Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova plískanice?
Klíčové slovo:
plískanice
Odpověď:
Český etymologický slovník odvozuje podstatné jméno plískanice ‚déšť se sněhem za větrného počasí‘ od slovesa plískat, které podle Slovníku spisovného jazyka českého nese význam ‚pleskat, plácat, bít (zvláště o dešti)‘. Sloveso pochází z praslovanského pl’uskati, které je zvukomalebného původu.
Poslední užití:
19.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jak vznikl slovní obrat „o sto šest“?
Klíčové slovo:
ostošest; o sto šest
Odpověď:
O původu frazému „o sto šest“ se psalo již v roce 1937 v časopise Naše řeč (roč. 21, č. 9–10, s. 282): „[O]tiskujeme zajímavou zprávu, kterou nám o původu rčení ‚o sto šest‘ podal pan řídící učitel v. v. Ladislav Malý z Příbramě, ovšem s nutnou výhradou stran její konečné platnosti: ‚R. 1880 jsem se přel s přítelem K., že děvče, do jehož očí jsem se zadíval, nikdy nezíská. Kolega se se mnou vsadil, že do sv. Jana Nepomuckého bude ta dívka jeho. Měl na to času od 29. ledna do 15. května, tedy celých sto šest dní. To jsme si často připomínali rčením, že jde ‚o sto šest‘, a některý z kolegů je brzo zanesl do vtipů Humoristických listů. Odtud se pak rychle rozšířilo do obecného usu, třebas tehdy nikdo nechápal první a vlastní význam těchto slov. Dnes je to rčení všeobecně známé.‘ Ověří-li se tato zpráva pana říd. uč. Malého, poskytne velmi řídký a vzácný příklad, jak se rčení běžné toliko jednotlivci může rozšířiti po celém území jazyka.“ Vysvětlení pana učitele Malého však dodnes zůstává nepotvrzenou verzí. Publikace S. Kovářové Proč se říká 222x (Alda, 2000) nabízí další možné vysvětlení: „Podle jiného názoru však toto rčení vzniklo z výrazu ‚být s to‘ (= moci) a došlo k tomu následovně: říkávalo se totiž ‚pijme pivo, kdo s to jest‘, což prý někdo žertem pozměnil tak, aby zůstal zachován rým, na ‚pijme pivo o sto šest‘.“ Obecně je u většiny frazémů velmi těžké dohledat způsob, jakým vznikly, jelikož se jedná o přenesená pojmenování. Spojení „o sto šest“ mohlo vzniknout také na základě prosté rytmiky a zvukomalebnosti. Ovšem nepopíráme, že zde mohlo svou roli sehrát i např. významové hledisko.
Poslední užití:
9.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Proč se říká 222x. Stanislava Kovářová. 2000.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ spojení fata morgána?
Klíčové slovo:
fata morgána
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku jsme slovní spojení fata morgána ‚vzdušný přelud‘ přejali z italského fata morgana, které má původ ve fata Morgana s významem ‚víla Morgana‘. Morgana byla kouzelnice z artušovských legend a byly jí připisovány atmosférické jevy, které byly pozorovány nejprve v Messinském průlivu a později především na poušti. Italské slovo fata ‚víla‘ pochází z latinského fātum ‚osud‘, které má původ v latinském fārī ‚mluvit‘.
Poslední užití:
10.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova jurodivý?
Klíčové slovo:
jurodivý
Odpověď:
Původ přídavného jména jurodivý (s významem ‚slabomyslný, bláznivý, bigotními věřícími považovaný za tzv. božího člověka s prorockým darem‘) není zaznamenán v žádném etymologickém slovníku. Nový akademický slovník cizích slov pouze uvádí, že se jedná o výraz přejatý z ruštiny. Původ slova však vykládá v jazykovém sloupku na webu Českého rozhlasu Michal Novotný (viz https://region.rozhlas.cz/jurodivy-7290308). Ten spojuje slovo jednak s přídavným jménem divý, které nese tři významy: 1. ‚nezkrocený, divoký‘, 2. ‚prudký, zuřivý, zběsilý‘, 3. ‚dychtivý a posedlý‘, jednak s přídavným jménem jarý, respektive járyj, které má v ruštině význam ‚zuřivý, horlivý‘. Český etymologický slovník pak původ slova jarý ‚mladě svěží, bujný‘ vyvozuje z praslovanského jarъ s negativními významy jako ‚zuřivý‘ či ‚přísný‘ a zároveň ho spojuje se slovem jaro. Zřejmě došlo k vývoji významu: ‚jarní‘ > ‚svěží, čilý‘ > ‚prudký, horlivý‘. Co se slova divý týče, to je připojeno k heslu divoký. Jeho původ je spojován s praslovanskými výrazy divъ a dikъ, které oba nesou význam ‚divoký‘. Existuje však i teorie, která přídavné jméno spojuje se slovem div. Praslovanské slovo divъ vychází z indoevropského deiṷ-ó-, které se uplatnilo např. v litevském diẽvas ‚ bůh‘ či latinském dīvus ‚božský‘ a je odvozeno od indoevropského dei- ‚zářit‘. V případě přídavného jména divoký tedy zřejmě došlo k významovému posunu ‚boží‘ > ‚volně žijící‘ > ‚divoký‘.
