Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID oblasti: #5 [Lexikologie].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/49, položky: 1-20/970
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14937
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Jaký je významový rozdíl mezi spojeními tištěná média a tisková média? A které mám užít pro noviny a časopisy?
Klíčové slovo: tištěný; tiskový
Odpověď: Mezi spojeními tištěná média a tisková média je několik odlišností, a to nejen se zřetelem k jejich významu. Přídavné jméno tištěný je utvořeno od příčestí trpného slovesa tisknout, tedy od slova tištěn, přičemž výraz tištěný má podle Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) dva významy: 1. značí ‚provedený tiskem‘ (s doklady jako tištěný návod a tištěné jazykové projevy) a 2. v termínu tištěné (plošné) spoje označuje ‚obvody vzniklé nanesením vodivé vrstvy na izolační destičku‘. Přídavné jméno tiskový je odvozeno od podstatného jména tisk a znamená ‚vztahující se, týkající se tisku‘. SSJČ k němu uvádí doklady jako např. tisková chyba, tisková oprava, tisková barva, tiskové vydání díla, tiskový referent, tisková kancelář aj. Do toho navíc vstupují další významy slova médium, neboť nemusí jít pouze o masmédia (tedy o ‚hromadné sdělovací prostředky‘, viz Slovník spisovné češtiny), ale o zprostředkující prostředí, činitele jako takové. Nabízela by se tedy odpověď, že tištěná média, jsou ‚média (noviny, časopisy) provedená tiskem, vytištěná‘, a tisková média jsou ‚média (prostředky) týkající se tisku‘. Podíváme-li se do Českého národního korpusu (SYN, verze 13), spojení tisková média ve významu ‚prostředky tisku‘ najdeme, výskyty jsou však přirozeně omezeny především na související profesní komunikaci (např. Součásti programu byla praktická prezentace velkoformátových tiskáren [...], spojená s ukázkami tisku na různá tisková média [...]). Týž korpus zároveň dokládá, že vedle tohoto významu je spojení tisková média užíváno i ve významu ‚provedená tiskem‘, tj. stejně jako tištěná média pak tisková média označují tištěné noviny a časopisy (např. vlastníci tiskových médií zároveň postupně získávají větší kontrolu nad internetovými médii). Z hlediska jazykového úzu nelze vnímat výběr z těchto dvou spojení jako zcela libovolný. Zaměříme-li se na kontexty, v nichž se v současné češtině slova tištěný a tiskový užívají, zjistíme, že u slova tištěný (v korpusu celkem 47 772 výskytů) jsou nejčastějšími kolokáty slova podoba, vydání, média a stránky, u slova tiskový (v korpusu 521 284 výskytů) to jsou mluvčí, konference, oddělení a zpráva. Spojení tištěná média najdeme v téže verzi korpusu 4 179×, tisková média 833×. Spojení tištěná média je tedy nejen takřka pětkrát četnější oproti kolokaci tisková média, ale jeho výskyty navíc tvoří 8,7 % všech dokladů slova tištěný, u slova tiskový jde o podíl čítající pouhých 0,16 %. U spojení tisková média je význam ‚vytištěné noviny a časopisy‘ v úzu mnohem méně častý (navíc, jak uvádím výše, základní význam daného spojení je ‚prostředky tisku‘), a lze proto očekávat, že na některé mluvčí může působit i poněkud neobvykle až rušivě.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14934
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova kadlub?
Klíčové slovo: kadlub
Odpověď: Nejnovější Akademický slovník současné češtiny uvádí u podstatného jména kadlub dva významy: (1) forma (jednodílná nebo vícedílná) na odlévání, lisování, např. kachle vyráběli hrnčíři v kadlubech; (2) (předem daný) formát, forma, schéma (např. uměleckého díla), např. rozbíjet staré formální kadluby. V korpusu SYN v14 najdeme vedle příkladů odpovídajících prvnímu významu (na kadlubu musel být ponechán otvor pro nalévání roztavené suroviny) velké množství vět s přeneseným významem, např. byl ze stejného kadlubu jako jeho otec; hráči tohoto drsňáckého kadlubu vévodí tuzemské extralize; nebyl mužem, který by se hodil do kadlubu jejich představ; autorka pokouší do povídkového kadlubu vtěsnat novelovou až románovou historii; formoval jsem tě totiž v kadlubu svých obřadů a zvyků. Ve starších textech a v některých nářečních oblastech se můžeme setkat ještě s dalšími významy – jsou zachyceny např. v Příručním slovníku jazyka českého nebo v Machkově Etymologickém slovníku jazyka českého. Kadlub se říkalo velké nádobě, obyčejně vydlabané ze silného špalku, pařezu nebo kamene. To, že jde o vydlabanou nádobu, je podstatné – podle etymologických slovníků se totiž v pojmenování kadlub skrývá sloveso dlabat, dloubat. Kadlub mohl být i vydlabaný silný špalek sloužící jako obruba studánky nebo bednění kolem mlýnského běhounu či ostění velkých mlýnských kamenů. Později se význam prosadil pro formu k vytváření výrobků slévárenských, cihlářských, cementových apod. V hutnickém průmyslu se podle Technického slovníku naučného výrazem kadlub označuje litinová forma k odlévání surového železa.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14930
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Všiml jsem si titulku Střílečky, krvavé bitky a výpalné: Gangy v Berlíně se řežou o moc. Nemělo by v něm být spíš přestřelky?
