Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Užívá se tvar typu „sousedovic“, třeba „sousedovic děti“?
Klíčové slovo:
sousedovic
Odpověď:
Taková přivlastňovací přídavná jména se jistě užívají, ale patrně obvykle ne v textech, v nichž se předpokládá spisovnost. Příruční mluvnice češtiny říká, že „substandardní jsou nesklonná posesiva typu Novákovic […] vyjadřující přináležitost k plurálovému subjektu Novákovi“. Ve vašem případě se sice nepřivlastňuje jménu vlastnímu, nýbrž obecnému, ale to nic nemění na oprávněném předpokladu, že pro velkou část uživatelů češtiny je přivlastňovací přídavné jméno zakončené na -ovic použitelné spíš mimo spisovnou češtinu, a pokud ve spisovném textu, tak příznakově.
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Je správně sloveso „započíst“, nebo by se mělo použít „započítat“?
Klíčové slovo:
započíst vs. započítat
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny uvádějí „započíst“ a „započítat“ jako varianty v rámci jednoho hesla bez jakéhokoli stylového či jiného rozlišení. Obě slovesa mají tentýž původ – stará čeština měla pro významy ‚číst‘ i ‚počítat‘ sloveso čísti, ve většině jiných slovanských jazyků je *čitati. Sloveso „započítat“ je častěji užívané (zhruba v poměru 3 : 1), ale pro obě slovesa platí, že je jejich užívání rozloženo podobně – zhruba stejně se vyskytují v publicistice a oborové literatuře a znatelně méně v beletrii.
Z toho vyplývá, že podoby „započíst“ i „započítat“ by měly být ve spisovném textu bezproblémově použitelné.
Zvažované varianty:
započíst
započítat
Poslední užití:
28.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Je správně „resort obrany“, nebo „resort ministerstva obrany“, nebo oboje?
Klíčové slovo:
resort
Odpověď:
V pořádku jsou obě formulace. „Resort“ je podle Slovníku spisovné češtiny jednak ‚obor úřední činnosti‘ (např. „patřit do resortu ministerstva školství“), jednak i přímo ‚úřad s jistou působností‘ (Slovník spisovného jazyka českého také píše, že „vládní resorty“ jsou ‚ministerstva‘). Druhý uvedený význam je vlastně metonymický – instituce se označuje výrazem pojmenávajícím její činnost. Jednotlivé slovníky se drobně liší v tom, zda oba významy uvádějí jako samostatné, nebo ne. Pro běžnou úroveň spisovnosti, např. pro publicistiku, bychom oba významy považovali za neutrální.
Zvažované varianty:
resort obrany
resort ministerstva obrany
Poslední užití:
27.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Může být v nějakém kontextu slovo „čeština“ nespisovné? Děti ve škole měly ve větě „Dnes jsme psali test z češtiny“ údajně nespisovné „z češtiny“ opravit na „z českého jazyka“. Rozuměla bych tomu, kdyby tam bylo „z matiky“, ale takhle?
Klíčové slovo:
čeština
Odpověď:
Akademický slovník současné češtiny uvádí v hesle „čeština“ význam ‚vyučovací předmět nebo studijní obor český jazyk a literatura‘ bez jakéhokoli stylového příznaku, tj. považuje ho za plně spisovný, neutrální (stejně jako jiné, starší slovníky). „Matika“ by byl jiný případ, to je skutečně slovo ze studentského slangu, tedy mimo spisovnou varietu češtiny. „Matice“ by však byly analogické výrazy jako „česák“, „čeják“, „čédina“ apod., nikoliv „čeština“.
Zvažované varianty:
čeština
český jazyk
Poslední užití:
27.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Kdo je „košpeta“? Slyšel jsem to užito o člověku – „to je košpeta“.
Klíčové slovo:
košpeta
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny heslo „košpeta“ neobsahují, ale pár indicií k jeho významu se najít dá. Slovo je zachyceno na jednom excerpčním lístku v Novočeském lexikálním archivu v úryvku beletristického dialogu z roku 1935 „Nemyslíte, mistře?“ – „Nemyslím, stará košpeto, ...“. Z bezprostředně předcházející části textu románu Vladimíra Drnáka Španělská rapsodie je zřejmé, že výraz „košpeta“ je užit jako pojmenování muže, jenž se nechává portrétovat, jeho ústa se mu na malbě zdají příliš velká a je charakterizován jako jeden z nadutců, oblečených „v drahou maškarádu svátečních šatů“.
Česko-německý slovník Františka Štěpána Kotta (1878–1893) uvádí u hesla „košpeta“ jakožto podstatného jména mužského rodu význam ‚ošklivec‘. A Jarmila Skřivánková-Šimerková ve svém článku Odchylky a zvláštnosti řeči v Plzni a na Plzeňsku (Český lid, 1924) píše, že košpeta je „neuctivý, ale ne zle míněný výraz pro koketu, zvláště pro méně hezkou, nebo dokonce starší“.
Význam slova tedy není zcela jasný, ale zdá se, že jde o výraz expresivní, negativně hodnotící a týkající se (snad) vzhledu označované osoby.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je správné použít spojku „jakkoliv“ ve větě „jakkoliv v životě dosáhla toho, čeho chtěla, zůstala citlivá k problémům chudých“? Mně to moc nesedí, protože to vlastně nevyjadřuje způsob nebo míru.
Klíčové slovo:
jakkoliv
Odpověď:
Slovo „jakkoli(v)“ má podle výkladových slovníků češtiny kromě funkce příslovečné (v níž vyjadřuje libovolnost, namátkovost způsobu nebo míry zřetele) i funkci spojkovou, je to spojka podřadicí přípustková. Slovník spisovného jazyka českého ji vykládá synonymy ač, ačkoli(v), třebas, třebaže, byť (i), i když. Novější Slovník spisovné češtiny ji v této funkci označuje za knižní. Užití v přípustkové větě je tedy zcela v pořádku, jen je vhodné zvážit stylovou rovinu textu.
