Dotaz:
Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Kolegyně v e-mailové korespondenci užívá obrat „předem děkuji (např. za dodané materiály)“. Mám pocit, že jsme se ve škole učili, že se příslovce předem neužívá. Je to správně, nebo ne?
Klíčové slovo:
předem děkuji
Odpověď:
Z jazykového hlediska není na používání příslovce „předem“ nic vadného. Vaše kolegyně tím vyjadřuje, že vám děkuje dříve, než např. k dodání materiálů dojde. Na užívání obratu „předem děkuji“ neshledáváme nic vadného ani z hlediska korespondenčních konvencí, tento obrat se zcela běžně užívá.
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Je možné nahradit slovo usnášeníschopnost dvouslovným spojením schopnost usnášení?
Klíčové slovo:
usnášeníschopnost vs. schopnost usnášení
Odpověď:
Složeniny, jako je např. konkurenceschopnost, provozuschopnost, ale též usnášeníschopnost, je možné nahradit dvouslovným spojením beze změny významu. V pořádku jsou tedy i varianty schopnost konkurence, schopnost provozu a rovněž schopnost usnášení. Jediný rozdíl je pouze ve frekvenci užívání výrazů. Když nahlédneme do Českého národního korpusu, zjistíme, že v psaných textech je běžnější jednoslovný výraz usnášeníschopnost.
Zvažované varianty:
usnášeníschopnost
schopnost usnášení
Poslední užití:
5.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
slovníková část
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Potřebujeme přeložit z angličtiny do češtiny slovní spojení „design systems“. Je to odborný pojem z oblasti webdesignu. Jde o systémy návrhových vzorů, typografických principů a dalších prvků designu webů, aplikací nebo obecně vizuálních identit firem či produktů. Zatímco kolegové navrhují překlad design systémy, já tvrdím, že je tento překlad nečeský a navrhuji používat spojení systémy designu. Co je správně?
Klíčové slovo:
systémy designu vs. design systémy
Odpověď:
Překlad navrhovaný kolegy, design systémy, není v českém jazyce vhodný, ačkoliv se s podobnými konstrukcemi, které jsou důsledkem doslovného překladu z angličtiny, setkáváme stále častěji. Čeština však na rozdíl od angličtiny vyjadřuje přívlastek (design) vztahující se ke jménu (systémy) obvykle buď pomocí přídavného jména stojícího před jménem, nebo pomocí druhého pádu podstatného jména stojícího za jménem. Spojení tedy doporučujeme překládat buď jako „designové systémy“, nebo jako Vámi preferované „systémy designu“.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „měření mikroklimatu domu probíhalo kontinuálně“ sloveso probíhat v pořádku? Nebylo by vhodnější jej něčím nahradit, např. slovesem uskutečnit se?
Klíčové slovo:
probíhat
Odpověď:
Sloveso probíhat zachycují slovníky též ve významu ‚odehrávat se, dít se, uskutečňovat se‘. Považujeme jej v tomto významu za neutrální, a není proto třeba hledat za něj jakoukoliv náhradu.
Poslední užití:
26.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Je možné použít na Moravě výraz tady ve významu ‚sem‘, např. „Jezdím tady často na chalupu.“ namísto „Jezdím sem často na chalupu.“?
Klíčové slovo:
tady; sem
Odpověď:
Výraz tady ve významu ‚sem‘ je regionální. Lze ho použít v neformální komunikaci, ve spisovných textech byste se mu však měl vyhnout.
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
V návodu k použití máme spojení: „položte sáček (s vůní) do auta, pokoje, kufru, kanceláře nebo koupelny“ a „vložte sáček do skříně k oblečení a prádlu“. Nebylo by vhodnější slovesa položte a vložte nahradit slovesem umístěte?
Klíčové slovo:
položit; vložit; umístit
Odpověď:
Slovesa položte a vložte jsou užita v souladu s jejich významem (položit = umístit něco tak, aby to leželo; vložit = umístit dovnitř něčeho). Obě věty jsou srozumitelné, náhradu slovesem umístěte nepovažujeme za potřebnou.
Zvažované varianty:
položit
vložit
umístit
Poslední užití:
1.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Skoro vůbec není slyšet slovo dosud, jen jeho náhrada doteď (příp. do teď). Je to tak správně?
Klíčové slovo:
doteď, do teď
Odpověď:
Spojení do teď, respektive doteď, je už léta synonymní s výrazem dosud. Občas se stává, že nějaký výraz se rozšíří na úkor jiného. Ale to není v jazyce nic neobvyklého. K vyšší míře užívání tohoto spojení mohlo, zvláště u mladší generace, vést i to, že je významově průhlednější než etymologicky zastřené dosud.
Zvažované varianty:
dosud
doteď
do teď
Poslední užití:
30.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Jsou v pořádku obě následující varianty? „Potvrdil verzi jako jedině možnou.“ / „Potvrdil verzi jako jedinou možnou.“
Klíčové slovo:
jedině; jedinou
Odpověď:
Doporučujeme zvolit variantu: „Potvrdil verzi jako jedinou možnou.“ Druhou variantu (Potvrdil verzi jako jedině možnou.) nepovažujeme za vhodnou.
Zvažované varianty:
Potvrdil verzi jako jedině možnou.
Potvrdil verzi jako jedinou možnou.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je správně užito sloveso zmoci se ve větě „Dříve než se zmůžeme na odpověď...“?
Klíčové slovo:
zmoci se
Odpověď:
Ano, podoba zmoci se je zde užita náležitě, slovník uvádí jako příklad užití tohoto slovesa „sotva se zmohl na odpověď“.
Poslední užití:
2.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)