Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Na profilu jednoho politika na sociální síti mě zarazila věta: „Chci se tady opakovaně vracet.“ Není to chyba? Nebylo by vhodnější namísto “tady„ užít “sem„?
Klíčové slovo:
tady; sem
Odpověď:
Výraz tady ve významu ‚sem‘ je regionální, vyskytuje se zejména v některých moravských regionech. Lze ho použít v neformální komunikaci, ve spisovných textech byste se mu však měl vyhnout. Texty politiků na sociálních sítích ovšem mají různorodý charakter. Někteří politici záměrně užívají méně formální komunikaci, jiní si naopak zakládají na spisovném projevu. Vhodnost užití slova tady namísto sem tak může záležet také na tom, o jaký profil se jedná a zda daný politik užívá i jiné prostředky typické pro neformální komunikaci.
Zvažované varianty:
tady
sem
Poslední užití:
19.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v následující větě vhodně použito slovo neřád: „Pavel odsuzuje neřád na shromážděních.“? Výraz neřád má být záporem slova řád.
Klíčové slovo:
neřád
Odpověď:
Výkladové slovníky uvádějí, že výraz neřád rodu mužského neživotného se hovorově (tedy ve spisovných, ale méně formálních projevech) užívá ve významu ‚smetí‘ a ‚nepříjemná věc, nepříjemný předmět‘. Výraz neřád ve významu ‚chaos, neuspořádanost‘ neuvádějí. Výše uvedené užití tzv. lexikální negace je tedy neobvyklé a bude na příjemce textu působit příznakově, expresivně. Domníváme se však, že v kontextu dané věty by užití tohoto slova mělo být srozumitelné, při snaze ozvláštnit text, např. v beletrii, ho tedy lze použít.
Poslední užití:
25.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo neřád
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku použít slovo vlézt se ve spojení lidi se vlezli do autobusu?
Klíčové slovo:
vlézt se; vejít se
Odpověď:
Slovník spisovného češtiny uvádí u slovesa vlézt jako 2. význam ‚vejít se‘, užití slova v tomto významu nicméně označuje jako hovorové. Jde tedy o stále spisovné, nicméně stylově nižší, méně formální vyjádření.
Poslední užití:
3.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Zajímá mě, zda je výraz takhle, varianta příslovce takto, hovorový. Zatímco u zájmenných příslovcí tenhle, tahle, tohle Internetová jazyková příručka uvádí, že jsou to varianty hovorové, u příslovce takhle není uvedena žádná informace.
Klíčové slovo:
takhle
Odpověď:
Pokud Internetová jazyková příručka uvádí stylovou platnost jazykových prostředků, vychází vždy z dosavadních výkladových slovníků. Příslovce takhle se podle všeho v úzu uplatňuje v jiných komunikačních situacích než zájmenná příslovce tenhle, tahle, tohle. Zatímco u zájmenných příslovcí všechny výkladové slovníky upozorňují na jejich příznakovost, u příslovce takto neuvádí žádný příznak ani Slovník spisovné češtiny, ani slovníky starší (takhle ve funkci částice však hodnotí jako hovorové).
Poslední užití:
2.5.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo takhle
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo takhle
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo takhle
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Mám tu heslo na vlasovou řadu produktů „pro viditelně silnější, regenerované vlasy“ a přemýšlím, zda by nebylo vhodnější použít spíše přídavné jméno zregenerovaný, tzn. „pro viditelně silnější, zregenerované vlasy“.
Klíčové slovo:
regenerovat vs. zregenerovat
Odpověď:
V daném kontextu je možné použít jak přídavné jméno regenerovaný, tak přídavné jméno zregenerovaný. Slovesa regenerovat, zregenerovat, od nichž jsou odvozena přídavná jména regenerovaný, zregenerovaný, se liší svým videm: regenerovat je sloveso obouvidé, sloveso zregenerovat dokonavé. Pomocí obou odvozených přídavných jmen tak lze vyjádřit konečný výsledek. V úzu se přitom užívá obojí: jak regenerované vlasy, tak zregenerované vlasy.
Zvažované varianty:
regenerovaný
zregenerovaný
Poslední užití:
30.7.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo regenerovat
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla regenrovat; zregenerovat
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Chceme ve firmě interně definovat dva druhy incidentů a rozlišit je podle kritičnosti. Zvažujeme jejich označení pojmy urgentní a neurgentní, ale slovo neurgentní se nám nepodařilo nikde dohledat, proto váháme, zda je vhodné.