Poslední užití:
25.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Jak by se dal vysvětlit rozdíl mezi „korekturou“ a „korekcí“?
Klíčové slovo:
korekce vs. korektura
Odpověď:
Obě slova sdílejí původ v latinském corrēctiō ‚oprava, napravení‘ od corrigere ‚opravovat, rovnat‘ (podle Českého etymologického slovníku), významově se však liší. Význam podstatného jména „korekce“ je širší, obecnější – např. Slovník spisovné češtiny ho vykládá jako ‚opravu, úpravu‘, přičemž neshodným přívlastkem může být leccos od údajů přes dráhu družice až po oční vadu. Dalším, specifičtějším významem je ‚zostřené vězení; cela se zhoršenými podmínkami‘.
„Korektura“ je naproti tomu významově užší, konkrétnější – podle Slovníku spisovného jazyka českého znamená ‚opravování, opravu sazečských chyb; opravování, opravu chyb v psaném textu vůbec‘ nebo v druhém významu ‚otisk sazby k opravě‘ a pojí se pouze s přívlastky jako autorská, jazyková, stránková; sazby, knihy apod. Pouze třetí význam (neuvedený však v novějším Slovníku spisovné češtiny) zachycuje ‚jakýkoli opravný zásah; úpravu‘.
Pokud vůbec významový překryv obou slov je reálný, pak je nejspíš okrajový. Zjednodušeně se dá říct, že „korekce“ je jakákoli oprava či úprava a v textové a publikační sféře se pro ni používá významově specifičtější výraz „korektura“.
Poslední užití:
25.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
V dolech a lomech se jako označení funkce nebo pracovního zařazení používá podstatné jméno „závodní“. Dá se zjistit, jaké slovo za tím „závodní“ jakoby časem vypadlo, z čeho se to zkrátilo?
Klíčové slovo:
závodní
Odpověď:
Slovníky češtiny vykládají podstatné jméno „závodní“ významem ‚vedoucí pracovník v důlních nebo průmyslových závodech‘, ale hypotetické původní víceslovné pojmenování, v němž snad mělo slovo „závodní“ platnost přídavného jména, tyto zdroje neuvádějí. Je pravda, že leckterá zpodstatnělá přídavná jména lze interpretovat jako eliptická (např. třídní učitel/učitelka > třídní, vedoucí pracovník/pracovnice > vedoucí, cestující osoba > cestující), ale v některých případech je takovéto doplnění ze současného pohledu nejasné a jen potenciální (např. průvodčí).
Pokud se někdy jako předstupeň zpodstatnělého přídavného jména „závodní“ užívalo hypoteticky původní víceslovné pojmenování, mohl to být snad „závodní správce“. V jeho prospěch hovoří excerpční lístek Novočeského lexikálního archivu z roku 1927, který ze Slovníku veřejného práva československého cituje: „Zákonem č. 12/1893 [...] zavedena pak instituce t. zv. závodních čili závodních správců (Betriebsleiter)“. Formulace uvedeného dokladu však nevylučuje, že slovo „závodní“ bylo v uvedeném významu definováno a od počátku užíváno jako pojmenování jednoslovné. Doklady spojení závodní správce v našich zdrojích nenacházíme.
Poslední užití:
24.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Existuje v českém jazyce slovo „jednost“? Viděl jsem to jako překlad anglického „oneness“ a přišlo mi to velice podivné.
Klíčové slovo:
jednost
Odpověď:
Podstatné jméno „jednost“ je v dnešní čestině je zcela okrajové – v Českém národním korpusu je doloženo jen mizivě. Zachycují ho starší slovníky, ale i ty ho označují za řídké, málo užívané. Jeho význam zachycují (mimochodem velmi podobně jako u slova „jedinost“) pomocí výkladu ‚vlastnost toho, co je jedno, jediné; spojenost v jediný celek; jednota‘. Právě slovo „jednota“ je pravděpodobně jeho mnohem užívanějším konkurentem. „Jednost“ tak může být funkční snad jen při snaze o ozvláštnění textu nebo ve specifických kontextech, např. při signalizaci analogičnosti k „dvojnosti“, „trojnosti“, opozice k „mnohosti“ nebo odlišení od „jedinosti“, jako to dělá Miloš Dokulil v článku O vyjadřování jedinosti a jedinečnosti v českém jazyce (Naše řeč, 1970, č. 1, s. 1–15; http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5474).
Zvažované varianty:
jednost
jednota
Poslední užití:
21.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Užívání výrazu
Konkrétní dotaz:
Lze použít slovo „rozčesatelnost“, např. ve formulaci „pro lepší rozčesatelnost vlasů“? Nikde ve slovníku jsem to nenašla.
Klíčové slovo:
rozčesatelnost
Odpověď:
Podstatné jméno označující vlastnost zakončené na -ost lze potenciálně utvořit od prakticky jakéhokoliv přídavného jména a ve slovnících pochopitelně nebývají obsažena zdaleka všechna. Slovo „rozčesatelnost“ je pravidelně utvořeno od přídavného jména „rozčesatelný“, to zase od slovesa „rozčesat“ (a to ještě od slovesa „česat“). Je tedy systémové, nepochybně srozumitelné, a tudíž potenciálně funkční. Jen patrně není příliš velká komunikační potřeba použít ho – v Českém národním korpusu (téměř šestimiliardovém korpusu SYN verze 10) má pouhých dvanáct výskytů. Pokud se však do nějakého textu hodí, není důvod se mu vyhýbat.
Poslední užití:
20.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.