Poslední užití:
22.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova nádraží? Nevymyslel ho Jungmann?
Klíčové slovo:
nádraží
Odpověď:
Český etymologický slovník odkazuje z hesla nádraží k předložce na a podstatnému jménu dráha, žádného autora slova neuvádí, lze tedy předpokládat, že slovo vzniklo přirozeně. Slovo dráha pak pochází z praslovanského dorga, které souvisí se slovesy drhnout a drát. Původní význam slova dráha byl ‚cesta mezi poli, kudy se vyháněl dobytek‘, byla vlastně ‚vydrhnutá (dobytkem)‘. Později se slovo dráha začalo užívat také ve významu ‚železnice‘. Nádraží své jméno tedy získalo zřejmě podle umístění na dráze.
Poslední užití:
8.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova majlant?
Klíčové slovo:
majlant; majland; majlont
Odpověď:
Dle Českého etymologického slovníku má slovo majlant původ ve starší podobě českého názvu města Milána Majland či Majlant, která pochází z německého Mailand. Město ztotožnili s bohatstvím a blahobytem čeští vojáci za rakousko-italských válek.
Poslední užití:
7.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova vyfikundace? Nesouvisí nějak s kundou?
Klíčové slovo:
vyfikundace
Odpověď:
Slovo vyfikundace ‚vylepšení‘ lze dohledat ve Slovníku nespisovné češtiny. Ten dává původ slova do souvislosti s německým přídavným jménem pfiffig ‚prohnaný‘, respektive se spojeními typu pfiffig und klug (‚prohnaný a chytrý‘), pfiffig und witzig (‚prohnaný a důvtipný‘).
Poslední užití:
26.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jak vzniklo slovní spojení suchý zip – proč je suchý?
Klíčové slovo:
suchý zip
Odpověď:
Etymologii slovního spojení suchý zip se věnuje Michal Novotný v prvním díle Zákulisí slov (Praha 2003). Slovo zip má původ v anglickém zip (fastener), které se skládá ze zip ‚svist, říz, šmrnc‘ a fastener ‚spona, upevňovač‘. Zipy byly původně kovové, tvořené dvěma řadami zoubků, které se spojovaly pomocí jezdce. Později byly vynalezeny zipy tvořené textilními ploškami, které se poměrně pevně spojí pouhým přiložením. Své pojmenování získaly suché zipy pravděpodobně nevhodným překladem. V angličtině se totiž užíval výraz dry, který znamená ‚suchý‘, ale užívá se též ve významu ‚textilní‘. Původ tohoto významu leží v mluvě námořních obchodníků, kteří rozlišovali mokrý a suchý náklad – k suchému se mimo jiné řadil právě textil.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova šalina?
Klíčové slovo:
šalina
Odpověď:
O původu výrazu šalina existuje několik teorií. Velmi podrobně o nich pojednal Pavel Novák v článku Brněnské šalina/šelina („tramvaj“), který lze najít v Novákově výboru z díla Lingvistika a jazyková realita (Praha: Akropolis, 2010). Původ slova je spojován např. s německým nápisem Elektrische Linie, který prý býval k vidění (mimo jiné) na brněnských tramvajových zastávkách. Další teorie spojuje šalinu s německým Schnelllinie, užívaným pro pojmenování vlaků, tramvají, autobusů či jejich zvláštních linek. Původ slova lze hledat též v německých výrazech jako schallen ‚znít‘, Schall ‚zvuk‘, schellen ‚zvonit, cinkat‘ a Schelle ‚rolnička, zvoneček‘, neboť existují dobové zprávy o výrazném užívání zvonků při provozu koňské pouliční dráhy. Jiná teorie nabízí souvislost s oficiálním německým označením tramvaje Städtische Strassenbahn. Možné je též spojení se slovem šal ‚těžní klec‘, tedy s názvem jiného dopravního prostředku, přídavným jménem šalinový (doloženým ve spojení šalinovej šátek ‚vlněný tmavý okolek, jinak pestrý‘), které mohlo odkazovat na vybavení vozu, či s některým (dnes již třeba zapomenutým) místním jménem. Uvedený výčet teorií není úplný.
Poslední užití:
24.7.2019
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.