Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku slovo nacenit, příp. odvozené slovo nacenění? Výkladové slovníky ho nemají a jazykový korektor ve Wordu ho stále podtrhává, přitom je velmi užívané.
Klíčové slovo:
nacenit
Odpověď:
Výraz nacenit mající význam ‚stanovit cenu, ohodnotit něco peněžní hodnotou, odhadnout peněžní hodnotu‘ výkladové slovníky dosud skutečně nezachycují. V Českém národním korpusu SYN v13 je doloženo 921 výskytů tohoto slova, a to z publicistiky i oborové literatury. Ačkoliv se tedy toto slovo začalo užívat primárně v administrativním stylu jako profesionalismus, nově se rozšiřuje i do dalších oblastí. Míra jeho přijatelnosti přitom zřejmě bude u různých uživatelů různá, zatímco někteří již toto slovo mohou vnímat jako neutrální, pro některé může být stále příznakové. Totéž platí pro odvozené podstatné jméno nacenění.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Dělám korekturu reklamy na VIP transfery (převoz soukromými limuzínami na letiště a z letiště ap.) a je tu použito slovo konciéř, má jít o český ekvivalent francouzského slova concierge (‚asistent zajišťující různé požadavky klientů‘). Může se toto slovo použít?
Klíčové slovo:
konciéř
Odpověď:
Výraz konciéř skutečně pochází z francouzštiny, v níž původně označovalo ‚královského úředníka pověřeného správou paláce‘, později ‚domovníka‘ a dnes nese i vámi popsaný význam (pro lepší představu dodejme, že s těmito asistenty se často setkáváme v hotelech, ale není to nutná podmínka). České slovníky výraz konciéř nezachycují, pouze v kartotéce lexikálního archivu, která byla podkladem při sestavování Příručního slovníku jazyka českého lze dohledat jeden lístkový doklad, na němž je zachycen výraz concierge ve starším významu ‚domovník‘. Ani v Českém národním korpusu SYN v13 není doložen žádný výskyt tohoto slova, lze tu však nalézt jeden doklad přídavného jména konciéřský a jeden doklad přechýlené podoby konciéřka. Desítky užití slova konciéř v nejnovějším významu lze nalézt prostřednictvím internetového vyhledávače Google, typicky jde o reklamní texty nabízející tyto služby, srov. např. „Jako privátní konciéř vám ulehčím život a vyřídím mnoho záležitostí z denních starostí.“ Ve velkém množství případů přitom cítí autoři těchto textů potřebu výraz konciéř vysvětlit. Na jednu stranu lze tedy soudit, že je toto slovo pro velkou část české veřejnosti stále nesrozumitelné, což hovoři proti jeho užití v reklamním textu. Na druhou stranu tento neologismus do českých textů v určité míře proniká a neexistuje žádný jednoslovný, významově přesný ekvivalent. Podle našeho názorů tento výraz užívat lze, ale s jistou mírou opatrnosti – v textech je stále vhodné ho vysvětlit, v reklamních sloganech, které jsou stručné a kde není na vysvětlení žádný prostor, bychom doporučovali se mu vyhnout.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Dělám redakci překladové knihy, jde o americký detektivní psychothriller. Píše se v něm o žácích střední školy, kteří mezi sebou mluví svou řečí. Hlavní hrdinka tu mluví o tom, že schválně vybulila školu, tzn. že do ní nešla. Výraz vybulit (školu) mi sem ale úplně nesedí, co si o něm myslíte vy?
Klíčové slovo:
vybulit
Odpověď:
Výraz vybulit, resp. vybuliť ve významu ‚na hodinu vyučovací neb do zaměstnání bez omluvy řádně nedostaviti se‘ obsahuje pouze Ostravsko-český slovník (2005). Výraz vybulit je tedy úzce regionálně vázaný. S ohledem na to, že je redigovaná kniha určena širokému publiku, doporučovali bychom použít běžnější slangové spojení zapíchnout školu.
