Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, co přesně znamená slovo výkladce.
Klíčové slovo:
výkladce
Odpověď:
Význam slova výkladce najdeme v Příručním slovníku jazyka českého (PSJČ), jednojazyčném výkladovém slovníku vydávaném mezi lety 1935–1957. PSJČ u hesla výkladce uvádí význam ‚ten, kdo podává výklady‘, s příkladem Tento objev [princip pohybu rotorových lodí] dostal podle svého výkladce název Magnusefekt. Již tento starší slovník však upozorňuje, že jde o slovo řídké. V obchodním prostředí se pak podle PSJČ slovo užívá ve významu ‚ten, kdo zboží nebo jiné předměty někde vykládá, vystavuje‘.
Výkladce však nemusí odkazovat pouze k reprezentativnímu tvaru slova (tedy k 1. p. j. č.), ale může jít i o tvar 1. p. mn. č. od slova výkladec. To zachycuje Technický slovník naučný z roku 2005, zaměřený na odbornou slovní zásobu. V něm je uvedený termín (který skloňujeme podle vzoru „stroj“, proto je v 1. p. mn. č. náležitý tvar výkladce) vyložen jako ‚vnější stěna výkladní skříně prosklená bezpečnostním sklem‘, která je obvykle přístupná zevnitř stavebního objektu (volně nebo vnitřní uzamykatelnou stěnou, např. v klenotnictví). Slovník dále doplňuje, že se výkladec z důvodu ochrany vystavovaného zboží proti slunečnímu záření běžně vyrábí z absorpčního skla a může být i chráněn markýzou.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Jaký je významový rozdíl mezi slovy předvčírem a předevčírem?
Klíčové slovo:
předevčírem vs. předvčírem
Odpověď:
Podle Slovníku spisovné češtiny jsou předvčírem a předevčírem spisovnými variantami příslovce, jež nese význam ‚v den před včerejškem‘. Český jazykový atlas nicméně uvádí, že „[v] jz. polovině Čech bylo adverbium předevčírem porůznu zapisováno ve významu ‚před třemi dny‘“. To, zda se slovo předevčírem na části našeho území v daném významu ještě používá, se nám však ověřit nepodařilo.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
V knize Dětská farma od Eduarda Štorcha jsem narazila na spojení městský fysikát. Vůbec nevím, co si pod tím mám představit.
Klíčové slovo:
fysikát
Odpověď:
Příruční slovník jazyka českého i Slovník spisovného jazyka českého vykládají fysikát (lze psát též fyzikát) jako ‚zdravotní úřad‘. Podle Ottova slovníku naučného z konce 19. století byly městské fysikáty zřizovány ve větších městech. Vedl je městský fysik, tedy graduovaný lékař, kterému byli podřízeni všichni okresní lékaři. Kdo se chtěl stát fysikem, musel složit fysikátní zkoušku. Městští fysici se nevěnovali jen lékařské praxi, zpravidla vykonávali též funkci soudních lékařů a starali se o veřejné zdravotnictví. Právě tato činnost i autorita městských fysikátů jsou dobře reflektovány v některých dokladech z výše zmíněné Štorchovy Dětské farmy, např. „Namítá-li městský fysikát, že pražský vzduch obsahuje mnoho prachu a kouře, je to pravda…“ nebo (tamtéž) „Fysikát města Olomouce zjistil totiž jakési zdravotní závady. Byly to: 1. Příliš veliký počet dětí. 2. V jedné místnosti prý kdysi byla houba. 3. Voda v potoce prý obsahuje tyfovou nákazu.“
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jak mám nazvat hudebníka, který zajišťuje hudební doprovod? Mohu mu říkat akompanista?
Klíčové slovo:
akompanista; doprovázeč
Odpověď:
Přestože se na internetu původem anglický výraz akompanista ojediněle vyskytuje, o zaužívané pojmenování nejde. České výkladové slovníky nabízejí pro člověka, který doprovází sólistu nebo soubor na nějaký hudební nástroj (obvykle se jedná o klavír), pojmenování doprovázeč (Slovník spisovného jazyka českého je hodnotí jako řídké), popř. uvádějí i jeho krátkou variantu doprovazeč (viz Akademický slovník současné češtiny). Užívání těchto dvou podob potvrzuje i nezanedbatelný počet výskytů v korpusu SYN v11: oproti nulové přítomnosti výrazu akompanista zde najdeme 210 výskytů slova doprovázeč a 261 výskytů doprovazeč (např. Stylově i technicky adekvátním doprovázečem je klavírista John Lenehan, George Mráz se za oceánem stal vyhledávaným doprovázečem jazzových hvězd, Po studiích působil na brněnské konzervatoři jako korepetitor a klavírní doprovazeč atp.). Lze ještě doplnit, že kromě těchto výrazů se k vyjádření daného významu užívají i víceslovná pojmenování, např. doprovázející klavírista, za doprovodu klavíristy, s doprovodem klavíristy aj.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Dostala jsem dárkovou sadu olejů do koupele. Ta obsahuje běžné oleje, např. eukalyptový či levandulový, ale také kajeputový. Nevím, co to znamená.