Klíčové slovo: střílečka; přestřelka
Odpověď: Podle Slovníku spisovného jazyka českého je přestřelka ‚střetnutí malých ozbrojených skupin se střelbou‘; podle Slovníku spisovného jazyka českého pak vojensky ‚palební střetnutí malých ozbrojených skupin‘. Zdůrazněme, že podle slovníků by tedy při přestřelce měly pálit dvě soupeřící strany, dvě skupiny ozbrojenců. Slovo střílečka ve výkladových slovnících češtiny nenajdeme. Zaznamenává ho slovník neologismů Nová slova v češtině 2 (z r. 2004), a to jako slangový výraz příznivců, hráčů počítačových her pro ‚počítačovou hru, v níž se hodně střílí‘. (Obsahuje ho také Internetová jazyková příručka, kde ovšem nejsou uváděny významy.) Podle korpusu SYN v13 se výraz střílečka používá v několika významech. Jednoznačně nejčastěji označuje ‚počítačovou hru, příp. též film, kde se hodně střílí‘ (podrobně pro počítačové hry viz výklad na české wikipedii) – srov. příklady jako když jsem se věnoval hraní skvělé freeware střílečky Wolfenstein; Speciální lahůdku v žánru akčních her představují zběsilé střílečky s přezdívkou shmup; Jsou pro mě důležitější než westerny, střílečky či další klasické žánry. Výrazně méně často se střílečka používá i pro označení ‚něčeho, čím se střílí‘ (jde o výsledek stejného slovotvorného postupu, jímž vznikla slova jako zkoušečka, vyrážečka, sbíječka) – srov. např. Z dřevěných kolíčků na prádlo jsme vyráběli střílečky, které sice moc nestřílely, ale moc hezky vypadaly. Výjimečně je střílečka doložena také ve významu ‚útok ozbrojeného střelce na dav lidí‘ (angl. mass shooting) – srov. např. Školy jako terč | O čem vypovídají reakce na střílečku na Floridě; Pachatelé těch nejproslulejších hromadných stříleček si vystačili převážně s pistolemi. V tomto posledním případě se tedy slovo střílečka používá v kontextu, kde chybí střílející protistrana, která by palbu opětovala. A konečně – z korpusových dokladů je zřejmé, že se slovo střílečka – zřejmě nověji – používá i ve významu ‚přestřelka‘, tedy i v případě opětované palby. Ilustrativním dokladem je článek, který uvádíte. V titulku stojí Střílečky, krvavé bitky atd., v perexu je ovšem uvedeno: Pravidelné každodenní přestřelky, pobodání, krvavé bitky. V Berlíně zuří krvavá bitva gangů o nadvládu v jednotlivých čtvrtích… Užití slov střílečka a přestřelka v jednom textu v témže významu těsně vedle sebe lze vysvětlit nejspíš tím, že někdo (redaktor) píše článek a někdo jiný (např. editor) k němu vymýšlí „atraktivní“ titulky… Tento případ není ojedinělý, v korpusu SYN v13 lze najít také příklad: Střílečka u hotelu | Neklidnou noc mají za sebou fotbalisté Hondurasu. Před jejich hotelem v Porto Feliz došlo […] ke krátké přestřelce mezi policií a ozbrojenými lupiči. U slova střílečka tedy dochází k významovému posunu, objevuje se v kontextech, kde bychom daleko spíš čekali slovo přestřelka, srov. věty jako: Francie je v relativním počtu zbraní jen o fous za Irákem, leč vykazuje mnohem více stříleček [= přestřelek] než Irák; Ve zprávách o Krejčířovi jde vždy o nějakou mrtvolu, střílečku [= přestřelku], válku v podsvětí a podobně; Bondovo skóre: 217 zabitých a 65 milenek! Padesát let stříleček [= přestřelek] a smyslného sexu. Zdá se, že tento posun není úplně na začátku: V náhodném vzorku 250 výskytů slova střílečka z celkových 4 659 (korpus SYN v13) jsme napočítali 19 nepochybných výskytů ve významu ‚přestřelka‘, tj. necelých 8 %. O síle procesu svědčí také to, že se slovo střílečka dostává i do přenesených významů slova přestřelka, viz např. Následný gól domácího Tvrdíka jen uzavřel včerejší střílečku [= gólovou přestřelku]. Přes uvedené informace o významovém posunu bychom ve významu ‚střetnutí malých ozbrojených skupin se střelbou‘ doporučovali používat stále výraz přestřelka. Narazíme-li však někde na slovo střílečka použité v tomto významu, doporučujeme k němu být tolerantní. A to i přesto, že jeho užití pro ‚oboustranný ozbrojený střet‘ může oslabovat významový rozdíl mezi jednostranným útokem a vzájemným ostřelováním dvou skupin, který výraz přestřelka tradičně nesl.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Nová slova v češtině 2. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14928
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova roráty?
