Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Překládám knihu, v níž se používá slovo cenzus ve významu ‚sčítání lidu‘. Předpokládám, že toto slovo není v češtině příliš frekventované, ale v knize se používá často a užívat na všech místech opis by bylo problematické. Je v češtině možné výraz cenzus použít?
Klíčové slovo:
cenzus
Odpověď:
Výraz cenzus (psáno též census) zachycuje Akademický slovník současné češtiny a uvádí u něj dva významy: 1 ‚(ve statistice) úřední sčítání obyvatel, domů a bytů‘; 2. ‚(v administrativě) omezující podmínka, souhrn podmínek pro získání nějakého oprávnění‘. Akademický slovník cizích slov vedle těchto uvádí ještě dva významy v historii: ‚(ve st. Římě) sčítání a majetkový odhad občanů, který byl základem pro zdanění a vojenskou povinnost‘ a také ‚středověká dávka, úrok nebo renta‘. Tato významová mnohoznačnost by mohla být při užívání slova cenzus potenciálně problematická, proto bychom doporučovali připojit k textu ediční poznámku a užití termínu v knize vysvětlit.
Poslední užití:
21.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo cenzus
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Chtěla jsem se zeptat, zda je v pořádku užít v textu slovo mileniál.
Klíčové slovo:
mileniál
Odpověď:
Slovo mileniál patří do novější slovní zásoby, zachycuje jej až nejnovější výkladový slovník Akademický slovník současné češtiny. Výrazem mileniál se podle tohoto slovníku označuje ‚osoba, která se narodila přibližně mezi lety 1980–1995‘. Výraz je neutrální, bez stylového příznaku, je tedy možné jej užívat i ve formálních textech.
Poslední užití:
31.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo mileniál
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Jednomu divákovi se nelíbí, v jakých kontextech používáme sloveso týkat se, např. „druhá etapa rekonstrukce olomouckého nádraží se týkala následujících oprav“; „čtyřiadvaceti soutěžících několika českých regionů se týká jarní závod psů“. Podle jeho názoru je zde sloveso týkat se užito nesmyslně, vyprázdněně. Myslíte si, že je sloveso týkat v daném kontextu v pořádku, nebo že je skutečně špatně použito?
Klíčové slovo:
týkat se
Odpověď:
Sloveso týkat se má podle výkladových slovníků význam ‚vztahovat se k něčemu‘, lze tedy konstatovat, že v daných kontextech není užito vysloveně chybně. Na druhou stranu však lze souhlasit s tvrzením, že ve zmíněných kontextech může působit jako floskule, ze stylistického hlediska by spíše bylo vhodnější věty přeformulovat (např. „během druhé etapy rekonstrukce olomouckého nádraží proběhly následující opravy“, „čtyřiadvacet soutěžících několika českých regionů se zúčastnilo jarního závodu psů“).
Poslední užití:
3.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo týkat se
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo týkati se
Dotaz:
Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Obracím se na Vás s dotazem ohledně používání spojení vnukovská společnost. Jsme totiž firma holdingového typu, která sdružuje své dceřiné společnosti a některé z nich již založily vlastní dceřiné společnosti, tudíž vůči mateřské společnosti je to již „vnučka“. Nejsme si však jisti tím, zda je možné oficiálně slovní spojení vnukovská společnost používat.
Klíčové slovo:
vnukovská společnost; vnuččiná společnost
Odpověď:
Přídavná jména označující příbuzenské vztahy si vypůjčujeme k označení těsných svazků, kterými jsou organizace propojeny, nebo k citově zabarvenému hodnocení takových vztahů. Obyčejně dáváme přednost tomu, že s podstatným jménem rodu mužského spojujeme přídavné jméno bratrský (bratrský závod) a s podstatným jménem rodu ženského přídavné jméno mateřský, sesterský či dceřiný (mateřská centrála, sesterská organizace, dceřiná společnost). Přídavné jméno vnukovský je utvořeno od podstatného jména vnuk, nikoli vnučka. Protože v názvech společností převažují názvy obsahující přídavná jména utvořená od podstatných jmen rodu ženského, doporučili bychom použít spíše přídavné jméno vnuččiný (vnuččiná společnost), avšak ani spojení vnukovská společnost nelze hodnotit jako jazykově nesprávné, navíc se s ním v úzu setkáme častěji. Je ovšem třeba dodat, že jsou obě tato pojmenování stále příznaková a v textu budou působit spíše neobvykle, například Český národní korpus obsahuje jen několik desítek dokladů spojení vnukovská společnost a několik jednotek spojení vnuččiná společnost.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
236 vnukovská, nebo vnuččiná společnost?
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
V Praze se nějak strašně moc rozšířilo slovo poradovat. Když skupiny poradců (např. poradce prezidenta, poradce vlády) někomu radí, tak poradují. Slyšela jste to už někdy? Považuji toto sloveso za nesprávné.
