Dotaz:
Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Pro zvýraznění účinku používáme v češtině (i v jiných jazycích) kombinace jako hrozně se mi to líbí, jsi strašně hodnej a naopak je to pěkně hnusný, venku je pěkná zima a myslíme tím, že je spíš nepříjemná. Ta slova svými původními významy nejdou k sobě, přesto spolu tvoří na poslech zažitou sourodou dvojici. Jsou ale lidé, kteří tvrdí, že není správné používat negativní slova v pozitivním sdělení a naopak. Já osobně s tím zcela nesouhlasím, protože mám za to, že máme i různé nadsázky a ironie, jimiž vyjadřujeme vlastně něco jiného, než přímo říkáme, a že jazyk a vůbec vyjadřování je jimi bohatší. Jaký je na to Váš názor?
Klíčové slovo:
hrozně; strašně; pěkně
Odpověď:
Spojení slov se záporným a kladným významem je sice logicky neobhajitelné (a proto pro některé mluvčí nepřijatelné), ale jazyk bývá leckdy nelogický záměrně. Kontrast zde slouží k zesílení významu podstatného jména, uplatňuje se především v expresivním projevu. Příslovce jako strašně, hrozně (a přídavná jména strašný, hrozný) mohou mít expresivní význam ‚nesmírně, velmi‘ a v tomto významu jsou označeny jako kolokviální vyšší (to znamená, že je lze užít jako méně formální výrazy i ve spisovném projevu). Setkáváme se s nimi nejen v češtině (Já mám tu holku strašně rád; On je hrozně hezkej kluk, ...), ale například také v angličtině (vysokou četnost mají například slovní spojení terribly beautiful, terribly nice). Výskyt takovýchto spojení není dán větší či menší vyspělostí konkrétního jazyka nebo skupiny jazyků, ale psychologicky: Tam, kde se z nějakých důvodů mluvčímu nejeví jako dostatečný či jako příliš „obvyklý, všední“ výraz typu velmi, velice apod., sáhne k výrazu s výraznějším, expresivním, významově nápadným, neočekávaným významem. Dodejme, že tento jev není v češtině nový, ale popisuje ho již Václav Ertl v článku v časopisu Naše řeč z roku 1919.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Ertl, Václav (1919): O výrazech zesilovacích, vzniklých otřením významu. Naše řeč, r. 3, č. 5., s. 137–145.
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla děsně; hrozně
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Je spojení starý paprika označující starého muže hanlivé?
Klíčové slovo:
starý paprika
Odpověď:
Ve spojení s osobou je označení starý paprika expresivní, Nový akademický slovnk cizích slov jej označuje jako zhrubělé. Vzhledem k velké zásobě pejorativních pojmenování v češtině se dnes už s tímto označením nesetkáváme tak často, jak však dokazují data z Českého národní korpusu v úplné zapomnění nezapadlo.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych se zeptat, jaký je rozdíl mezi slovy popojíždění a pojíždění.
Klíčové slovo:
pojíždět; popojíždět
Odpověď:
Podle výkladových slovníků češtiny je mezi výrazy popojíždění a pojíždění určitý významový rozdíl. Sloveso popojíždět, od něhož je podstatné jméno popojíždění odvozeno, slovníky vztahují k výkladu významu jeho dokonavého protějšku popojet, definovaného jako ‚o kousek dál ujet‘, viz Slovník spisovné češtiny (SSČ), např. Jaký je rozdíl v exhalacích při popojíždění a při plynulé jízdě, je zřejmé. Naproti tomu SSČ u slovesa pojíždět uvádí význam ‚jezdit sem tam‘, např. Jízda nabízí komfort první třídy bez ohledu na to, zda se jedná o krátké pojíždění ve městě, několikasetkilometrové jízdy nebo přejezdy nezpevněného terénu. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) sloveso pojíždět vykládá rozšířeně (‚jezdit z místa na místo, sem a tam‘) a oproti SSČ zachycuje i další významy: ‚pohybovat (se) sem a tam‘, ‚jezdit po něčem‘, ,jet, jezdit vůbec‘. SSJČ užívání slovesa pojíždět ve významu ‚popojíždět‘ s příkladem Letadlo pojíždí do hangáru uvádí mezi nimi, avšak hodnotí je jako řídké. Nahlédneme-li do korpusu SYN v11, z něhož čerpáme příklady pro tuto odpověď, zjistíme, že pojíždění je skutečně užíváno především v oblasti letectví, a lze tedy říci, že má oproti slovu popojíždění i terminologický charakter.
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
V románu Petra Stančíka Mlýn na mumie vystupuje postava, která je nazývána jako autarkický detektiv. Co znamená slovo autarkický?
Klíčové slovo:
autarktický
Odpověď:
Je pravda, že výkladové slovníky češtiny včetně nejnovějšího Akademického slovníku současné češtiny přídavné jméno autarkický neobsahují. Devět dokladů výskytu slova je zaznamenáno v kartotéce novočeského lexikálního archivu, kde je význam tohoto výrazu vykládán jen na třech kartách (z přelomu 30. a 40. let 20. století), a to ve spojeních jako autarkický význam (‚soběstačný‘), autarkické snahy (‚o soběstačnost‘) a autarkické jízdní kolo (‚cele zhotovené z látek domácích‘).
Pro význam ‚soběstačný‘ svědčí výklad příbuzného slova autarkie v Novém akademickém slovníku cizích slov, který uvádí, že jde o knižní a odborný výraz pro ‚soběstačnost‘. Na základě téhož slovníku lze ještě doplnit, že slovo autarkie se užívá ve filozofii, kde pojmenovává ideální vyrovnanost, klid mudrce nezávislého na vnějších věcech a lidech a také v ekonomii, kde se užívá jako označení systému hospodářské politiky, jehož cílem je vytvoření relativně uzavřeného a ekonomicky nezávislého celku. Týž slovník navíc uvádí, že od slova autarkie je vedle přídavného jména autarkický odvozeno ještě synonymní autarkní. To se oproti podobě autarkický v dokladech z úzu objevuje častěji (korpus SYN v11 uvádí 62 dokladů výrazu autarkní oproti 27 podobám výrazu autarkický).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Význam slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam spojení starý paprika?
Klíčové slovo:
starý paprika
Odpověď:
Slovní spojení starý paprika obecně označuje staršího, usedlého muže a má dva možné původy. Nový akademický slovník cizích slov obsahuje výraz paprika s významem ‚starší, příliš usedlý muž‘ a uvádí, že se jedná o slovo původem srbské a že do češtiny se dostalo přes maďarštinu.
Slovník nespisovné češtiny uvádí původ papriky, s významem ‚starý člověk‘, zcela jinde. Spojuje ho se slovem páprda, které ve významu zdůrazňuje slabost starého člověka a které je odvozeno od podstatného jména pápěrka, které zase podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka mohlo vzniknout přikloněním ke slovesu prdět.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související: