Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Existuje v českém jazyce slovo vcez, např. vcez vody z řeky?
Klíčové slovo:
vcez
Odpověď:
Z českých výkladových slovníků zachycuje pouze Příruční slovník jazyka českého výraz vcediti s významem ‚vlíti cezením‘ a vcediti se s významem ‚prosáknout‘. Podstatné jméno vcez je pravidelně odvozené a existuje v hydrogeologii jako odborný termín. Na základě dokladů z odborné literatury je zřejmé, že slovo vcez má úzce vymezený význam a nelze jej např. ztotožňovat s výrazem vsak. Ve Speciálním průvodci po geoparku Železné hory je vcez definován jako vnikání vody z povrchu zemského do horninového prostředí pod tlakem. Mimo odborné prostředí je třeba tento výraz čtenáři/posluchači vysvětlit nebo užít opis.
Poslední užití:
27.8.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Vhodnost/správnost víceslovného pojmenování
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem v textu na následující větu: „Výzkum dokumentoval archeologický projev jedné z usedlostí zmíněné osady v jejím vývoji od 14. až do 20. století.“ Je v pořádku spojení archeologický projev?
Klíčové slovo:
archeologický projev
Odpověď:
Spojení archeologický projev se užívá v úzce odborných archeologických textech a znamená jakoukoliv hmotnou i nehmotnou pozůstatkovou stopu lidské činnosti, která se dochovala do současnosti a je předmětem archeologického výzkumu. Jakožto termín je v odborných archeologických textech v pořádku, v textech určených širších veřejnost by bylo třeba užít opis nebo daný termín vysvětlit.
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Mám upřednostnit slovo přece nebo přeci, např. „Toto přece/přeci nechceme.“?
Klíčové slovo:
přece; přeci
Odpověď:
Částice přece je příručkami hodnocena jako neutrální, čemuž odpovídá i její užívání. Její varianta přeci je příznaková, přiřazení konkrétní stylové platnosti je ovšem poněkud problematické. Starší Slovník spisovného jazyka českého uvádí u varianty příznak ob., tzn. že hodnotí částici přeci jako obecněčeskou, tedy patřící do nespisovné češtiny. Novější Slovník spisovné češtiny variantu přeci neuvádí, ačkoliv se v úzu stále vyskytuje s vysokou frekvencí (v ČNK SYN v13 má přes 80 000 výskytů, což je asi desetina výskytů ve srovnání s variantou přece). Varianta přeci se užívá v trochu odlišných typech textů: oproti variantě přece má vyšší výskyt v beletrii a regionální publicistice, průzkumy mezi konkrétními uživateli však naznačují, že její stylistická platnost je vnímána různě: zatímco někteří ji stále chápu chápou jako nespisovnou (někdy hyperkorektní), na jiné působí expresivně či knižně.
Dotaz:
Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz:
Překládám turistického průvodce z francouzštiny, v němž jsou několikrát zmíněni specializovaní výrobci čokolády. Existuje pro tuto profesi jednoslovný český výraz? Narazila jsem na výrazy čokolatiér a čokolatér, které odpovídají francouzskému chocolatier, ale nevím, zda je v pořádku je užívat.
Klíčové slovo:
čokolatiér; čokolatér; výrobce čokolády
Odpověď:
České slovníky, včetně nejnovějšího Akademického slovníku současné češtiny výraz čokolatiér (příp. čokolatér) nezachycují. Stejně tak jej neobsahuje ani Národní soustava povolání. V Českém národním korpusu SYN v13 lze nicméně dohledat 134 výskytů výrazu čokolatiér (včetně přechýlené podoby čokolatiérka) a 18 výskytů výrazu čokolatér (vč. čokolatérka). V úzu se tedy toto označení povolání vyskytuje, a to častěji s příponou -iér (srov. premiér, šansoniér). Výraz čokolatiér se nejčastěji vyskytuje ve volnočasové publicistice a označuje cukráře zaměřujícího se na výrobu specializovaných čokoládových produktů (pralinek apod.). Tento význam zcela neodpovídá opisnému pojmenování výrobce čokolády, protože ti mohou vyrábět i nespecializované produkty z čokolády. V daném kontextu je tak namístě výraz čokolatiér užít.