Klíčové slovo:
poradovat
Odpověď:
Sloveso poradovat zachycuje starší Slovník spisovného jazyka českého ve významu ‚dělat porady‘ s charakteristikou expresivní, hovorové. Nezdá se, že by toto slovo pronikalo do formálnějších kontextů, protože jsme v Českém národním korpusu SYN v13, který obsahuje redigované texty, nezaznamenali jediný výskyt tohoto výrazu v daném významu. Na základě toho tedy soudíme, že se příliš neuplatňuje ani jako stylově nižší prostředek ve spisovných textech. S ohledem na výše řečené jej lze užívat v textech nespisovných, neformálních, v opačném případě bychom doporučili jej nahradit opisným vyjádřením.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou text z oblasti astrologie a užívá se v něm výraz nacítění namísto vcítění, například: „Záleží na konkrétní situaci tazatele a hloubce intutivního nacítění příslušného astrologa.“ Slovo nacítění neznám a nenašla jsem ho v žádném slovníku. Myslíte, že ho v tom textu můžu nechat?
Klíčové slovo:
nacítění
Odpověď:
Slovníky výraz nacítění skutečně nezachycují. V Českém národním korpusu SYN v13 je doloženo jen 25 výskytů tohoto slova a 150 výskytů slovesa nacítit, od něhož bylo odvozeno. Je to slovo, které se typicky vyskytuje v publicistice, nezřídka jako součást přímé řeči, nebo dokonce v uvozovkách. Jeho význam, resp. význam základového slovesa je vysvětlen na webu Čeština 2.0, který uvádí, že nacítit se = ‚vcítit se, napojit se, poznat (někoho) blíže‘. Ačkoliv je z hlediska slovotvorby utvořeno náležitě, lze na základě výše uvedeného soudit, že v současném úzu funguje jako příznakové, a proto bychom ho nedoporučovali užívat ve formálních textech. V případě uvedené věty jej lze nahradit slovesným podstatným jménem vcítění.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je správný tvar slovesa odvozeného od podstatného jména akvizice? Ve firmě běžně užíváme sloveso akvírovat, ale vůbec si nejsem jistá, zda je to spisovně správně.
Klíčové slovo:
akvírovat
Odpověď:
Starší Slovník spisovného jazyka českého a Akademický slovník cizích slov hodnotí sloveso akvírovat ve významu ‚provádět, získat akvizici‘ jako obecněčeské, tedy nespisovné (ASCS navíc též jako zastaralé). V úzu se však toto sloveso nakonec kvůli potřebě uživatelů pojmenovat daný proces prosadilo a nejnovější Akademický slovník současné češtiny sloveso akvírovat uvádí již bez příznaku (vedle uvedeného významu navíc dokládá rovněž významy 2. získávat, získat nebo nabývat, nabýt hmotné nebo peněžní prostředky, majetek a 3. získávat, získat nové zákazníky, zprav. osobním vyhledáváním). Pokud nahlédneme do Českého národního korpusu (SYN v13), zjistíme, že se s tímto slovesem setkáme především v odborné profesní literatuře, méně často v publicistice.
Poslední užití:
5.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo akvírovat
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo akvírovat
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo akvírovat
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Jsem právnička a v odborném textu v odůvodnění používám spojení „dramaturgie skutkového děje“. Používám to v souvislosti se složitější trestnou činností, která od pachatele vyžaduje organizované, plánovité vrstvení skutku. Je možné použít slovo dramaturgie v přeneseném významu? Nemůže to být zavádějící?
Klíčové slovo:
dramaturgie; přenesený význam
Odpověď:
Z hlediska významu by použití slova dramaturgie v tomto přeneseném významu nemělo být zavádějící, v odborných textech je nicméně obvyklé přenesená nebo jinak neobvyklá užití slov vysvětlit, např. v závorce či v poznámce pod čarou. Současně musíme doplnit, že uvedené spojení bude v textu zřejmě nápadné, v přeneseném významu působí slovo dramaturgie příznakově. Doporučujeme proto zvážit, zda chcete na jazykovou formu poutat pozornost, nebo zda zvolíte jiné, neutrální vyjádření.
Poslední užití:
7.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo dramaturgie
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Narazil jsem na slovo všeliký ve větě: „Nejenže zde můžeme získat odpovědi na všeliké všetečné otázky, ale (...).“ Je slovo všeliké namístě, nebylo by vhodné použít spíš slovo všelijaké?
Klíčové slovo:
všeliký; všelijaký
Odpověď:
Z hlediska významu jsou přídavná jména všeliký a všelijaký synonymní, nicméně slovo všeliký nese podle výkladových slovníků příznak knižnosti, slovo všelijaký je stylově neutrální.
Poslední užití:
20.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo všeliký; všelijaký
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo všeliký; všelijaký
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem v odborném článku na slovo objevivší: „Další důležitou činností kliniky je proto aktualizace seznamu nemocí z povolání a zařazování nově se objevivších nemocí.“ Tento výraz mě tahá za ucho, není podle mě příliš běžný, tak se s vámi chci o jeho užití poradit.
Klíčové slovo:
objevivší
Odpověď:
Výraz objevivší je zpřídavnělý přechodník mající význam, že už se daná věc objevila. Je pravidelně utvořený, z gramatického hlediska je tedy v pořádku, a z významového hlediska je v dané větě také použit náležitě. Nese ovšem příznak knižnosti, až zastaralosti, proto může znít méně obvykle. Lze ho nahradit běžnějším výrazem, nicméně to v odborném textu nepovažujeme za potřebné.
Poslední užití:
30.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo objevit
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
kap. 2.1.1.1.2.1 Adjektiva s příponou -(v)š(í) – typ „udělavší“ (s. 323)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.