Klíčové slovo: roráty
Odpověď: Mužské pomnožné podstatné jméno roráty má podle Slovníku spisovného jazyka českého dva významy. Jsou to katolické mše, které se konají v brzkých ranních hodinách (obvykle za svitu svíček) v době adventu, např. když ostatní ještě spali, chodila do blízkého kostela na roráty; ráno jsem byla na rorátech v katedrále sv. Víta. Stejným výrazem se označují i zpěvy při této adventní mši, např. bohoslužba se zpěvem adventních rorátů. V současné době je možné slyšet rorátní písně nejenom při ranní bohoslužbě, ale i na různých adventních koncertech, např. na adventním koncertu zazní roráty; jednou z hlavních částí programu bude zpívání staročeských rorátů. S roráty souvisí i odvozené přídavné jméno rorátní, které se nejčastěji pojí se slovy mše a zpěvy (slavnostní rorátní mše za svitu svíček, kostelem zaznějí rorátní zpěvy). Poměrně zřídka se můžeme setkat i se slovem rorátník, což je označení liturgického zpěvníku k rorátním pobožnostem (na výstavě jsou k zhlédnutí rukopisné i tištěné rorátníky ze sbírek muzea).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14927
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova nátěrka?
Klíčové slovo: nátěrka
Odpověď: Výraz nátěrka nenajdeme v žádném výkladovém slovníku češtiny. Rozhodně nelze říci, že by se užíval zcela běžně. Korpus SYN v13 má pouhých 34 dokladů, nejstarší 3 jsou z r. 2010, dva přinášejí recept na brynzovou nátěrku, třetí je součástí spojení zabijačková nátěrka. Z 32 dokladů je zřejmé, že jde o synonymum výrazu pomazánka. Právě nátěrka se objevila i jako jedna z možných náhrad názvu výrobku pomazánkové máslo, v tomto názvu totiž neodpovídalo evropskému nařízení č. 1234/2007, podle nějž pomazánkové máslo obsahuje méně tuků, než je u másla přípustné. Ve 2 dokladech v SYN v13 jde o význam jiný než ‚pomazánka‘: Na dědu nikdo nemá. Je nátěrka. Žloutkem s citronem a vodou potírá koláčky, než se dají do trouby. V daném kontextu lze tento výraz označit jako příležitostný, jehož autor/ka chce neotřelou formou naznačit dědovu zálibu. Ve 2. dokladu Když se čin nepodaří, protože zasáhli chlupové, bengoši, šilcové, špenáti, poliši (policisté), případně také pomohl nátěrka (udavač), … je význam naznačen v závorce. Stejnou podobu (jak pro označení muže, tak ženy) i význam zachycuje také příručka Jaroslava Suka Několik slangových slovníků (Praha: Inverze 1993, s. 72), jež zahrnuje i současný kriminální slang. Naproti tomu Slovník nespisovné češtiny (4. rozšířené vydání, Praha: Maxdorf, s. 288) uvádí podobu natěrač. Korpus SYN v13 zaznamenává 2 689 dokladů slova natěrač, ale ani v jednom z nich se ve významu ,udavač‘ tento výraz nevyskytuje. Domníváme se však, že za výskytem této podoby ve významu ,pomazánka‘ v češtině stojí slovenština. V ní totiž existuje podstatné jméno nátierka, jehož českým ekvivalentem je právě slovo pomazánka. Vzhledem k tomu, že výraz nátěrka je s ním významově zcela totožný, nevidíme důvod, proč by se v českých textech měl užívat.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Poprvé popsáno zde: Ano.
ID související odpovědi: #14820

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14926
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova bazmek?
