Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova „terno“? Může to znamenat dosažení úspěchu nebo výhru obecně?
Klíčové slovo:
terno
Odpověď:
Ano, dnešní význam podstatného jména „terno“ je skutečně úspěch či zdar. Původně výraz označoval trojici čísel a sázku a výhru na ně v loterii, to už je však význam zastaralý.
Poslední užití:
12.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je přípustné napsat „na prahu mé osmdesátky“? Korektoři mi to opravili na „na prahu mých osmdesátin“.
Klíčové slovo:
osmdesátka
Odpověď:
Podstatné jméno „osmdesátka“ můžeme považovat za spisovný výraz. Výkladové slovníky češtiny u něj uvádějí významy ‚číslice 80‘ a ‚co je jí označeno‘. Starší Slovník spisovného jazyka českého ještě užití jako „bydlí v osmdesátce“ (tj. v pokoji č. 80), „jet osmdesátkou“ (tj. rychlostí 80 km/h) nebo právě „dožívá se osmdesátky“ (tj. je mu/jí osmdesát let) označuje za zpravidla obecněčeská, ale novější Slovník spisovné češtiny pro ně už žádný takový příznak vydělující výraz ze spisovnosti neuvádí. Jako neutrální uvádí takovéto výrazy i nejnovější Akademický slovník současné češtiny (byť ten dosud obsahuje jen analogický výraz „čtyřicítka“).
Náhradou slovem „osmdesátiny“ dochází k jistému významovému posunu – z období osmdesáti let věku se stává pouhý jeden den osmdesátých narozenin. Každopádně však můžeme říct, že pokud byla změna výrazu motivována spisovností, nebyla nutná – slovo „osmdesátka“ je podle všeho ve spisovném textu dobře použitelné.
Zvažované varianty:
osmdesátka
osmdesátiny
Poslední užití:
10.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je slovo „novorozeně“ spisovné? Nemělo by se místo něj použít slovo „novorozenec“?
Klíčové slovo:
novorozeně
Odpověď:
Podstatné jméno „novorozeně“ je podle dostupných výkladových slovníků češtiny neutrální a zcela spisovné. Slovo „novorozenec“ je s ním synonymní – např. Slovník spisovné češtiny jeho význam vykládá právě jako ‚novorozeně‘.
Synonymie obou slov však není úplná, každé z nich je typické pro jiný druh textů. Český národní korpus (konkrétně nejnovější referenční SYN2020 složený rovnoměrně z publicistiky, beletrie a oborové literatury) ukazuje, že „novorozeně“ je nejobvyklejší v publicistice (ve zmíněných druzích textu v uvedeném pořadí se vyskytuje přibližně v poměru 1,8 : 1,1 : 1), kdežto „novorozenec“ je znatelně charakteristický především pro oborovou literaturu (vyskytuje se v poměru 1: 3,2 : 5,6). Vhodnost užití příslušného slova je tedy potenciálně ovlivněna druhem textu. Obecně však platí, že obě slova jsou spisovná.
Zvažované varianty:
novorozeně
novorozenec
Poslední užití:
6.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Význam slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Jaký je rozdíl mezi ústním a osobním projednáním? Může být ústní jednání telefonické? A hraje roli, jestli je z jednání pořízen zápis?
Klíčové slovo:
ústní projednání vs. osobní projednání
Odpověď:
Přídavná jména „ústní“ a „osobní“ pojmenovávají každé jiný aspekt skutečnosti. Ústní podle Slovníku spisovné češtiny v tomto kontextu znamená ‚mluvením uskutečňovaný (× písemný)‘, zatímco osobní znamená ‚vyžadující fyzickou přítomnost osoby, přímý‘. Z toho vyplývá, že konkrétní projednání může i nemusí být zároveň ústní a osobní. (Lze si představit situaci projednání za osobní přítomnosti aktérů, kteří spolu komunikují výhradně písemně, tj. ne ústně, stejně tak se může odehrát ústní projednání, v němž aktéři nevystupují osobně, nýbrž např. prostřednictvím svých zástupců.) Významu přídavného jména „ústní“ zajisté vyhovuje i projednání telefonické. Pořizování zápisu není z tohoto hlediska relevantní.
Poslední užití:
6.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Měla by mít matematická úloha znění „Jakou vlastnost splňuje funkce x?“, nebo „Kterou vlastnost splňuje funkce x?“, když následuje výběr z možných odpovědí?
Klíčové slovo:
jaký vs. který
Odpověď:
V primárním významu se zájmena „jaký“ a „který“ liší: Tázací „jaký“ podle Slovníku spisovné češtiny vyjadřuje otázku po vlastnosti, kvalitě, zatímco „který“ otázku po výběru či vyčlenění něčeho z daného souboru. Pokud tedy po vaší otázce následuje výběr z možností, odpovídalo by mu lépe zájmeno „který“.
Podotýkáme však, že obě zájmena své funkce do určité míry sdílejí. Tentýž slovník uvádí ve druhém významu zájmena „jaký“ příklad „jaký máme měsíc?“ a jeho význam v tomto užití vykládá právě zájmenem „který“, neboť očekávanou odpovědí nemá být cokoliv, nýbrž jeden z dvanácti měsíců roku. Rozlišování obou zájmen tedy v praxi nemusí být zcela ostré, a je-li z kontextu míněný význam zřejmý, takováto neprototypická užití nepovažujeme za chybná.
Zvažované varianty:
jaký
který
Poslední užití:
5.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova amnestie?
Klíčové slovo:
amnestie
Odpověď:
Původ slova amnestie ‚prominutí trestu‘ lze dohledat v Rejzkově Českém etymologickém slovníku. Do češtiny se slovo dostalo přes latinské amnēstia z řeckého amnēstíā ‚zapomenutí (provinění apod.)‘, odvozeného od amnēstéō ‚upadám v zapomenutí‘, které se skládá ze záporné předpony a- a slova mnēstis ‚vzpomínka‘, vycházejícího z mimnēskō ‚vzpomínám si‘.
Poslední užití:
29.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova velín? Kdy se v češtině začalo používat?
Klíčové slovo:
velín
Odpověď:
Slovo velín ‚řídicí stanoviště‘ bylo utvořeno od slovesa velet (ovšem nesystémově, přípona -ín se totiž užívá při odvozování od podstatných jmen, srov. včelín, kravín). Kartotéka Novočeského lexikálního archivu dokládá rozšíření slova v 50. a 60. letech 20. století, objevilo se například v Rudém právu či Technickém magazínu. Nejstarší zachycený doklad však pochází z roku 1936 z časopisu Technický obzor: „Centrála (dozorna, velín) jest na mostě nad dolním ohlavím.“
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Souvisí původ slova syčák se syčením?
Klíčové slovo:
syčák
Odpověď:
Ano, Český etymologický slovník dává podstatné jméno syčák do souvislosti se slovesem syčet. Podstatné jméno mělo původní význam ‚žebravý tulák, pobuda‘ a vzniklo na základě syčení, které je charakteristické pro polohlasné žebrání, kdy jsou slyšet jen sykavky.
Poslední užití:
12.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova solidní?
Klíčové slovo:
solidní
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku se přídavné jméno solidní ‚spolehlivý, řádný, důkladný‘ dostalo do češtiny přes německé a francouzské solide téhož významu. Slovo má původ v latinském solidus ‚pevný, tvrdý, trvalý, pravý‘.
Poslední užití:
12.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.