Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
V současnosti se často používá výraz klient pro pacienta v nemocnici apod. Kde se to vzalo a je to vhodné užívat?
Klíčové slovo:
klient
Odpověď:
Nahrazování slova pacient slovem klient je odrazem proměn společnosti. Na jeho rozšíření mohlo mít vliv navozování nevhodných konotací slova pacient přinejmenším v některých oborech lékařství, např. psychologie. Na základě informací uvedených ve slovnících se však nejedná o zcela novodobou záležitost. Již Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) totiž definuje klienta jako ‚toho‚ kdo si za plat sjednává služby advokáta, lékaře, peněžního ústavu ap.‘. Podle nově budovaného Akademického slovníku současné češtiny při užívání slova klient není nutnou podmínkou to, zda jsou služby poskytovány za plat, nebo ne: klient je ‚ten, kdo využívá zprav. placené služby zejména v oblasti bankovnictví, advokacie, zdravotní péče, pojišťovnictví ap.‘ Upřesněme, že užívat slovo klient ve zdravotnictví lze, akcentuje některé složky vztahu lékaře a ošetřovaného, základní a obvyklejší je však stále slovo pacient.
Poslední užití:
16.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo klient
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v básni ve verši „Nebuď jako rukavice natažená na cizí ruce, co tebou kývá, klaní“ v pořádku užití slovesa klanět?
Klíčové slovo:
klanět
Odpověď:
Nově budovaný Akademický slovník cizích slov uvádí pouze reflexivní podobu slovesa klanět se ve významu ‚naklánět hlavu nebo horní část těla a zprav. tím vyjadřovat úctu nebo poděkování‘, ‚slovy vyjadřovat chválu, uznání, kladně hodnotit, chválit‘ a ‚chovat se k nadřízenému, k významné osobnosti ap. s (přehnanou) pokorou, úctou, zdvořilostí ap., často z donucení, podlézat‘. Podobu klanět zachycují pouze starší slovníky s významem ‚shýbati, skláněti‘, přičemž Příruční slovník jazyka českého ji označuje za řídkou a Slovník spisovného jazyka českého za zastaralou. Ve formálním neutrálním psaném textu by tak nebylo možno dané spojení užít, nicméně zde se jedná o báseň, umělecký text, jehož podstatou je hra s jazykem. V tomto kontextu je tedy dané užití slovesa klanět v pořádku. Důležitým kritériem je, aby byl text čtenáři srozumitelný, přičemž toto kritérium je tu podle našeho názoru naplněno.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Chtěla jsem se zeptat, jak hodnotíte spojení komunikační kanál? Podle mě je velmi nadužíváno a začíná se z něj stávat jakési klišé.
Klíčové slovo:
komunikační kanál
Odpověď:
Je pravda, že spojení komunikační kanál je novější, starší slovníky podobné užití výrazu kanál nezachyují. Nově budovaný Akadmeický slovník současné češtiny však u hesla kanál uvádí význam 8 ‚běžný nebo oficiální způsob komunikace nebo distribuce‘ s příklady jako distribuční kanál, informační kanál či právě komunikační kanál. Užití slova kanál v tomto významu přitom hodnotí jako zcela neutrální.
Poslední užití:
3.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Jak se Ústav pro jazyk český staví k nahrazování slovesa být slovesem jít v případech jako „jde vidět“ namísto „je vidět“? Objevuje se to i médiích.
Klíčové slovo:
jít vidět; být vidět; jde vidět; je vidět
Odpověď:
Budovaný Akademický slovník současné češtiny uvádí u slovesa vidět jako jeden z významů ‚je možné, proveditelné, lze‘, např. „Okna nešla otevřít“. Jak je však ze zde uvedených příkladů i z příkladů uvedených ve starších slovnících patrné, neužívá se sloveso jít v tomto významu se slovesy vnímání, jako jsou např. vidět, slyšet nebo cítit. Nepřímo to vyplývá i z příkladů uvedených u hesla vidět ve Slovníku spisovné češtiny, mezi nimiž je uvedeno pouze spojení „je vidět Sněžku“. Když nahlédneme do Českého národního korpusu SYN v14, zjistíme, že zatímco vazba je vidět má 104 651 výskytů, které lze nalézt mezi všemi typy textů, vazba jde vidět má pouze 1405 výskytů, a to především v publicistice. Spojení slovesa jít se slovesy vnímání bychom proto hodnotili jako příznakové, a to méně formální.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v14
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo jít
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Význam slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam spojení hokus pokus?
Klíčové slovo:
hokus pokus; hokuspokus
Odpověď:
České výkladové slovníky (Nový akademický slovník cizích slov, Slovník spisovné češtiny, Slovník spisovného jazyka českého i nejnovější Akademický slovník současné češtiny) definují spojení hokus pokus s malými obměnami jako 1. ‚kouzelnický kousek doprovázený obyč[ejně] zaříkáváním (zkomolením [střednělatinské] kejklířské formule)‘ a 2. expr. ‚nepromyšlený, neuvážený, nezdařený pokus‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Jaký je z hlediska významu rozdíl mezi výrazy dohřát a doohřát? Konkrétně např. ve spojení dohřát/doohřát vodu. Výraz doohřát podle mě lépe vystihuje skutečnost, že voda byla již teplá a její teplota se jen trochu zvýší na požadovanou hladinu.