Klíčové slovo: bazmek
Odpověď: Výraz bazmek nalezneme v hesláři aktuálně budovaného Akademického slovníku současné češtiny (ASSČ), kde je toto slovo z hlediska stylu charakterizováno jako kolokoviální expresivní (není tedy součástí spisovné slovní zásoby, a navíc nese příznak expresivity). Význam slova je v ASSČ definován jako ‚praktická, důmyslná pomůcka k vykonání nebo k usnadnění nějaké činnosti, jejíž název neznáme nebo jej nechceme použít‘. Slovník dále doplňuje následující příklady užití: bazmek na přichycení foťáku na popruhy batohu, bazmek pro propojeni telefonu s počítačem; Na vypeckování třešní mám šikovný bazmek. Kromě posledního tyto doklady samy o sobě bez širšího kontextu neříkají nic o kvalitě dané „pomůcky“ ani ji nijak nehodnotí. Z dostupných zdrojů je zřejmé, že se tvůrci ASSČ shodují s výkladem slovenské jazykové poradny, která na dotaz Čo znamená slovo bazmeg a kedy sa používa? v roce 2021 odpovídala v podobném smyslu. Slovo bazmek (v češtině se řídce objevuje i v pravopisné variantě bazmeg) je původem z maďarštiny. Při přejetí došlo ke spřažení a grafické úpravě původního tvaru rozkazovacího způsobu baszd meg slovesa megbaszni, což je velmi vulgární sloveso s významem ‚souložit‘. Na to, jak je v současné češtině podstatné jméno bazmek užíváno, se můžeme podívat do jazykových korpusů. Konkrétně v korpusu SYN v13 najdeme 144 dokladů, z nichž po vytřídění zůstalo 92 jedinečných dokladů užití bazmek (87×) a bazmeg (4×). V korpusu ONLINE2_ARCHIVE, který monitoruje internetové mediální texty a k nim připojené diskuse, bylo k 2. 9. 2025 celkem 110 dokladů, z nichž po vytřídění zůstalo 32 jedinečných dokladů slova bazmek (29×) a bazmeg (3×).* Jak je z analýzy nejbližšího i širšího slovního okolí slova bazmek (bazmeg) zřejmé, daný výraz se sice objevuje i ve významu ‚chytré vylepšení, praktická pomůcka‘, nezřídka však označuje něco nekvalitního, často laciného, špatně fungujícího či zcela nefunkčního, (a proto) nepotřebného. Slovo bazmek tak najdeme ve spojení s přívlastky jako levný, plastový, zatrachtilý, bezcenný, poruchový; v širším kontextu jsou bazmeky charakterizovány např. takto: prostě typický bazmek ke vzteku; je vztyčeným prostředníčkem […] bazmekům, co umějí všechno, ale nic z toho pořádně; to nebyla žádná šméčka a hypersonické bazmeky; může [ji] odmrštit jako pouhý básnický bazmek z komunistické legendy o Juliu Fučíkovi; No je to takovej ten bazmek, upadnul mu takovej ten malej camfrňoul; Průměrný produkt, zaměnitelný s bazmeky ostatních výrobců, doplněný reklamou, aby se neřeklo; To není plná moc. To je nějaký bazmek. A bazmek je – mírně řečeno – pitomost. Slovo bazmek je tedy v současné češtině užíváno ve více významech, vedle významu popisovaném v ASSČ funguje daný výraz jako označení pro věc špatné kvality a nedostatečné funkčnosti. Zároveň je bazmek uplatňován i jako obecné označení nejrůznějších nástrojů, dílů či součástek, např.: jakýsi „bazmek“ elektropneumatické uzávěrky; namontovat „ty posuvné bazmeky“ apod. Tento význam uvádí i 4. vydání Slovníku nespisovné češtiny (SNČ, 2020), konkrétně: ‚obecné označení předmětu (nebo jeho části), jehož přesný název neznáme nebo jej nechceme použít‘. SNČ zároveň zmiňuje i výše uvedený, korpusy doložený význam: ‚nepotřebná věc, krám‘. Není bez zajímavosti, že v českých nářečích může bazmek sloužit nejen jako označení pro nepotřebnou či blíže neurčenou věc, ale i pro nepotřebného člověka (viz Slovník nářečí českého jazyka). * Z dokladů byly kromě opakujících se textů rovněž odstraněny výskyty slov, které měly funkci vlastních jmen, přezdívek osob nebo uskupení (viz např. Bazmek entertainment), a taktéž doklady citující slovenštinu či maďarštinu.)
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14922
Užití:
0 0 0
Dotaz: Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz: Jak označit prostor mezi obrubníkem chodníku a vozovkou? Typicky se zde nacházejí parkovací místa, ale tento prostor má daleko širší potenciál (například pro parkování kol, autobusové zastávky, vykládací zóny pro zásobování či výsadbu stromů). Anglický termín je curb space. Napadají nás např. označení jako chodníkový prostor, obrubníkový pruh, nakládací pásmo, krajnice či okraj. Mohl by být některý z těchto návrhů vhodný?
