Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Má se v burzovním kontextu psát o „kotované“, nebo „kótované“ společnosti?
Klíčové slovo:
kotovaný
Odpověď:
Jazykové zdroje jsou v otázce pravopisného rozlišování významů slov „kotovaný“ a „kótovaný“ nejednotné. Kromě zmíněného ekonomického významu ‚opatřený cenou, kurzem‘ je ve hře ještě geografický či geodetický význam ‚opatřený kótami‘ (tedy čísly udávajícími svislou vzdálenost bodu od základní plochy/roviny srovnávací). Dosud nejnovější kompletní Slovník spisovné češtiny obsahuje jen sloveso „kótovat“, a to pouze v ekonomickém významu. Jeho předchůdce, Slovník spisovného jazyka českého, obsahuje totéž sloveso a také odvozené přídavné jméno „kótovaný“ naopak jen ve významu geografickém/geodetickém. Ještě starší Příruční slovník jazyka českého zase uvádí pro oba významy jen sloveso „kotovati“. Oba významy zaznamenává ještě Nový akademický slovník cizích slov, avšak u hesla „kótovat“ (a v obou významech zaznamenává i přídavné jméno „kótovaný“).
Jediné dva zdroje, které oba významy pravopisně odlišují, jsou školní Pravidla českého pravopisu a v návaznosti na ně Internetová jazyková příručka. S oporou o ně doporučujeme odlišovat slovo „kotovaný“ v ekonomickém významu od slova „kótovaný“ ve významu geografickém/geodetickém. Ani při opačném užití však v reálném kontextu nedorozumění patrně nehrozí.
Zvažované varianty:
kotovaný
kótovaný
Poslední užití:
3.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je ve spojení vět „Fotíte rádi? Pak je váš pes ideálním subjektem“ slovo „subjekt“ užito dobře?
Klíčové slovo:
subjekt
Odpověď:
Z citovaného úseku je zřejmé, že onen pes má být ten, kdo je fotografován, nikoliv kdo fotografuje. To znamená, že není ‚nositel činnosti‘ (což je část výkladu významu slova „subjekt“ v Novém akademickém slovníku cizích slov), nýbrž ‚předmět činnosti, zájmu‘ (což je část výkladu významu slova „objekt“ tamtéž). Zřejmému komunikačnímu záměru by tedy odpovídal „objekt“, ne užitý „subjekt“.
Je možné, že formulace je ovlivněna angličtinou, v níž je význam podstatného jména „subject“ bohatší. Do češtiny se překládá mimo jiné jako téma, námět, předmět nebo jako motiv fotografie (i zmiňovaný Nový akademický slovník cizích slov uvádí pro „subjekt“ jako hudební termín význam ‚hlavní téma v polyfonní skladbě‘).
Zvažované varianty:
subjekt
objekt
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Užívá se tvar typu „sousedovic“, třeba „sousedovic děti“?
Klíčové slovo:
sousedovic
Odpověď:
Taková přivlastňovací přídavná jména se jistě užívají, ale patrně obvykle ne v textech, v nichž se předpokládá spisovnost. Příruční mluvnice češtiny říká, že „substandardní jsou nesklonná posesiva typu Novákovic […] vyjadřující přináležitost k plurálovému subjektu Novákovi“. Ve vašem případě se sice nepřivlastňuje jménu vlastnímu, nýbrž obecnému, ale to nic nemění na oprávněném předpokladu, že pro velkou část uživatelů češtiny je přivlastňovací přídavné jméno zakončené na -ovic použitelné spíš mimo spisovnou češtinu, a pokud ve spisovném textu, tak příznakově.
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Je správně sloveso „započíst“, nebo by se mělo použít „započítat“?
Klíčové slovo:
započíst vs. započítat
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny uvádějí „započíst“ a „započítat“ jako varianty v rámci jednoho hesla bez jakéhokoli stylového či jiného rozlišení. Obě slovesa mají tentýž původ – stará čeština měla pro významy ‚číst‘ i ‚počítat‘ sloveso čísti, ve většině jiných slovanských jazyků je *čitati. Sloveso „započítat“ je častěji užívané (zhruba v poměru 3 : 1), ale pro obě slovesa platí, že je jejich užívání rozloženo podobně – zhruba stejně se vyskytují v publicistice a oborové literatuře a znatelně méně v beletrii.