Klíčové slovo:
dohřát, doohřát
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny uvádějí sloveso dohřát s významem ‚ohřát na žádoucí stupeň teploty‘, který lze bez problémů aplikovat na váš kontext, a dále též expresivně ve významu ‚rozzlobit, dopálit‘. Výraz doohřát slovníky vůbec neobsahují a v jazykové praxi se vyskytuje minimálně – v korpusu SYN v11 nalezneme pouze 5 dokladů.
Někteří uživatelé jazyka se mohou snažit zdůraznit význam pouze malého, dodatečného, respektive opakovaného ohřátí právě užitím dvou předpon. Vzhledem k nízkému výskytu však předpokládáme, že na značnou část uživatelů může sloveso doohřát působit nezvykle. Naproti tomu korpusové doklady u slovesa dohřát (celkem 278 výskytů včetně významu ‚rozzlobit‘) často poukazují na kontexty podobné tomu vašemu: Vodu předehřívá pomocí tepelného čerpadla, popřípadě v souladu s nastavenou teplotou vodu v bojleru dohřeje spirálou. Pokud slunce nesvítí a vám se nechce přikládat do krbu, je možné akumulační zásobník dohřát elektrickou topnou vložkou.
V uvedeném případě doporučujeme volit sloveso dohřát, neboť zamýšlený význam je v daném kontextu srozumitelný. Variantu doohřát však zcela nezavrhujeme. Kumulace předpon je obvyklá u takových sloves, která je nutno odvozovat od již existujícího předponového slovesa, protože po vynechání původní předpony by slovo nedávalo smysl nebo by vznikla nežádoucí homonymie či záměna s jiným existujícím slovem; například doupravit, dovybavit, dovyprávět apod. Protože Slovník spisovné češtiny (2., doplněné a opravené vydání, z roku 2000) uvádí u slovesa dohřát jen přenesený význam ‚rozzlobit, dopálit‘, který je výrazně zastoupen v jazykové praxi, je pochopitelné, že někteří mluvčí či pisatelé mohou cítit potřebu signalizovat rozlišení významu i slovotvorně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Jaký je z hlediska významu rozdíl mezi výrazy elektrický a elektronický? Konkrétně např. ve spojení elektrický/elektronický obojek.
Klíčové slovo:
elektrický; elektronický
Odpověď:
Každé z přídavných jmen, které uvádíte, je utvořeno od jiného základu (tj. přídavné jméno elektrický od podstatného jména elektřina, elektronický od elektronika). Adjektivum elektrický podle Slovníku spisovné češtiny (SSČ) a Nového akademického slovníku cizích slov (NASCS) znamená ‚vztahující se k elektřině, jí napájený, poháněný ap.‘, adjektivum elektronický se týká elektroniky a nese význam ‚na elektronice založený, využívající ji‘. Podstatné jméno elektronika je pak slovníky (SSČ, NASCS) vykládáno jako ‚obor zabývající se studiem a využitím pohybu elektronů v různých prostředích‘ – tedy i studiem elektřiny. Vedle tohoto výkladu doplňuje novější Akademický slovník současné češtiny u slova elektronický ještě význam ‚fungující na principu řízení toku elektronů‘. Byť je tedy u každého výrazu, elektrický i elektronický, uveden odlišný výklad významu, jeho centrální složka, kterou můžeme popsat jako ‚souvislost s elektřinou‘, je svou povahou totožná. Na zařízení tak můžeme pohlížet jednak jako na ‚obojek napájený elektřinou‘ a nazývat ho elektrický obojek, jednak jako na ‚elektronické zařízení‘ a říkat mu elektronický obojek. Předpoklad, že dvojím způsobem na daný obojek nahlížejí i uživatelé češtiny, potvrzují data z korpusu SYN v11, v němž lze vyhledat 78 výskytů spojení elektrický obojek a 72 dokladů užití spojení elektronický obojek, jejich kontexty jsou pak velmi podobné, např.: Pejsci mají radost, zloděj ukradl nepříjemné elektrické obojky nebo Použití elektronického obojku nesprávným způsobem a v nevhodný okamžik může způsobit nenapravitelné škody.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Jaký je z hlediska významu rozdíl mezi výrazy klást a pokládat? Konkrétně např. ve spojení položit/pokládat otázku.
