Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Existuje slovo siný? Dcera dostala za domácí úkol vysvětlit, jak vznikl název měsíce prosinec. Na internetu jsme našli, že od slova siný, neboli šedivý. Paní učitelka prohlásila, že slovo siný neexistuje, ovšem na internetu lze dohledat název cejn siný a hřib siný. Chtěla bych vědět zda se toto slovo nevyskytovalo alespoň ve starší době či zda to není hovorový výraz od slova sinalý.
Klíčové slovo:
siný
Odpověď:
Paní učitelka se mýlí. Slovo siný je dnes sice knižní, možná že až zastaralé, ale rozhodně to není slovo, o němž by se dalo říci, že neexistuje. Uvádí ho například Slovník spisovného jazyka českého a definuje ho jako „světle modrý (do šeda n. do fialova); namodralý“. Slovo sinalý je samozřejmě příbuzné, stejně tak třeba slovesa sinat a zesinat.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
161 prosinec (s. 121–122)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Můj syn chodí do třetí třídy, kde se učí vyjmenovaná slova. Paní učitelka po dětech požaduje, aby se kromě vyjmenovaných slov naučily nazpaměť i slova příbuzná. Ke slovu slynout je podle paní učitelky slovo příbuzné slynulý. Chtěla bych se zeptat, zda slovo slynulý skutečně existuje, podle slovníku českého jazyka, který mám doma, totiž toto slovo neexistuje.
Klíčové slovo:
slynulý
Odpověď:
Sloveso slynout uvádí všechny základní české slovníky (Slovník spisovné češtiny, Slovník spisovného jazyka českého i Příruční slovník jazyka českého), slovo je rovněž uvedeno v Pravidlech českého pravopisu (jako jedno z vyjmenovaných slov). Na druhou stran je toto sloveso už v Příručním slovníku (vycházel v letech 1935–1957) označeno jako „knižní“, v novějším Slovníku spisovné češtiny (2003) je hodnoceno jako „zastaralé“. Frekvence tohoto výrazu není v současné češtině příliš vysoká, jak plyne z šetření v Českém národní korpusu verzi SYN v13, v níž bylo nalezeno 360 dokladů (připomeňme, že korpus obsahuje cca 6 miliard dokladů slov). Odvozené přídavné jméno slynulý není ve slovnících zachyceno vůbec, v Českém národním korpusu je doloženo pouze dvakrát (v příkladech: „Rozkradli mu celou jeho grafickou sbírku, která byla slynulá.“ a „Pamatuju, jak muž tak slynulý a slovutný jako Palivec ...“). Nelze tedy říct, že by slovo slynulý „neexistovalo“, je však zřejmé, že je zcela periferní. V rámci výuky vyjmenovaných slov proto nepovažujeme za vhodné přídavné jméno slynulý vůbec uvádět, stejně tak i málo frekventované slynout. Ostatně dnešní školská praxe již od techto slov upustila (srov. aktuální učebnice češtiny pro základní školy).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
239 vyjmenovaná slova (s. 175)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo slynout
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo slynout
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat na sloveso huhlat. Ve Slovníku spisovné češtiny jsem ho nenašla, našla jsem ho ve Slovníku nespisovné češtiny a ve Slovníku spisovného jazyka českého, ale bez příznaku, mně ovšem přijde, že by mohlo mít příznak expresivity. Poradíte, jak v takovýchto případech a postupovat a zda má, nebo nemá stylový příznak? Nebo se dá považovat za slovo obecně české?
Klíčové slovo:
huhlat
Odpověď:
Je zřejmé, že slovo huhlat není vhodné používat v oficiálním projevu (např. v novoročním projevu prezidenta by na sebe jistě poutalo pozornost), nejde tedy o slovo stylově neutrální (a už vůbec ne stylově vyšší). Slovo huhlat je naopak velmi běžné v neformálních a spíše neveřejných projevech. Zatímco ve starších slovnících u tohoto slova skutečně žádná stylová charakteristika uvedena není, nově budovaný Akademický slovník současné češtiny u slova huhlat uvádí právě charakteristiku expresivní.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo huhlat
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo huhlat
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo huhlat
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
56 huhlat (s. 50)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
V poslední době pozoruji zvýšenou frekvenci obratu nad ránem. Zatímco v poezii je pro mě tento obrat namístě, u redaktora denních zpráv mi připadá nemístný. Je možné se proti tomu ohradit, nebo je užívání slovního spojení nad ránem přijatelné i v publicistice?
Klíčové slovo:
nad ránem
Odpověď:
Spojení nad ránem se neobjevuje až v poslední době, své pevné místo v češtině – vedle výrazů k ránu, popř. zrána (z rána) – má již řadu let. Například už v roce 1974 se objevuje v písni „Pes suverén“ skupiny Rangers („Jednou takhle nad ránem zvolal jsem: pryč s tyranem...“). Jak dokládá ČNK, používal jej hojně kupř. i Bohumil Hrabal. Máte pravdu, že pro určitou poetičnost se toto spojení uplatňuje často v poezii, textech písní apod., ale ani v jiných projevech jej není nutné odsuzovat. Stylový příznak slova nebo spojení není neměnný a může se posunut třeba právě od básnického charakteru k neutrálnosti, která umožňuje výraz běžně používat např. i ve stylu žurnalistickém nebo prostě sdělovacím. Ostatně když nahlédneme do Českého národního korpusu verze SYN v13, zjistíme, že je zde zachyceno více než 27 000 textových užití, přičemž většina doklaůd pochází právě z publicistiky. To svědčí právě o zmíněném stylovém posunu.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
112 nad ránem (s. 89)
Dotaz:
Vhodnost/správnost frazému
Konkrétní dotaz:
Ráda bych znala odpověď na otázku, kdo políbil spisovatelku, když spisovatele políbila múza? Je to snad múzák?
Klíčové slovo:
múza
Odpověď:
Slovní spojení „políbila ho múza“, které metaforicky označuje získání umělecké inspirace, je frazeologické a má vždy tuto podobu, ať už jde o muže, nebo ženu. Múza je jednou z devíti řeckých bohyň, mužský tvar múzák tedy nemá oporu v původu slova a v úzu se vyskytuje velmi ojediněle. Přípustné je jeho užití jen v případě, že chceme uvedené frazeologické spojení užít humorně či aktualizovaně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
107 múzák (s. 86)
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jaký původ má rčení „mít řečí čtyřiapadesát“?
Klíčové slovo:
mít řečí čtyřiapadesát
Odpověď:
O původu rčení „mít řečí čtyřiapadesát“ se zmiňuje Jaroslav Porák ve svém článku O neurčitém významu u číslovek určitých (Naše řeč, roč. 41, s. 241–251). Autor v deváté poznámce pod čarou píše: „Prof. Vl. Šmilauer mě upozornil, že rčení mít řečí čtyřiapadesát, popř. moc řečí čtyřiapadesát, vzniklo podle snáře, kde se na ‚moc řečí‘ radilo vsadit do loterie číslo 54.“ Podle Etymologického slovníku české frazeologie je tento výklad podpořen v románu Tchán Kondelík a zeť Vejvara od I. Hermanna z roku 1906. Slovník však s odkazem na článek Vlastimila Styblíka Původ rčení „máš moc řečí – čtyřiapadesát“ (Český jazyk a literatura, roč. 35, 1984/1985, s. 281) uvádí ještě jednu teorii. Původ rčení spojuje s filmem na motivy románu K. Poláčka Dům na předměstí. V jedné scéně filmu z roku 1933 se hokynář věnuje účetnictví, počítá a zároveň říká své manželce: „Máš moc řečí.“ Následně pokračuje v počítání, a proto říká: „Čtyřiapadesát.“ Rčení se tak může zakládat na spojení těchto dvou nesouvisejících vyjádření.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Etymologický slovník české frazeologie. Ludmila Stěpanova. 2023.
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Co znamená slovo homolka ve vánoční písní, kde se zpívá „... já mu dám krajíc z tobolky a já mu dám všechny homolky“?