Klíčové slovo: curb space
Odpověď: V současné době proniká do češtiny mnoho odborných výrazů z cizích jazyků, především z angličtiny, není tedy překvapivé, že se často můžeme dostat do situace, kdy jen těžko hledáme zažitý český ekvivalent určitého nového pojmu. Strategie pro adaptování těchto nových odborných výrazů do českého jazyka jsou různé; někdy lze v češtině najít vhodné jednoslovné či víceslovné ekvivalenty, které daný jev označují stejně přiléhavě jako původní cizojazyčná varianta, jindy ale vhodný český ekvivalent snadno nalézt nelze. V takových situacích pak připadají v úvahu tato řešení: buď je namísto cizojazyčného výrazu použito zpravidla delší, opisné vyjádření, které vychází z doslovného překladu, nebo je do češtiny přejato přímo cizojazyčné slovo (zpravidla počeštěné, což znamená, že jeho výslovnost, pravopis či morfologická podoba jsou připodobněné českému jazyku), anebo je hledán domácí termín či zažité domácí slovní spojení, které by významově (nikoliv však nutně formálně) odpovídalo cizojazyčnému pojmu. V případě termínu curb space není hledání odpovídajícího českého ekvivalentu vůbec triviálním úkolem, jelikož se jedná o odborný pojem, který navíc není příliš známý ani rozšířený. Pokud bychom volili strategii doslovného překladu, nabízela by se spojení obrubníkový prostor či obrubníková plocha (podle anglického curb = ‚obrubník, okraj chodníku‘ a space = ‚prostor, plocha‘). Vzhledem k množství funkcí, které tato část městského prostoru dle vás má, se však takovýto doslovný překlad nejeví jako vhodný, jelikož dostatečně neakcentuje multifunčknost daného prostoru. Zároveň je s užitím doslovného překladu spojeno riziko, že by si mluvčí pod takovýmto termínem představili pouze užší prostor okolo obrubníku, což by neodpovídalo zcela přesně vašemu popisu. Podobné problémy vykazují i některé vámi navrhované výrazy, jako např. chodníkový prostor, obrubníkový pruh nebo nakládací pásmo. Spojení chodníkový prostor by mohlo mylně evokovat, že je součástí vymezeného pásma i chodník, sousloví obrubníkový pruh by zase mluvčím mohlo navozovat chybnou představu, že se jedná o užší oblast okolo obrubníku, a označení nakládací pásmo zdůrazňuje pouze jednu z mnoha funkcí, které daný prostor má. Užití výrazů krajnice či okraj je rovněž problematické. Výraz krajnice má v češtině již zažitý jiný význam, a to ‚okrajový pás silnice‘, nejedná se tedy o prostor mezi obrubníkem chodníku a vozovkou. U slova okraj, který má podle SSJČ význam ‚vnější část něčeho, část na obvodu, na konci, kraj, lem‘, je problémem zase přílišná šířka významu. Jak je tedy patrné, zvolit vhodný ekvivalent cizojazyčného odborného termínu není vůbec snadný úkol. Je potřeba brát v úvahu, že domácí slova mají již své zažité významy, zároveň je nutné volit výrazy dostatečně přesné a pamatovat i na zvyklosti v daném oboru. Proto je v takových případech zásadní mezioborová spolupráce – při určování vhodného ekvivalentu mohou pomoct nejen lingvisté, ale důležité je rovněž stanovisko odborníků v oboru, do něhož termín náleží. V případě hledání českého ekvivalentu termínu curb space, tedy výrazu z oblasti územního plánování, je vhodné se obrátit na urbanisty a odborníky na silniční stavitelství. Po konzultaci s příslušnými odborníky z Českého vysokého učení technického vám proto doporučujeme užívat namísto termínu curb space označení parkovací a zastavovací pruh, což je termín, jenž má shodný význam s cizojazyčným ekvivalentem a který je rovněž zachycen v normě ČSN 73 6110 (Projektování místních komunikací), v daném oboru se tedy jedná o běžně užívaný pojem.
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14921
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Je správně výstavní činnost, nebo výstavnická činnost?
Klíčové slovo: výstavní; výstavnický
Odpověď: Obě spojení, výstavní činnost i výstavnická činnost, jsou ze slovotvorného hlediska v pořádku, vzájemně se však liší počtem vyjadřovaných významů a svou slovotvornou motivací. Přídavné jméno výstavní je utvořeno příponou -n/í, která v daném případě vyjadřuje vztah k základovému jménu (výstava). Podle výkladových slovníků (Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) a Slovníku spisovné češtiny) má slovo výstavní dva významy: 1. ‚vztahující se k výstavě‘, např. výstavní síň, výstavní katalog apod.; 2. ‚jsoucí jako na výstavu, dokonalý‘, např. výstavní ukázka, výstavní pečivo. Výstavní činnost je tedy aktivita vztahující se k výstavě (např. Prostor je určen pro výstavní činnost, vzdělávací akce, besedy a workshopy), popřípadě (ve druhém významu) může jít o činnost, která je hodnocená jako ‚výborná, dokonalá‘. – Sonda do korpusu SYN (verze 11) však ukazuje, že se tento význam bude v úzu vyskytovat opravdu jen ojediněle (mezi 1750 doklady spojení výstavní činnost v SYN v11 se žádný takový neobjevil). Přídavné jméno výstavnický můžeme chápat jako odvozené jak od podstatného jména výstavník, tak od podstatného jména výstava (tj. výstava → (výstavník) → výstavnický, podrobněji viz Slovník afixů užívaných v češtině, heslo -ký/-oký/-eký/-iký/-ec-ký/-(n)ic-ký). Slovníky (SSJČ a Příruční slovník jazyka českého) u daného hesla uvádějí jako jeden z příkladů užití právě spojení výstavnická činnost a rovněž odkazují ke slovu výstavnictví, které má význam ‚pořádání a organizace výstav‘. Takto zaměřená činnost je pak označována jako výstavnická. Pro úplnost dodejme, že v úzu se spojení výstavnická činnost objevuje méně často než výstavní činnost (58 výskytů ku výše zmíněným 1750), což však z hlediska jazykové správnosti nijak nebrání jeho užívání.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14920
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slovního spojení
Konkrétní dotaz: Jaký je význam spojení dveřová komedie?
Klíčové slovo: dveřová komedie
Odpověď: Spojení dveřová komedie se objevuje v divadelním prostředí jako označení hry, při níž jsou výrazným scénografickým prostředkem dveře. Přesněji řečeno, na jevišti jsou umístěny dveře, jimiž postavy vycházejí před diváky a zase jimi odcházejí jinam. V tomto typu divadelní hry je kladen důraz na synchronizaci odchodů a příchodů herců, obvykle je totiž na jevišti dveří několikero, což dokládá i kontext vyhledaných výskytů v korpusu SYN v11: Jaká jsou největší úskalí hry? Je to klasická dveřová komedie. Máme osm dveří. Třeba čtyři lidé musí naráz otevřít dveře. Po prohledání daného korpusu je zřejmé, že spojení dveřová komedie není v úzu zastoupeno příliš hojně (nalezli jsme jen 9 výskytů), v řádu jednotek se objevují také spojení, která s dveřovou komedií úzce souvisejí (např. dveřový text) nebo ji pojmenovávají jinak, přičemž chtějí vyjádřit názor na její, pro diváka nepříliš náročné a pokleslejší ladění: scénografie se s klasickou „dveřovou“ fraškou v inscenaci míjí. Zcela na okraj lze doplnit, že shodné pojmenování pro tento typ divadelní hry se užívá například i ve slovenštině (dverová komédia), v angličtině je jádro pojmenování stejné, ale doplňuje je výraz označující ‚bouchnutí‘, ‚prásknutí‘ dveřmi při jejich zavírání (slam), jde o tzv. door-slamming commedy.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14918
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Jaký je z hlediska významu rozdíl mezi výrazy posádka a osádka?
Klíčové slovo: posádka; osádka
Odpověď: Pro objasnění rozdílu mezi těmito pojmy je nutné vycházet z jejich definic ve výkladových slovnících. Slovník spisovné češtiny (SSČ) má u hesla posádka uvedeny dva významy: ‚vojsko trvale nebo dočasně ubytované v určitém místě‘ a ‚personál, osádka (lodní posádka, posádka tanku)‘. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) u hesla posádka uvádí ještě třetí význam: ‚bašta, pevnost‘, který však hodnotí jako zastaralý. K heslu osádka SSČ uvádí: ‚skupina osob určených k obsluze výrobního nebo dopravního prostředku‘. SSJČ k výrazu posádka udává podobné významy: ‚1. pracovní skupina, zpravidla na určitém menším úseku pracoviště; 2. skupina osob určených k obsluze dopravního (též vojenského) prostředku‘. Jak poukazuje text s názvem Osazenstvo z rubriky Hovorna v časopisu Naše řeč (ročník 3, číslo 7, s. 217–218), na přelomu 19. a 20. století se používalo sloveso osaditi ve významu ‚osadit kraj, město apod. obyvatelstvem‘ nebo ‚osaditi pevnost vojskem‘. Vojsku, jímž bylo nějaké místo osazeno, se říkávalo osádka, zároveň se však užíval také výraz posádka, který se nakonec ve vojenském prostředí v tomto kontextu prosadil. Ve vojenském prostředí jsou výrazy osádka a posádka užívány jako termíny, a proto jsou jejich významy striktně rozlišovány. Vojenský terminologický slovník (1966) uvádí k heslu posádka: ‚část ozbrojených sil (útvary, vojenské školy, úřady a zařízení) rozmístěných trvale nebo jen dočasně v určité obci nebo mimo ni. (...) Posádkou plavidla se nazývá její osádka‘. Osádka je podle tohoto slovníku ‚zpravidla přesně stanovený počet vojáků zajišťujících bojovou funkci objektu, vozidla, letadla nebo plavidla, např. osádka tanku, letadla, pevnosti, lodi apod.‘. Stručný slovník vojenství (1984) uvádí u hesla posádka dva významy: ‚1. vojenský útvar umístěný trvale nebo dočasně v obci nebo mimo ni.‘ a ‚2. vojska (jednotky) rozmístěné v pevnosti, opevněném rajónu nebo jiném velkém objektu‘. U hesla osádka tento slovník rozlišuje tyto významy: ‚1. nejmenší taktická jednotka určená k bezprostřední obsluze a plnění bojového úkolu v tanku, BVP, letadle a jiné samohybné nebo letecké technice. (...)‘, dále ‚2. organický vojenský celek určený ke službě na válečné lodi. (...)