Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova mezitímní? Ve stanovách Burzy cenných papírů se totiž hovoří o mezitímní účetní uzávěrce (viz např. článek 46 – Účetní uzávěrka: Řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popř. i mezitímní účetní závěrku spolu s návrhem na rozdělení zisku, popř. úhradu ztrát předloží burzovní komora k přezkoumání dozorčí radě a k ověření auditorovi).
Klíčové slovo:
mezitímní
Odpověď:
Výraz mezitímní je zachycen ve Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) jako synonymum slov zatímní, prozatímní, předběžný (poslední dvě se užívají běžně). Podle slovníku se výraz uplatňuje v odborných textech, např. v účetnictví (mezitímní kalkulace, rozvaha); v právních textech (mezitímní opatření, rozsudek). Tomu odpovídají i doklady v Českém národním korpusu (SYN verze 13 zahrnuje přibližně 400 dokladů): mezitímní účetní uzávěrka, mezitímní rozhodčí nález, mezitímní verdikt rozhodčího senátu, mezitímní rozsudek. Jde tedy o výraz zřídka užívaný a vázaný jen na určitý typ textu. (V SSJČ a Příručním slovníku jazyka českého je u slova mezitímní uveden ještě i řídce užívaný význam ‚mezi něčím jsoucí‘. Jeho užití ilustruje příklad z textu J. Nerudy: Rozbije se tržiště od Dunaje až do vnitřního města, všemi mezitímními ulicemi a náměstími.)
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Obracím se na Vás s dotazem: Při četbě knihy B. Hrabala Perlička na dně jsem narazila v kapitole Večerní kurs na výraz hemy („Ale dříve než otočíte klíčkem, odříkáte mi zpaměti všecka pravidla křižovatek, jinak si za vás nesednu. Ovšem vy budete jezdit dobře, nemáte hemy. Čím jste?“). Je mi známo, že Hrabalova díla se vyznačují slangy a mluvou lidu. Bohužel si nedokážu asociovat, co přesně výraz hemy znamená. Je to Hrabalův výmysl nebo je to slangové označení věci?
Klíčové slovo:
hem; hemy
Odpověď:
Žádné slovníky spisovné češtiny tento výraz neuvádějí, napomoci by nám ale mohly slovníky nářečí. Slovník valašského nářečí od Silvestra Kazmíře uvádí výraz hem s významem ‚brzda‘, publikace Lašská slovní zásoba od Zdeňky Sochové k výrazu hem přiřazuje význam ‚součást vozu‘. Ani jedno se nezdá v kontextu Hrabalovy věty jako nesmyslné, význam ‚brzda‘ však podporuje v několika nářečních slovnících uváděné sloveso hemovat, které znamená ‚brzdit‘. U něj uvádí Český jazykový atlas původ v německém slovese hemmen (‚brzdit, zadržet‘).
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Jsou podstatné jméno světský (s významem ‚člověk pracující v cirkusu, u kolotočů‘) a světák synonyma?
Klíčové slovo:
světský; světák
Odpověď:
Současné výkladové slovníky slovo světský ve vámi uvedeném významu nezachycují. Pouze Příruční slovník jazyka českého (PSJČ, 1935–1957) uvádí u hesla světský význam ‚jdoucí světem, potulný, kočovný‘. Slovo světák pak PSJČ vykládá jako ‚člověk, muž užívající světských radostí, hýřil, prostopášník‘, novější Slovník spisovné češtiny oproti tomu uvádí definici ‚kdo se vyzná ve světě, dovede ho užívat‘. Abychom ověřili současný úzus, nabízí se nahlédnutí do dokladů, které zachycuje korpus SYN (verze 13). To potvrzuje, že slova světák (‚člověk užívající si života, vyhledávající požitky‘) a světský (‚člověk pracující u kolotočů či cirkusu‘) nejsou co do významu shodné a nelze je pokládat za synonymní.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Ve slovníku jsem zjistila, že slovo suťoviště neexistuje. Jakým slovem ho lze nahradit? Jedná se o určité prostředí, ve kterém rostou v horách skalničky. Jak se toto prostředí ze suti nazývá spisovně?