Z toho vyplývá, že podoby „započíst“ i „započítat“ by měly být ve spisovném textu bezproblémově použitelné.
Zvažované varianty:
započíst
započítat
Poslední užití:
28.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Je správně „resort obrany“, nebo „resort ministerstva obrany“, nebo oboje?
Klíčové slovo:
resort
Odpověď:
V pořádku jsou obě formulace. „Resort“ je podle Slovníku spisovné češtiny jednak ‚obor úřední činnosti‘ (např. „patřit do resortu ministerstva školství“), jednak i přímo ‚úřad s jistou působností‘ (Slovník spisovného jazyka českého také píše, že „vládní resorty“ jsou ‚ministerstva‘). Druhý uvedený význam je vlastně metonymický – instituce se označuje výrazem pojmenávajícím její činnost. Jednotlivé slovníky se drobně liší v tom, zda oba významy uvádějí jako samostatné, nebo ne. Pro běžnou úroveň spisovnosti, např. pro publicistiku, bychom oba významy považovali za neutrální.
Zvažované varianty:
resort obrany
resort ministerstva obrany
Poslední užití:
27.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je správné použít spojku „jakkoliv“ ve větě „jakkoliv v životě dosáhla toho, čeho chtěla, zůstala citlivá k problémům chudých“? Mně to moc nesedí, protože to vlastně nevyjadřuje způsob nebo míru.
Klíčové slovo:
jakkoliv
Odpověď:
Slovo „jakkoli(v)“ má podle výkladových slovníků češtiny kromě funkce příslovečné (v níž vyjadřuje libovolnost, namátkovost způsobu nebo míry zřetele) i funkci spojkovou, je to spojka podřadicí přípustková. Slovník spisovného jazyka českého ji vykládá synonymy ač, ačkoli(v), třebas, třebaže, byť (i), i když. Novější Slovník spisovné češtiny ji v této funkci označuje za knižní. Užití v přípustkové větě je tedy zcela v pořádku, jen je vhodné zvážit stylovou rovinu textu.
Poslední užití:
25.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Jsou varianty „kuchyň“ a „kuchyně“ na stejné úrovni, nebo se některá z nich upřednostňuje?
Klíčové slovo:
kuchyň vs. kuchyně
Odpověď:
Významově jsou slova „kuchyň“ a „kuchyně“ do značné míry synonymní – obě nesou významy ‚místnost vybavená pro přípravu jídel‘ a ‚souprava nábytku do této místnosti‘, pouze u významu ‚způsob úpravy pokrmů; pokrmy urč. způsobem upravené‘ se slovníky neshodují, zda se pro něj používá pouze „kuchyně“, nebo i „kuchyň“. Slovník spisovné češtiny takové rozlišení neuvádí, analýza úzu v Českém národním korpusu však ukázala, že pro způsob úpravy pokrmů se užívá jen podoba „kuchyně“. Obě slova jsou velmi podobně často užívána, byť „kuchyně“ je mírně obvyklejší. Pro označení místnosti nebo její nábytkové sestavy je tedy možné s úspěchem použít kterékoli z nich.
Zvažované varianty:
kuchyň
kuchyně
Poslední užití:
18.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Lze vedle slova „macho“ (mužský šovinista) užít taky slovo „machista“ ve významu ‚ten, který zastává postoje typické pro macha‘?
Klíčové slovo:
machista
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny v zodpovídání této otázky nepomohou, protože slova „macho“ ani „machista“ v těchto významech neobsahují. Slovník spisovného jazyka českého sice uvádí hesla machista a machismus, ale to je nikoliv [mačizmus], nýbrž [machizmus], filozofický směr charakterizovaný jako empiriokriticismus a pojmenovaný podle česko-německého fyzika a filozofa Ernsta Macha.
Dnes se však výraz „machista“ používá ve vámi naznačeném významu. V Českém národním korpusu (SYN verze 10) má 150 výskytů, což v pětimiliardovém korpusu není mnoho a je to zhruba desetina počtu výskytů podstatného jména „macho“, ale je zjevné, že v kontextu bývá užíváno jako neproblematicky srozumitelné. Proti jeho užívání tedy není třeba nic namítat.
