Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID oblasti: #5 [Lexikologie].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 2/194, položky: 6-10/970
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14926
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova bazmek?
Klíčové slovo: bazmek
Odpověď: Výraz bazmek nalezneme v hesláři aktuálně budovaného Akademického slovníku současné češtiny (ASSČ), kde je toto slovo z hlediska stylu charakterizováno jako kolokoviální expresivní (není tedy součástí spisovné slovní zásoby, a navíc nese příznak expresivity). Význam slova je v ASSČ definován jako ‚praktická, důmyslná pomůcka k vykonání nebo k usnadnění nějaké činnosti, jejíž název neznáme nebo jej nechceme použít‘. Slovník dále doplňuje následující příklady užití: bazmek na přichycení foťáku na popruhy batohu, bazmek pro propojeni telefonu s počítačem; Na vypeckování třešní mám šikovný bazmek. Kromě posledního tyto doklady samy o sobě bez širšího kontextu neříkají nic o kvalitě dané „pomůcky“ ani ji nijak nehodnotí. Z dostupných zdrojů je zřejmé, že se tvůrci ASSČ shodují s výkladem slovenské jazykové poradny, která na dotaz Čo znamená slovo bazmeg a kedy sa používa? v roce 2021 odpovídala v podobném smyslu. Slovo bazmek (v češtině se řídce objevuje i v pravopisné variantě bazmeg) je původem z maďarštiny. Při přejetí došlo ke spřažení a grafické úpravě původního tvaru rozkazovacího způsobu baszd meg slovesa megbaszni, což je velmi vulgární sloveso s významem ‚souložit‘. Na to, jak je v současné češtině podstatné jméno bazmek užíváno, se můžeme podívat do jazykových korpusů. Konkrétně v korpusu SYN v13 najdeme 144 dokladů, z nichž po vytřídění zůstalo 92 jedinečných dokladů užití bazmek (87×) a bazmeg (4×). V korpusu ONLINE2_ARCHIVE, který monitoruje internetové mediální texty a k nim připojené diskuse, bylo k 2. 9. 2025 celkem 110 dokladů, z nichž po vytřídění zůstalo 32 jedinečných dokladů slova bazmek (29×) a bazmeg (3×).* Jak je z analýzy nejbližšího i širšího slovního okolí slova bazmek (bazmeg) zřejmé, daný výraz se sice objevuje i ve významu ‚chytré vylepšení, praktická pomůcka‘, nezřídka však označuje něco nekvalitního, často laciného, špatně fungujícího či zcela nefunkčního, (a proto) nepotřebného. Slovo bazmek tak najdeme ve spojení s přívlastky jako levný, plastový, zatrachtilý, bezcenný, poruchový; v širším kontextu jsou bazmeky charakterizovány např. takto: prostě typický bazmek ke vzteku; je vztyčeným prostředníčkem […] bazmekům, co umějí všechno, ale nic z toho pořádně; to nebyla žádná šméčka a hypersonické bazmeky; může [ji] odmrštit jako pouhý básnický bazmek z komunistické legendy o Juliu Fučíkovi; No je to takovej ten bazmek, upadnul mu takovej ten malej camfrňoul; Průměrný produkt, zaměnitelný s bazmeky ostatních výrobců, doplněný reklamou, aby se neřeklo; To není plná moc. To je nějaký bazmek. A bazmek je – mírně řečeno – pitomost. Slovo bazmek je tedy v současné češtině užíváno ve více významech, vedle významu popisovaném v ASSČ funguje daný výraz jako označení pro věc špatné kvality a nedostatečné funkčnosti. Zároveň je bazmek uplatňován i jako obecné označení nejrůznějších nástrojů, dílů či součástek, např.: jakýsi „bazmek“ elektropneumatické uzávěrky; namontovat „ty posuvné bazmeky“ apod. Tento význam uvádí i 4. vydání Slovníku nespisovné češtiny (SNČ, 2020), konkrétně: ‚obecné označení předmětu (nebo jeho části), jehož přesný název neznáme nebo jej nechceme použít‘. SNČ zároveň zmiňuje i výše uvedený, korpusy doložený význam: ‚nepotřebná věc, krám‘. Není bez zajímavosti, že v českých nářečích může bazmek sloužit nejen jako označení pro nepotřebnou či blíže neurčenou věc, ale i pro nepotřebného člověka (viz Slovník nářečí českého jazyka). * Z dokladů byly kromě opakujících se textů rovněž odstraněny výskyty slov, které měly funkci vlastních jmen, přezdívek osob nebo uskupení (viz např. Bazmek entertainment), a taktéž doklady citující slovenštinu či maďarštinu.)