Klíčové slovo:
suťoviště
Odpověď:
Přestože výraz suťoviště ve slovnících není, nemusíme hledat žádnou náhradu, protože slovo je z jazykového hlediska naprosto v pořádku. (Slovníky nikdy nemohou zachytit všechna existující slova, není to ani jejich účelem.) Názvy míst podle toho, co se na nich nachází, pěstuje, co na nich roste apod., se nejčastěji odvozují právě příponou -iště/-isko. Základem pro odvození mohou být podstatná jména i slovesa. Názvy s příponou -iště často označují místa jako otevřené, volné plochy: bahniště, strniště, spáleniště, smetiště, pískoviště, hradiště, tábořiště, nocležiště, brambořiště atd. Do této skupiny slov můžeme bez obav přiřadit i slovo suťoviště. Jeho výskyty jsou doloženy na internetu i v korpusu SYN, verzi 13 (více než 140 výskytů), např.: louky přecházejí v rozlehlá suťoviště a sněhová pole; vápencové skalky a suťoviště se tady střídaly s porostem jeřabin, zakrslých borovic a keřů; nejdřív nás čeká úmorný výstup suťovištěm; v takovém suťovišti rostou výborně všechny vysokohorské, ale i stepní rostliny.
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova outěžek?
Klíčové slovo:
outěžek
Odpověď:
Podle českých výkladových slovníků (Slovníku spisovného jazyka českého a Příručního slovníku jazyka českého) slovo útěžek/outěžek znamená ‚břímě‘, přeneseně pak ‚ plod‘ (tj. nový organismus vyvíjející se v děloze matky). Obvykle se však vyskytuje především ve spojeních chodit s útěžkem/outěžkem; být (s) útěžkem/outěžkem; být v útěžku/outěžku, která znamenají ‚být těhotná‘. Kromě Jungmannova slovníku (1835–1839) zaznamenává daný výraz ve stejném významu i Malý staročeský slovník. Jde tedy o slovo používané v tomto významu už ve staré češtině.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
V odborné literatuře jsem se dočetl, že pro analýzu byla použita energiově disperzní analýza. Je význam slova energiový stejný jako význam slova energetický, nebo je jiný?
Klíčové slovo:
energiový; energetický
Odpověď:
Slova energiově, energiový dostupné příručky neuvádějí, ale v odborných textech jsou celkem hojně doložena, přídavná jména o málo hojněji než příslovce. Nejsme sice odborníci na problematiku, o níž se v příslušných textech pojednává, avšak po pečlivém prostudování dokladů můžeme říci, že přídavné jméno energiový se používá jako obecně vztahové přídavné jméno k podstatnému jménu energie, a je tedy synonymní se zažitým, častějším přídavným jménem energetický užitým ve vztahu k energii, nikoli k energetice. Výraz energiový je slovo správně utvořené a jeho užití je patrně motivováno nevýhodností dvojvýchodného přídavného jména energetický, jež se vztahuje k energii i k energetice. Slovo energiový má tedy výhodu jednoznačnosti, neboť ho lze spojovat pouze s podstatným jménem energie. Stejný je vztah příslovcí energiově – energeticky.
Musíme se rovněž dotknout další polohy Vašeho dotazu, která z něj nepřímo vyplývá. Ačkoli můžeme říci, že energiový/energiově = energetický/energeticky (k energie), nedokážeme posoudit, zda je výraz energiově (popř. energeticky) správně použit v označení uvedené analýzy. To dokáží posoudit pouze odborníci z oboru.
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Při čtení článku jsem narazil na pro mě neznámé slovo, o kterém jsem jak na internetu, tak ve slovníku nemohl nic najit. Můžete mi prosím pomoci a poradit mi, co slovo sepsul znamená? Bude to něco ve smyslu kritizoval, ale jaký přesně má význam, to netuším.
Klíčové slovo:
sepsout; zepsout
Odpověď:
Význam slova sepsul jste odhadl správně. Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) i Pravidla českého pravopisu uvádějí toto expresivní nespisovné slovo s předponou ze-: zepsout; varianta sepsout se podle slovníku užívala dříve; zachycuje ji Příruční slovník jazyka českého (1935–1957).
Slovo má význam:
1. ‚(důkladně) vyhubovat, vyčinit někomu; zkritizovat, ztrhat, pohanit (důstojník vojáka namístě zepsul; noviny film zepsuly); zavrhnout (zepsout všechno staré)‘;
2. ‚pokazit, překazit, zmařit, zkazit (zepsout někomu život, štěstí)‘.