Klíčové slovo:
homolka
Odpověď:
Homolka je v tomto případě zřejmě kus sýra. Slovník spisovného jazyka českého zde uvádí tuto definici: ‚tvaroh nebo sýr uhnětený do tvaru malé homole nebo bochníčku; tvarůžek, syreček“. V Příručním slovníku jazyka českého najdeme definici „malý sušený sýrec kuželovitého nebo bochníčkovitého tvaru‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Jaký je významový rozdíl mezi slovy volič a volitel?
Klíčové slovo:
volič; volitel
Odpověď:
Podle Slovníku spisovné češtiny označuje slovo volič toho, ‚kdo má právo volit, kdo volí‘; výraz volitel má oproti tomu význam ‚zvolený zástupce voličů pro výkon (nepřímé) volby‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Jaký je významový rozdíl mezi slovy katastrofický a katastrofální?
Klíčové slovo:
katastrofický, katastrofální
Odpověď:
Nejnovější výkladový slovník Akademický slovník současné češtiny uvádí u přídavného jména katastrofický celkem pět významů, a to: 1. (zpravidla o filmech) ‚vyprávějící příběh o zprav. fiktivní katastrofě 1 (pohromě)‘, např. katastrofický velkofilm Titanic; 2. ‚představující katastrofu 1 (pohromu), a proto mající tragické následky‘, synonymum katastrofální 1, např. Nadace doručila hmotnou pomoc obětem katastrofických záplav; 3. ‚předvídající, očekávající, představující si katastrofu 1 (pohromu), krizi nebo jakoukoliv jinou událost nebo situaci se zprav. výrazně negativními dopady‘, např.: Navzdory katastrofickým předpovědím se tento ekosystém i bez zásahu člověka zotavuje; 4. někdy expresivní ‚velmi špatný‘, synonymum katastrofální 2, např.: Představitelé Spojených národů už varovali před katastrofickou humanitární situací v zemi; 5. někdy expresivní (o negativně hodnocených jevech) ‚velmi výrazný, zásadní, značný, závažný‘, syn. katastrofální 3, např.: Katastrofické chyby ve středu hřiště nás stály zbytečně obdržené branky. U přídavného jména katastrofální uvádí stejný slovník významy tři: 1. ‚představující katastrofu 1 (pohromu), a proto mající tragické následky‘, synonymum katastrofický 2, např.: Východní část státu zdevastovaly katastrofální povodně; 2. někdy expresivní ‚velmi špatný‘, např.: Za katastrofální stav planety je zodpovědné lidstvo; 3. někdy expresivní (o negativně hodnocených jevech) ‚velmi výrazný, zásadní, značný, závažný‘, např.: Náš tým utrpěl katastrofální porážku.
Z uvedeného výkladu je zřejmé, že výrazy katastrofický a katastrofální jsou do jisté míry synonymní, nejsou však zaměnitelné ve všech kontextech – například film vyprávějící příběh o katastrofě je nazýván pouze jako „katastrofický“, přídavné jméno „katastrofální“ užijeme, budeme-li chtít zmínit jeho špatnou kvalitu; vedle toho předpověď předjímající katastrofu bude rovněž „katastrofická“, nikoli „katastrofální.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit s českým výrazem pro anglický ekvivalent slova smoothing. Toto slovo se překládá jako vyhlazení, např. vyhlazení povrchů. Slovo vyhlazení mi však evokuje vyhlazení Lidic. Proto teď váhám, jestli lze v českém jazyce použít sloveso vyhlazení ve významu ‚vytváření hladkého povrchu‘.
Klíčové slovo:
vyhlazení
Odpověď:
Slovo vyhlazení je slovesným podstatným jménem odvozeným od slovesa vyhlazovat, které je nedokonavou formou slovesa vyhladit. Toto sloveso je přitom vícevýznamové. Na prvním místě slovníky u slovesa vyhladit uvádějí význam ‚učinit (dokonale) hladkým‘. Z toho plyne, že užití v daném kontextu je namístě. Význam ‚násilím odstranit, vyhubit‘ uvádí Slovník spisovné češtiny na třetím místě.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo vyhladit
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo vyhlazovat
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.