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Jakou stylovou charakteristiku má slovo akorát? Autorka překladu, který reviduji, toto slovo používá i na vypravěčské rovině, v níž je jinak užíváno spisovného jazyka. Neposunula se stylová platnost tohoto slova?
Klíčové slovo:
akorát
Odpověď:
Výraz akorát hodnotí jako obecněčeský nejen Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, ale charakteristiku kolokviální, tzn. nespisovné, typické pro každodenní vyjadřování, u něj uvádí i nejnovější Akademický slovník současné češtiny. Stylová platnost výrazu akorát se tedy neposunula, v daném překladu bychom doporučili nahradit jej jiným výrazem.
Poslední užití:
28.1.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Které z daných spojení je nejvhodnější: „podkopat / poškodit / oslabit důvěryhodnost“?
Klíčové slovo:
poškodit; podkopat; oslabit důvěryhodnost
Odpověď:
V Akademickém slovníku současné češtiny jsou v příkladové části u hesla důvěryhodnost uvedena dvě nejobvyklejší spojení „podkopat důvěryhodnost“ a „poškodit důvěryhodnost“. Vyjádření „podkopat důvěryhodnost“ je expresivnější, roli zde hraje přenesený expresivní význam slovesa podkopat. Vyjádření „poškodit důvěryhodnost“ považujeme za neutrální. Spojení „oslabit důvěryhodnost“ je podle dat z korpusu SYN v13 nejméně užívané, a zřejmě proto jej slovník v příkladové části nezachycuje. Užít lze nicméně všechna tři uvedená slovní spojení.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Proč Internetová jazyková příručka nezachycuje výraz ťápa ve významu ‚medvědí tlapa‘, který se objevuje ještě ve Slovníku spisovného jazyka českého?
Klíčové slovo:
ťápa
Odpověď:
Výraz ťápa ve významu ‚tlapa‘ je již ve zmíněném Slovníku spisovného jazyka českého hodnocen jako řidčeji užívaný a expresivní. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost ho už nezachycuje a stejně tak Internetová jazyková příručka. Ze současných psaných textů se toto slovo vytrácí, jak lze soudit na základě Českého národního korpusu SYN v13, v němž lze dohledat pouze jeden jeho výskyt. Nemůžeme pochopitelně vyloučit užívání slova ťápa v mluveném jazyce (zde by se ovšem užívalo rovněž příznakově), nicméně není důvod jej zachycovat v Internetové jazykové příruce, která slouží především jako pravopisný a tvaroslovný slovník.
Poslední užití:
20.2.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz:
Jdeme na pohřeb sousedovi a objednáváme za celý dům kytici. Nejsme si přitom jisti, zda na stuhu napsat sousedé, spolubydlící nebo zda by se hodil jiný výraz.
Klíčové slovo:
soused
Odpověď:
V popsaném kontextu je nejvhodnější uvést na stuhu smuteční kytice „sousedé“.
Zvažované varianty:
sousedé
spolubydlící
Poslední užití:
26.2.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Užívání výrazu
Konkrétní dotaz:
Používá se v současné češtině slovo establishment?
Klíčové slovo:
establishment
Odpověď:
Starší slovníky slovo establishment neobsahují, zachycuje ho až Akademický slovník současné češtiny ve významu ‚skupina lidí disponující ve společnosti nebo v nějaké dílčí oblasti mocí a vlivem, vnímaná zprav. negativně jako bránící jakýmkoli změnám, které by mohly znamenat ztrátu nebo oslabení jejího vlivu‘. Nahlédneme-li do databáze Českého národního korpusu (SYN v13), nalezneme zde téměř 10 000 výskytů tohoto slova, zejména v publicistice a oborové literatuře. Z grafu četnosti výskytů v jednotlivých letech vyplývá, že zatímco v 90. letech obsahovaly české texty tento přejatý výraz ojediněle, v současnosti je v českých textech rozšířený.
Poslední užití:
7.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo establishment
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.