Klíčové slovo:
kajeputový
Odpověď:
Přídavné jméno kajeputový je odvozeno od podstatného jména kajeput (možná podoba je též kajaput, potažmo kajaputový). Podle Nového akademického slovníku cizích slov má uvedený výraz původ v malajštině a označuje australský a asijský tropický strom rodu Melaleuca (konktrétně se jedná o rostlinu Melaleuca alternifolia). Listy tohoto stromu obsahují modravě zelenou vonnou silici, která se užívá právě při výrobě vonných olejů. Kajeput možná znáte pod jiným názvem – tea tree. Jak dokazují data z Českého národního korpusu, v dnešní době si koupíte spíše tea tree olej (263 výskytů), případně tea tree oil (101 dokladů), než kajeputový olej (3 doklady). Zajímavé je, že slovo kajeput (i kajaput) a jeho odvozeninu kajeputový zaznamenává již Kottův Česko-německý slovník z konce 19. století. Kajeput je tak dobrým příkladem slova, které z užívání vytlačuje jeho novější (v tomto případě původem anglický) ekvivalent.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Co znamení spojení mírnix týrnix?
Klíčové slovo:
mírnix týrnix; mírnix dýrnix
Odpověď:
Význam spojení mírnix týrnix (psáno též mírnix dýrnix, ojediněle se v korpusu SYN v11 vyskytují též podoby mírniks/mýrniks tírniks/týrniks) nalezneme pouze ve Slovníku nespisovné češtiny, který je vykládá ‚jakoby nic, bez ptaní‘. Tento obrat je typický pro mluvené projevy a beletristické texty, v nichž signalizuje neformálnost (např. Každou chvíli tady máme hosty a ty pohodíš kuchařskou zástěru mírnix týrnix na křeslo!), ve formálních a oficiálních komunikačních situacích bychom se mu však měli vyhnout.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Když jsem vyplňovala do formuláře své osobní údaje, u kolonky pro vepsání adresy byl uveden výraz bytem. To mě zarazilo – proč se píše bytem, když někdo může bydlet v domě? A proč je užito slovo v 7. pádu? Nebylo by logičtější psát jednoduše byt?
Klíčové slovo:
bytem
Odpověď:
Tvar bytem zřejmě odkazuje na spojení být bytem – Slovník spisovného jazyka českého uvádí příklady být bytem v Praze, na venkově s významem ‚mít bydliště‘. Podobně se ve starším Příručním slovníku jazyka českého dočteme, že spojení býti, dlíti bytem znamená ‚přebývati‘, doloženo je to mj. příkladem „S počátku Dobroš nebyl bytem u paní Kopecké, neznal jí.“ nebo poetickým „A přece vím, že blízko jiná, lepší zem, kde jiný, lepší život, kde je rozkoš bytem“. Jistě není bez zajímavosti, že doklady spojení být bytem nalezneme i ve střední, a dokonce i staré češtině: „a tu král David měl svój dvór a tu jest bytem byl“; „každý kněz jsouc bytem v Praze“; „Bóh jest všudy bytem“. Z uvedených příkladů je snad zřejmé (a Elektronický slovník staré češtiny to potvrzuje) že slovo byt mělo v minulosti širší význam než dnes, mj. také ‚místo přebývání, zvl. sídlo, obydlí, příbytek‘. Akademický slovník současné češtiny uvádí, že se dnes výraz bytem užívá zpravidla v administrativě a znamená totéž, co výraz bydliště (který bude v současném úzu zřejmě frekventovanější).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo byt
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo byt
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo byt
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Být bytem (s. 185)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Poslední dobou se často setkávám s přídavným jménem udržitelný v kontextech, které jsem dříve nezaznamenala, například udržitelná móda a podobně. Je v tomto případě slovo udržitelný použito správně?