Poslední užití:
8.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Ostravsko-český slovník. Pavel Janeček. 2005.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
My tady máme v Ostravě takovou akci: Mr. Bean, odpoledne plné cypovin. Mně se takový název akce příliš nelíbí a chtěla bych k tomu rámci novin napsat nějaký příspěvek. Mohli byste mi, prosím, říct bližší informace o slovu cypovina?
Klíčové slovo:
cypovina
Odpověď:
Výraz cypovina obsahuje 3. vydání Slovníku nespisovné češtiny, a to jako ostravský výraz, rozšiřující se do dalších oblastí Moravy, nesoucí význam ‚hloupost, blbost‘. Jde tedy o výraz nespisovný, oblastní, nicméně považujeme za pravděpodobné, že tento výraz v názvu akce použil provozovatel akce záměrně, jednak kvůli rýmu, jednak s ohledem na neformálnost akce.
Poslední užití:
14.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
3. vydání, heslo cypovina
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
V různých opatřeních, dokumentech či smlouvách se občas setkáváme se slovesem zrušovat (např. tímto se zrušuje opatření XY). Je to správně, nemělo by tam být ruší?
Klíčové slovo:
zrušovat
Odpověď:
Sloveso zrušovat je utvořeno správně a zachycují ho již nejstarší výkladové slovníky i slovníky překladové (např. Jungmannův Česko-německý slovník (1835–1839)). Toto slovo se užívá především v textech právní povahy a má zde totožný význam jako sloveso rušit, které je v jiných typech textů běžnější.
Poslední užití:
6.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo zrušovat
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo zrušovat
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je správně česky sloveso artikulovat, např. ve spojení „ředitel společnosti Vodafone s předsedou vlády artikuloval problém“?
Klíčové slovo:
artikulovat
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny, Akademický slovník cizích slov i Akademický slovník současné češtiny uvádí u slovesa artikulovat dva významy: 1. ‚tvořit, vytvořit hlásky pomocí mluvidel‘, 2. ‚jasně, srozumitelně vyjadřovat, vyjádřit, přesně formulovat, zformulovat myšlenku, postoj ap.‘, např. artikulovat zájmy, myšlenky, problémy ap. Užití slovesa ve druhém významu je přitom hodnoceno jako neutrální, i když bude zřejmě méně frekventované. Vámi uvedená věta je tedy v pořádku.
Poslední užití:
24.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo artikulovat
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo artikulovat
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo artikulovat
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v češtině možné použít pro provozovatele kina výraz kinař?
Klíčové slovo:
kinař
Odpověď:
České výkladové slovníky výraz kinař nezachycují, obsahuje ho však slovník neologismů Nová slova v češtině, a to ve významech 1. ‚majitel kina‘ a 2. ‚provozovatel kina‘. Tento slovník u slova kinař žádný příznak neuvádí. Výraz kinař je rovněž hojně doložen v úzu: v Českém národním korpusu SYN v13 má přibližně 1300 výskytů, v převážné většině se jedná o texty z tradiční publicistiky, pro niž je užívání univerbizovaných slov, tedy slov vzniklých z víceslovných pojmenování, typické. S ohledem na výše uvedené i na skutečnost, že je toto slovo utvořeno slovotvorně správně (podle Slovníku afixů se sufixem -ař od substantiv odvozují mj. označení profese (zubař, komisař)), si myslíme, že je slovo kinař možno užívat i ve formálních textech, v nichž však může působit jako stylově nižší.
Poslední užití:
7.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Nová slova v češtině. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Narazil jsem na slovo klepetaté ve větě: „Tenhle rak přenáší nemoc, která ho nezabije, zato zahubí naše klepetaté domorodce, raky říční.“ Je slovo klepetaté spisovně správně?