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14922
Užití:
0 0 0
Dotaz: Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz: Jak označit prostor mezi obrubníkem chodníku a vozovkou? Typicky se zde nacházejí parkovací místa, ale tento prostor má daleko širší potenciál (například pro parkování kol, autobusové zastávky, vykládací zóny pro zásobování či výsadbu stromů). Anglický termín je curb space. Napadají nás např. označení jako chodníkový prostor, obrubníkový pruh, nakládací pásmo, krajnice či okraj. Mohl by být některý z těchto návrhů vhodný?
Klíčové slovo: curb space
Odpověď: V současné době proniká do češtiny mnoho odborných výrazů z cizích jazyků, především z angličtiny, není tedy překvapivé, že se často můžeme dostat do situace, kdy jen těžko hledáme zažitý český ekvivalent určitého nového pojmu. Strategie pro adaptování těchto nových odborných výrazů do českého jazyka jsou různé; někdy lze v češtině najít vhodné jednoslovné či víceslovné ekvivalenty, které daný jev označují stejně přiléhavě jako původní cizojazyčná varianta, jindy ale vhodný český ekvivalent snadno nalézt nelze. V takových situacích pak připadají v úvahu tato řešení: buď je namísto cizojazyčného výrazu použito zpravidla delší, opisné vyjádření, které vychází z doslovného překladu, nebo je do češtiny přejato přímo cizojazyčné slovo (zpravidla počeštěné, což znamená, že jeho výslovnost, pravopis či morfologická podoba jsou připodobněné českému jazyku), anebo je hledán domácí termín či zažité domácí slovní spojení, které by významově (nikoliv však nutně formálně) odpovídalo cizojazyčnému pojmu. V případě termínu curb space není hledání odpovídajícího českého ekvivalentu vůbec triviálním úkolem, jelikož se jedná o odborný pojem, který navíc není příliš známý ani rozšířený. Pokud bychom volili strategii doslovného překladu, nabízela by se spojení obrubníkový prostor či obrubníková plocha (podle anglického curb = ‚obrubník, okraj chodníku‘ a space = ‚prostor, plocha‘). Vzhledem k množství funkcí, které tato část městského prostoru dle vás má, se však takovýto doslovný překlad nejeví jako vhodný, jelikož dostatečně neakcentuje multifunčknost daného prostoru. Zároveň je s užitím doslovného překladu spojeno riziko, že by si mluvčí pod takovýmto termínem představili pouze užší prostor okolo obrubníku, což by neodpovídalo zcela přesně vašemu popisu. Podobné problémy vykazují i některé vámi navrhované výrazy, jako např. chodníkový prostor, obrubníkový pruh nebo nakládací pásmo. Spojení chodníkový prostor by mohlo mylně evokovat, že je součástí vymezeného pásma i chodník, sousloví obrubníkový pruh by zase mluvčím mohlo navozovat chybnou představu, že se jedná o užší oblast okolo obrubníku, a označení nakládací pásmo zdůrazňuje pouze jednu z mnoha funkcí, které daný prostor má. Užití výrazů krajnice či okraj je rovněž problematické. Výraz krajnice má v češtině již zažitý jiný význam, a to ‚okrajový pás silnice‘, nejedná se tedy o prostor mezi obrubníkem chodníku a vozovkou. U slova okraj, který má podle SSJČ význam ‚vnější část něčeho, část na obvodu, na konci, kraj, lem‘, je problémem zase přílišná šířka významu. Jak je tedy patrné, zvolit vhodný ekvivalent cizojazyčného odborného termínu není vůbec snadný úkol. Je potřeba brát v úvahu, že domácí slova mají již své zažité významy, zároveň je nutné volit výrazy dostatečně přesné a pamatovat i na zvyklosti v daném oboru. Proto je v takových případech zásadní mezioborová spolupráce – při určování vhodného ekvivalentu mohou pomoct nejen lingvisté, ale důležité je rovněž stanovisko odborníků v oboru, do něhož termín náleží. V případě hledání českého ekvivalentu termínu curb space, tedy výrazu z oblasti územního plánování, je vhodné se obrátit na urbanisty a odborníky na silniční stavitelství. Po konzultaci s příslušnými odborníky z Českého vysokého učení technického vám proto doporučujeme užívat namísto termínu curb space označení parkovací a zastavovací pruh, což je termín, jenž má shodný význam s cizojazyčným ekvivalentem a který je rovněž zachycen v normě ČSN 73 6110 (Projektování místních komunikací), v daném oboru se tedy jedná o běžně užívaný pojem.
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14921
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Je správně výstavní činnost, nebo výstavnická činnost?
Klíčové slovo: výstavní; výstavnický
Odpověď: Obě spojení, výstavní činnost i výstavnická činnost, jsou ze slovotvorného hlediska v pořádku, vzájemně se však liší počtem vyjadřovaných významů a svou slovotvornou motivací. Přídavné jméno výstavní je utvořeno příponou -n/í, která v daném případě vyjadřuje vztah k základovému jménu (výstava). Podle výkladových slovníků (Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) a Slovníku spisovné češtiny) má slovo výstavní dva významy: 1. ‚vztahující se k výstavě‘, např. výstavní síň, výstavní katalog apod.; 2. ‚jsoucí jako na výstavu, dokonalý‘, např. výstavní ukázka, výstavní pečivo. Výstavní činnost je tedy aktivita vztahující se k výstavě (např. Prostor je určen pro výstavní činnost, vzdělávací akce, besedy a workshopy), popřípadě (ve druhém významu) může jít o činnost, která je hodnocená jako ‚výborná, dokonalá‘. – Sonda do korpusu SYN (verze 11) však ukazuje, že se tento význam bude v úzu vyskytovat opravdu jen ojediněle (mezi 1750 doklady spojení výstavní činnost v SYN v11 se žádný takový neobjevil). Přídavné jméno výstavnický můžeme chápat jako odvozené jak od podstatného jména výstavník, tak od podstatného jména výstava (tj. výstava → (výstavník) → výstavnický, podrobněji viz Slovník afixů užívaných v češtině, heslo -ký/-oký/-eký/-iký/-ec-ký/-(n)ic-ký). Slovníky (SSJČ a Příruční slovník jazyka českého) u daného hesla uvádějí jako jeden z příkladů užití právě spojení výstavnická činnost a rovněž odkazují ke slovu výstavnictví, které má význam ‚pořádání a organizace výstav‘. Takto zaměřená činnost je pak označována jako výstavnická. Pro úplnost dodejme, že v úzu se spojení výstavnická činnost objevuje méně často než výstavní činnost (58 výskytů ku výše zmíněným 1750), což však z hlediska jazykové správnosti nijak nebrání jeho užívání.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14920
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slovního spojení
Konkrétní dotaz: Jaký je význam spojení dveřová komedie?
Klíčové slovo: dveřová komedie
Odpověď: Spojení dveřová komedie se objevuje v divadelním prostředí jako označení hry, při níž jsou výrazným scénografickým prostředkem dveře. Přesněji řečeno, na jevišti jsou umístěny dveře, jimiž postavy vycházejí před diváky a zase jimi odcházejí jinam. V tomto typu divadelní hry je kladen důraz na synchronizaci odchodů a příchodů herců, obvykle je totiž na jevišti dveří několikero, což dokládá i kontext vyhledaných výskytů v korpusu SYN v11: Jaká jsou největší úskalí hry? Je to klasická dveřová komedie. Máme osm dveří. Třeba čtyři lidé musí naráz otevřít dveře. Po prohledání daného korpusu je zřejmé, že spojení dveřová komedie není v úzu zastoupeno příliš hojně (nalezli jsme jen 9 výskytů), v řádu jednotek se objevují také spojení, která s dveřovou komedií úzce souvisejí (např. dveřový text) nebo ji pojmenovávají jinak, přičemž chtějí vyjádřit názor na její, pro diváka nepříliš náročné a pokleslejší ladění: scénografie se s klasickou „dveřovou“ fraškou v inscenaci míjí. Zcela na okraj lze doplnit, že shodné pojmenování pro tento typ divadelní hry se užívá například i ve slovenštině (dverová komédia), v angličtině je jádro pojmenování stejné, ale doplňuje je výraz označující ‚bouchnutí‘, ‚prásknutí‘ dveřmi při jejich zavírání (slam), jde o tzv. door-slamming commedy.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14918
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Jaký je z hlediska významu rozdíl mezi výrazy posádka a osádka?