‘ a ‚jeden nebo skupina kosmonautů plnících úkol na kosmické lodi, raketoplánu nebo jiném kosmickém prostředku‘. Ve vojenském prostředí se tedy osádkou v současnosti chápe menší skupina vojáků určených k obsluze bojové techniky (tank, loď, letadlo...), zatímco posádka je označení pro větší vojenský útvar dislokovaný na určitém místě. Data z Českého národního korpusu (SYN v12) poukazují na to, že uživatelé častěji volí výraz posádka i v kontextech, kdy se jedná o obsluhu nějakého dopravního prostředku. Srovnejme použití výrazů posádka/osádka v následujících korpusových výskytech. Posádka/osádka vozu (2 517 : 1 256), posádka/osádka lodi (1 794 : 70), posádka/osádka auta (1 386 : 550), posádka/osádka letadla (1 308 : 90). V kontextech týkajících se vojenské techniky mírně převažuje spojení osádka tanku oproti posádce tanku (151 : 128), na druhou stranu posádka BVP se objevuje 7×, zatímco osádka BVP pouze jednou. Volba vhodného výrazu tak záleží na typu textu, v němž se užívá. Ve vojenském prostředí doporučujeme oba pojmy odlišovat, aby nedošlo k terminologickým nepřesnostem. V běžné komunikaci je patrné významové rozšíření výrazu posádka, který se v praxi běžně užívá i ve smyslu obsluhy dopravních prostředků (posádka auta, posádka letadla...). Použití slova osádka ve smyslu ‚(vojenská) jednotka umístěná ve městě‘ ale obvyklé není.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14917
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova morál?
Klíčové slovo: morál
Odpověď: Výraz morál současné ani starší výkladové slovníky spisovné češtiny neobsahují. Kartotéka novočeského lexikálního archivu (NLA) potvrzuje předpoklad, že dané slovo formálně i významově souvisí s podstatným jménem morálka, respektive je v jednom významu jeho stylově příznakovým synonymem. (Pro úplnost dodejme, že slovo morál má původ v německém výrazu die Moral.) Velmi pravděpodobným důvodem, proč se autoři Příručního slovníku jazyka českého (PSJČ, 1935–1957) v době jeho přípravy rozhodli slovo morál do PSJČ nezařadit, byla patrně jeho (tehdejší) zastaralost (převážná většina dokladů v NLA pochází z let 1786–1826, dva doklady jsou z roku 1969 a 1979) a jeho řidší užívání (NLA obsahuje pouhých 9 dokladů). Z 896 dokladů v Českém národním korpusu (korpus SYN, verze 13) lze usuzovat, že se slovo morál v současné češtině užívá, přestože výraz morálka má užití mnohonásobně častější (tamtéž 65 142 výskytů). Je však třeba brát v potaz, v jakých komunikačních situacích a v jakých typech textů slovo morál nacházíme. Doklady totiž pocházejí z přepisů novinových rozhovorů ze sportovního prostředí, což svědčí o tom, že se slovo morál užívá zejména v neformální, mluvené komunikaci; v oficiálních psaných projevech se (v SYN v13) prakticky nevyskytuje. Zároveň je zřejmé, že se v zachycených kontextech neobjevuje užití výrazu v prvním významu slova morálka (což je ‚souhrn mravních zásad‘), ale jde v zásadě o význam druhý, tedy o ‚svědomitost v plnění povinností, kázeň‘. Slovník nespisovné češtiny (4. vydání, 2020) daný výraz také zařazuje do sportovního prostředí, ale vysvětluje ho jako ‚vůli překonávat obtíže (v tréninku i v závodech), u horolezců i odvaha‘. Vzhledem k tomu, že vůle překonávat obtíže vyžaduje (nejen u sportovců) značnou kázeň, lze shrnout, že doklady vyhledané korpusem spadají do stejné oblasti významu, např.: Když je to na hranici morálu, trenér na mě houkne a jedu znova; Ukázali jsme morál, dvakrát jsme se vrátili do hry. V takovém významu je slovo morál pravděpodobně užito i ve vámi citované větě, kterou lze interpretovat tak, že snadná dostupnost streamovacích platforem od jejich uživatelů vyžaduje kázeň, silnou vůli – patrně kvůli tomu, že jinak (bez patřičné regulace jejich užívání) by zde mohli strávit příliš mnoho času.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14916
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slovního spojení
Konkrétní dotaz: Jaký je význam spojení sutinoví psi?