Klíčové slovo:
udržitelný
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého uvádí u hesla udržitelný definici „takový, který může být udržen, který má schopnost se udržet“ spolu s příklady typu tento stav není udržitelný; těžko udržitelné podmínky. Je však zřejmé, že v poslední době se význam slova poněkud rozšířil, o čemž svědčí i četné doklady z Českého národního korpusu. Tento rozšířený význam zatím zachycuje pouze příručka Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2 (Praha: Academia 2004), a to ve spojení trvale udržitelný rozvoj (případně obecněji trvalá udržitelnost). Dle této příručky jde o termín z oblasti ekologie a sociologie, který je definován jako „způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací uspokojovat jejich potřeby“. V tomto smyslu lze vykládat i spojení jako udržitelná móda, udržitelné zdroje, udržitelné zemědělství, udržitelné podnikání apod.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Udržitelný (s. 277–278)
Jazykový zdroj:
Nová slova v češtině 2. 2004. (platí od 2004)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo udržitelný
Dotaz:
Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz:
Jak se říká člověku, který chová dravce a předvádí je například na základních školách nebo v rámci různých historických slavností? Mohl by to být sokolník, ale co když má třeba orla nebo sovu? Ptáčník chytá pěvce a prodává je na trhu. Ornitolog je široký pojem, ten se zabývá ptáky obecně. Jaký výraz je tedy vhodný?
Klíčové slovo:
sokolník
Odpověď:
Vhodným výrazem je skutečně sokolník, a to bez ohledu na to, jaký druh dravého ptáka tento člověk chová. V tomto ohledu bohužel výkladové slovníky nezachycují realitu v její úplnosti a dané slovo definují poněkud úzce. Příruční slovník jazyka českého například výslovně uvádí, že sokolník je myslivec, který chová a cvičí sokoly k lovu. Slovník spisovného jazyka českého tvrdí totéž. Teprve novější Slovník spisovné češtiny zmiňuje, že jde o myslivce, který cvičí a používá k lovu jestřáby a káňata (původně sokoly), ani tento výčet ale není úplný. Sokolník tedy může chovat a cvičit skutečně jakékoli dravé ptáky, včetně sov a orlů.
Pro úplnost uveďme, že ornitolog je odborníkem v odvětví ornitologie (odvětví zoologie zabývající se studiem ptáků), nemá ale nic společného s myslivostí, což je činnost zabývající se chovem, ochranou a lovem zvěře. A ptáčník je podle Slovníku spisovného jazyka českého i Slovníku spisovné češtiny skutečně někdo, kdo chytá, lapá (drobné) ptáky na prodej nebo pro zábavu. Slovník spisovného jazyka českého rovněž uvádí, že dříve se tento výraz používal pro obchodníka s ptáky.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo sokolník
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo sokolník
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách: září 2020.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Setkal jsem se se slovem protestovat ve významu „provádět testy“. Slovníky obsahují toto sloveso jen ve významu „dělat protesty, odporovat“. Je to tedy správné, když řekneme, že protestujeme populaci?
Klíčové slovo:
protestovat
Odpověď:
Sloveso protestovat se v dosavadních slovnících skutečně vyskytuje pouze ve významu, který uvádíte: „vznášet protest, odporovat, ohrazovat se“ (viz Slovník spisovné češtiny). Nedá se říci, že by „provádět testy“ byl další význam tohoto slovesa. Jde totiž o odlišné sloveso, které vzniklo slovotvorně jinak, má jiný význam, jiné mluvnické vlastnosti a rovněž i jinou vazbu. Původní sloveso protestovat vzniklo podle Českého etymologického slovníku z latinského protestare spojením latinské předpony pro- a základu testari. I příbuzná podstatná a přídavná jména a příslovce obsahují obě tyto části: protest, protestant, protestující, protestně apod. Z hlediska mluvnického jde o sloveso nedokonavé. Naproti tomu nově vzniklé sloveso protestovat, přestože zní stejně, vzniklo přidáním české předpony pro- k původnímu slovesu testovat = „zkoušet, vyšetřovat testem“ (SSČ). Přidáním předpony pro- vzniklo sloveso dokonavé, takže zatímco větou protestujeme proti útlaku vyjadřujeme přítomnost, větou protestujeme populaci vyjadřujeme budoucnost. Navíc předpona pro- dodává slovesu další významový rys: intenzivní provádění, důkladnou činnost (podobně např. probádat, prozkoumat, propracovat). Vyjadřuje se tím, že má jít o důkladné provádění testů u mnoha lidí. Jak už bylo uvedeno, i syntakticky se obě slova liší, protože zatímco sloveso protestovat („odporovat“) se pojí s předložkou proti nebo za (protestovat proti něčemu/někomu, za něco/někoho), novější sloveso protestovat se pojí se čtvrtým pádem (protestovat někoho/něco). Jde o sloveso vzniklé zcela systémově, které naplňuje vyjadřovací potřebu mluvčích pojmenovat nový jev. Z hlediska jazykového tedy nelze proti němu nic namítat.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
protestovat
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.