Klíčové slovo: posádka; osádka
Odpověď: Pro objasnění rozdílu mezi těmito pojmy je nutné vycházet z jejich definic ve výkladových slovnících. Slovník spisovné češtiny (SSČ) má u hesla posádka uvedeny dva významy: ‚vojsko trvale nebo dočasně ubytované v určitém místě‘ a ‚personál, osádka (lodní posádka, posádka tanku)‘. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) u hesla posádka uvádí ještě třetí význam: ‚bašta, pevnost‘, který však hodnotí jako zastaralý. K heslu osádka SSČ uvádí: ‚skupina osob určených k obsluze výrobního nebo dopravního prostředku‘. SSJČ k výrazu posádka udává podobné významy: ‚1. pracovní skupina, zpravidla na určitém menším úseku pracoviště; 2. skupina osob určených k obsluze dopravního (též vojenského) prostředku‘. Jak poukazuje text s názvem Osazenstvo z rubriky Hovorna v časopisu Naše řeč (ročník 3, číslo 7, s. 217–218), na přelomu 19. a 20. století se používalo sloveso osaditi ve významu ‚osadit kraj, město apod. obyvatelstvem‘ nebo ‚osaditi pevnost vojskem‘. Vojsku, jímž bylo nějaké místo osazeno, se říkávalo osádka, zároveň se však užíval také výraz posádka, který se nakonec ve vojenském prostředí v tomto kontextu prosadil. Ve vojenském prostředí jsou výrazy osádka a posádka užívány jako termíny, a proto jsou jejich významy striktně rozlišovány. Vojenský terminologický slovník (1966) uvádí k heslu posádka: ‚část ozbrojených sil (útvary, vojenské školy, úřady a zařízení) rozmístěných trvale nebo jen dočasně v určité obci nebo mimo ni. (...) Posádkou plavidla se nazývá její osádka‘. Osádka je podle tohoto slovníku ‚zpravidla přesně stanovený počet vojáků zajišťujících bojovou funkci objektu, vozidla, letadla nebo plavidla, např. osádka tanku, letadla, pevnosti, lodi apod.‘. Stručný slovník vojenství (1984) uvádí u hesla posádka dva významy: ‚1. vojenský útvar umístěný trvale nebo dočasně v obci nebo mimo ni.‘ a ‚2. vojska (jednotky) rozmístěné v pevnosti, opevněném rajónu nebo jiném velkém objektu‘. U hesla osádka tento slovník rozlišuje tyto významy: ‚1. nejmenší taktická jednotka určená k bezprostřední obsluze a plnění bojového úkolu v tanku, BVP, letadle a jiné samohybné nebo letecké technice. (...)‘, dále ‚2. organický vojenský celek určený ke službě na válečné lodi. (...)‘ a ‚jeden nebo skupina kosmonautů plnících úkol na kosmické lodi, raketoplánu nebo jiném kosmickém prostředku‘. Ve vojenském prostředí se tedy osádkou v současnosti chápe menší skupina vojáků určených k obsluze bojové techniky (tank, loď, letadlo...), zatímco posádka je označení pro větší vojenský útvar dislokovaný na určitém místě. Data z Českého národního korpusu (SYN v12) poukazují na to, že uživatelé častěji volí výraz posádka i v kontextech, kdy se jedná o obsluhu nějakého dopravního prostředku. Srovnejme použití výrazů posádka/osádka v následujících korpusových výskytech. Posádka/osádka vozu (2 517 : 1 256), posádka/osádka lodi (1 794 : 70), posádka/osádka auta (1 386 : 550), posádka/osádka letadla (1 308 : 90). V kontextech týkajících se vojenské techniky mírně převažuje spojení osádka tanku oproti posádce tanku (151 : 128), na druhou stranu posádka BVP se objevuje 7×, zatímco osádka BVP pouze jednou. Volba vhodného výrazu tak záleží na typu textu, v němž se užívá. Ve vojenském prostředí doporučujeme oba pojmy odlišovat, aby nedošlo k terminologickým nepřesnostem. V běžné komunikaci je patrné významové rozšíření výrazu posádka, který se v praxi běžně užívá i ve smyslu obsluhy dopravních prostředků (posádka auta, posádka letadla...). Použití slova osádka ve smyslu ‚(vojenská) jednotka umístěná ve městě‘ ale obvyklé není.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.