Zvažované varianty:
macho
machista
Poslední užití:
17.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Pleonasmus
Konkrétní dotaz:
Není sousloví „recenzní posudek“ protimluv, když samo slovo „recenze“ znamená ‚posudek‘? Vím, že se to používá, ale nevím, jestli je to správně.
Klíčové slovo:
recenzní posudek
Odpověď:
Víceslovné pojmenování „recenzní posudek“ není protimluv, ale je to pleonasmus, tj. redundantní vyjádření. Slovo „recenze“ totiž např. podle Slovníku spisovné češtiny má význam ‚posudek, kritika (vědeckého nebo uměleckého díla)‘. Recenzní posudek je pak vlastně posudkový či posuzující posudek. Přesto není třeba považovat takovéto pojmenování za chybné, a to přinejmenším ze dvou důvodů.
Zaprvé jsou pleonasmy běžnou součástí jazyka a mluvčí mnoho z nich používají, aniž by se nad jejich nepotřebnou významovou zmnožeností pozastavili – srov. např. citronová limonáda, hlavní protagonista, slavnostní vernisáž aj.
Zadruhé se pojmenování „recenzní posudek“ užívá především ve vědeckém diskurzu, v prostředí vědeckých časopisů. V nich bývá potřeba rozlišovat, zda se mluví o recenzi/posudku coby žánru textu usilujícím o publikování, nebo o recenzi/posudku coby interním textu určeném redakci jako podklad pro rozhodnutí, zda posuzovaný text publikovat. Oba druhy textu jsou součástí recenzního řízení, ale jen pro druhý z nich platí, že vzniká výhradně pro recenzní řízení. Je tedy možné, že mimo jiné právě na to odkazuje přívlastek „recenzní“. Snaha rozlišovat tyto dva druhy textu je pochopitelná právě proto, že slova posudek a recenze jsou do určité míry synonymní. Ostatně časopis Naše řeč standardně obsahuje rubriku, která se do roku 2017 jmenovala Posudky a zprávy a od roku 2018 se jmenuje Recenze a zprávy.
Zvažované varianty:
recenzní posudek
recenze
Poslední užití:
17.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Lze použít slovo „atyp“? Má to označovat atypické řešení, v tomto případě kuchyně. Nenašla jsem ho v Internetové jazykové příručce, tak nevím, jestli se v češtině užívá.
Klíčové slovo:
atyp
Odpověď:
Podstatné jméno „atyp“ výkladové slovníky češtiny neobsahují. V Českém národním korpusu (SYN verze 10) najdeme 302 výskytů – řada z nich jsou názvy (klub, časopis, kapela, produkt, firma či společnost apod.), ale i tak je zřejmé, že se užívá přibližně ve vámi uvedeném významu, tj. pro něco atypického. Václav Lábus v článku Atyp v cihle aneb O jednom progresivním způsobu neologizace (Naše řeč, 4/2012) takovéto výrazy označuje za neologické univerbizáty, vykládá je tedy jako jednoslovná pojmenování vzniklá z víceslovných. Slovo „atyp“ má navíc protějšek v podstatném jménu „typ“.
Univerbizáty se podle Nového encyklopedického slovníku češtiny často uplatňují v běžné mluvě či v profesním a slangovém vyjadřování a bývají (byť ne nutně) nespisovné. I v případě tohoto výrazu doporučujeme obezřetnost – jeho užití ve spisovném textu není vyloučené, jeho význam bude v kontextu nejspíš zřejmý, ale pro leckterého čtenáře či posluchače může být s ohledem na svou nevelkou frekvenci a slovotvornou povahu příznakový.
Poslední užití:
18.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Lábus, Václav (2012): Atyp v cihle aneb O jednom progresivním způsobu neologizace. Naše řeč, 95(4), s. 187-197.
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách: 2012.
Kde popsáno: Lábus, Václav (2012): Atyp v cihle aneb O jednom progresivním způsobu neologizace. Naše řeč, 95(4), s. 187-197..
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.