
Klíčové slovo:
telefon
Odpověď:
Zájem o telefonické poradenství je soustavný, jeho intenzita různá, nižší vytížení poradny bývá například o letních prázdninách. Průměrně během jednoho dopoledne (v čase 10–12 hod.) do jazykové poradny zavolá 15–20 zájemců o radu, často s více dotazy.
Dotaz:
Obecné informace o jazykové poradně
Klíčové slovo:
jazyková poradna
Odpověď:
Jazyková poradna zahájila svou činnost v roce 1936. Společnost pro slovanský jazykozpyt v Praze spolu s redakcí časopisu Naše řeč tehdy se souhlasem III. třídy České akademie věd a umění zřídila zvláštní sekci, jejímž účelem bylo „poskytovati za mírný poplatek radu i pomoc v otázkách jazykových každému, kdo se na ni obrátí“ (Naše řeč, 4–5/1936, s. 119). Další informace o jazykové poradně naleznete zde: https://ujc.avcr.cz/jazykova-poradna/co-je-jazykova-poradna.html.
Dotaz:
Stížnost na nedodržování určitého jazykového pravidla
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že se v češtině pravidla pro různé jazykové jevy mění.
Klíčové slovo:
změna pravidel
Odpověď:
Vývoj jazyka se odráží i ve vnímání jeho norem, což následně odrážejí změny jazykových pravidel, které jsou zachycovány v jazykových příručkách. Jde o přirozený jev, který je přítomen ve všech jazycích, nejen v češtině.
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Existuje slovník českých homofonů nebo jejich soupis?
Klíčové slovo:
homofon
Odpověď:
Co je nám známo, takový slovník k dispozici není. Lze nalézt jen jednotlivé příklady homofonů, které jsou užity v rámci popisované problematiky, například v Novém encyklopedickém slovníku češtiny (konkrétně v heslech věnujících se asimilaci nebo homonymii).
Poslední užití:
15.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
K čemu je dobré učit žáky slovesný vid?
Klíčové slovo:
slovesný vid
Odpověď:
Jazyková poradna není didaktické pracoviště, proto dost dobře nemůže obsáhnout všechny důležité aspekty zařazení informací o slovesném vidu do výuky. Jisté je, že vhled do dané problematiky rozšiřuje u uživatelů jazyka povědomí o sémantice, o vyjadřování kategorie času, průběhu děje, celkově jde jistě o nedílnou součást osvojování myšlení o jazyce. Pro informace o slovesném vidu z hlediska didaktiky vám doporučujeme obrátit se například na Asociaci češtinářů.
Dotaz:
Popularizace jazyka
Konkrétní dotaz:
Pořádá jazyková poradna kurzy nebo přednášky pro veřejnost?
Klíčové slovo:
přednáška
Odpověď:
Jazyková poradna kurzy češtiny pro veřejnost nepořádá, ale pracovníci oddělení jazykové kultury pravidelně vystupují s přednáškami, která pořádají i různá další sdružení, jako je například Kruh přátel českého jazyka, nebo jde o vystoupení konaná v rámci větších popularizačních akcí – takovou je například Týden akademie věd ČR.
Dotaz:
Telefonické jazykové poradenství
Konkrétní dotaz:
Byl jsem zvyklý, že jazyková poradna funguje i odpoledne. To už neplatí?
Klíčové slovo:
telefon
Odpověď:
Jazyková poradna funguje každý všední den dopoledne, mezi 10. a 12. hodinou. Odpolední jazykovou poradnu roku 2020 nahradila nově spuštěná Databáze jazykových dotazů, v níž je možné vyhledávat odpovědi na nejrůznější jazyková úskalí.
Dotaz:
Žádost o placené písemné vyjádření
Konkrétní dotaz:
Můžu vás požádat o vyjádření k významu jednoho souvětí?
Klíčové slovo:
vyhotovení písemné odpovědi
Odpověď:
Ano, pokud jde o výklad jedné věty či jednoho jazykového jevu, jazyková poradna k němu může vypracovat vyjádření. Tato služba je však placená. Bližší informace naleznete na této webové adrese: https://ujc.avcr.cz/jazykova-poradna/zakladni-kontakty.html.
Poslední užití:
1.4.2022
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.