Klíčové slovo:
neurgentní
Odpověď:
Značná část českých přídavných jmen i sloves tvoři zápor pravidelně pomocí předpony ne-. Tato pravidelně utvořená záporná slova slovníky často nezachycují, to ovšem neznamená, že jsou nesprávné či nevhodné. Slovo neurgentní je záporné přídavné jméno pravidelně utvořené od přídavného jména urgentní. Tuto dvojici tak lze neproblematicky užívat, např. právě ve vámi uvedeném případě: urgentní a neurgentní incidenty.
Poslední užití:
27.8.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo urgentní
Dotaz:
Vhodnost/správnost víceslovného pojmenování
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem v textu na následující větu: „Výzkum dokumentoval archeologický projev jedné z usedlostí zmíněné osady v jejím vývoji od 14. až do 20. století.“ Je v pořádku spojení archeologický projev?
Klíčové slovo:
archeologický projev
Odpověď:
Spojení archeologický projev se užívá v úzce odborných archeologických textech a znamená jakoukoliv hmotnou i nehmotnou pozůstatkovou stopu lidské činnosti, která se dochovala do současnosti a je předmětem archeologického výzkumu. Jakožto termín je v odborných archeologických textech v pořádku, v textech určených širších veřejnost by bylo třeba užít opis nebo daný termín vysvětlit.
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Mám upřednostnit slovo přece nebo přeci, např. „Toto přece/přeci nechceme.“?
Klíčové slovo:
přece; přeci
Odpověď:
Částice přece je příručkami hodnocena jako neutrální, čemuž odpovídá i její užívání. Její varianta přeci je příznaková, přiřazení konkrétní stylové platnosti je ovšem poněkud problematické. Starší Slovník spisovného jazyka českého uvádí u varianty příznak ob., tzn. že hodnotí částici přeci jako obecněčeskou, tedy patřící do nespisovné češtiny. Novější Slovník spisovné češtiny variantu přeci neuvádí, ačkoliv se v úzu stále vyskytuje s vysokou frekvencí (v ČNK SYN v13 má přes 80 000 výskytů, což je asi desetina výskytů ve srovnání s variantou přece). Varianta přeci se užívá v trochu odlišných typech textů: oproti variantě přece má vyšší výskyt v beletrii a regionální publicistice, průzkumy mezi konkrétními uživateli však naznačují, že její stylistická platnost je vnímána různě: zatímco někteří ji stále chápu chápou jako nespisovnou (někdy hyperkorektní), na jiné působí expresivně či knižně.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Které z daných spojení je nejvhodnější: „podkopat / poškodit / oslabit důvěryhodnost“?
Klíčové slovo:
poškodit; podkopat; oslabit důvěryhodnost
Odpověď:
V Akademickém slovníku současné češtiny jsou v příkladové části u hesla důvěryhodnost uvedena dvě nejobvyklejší spojení „podkopat důvěryhodnost“ a „poškodit důvěryhodnost“. Vyjádření „podkopat důvěryhodnost“ je expresivnější, roli zde hraje přenesený expresivní význam slovesa podkopat. Vyjádření „poškodit důvěryhodnost“ považujeme za neutrální. Spojení „oslabit důvěryhodnost“ je podle dat z korpusu SYN v13 nejméně užívané, a zřejmě proto jej slovník v příkladové části nezachycuje. Užít lze nicméně všechna tři uvedená slovní spojení.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Proč Internetová jazyková příručka nezachycuje výraz ťápa ve významu ‚medvědí tlapa‘, který se objevuje ještě ve Slovníku spisovného jazyka českého?
Klíčové slovo:
ťápa
Odpověď:
Výraz ťápa ve významu ‚tlapa‘ je již ve zmíněném Slovníku spisovného jazyka českého hodnocen jako řidčeji užívaný a expresivní. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost ho už nezachycuje a stejně tak Internetová jazyková příručka. Ze současných psaných textů se toto slovo vytrácí, jak lze soudit na základě Českého národního korpusu SYN v13, v němž lze dohledat pouze jeden jeho výskyt. Nemůžeme pochopitelně vyloučit užívání slova ťápa v mluveném jazyce (zde by se ovšem užívalo rovněž příznakově), nicméně není důvod jej zachycovat v Internetové jazykové příruce, která slouží především jako pravopisný a tvaroslovný slovník.
Poslední užití:
20.2.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo ťápa
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.