Přestože příručky dnes doporučují psát zepsout, je varianta sepsout stále užívána. V dokladech z databází psaného jazyka Českého národního korpusu, řada SYN, verze13, jsou dokonce podoby sepsul (sepsula, sepsuli) výrazně frekventovanější (takřka 1 200 výskytů) než podoby se z- (130 výskytů).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova kokíno?
Klíčové slovo:
kokino; kokíno
Odpověď:
Ve většině dostupných slovníků a příruček ani v archivních materiálech etymologického a dialektologického oddělení v Brně není výraz kokino/kokíno/kokina atp. vůbec doložen. Zaznamenává ho jedině Slovník nespisovné češtiny, který u něj uvádí význam ,bonbon‘ a označuje jej za výraz ostravský. Bezpečně však víme, že daný výraz je známý a běžně používaný i na Valašsku, Slovácku, v Brně a jistě i jinde na Moravě (data o jeho přesnějším rozšíření však nejsou k dispozici). Rozhodně tedy nejde o výraz pouze ostravský (ani slangový), ale zřejmě o moravismus, tj. prostředek rozšířený a běžně používaný na území Moravy (na rozdíl od území Čech, kde je neznámý). Jeho význam je s největší pravděpodobností pro většinu uživatel širší než jen ,bonbon'; většinou – jak sama uvádíte – znamená obecně ,sladkost‘ . Ne zcela jasný je i jeho původ. Podle hypotézy brněnských kolegů by mohlo jít o expresivní zdrobnělinu základního tvaru koko, který souvisí s dětskou výslovností slova čoko od čokoláda.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Během studií nám kdysi kdosi vtloukal do hlavy, že se nesmí používat slovní spojení v průběhu akce a akce probíhala atd., protože probíhat je možné jen cílovou páskou nebo dveřmi. Jak to je?
Klíčové slovo:
probíhat; průběh
Odpověď:
Názor, že se nesmí říkat „akce probíhala“ nebo „v průběhu akce“ není oprávněný. Nahlédnutím do běžně dostupného Slovníku spisovné češtiny zjistíme, že podstatné jméno průběh má význam: 1. ‚časový postup nějakého děje nebo události‘ (dramatický průběh zápasu); 2. ‚způsob vedení‘ (průběh trati, průběh křivky).
Význam ‚časový postup, časové plynutí, úsek‘ shodně uvádějí i starší slovníky, Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) a Příruční slovník jazyka českého (1935–1957).
Předložkové spojení v průběhu znamená ‚během‘ (akce uspořádaná v průběhu tohoto roku = v tomto roce; v průběhu jednání docházelo k rozporům = za, při jednání).
Stejně tak dokonavé sloveso proběhnout (i nedokonavé probíhat) nemusí znamenat jen ‚v běhu projít, minout‘ (např. proběhnout nepřátelskou palbou; proběhnout kolem známého; proběhnout trať), ale nese rovněž význam ‚konat se, odehrávat se, dít se, projít, uplynout, minout‘ (např. utkání probíhalo v přátelském ovzduší; vývoj probíhá ve skocích; film proběhl bez ohlasu; zpráva proběhla tiskem; myšlenka mi proběhla hlavou; vše proběhlo hladce).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla proběhnout, průběh
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla proběhnout, průběh
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla proběhnout, průběh
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova opučarka?
Klíčové slovo:
opučarka
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že slovo jsme nenalezli v žádném z běžně dostupných zdrojů, konzultovali jsme Váš dotaz s dialektologickým oddělením ÚJČ AV ČR. Kolegům se podařilo výraz (respektive jeho variantu) nalézt pouze v publikaci Václava Křístka s názvem Ostravská hornická mluva. V ní je na str. 60 heslo opučoř a k němu následující informace: opučoř, -a (muž. rod) – totéž co hałdźař (tj. sběrač odpadového uhlí na haldě); název od tzv. opuky, což je malým kladívkem oddělované uhlí od kamene. Tutéž podobu s týmž významem uvádí i on-line Ostravský slovník Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě. Je tedy pravděpodobné, že slovo opučarka je přechýlenou podobou slova opučar, které by mohlo být regionální variantou výše zmíněného pojmenování opučař.
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.