Klíčové slovo:
klást; pokládat
Odpověď:
Předpona po- (kterou podrobně popisuje Slovník afixů užívaných v češtině) mívá u sloves význam ‚zasažení povrchu, a sice rozprostření něčeho na povrch‘: pokrýt (stůl ubrusem), povléci (peřiny), pomazat (chleba máslem), nejčastěji však vyjadřuje způsob slovesného děje s různými významy. Tak je tomu i ve 2. významu slovesa pokládat, které má podle Slovníku spisovné češtiny tři významy: 1. je totožný s prvním významem slovesa položit, tj. ‚umístit tak, aby leželo‘, 2. znamená ‚pokrývat po celé ploše‘, 3. ‚považovat, mít‘. Spojení položit otázku se v SSČ neobjevuje, avšak srovnáme-li slovníkový výklad s informacemi z aktuálního úzu, zjistíme, že četnost spojení pokládat otázku není v současných psaných textech zanedbatelná: korpus SYN v11 vyhledá takřka 3 000 dokladů. Zároveň je pravda, že spojení klást otázku je v témže korpusu více než 6× častější (takřka 20 000 dokladů). Důvod, proč se v úzu vedle spojení klást otázku poměrně často objevuje i pokládat otázku, je zřejmě působení slovesa položit, které se ve spojení s otázkou také užívá, ale zejména to, že mezi slovesy klást, pokládat a položit je vidová souvztažnost. Slovesa pokládat a položit totiž tvoří tzv. supletivní vidovou dvojici. To znamená, že daná slovesa jsou tvořena od jiného slovního základu, ale svým lexikálním významem si jsou blízká. U slovesa položit pak výkladové slovníky vyčleňují samostatný význam ‚přednést, dát, vznést‘ a jeho užití ilustrují spojením položit otázku, kterou v korpusu SYN v11 najdeme v takřka 15 000 výskytech. (Starší slovníky, např. Slovník spisovného jazyka českého, uvádějí i kolokaci položit protest, která se však v SYN v11 vyskytuje pouze jedenkrát.)
Shrneme-li, je třeba počítat s tím, že jistá část mluvčích upřednostňuje spojení klást otázku, položit otázku a spojení pokládat otázku může vnímat jako stylově nižší a ne zcela vhodné pro formální komunikaci.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovními spojeními
Konkrétní dotaz:
Jaký je významový rozdíl mezi slovními spojeními psychické onemocnění a psychiatrické onemocnění?
Klíčové slovo:
psychiatrický; psychický
Odpověď:
řídavné jméno psychiatrický se vztahuje k psychiatrii, tedy k oboru zabývajícímu se duševními chorobami (viz Slovník spisovného jazyka českého). Ve spojení psychiatrické onemocnění tedy první složka z hlediska významu neoznačuje to, co nemoc postihuje (srov. např. spojení kardiovaskulární onemocnění, tj. ‚onemocnění srdce a cév‘), ale vztahuje se k samotnému oboru, který choroby (duše, psýché) studuje a léčí, a proto může tato kolokace na uživatele jazyka působit neobvykle, nebo dokonce rušivě. Přestože v databázi Českého národního korpusu (ČNK, typ korpusu syn, verze 11) najdeme 112 výskytů spojení psychiatrické onemocnění, přičemž mezi zdrojovými texty jsou i odborná periodika a publikace (např. Zdravotnické noviny nebo publikace Postgraduální medicína), a přestože lze psychiatrické onemocnění vykládat jako ‚onemocnění, jímž se zabývá obor psychiatrie‘, nelze je (na rozdíl od spojení psychické onemocnění nebo psychická nemoc) označit za příklad běžné spojitelnosti slov onemocnění či nemoc z hlediska významu. Podobně nezvykle bude pravděpodobně na uživatele češtiny působit například analogické spojení neurochirurgické onemocnění (v téže verzi korpusu lze vyhledat 9 dokladů). Oproti tomu je spojení psychické onemocnění v dané verzi ČNK doloženo 1 960×, psychická nemoc 1536×.
Velmi zřídka se užívá také spojení psychická diagnóza (v syn v11 je pouhých 30 dokladů), které by mohlo být vykládáno jako ‚diagnóza týkající se psychiky‘. V úzu převažuje kolokace psychiatrická diagnóza (v syn v11 je 1147 dokladů), tedy ‚diagnóza, jež je stanovena v rámci oboru psychiatrie‘, popř. ‚odborníky z oboru psychiatrie‘.
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova medle v koledě Co to medle znamenati má?
Klíčové slovo:
medle
Odpověď:
Slovo medle se vyskytovalo už ve staré češtině a vzniklo jako příslovečný výraz spřažením tvarů mne a dle (‚pro mne‘, ‚podle mne‘) a mimo medle existovala právě i delší varianta mnedle. Příruční slovník jazyka českého uvádí, že jde o zastaralý výraz s významem ‚pak‘, a to zpravidla v otázkách, nebo ‚tak, tedy‘ ve zvoláních (Proč medle ti lidé ještě píšou?, Kam se medle poděly všecky ty kostky?, Medle, již mluvte, staří bloudové…). V Elektronickém slovníku staré češtiny (dostupném ve Vokabuláři webovém) můžeme najít informaci, že slovo medle se vyskytovalo i jako citoslovce, které vyjadřovalo citové vzrušení nad překvapivou skutečností (jako synonymum je uvedeno citoslovce proboha). Uvedenou větu bychom tedy mohli do dnešní češtiny převést jako Copak to má znamenat?, případně (v závislosti na kontextu) Co(pak) to má proboha/propána znamenat?
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.