Klíčové slovo:
klepetatý
Odpověď:
Slovo klepetatý není doloženo ani v žádném výkladovém či terminologickém slovníku, ani v Českém národním korpusu SYN v13, který zachycuje úzus. Může se jednat o pouhý překlep, v daném významu se totiž užívá, byť řídce, přídavné jméno klepetnatý (srov. př. klepetnatí živočichové, candát klepetnatý). Pokud však autor textu toto málo užívané přídavné jméno neznal, mohl se také pokusit vytvořit tzv. okazionalismus, tedy jazykový prostředek, který se vyskytuje řídce, příležitostně, mimořádně. Z hlediska slovotvorného jsou sice v pořádku obě přípony (-natý nese význam ‚mající to, co označuje základové substantivum‘, -atý odkazuje k nápadnému konkrétnímu znaku), v českém jazyce se však ustálila již zmíněná podoba klepetnatý.
Poslední užití:
7.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Máme tu zařízení, které v případě, že dojde k nějaké události, automaticky volá na několik telefonních čísel, a označujeme ho jako telefonní volač. Kontrola pravopisu v textovém procesoru mi však slovo volač neustále podtrhává. Jak se tedy telefonní volač řekne správně česky?
Klíčové slovo:
volač
Odpověď:
Výkladové slovníky slovo volač nezachycují, v daném významu je pak i v korpusu SYN v13 doloženo jen velmi zřídka (pouze 12 dokladů), a to především v časopisech věnovaných bydlení či zabezpečovacím systémům. Z hlediska slovotvorného je utvořeno náležitě (srov. přehrávat – přehrávač, snímat – snímač), zřejmě se však jedná o profesionalismus, tedy jazykový prostředek užívaný určitou profesionální skupinou, který bude srozumitelný lidem z daného oboru, ale ne širšímu okruhu uživatelů jazyka. Jeho užití bychom proto doporučili zvážit s ohledem na to, pro koho je daný text určen. Ve firemních textech nebo specializovaných časopisech jej lze užít vcelku neproblematicky, v případě jiných textů však doporučujeme zvolit jiný ekvivalentní prostředek nebo význam slova volač při jeho prvním užití vysvětlit.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Mám tu ke korekturám časopis pro ženy, který obsahuje recepty. Autorka v nich přitom používá sloveso dekorovat, příp. nadekorovat na místech, která se mi nezdají, např. „Tento typ dezertu musíte dekorovat, až vám přijdou hosté s drinkem.“, „Moc ráda bych vás poprosila, pokud se odhodláte nadekorovat jakýkoliv váš velikonoční dezert a poté nafotit, abyste mi ho poslali.“ atp. Přemýšlím, zda si neplete sloveso dekorovat se slovesem servírovat. Co si o tom prosím myslíte?
Klíčové slovo:
dekorovat; nadekorovat
Odpověď:
Akademický slovník současné češtiny uvádí u slovesa dekorovat význam ‚opatřovat, opatřit dekorací 1 (ozdobou), dekoracemi • sloužit jako dekorace, zdobit, ozdobit, vyzdobit‘. V uvedených kontextech tak sloveso dekorovat vyjadřuje, že je hotový pokrm před podáváním ještě ozdoben. Mezi kolokacemi (tedy obvyklými slovními spojeními) doloženými v korpusu SYN v13 lze nalézt i ty z oblasti gastronomie (dekorovat talíř, polévku), nejde tedy o zcela ojedinělé užití. Může nicméně působit méně obvykle, protože častěji se v daných kontextech užívá české sloveso zdobit, příp. jeho předponové varianty ozdobit, dozdobit. Sloveso nadekorovat bychom doporučovali neužívat vůbec, protože jde o nespisovný výraz, který jazykové příručky nezachycují a rovněž v korpusu je doložen jen ojediněle (v SYN v13 je – bez rozlišení kontextu užití – celkem jen 47 dokladů slovesa nadekorovat, zatímco sloveso dekorovat má 6377 výskytů).
Poslední užití:
12.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo dekorovat
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.