Klíčové slovo: sutinový
Odpověď: Ve výkladových slovnících češtiny (Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Slovník spisovného jazyka českého) přídavné jméno sutinový nenajdeme. Je v nich zachyceno jen podstatné jméno ženského rodu sutina, užívané zpravidla v množném čísle sutiny, s významem ‚něco sesutého, zříceného (v podobě suti), troska, zřícenina‘, např. sutiny domu; nálet proměnil město v hromadu sutin. Přídavné jméno sutinový je odvozeno frekventovanou příponou -ový z podstatného jména (obdobně jako např. cihla – cihlový, papír – papírový, nafta – naftový, noviny – novinový). Na základě analogických výrazů proto jeho významu porozumíme snadno, ani ze slovotvorného hlediska proti němu nelze nic namítat. Frekvence výrazu sutinový není nikterak hojná – korpus řady SYN v13 zachycuje 189 dokladů (pro srovnání: sutiny mají více než 13 000 dokladů). Desítky dalších dokladů však najdeme na internetu. Nejčastěji se objevuje spojení sutinové vyhledávání, např. sutinové vyhledávání pohřešovaných osob; výcvik psa zaměřeného na sutinové vyhledávání probíhá od štěněte a trvá po celý jeho život; pes Harry prochází výcvikem pro sutinové a plošné vyhledávání. Vedle toho jsou doložena spojení jako sutinový trenažér, pes, cvičiště, jednotka, zkouška, výcvik, např. záchranářská soutěž napodobuje reálnou katastrofu, psi hledají v sutinovém trenažéru; sutinoví psi měli na poměrně velké ploše plné trosek a sutin najít zapadané lidi. Z dokladů je evidentní, že přídavné jméno sutinový má své pevné místo především v oblasti výcviků psů specializovaných na vyhledávání osob zavalených sutinami, které mohou vzniknout z nejrůznějších důvodů (zemětřesení, výbuch).
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14915
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova sutinový?
Klíčové slovo: sutinový
Odpověď: Ve výkladových slovnících češtiny (Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Slovník spisovného jazyka českého) přídavné jméno sutinový nenajdeme. Je v nich zachyceno jen podstatné jméno ženského rodu sutina, užívané zpravidla v množném čísle sutiny, s významem ‚něco sesutého, zříceného (v podobě suti), troska, zřícenina‘, např. sutiny domu; nálet proměnil město v hromadu sutin. Přídavné jméno sutinový je odvozeno frekventovanou příponou -ový z podstatného jména (obdobně jako např. cihla – cihlový, papír – papírový, nafta – naftový, noviny – novinový). Na základě analogických výrazů proto jeho významu porozumíme snadno, ani ze slovotvorného hlediska proti němu nelze nic namítat. Frekvence výrazu sutinový není nikterak hojná – korpus řady SYN v13 zachycuje 189 dokladů (pro srovnání: sutiny mají více než 13 000 dokladů). Desítky dalších dokladů však najdeme na internetu. Nejčastěji se objevuje spojení sutinové vyhledávání, např. sutinové vyhledávání pohřešovaných osob; výcvik psa zaměřeného na sutinové vyhledávání probíhá od štěněte a trvá po celý jeho život; pes Harry prochází výcvikem pro sutinové a plošné vyhledávání. Vedle toho jsou doložena spojení jako sutinový trenažér, pes, cvičiště, jednotka, zkouška, výcvik, např. záchranářská soutěž napodobuje reálnou katastrofu, psi hledají v sutinovém trenažéru; sutinoví psi měli na poměrně velké ploše plné trosek a sutin najít zapadané lidi.
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14914
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova zaléčit?
Klíčové slovo: zaléčit
Odpověď: Starší Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ), který vycházel mezi lety (1960–1971), uvádí, že sloveso zaléčit je z hlediska frekvence řidší výraz, který znamená totéž, co druhý význam sloves vyléčit a zahojit, tedy ‚léčením překonat (nemoc)‘. Novější (a rozsahem menší) Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (1978) dané heslo neobsahuje. Zda se dané sloveso užívá v tomtéž významu i v dnešní době, je tedy třeba ověřit v korpusových zdrojích, zachycujících současné užívání českého jazyka, konkrétně v korpusu řady SYN (nejnovější verzi 13). Ten obsahuje, po odstranění opakujících se výskytů, 742 dokladů slovesa zaléčit, 540 užití podstatného jména zaléčení a 264 dokladů přídavného jména zaléčený. Při bližší analýze kontextů jednotlivých dokladů je zřejmé, že sloveso zaléčit a od něj odvozené výrazy jsou užívány v poněkud jiném významu, než který je uveden v SSJČ. Aktuální kontextová užití totiž odkazují k významu ‚zahájit léčbu (do ústupu akutních obtíží)‘. To, že sloveso zaléčit (již) není synonymní se slovesem vyléčit, jasně dokládají užití, v nichž se objevují obě slovesa, např.: Nevíme, jak ta nemoc vzniká, umíme ji zaléčit, ale neumíme ji vyléčit, jen potlačit; Nedá se vyléčit, ale pouze takzvaně zaléčit aplikováním očních kapek, ale i některé další doklady, např.: Já vám garantuji uzdravení, ne zaléčení. Dalším ukazatelem významu ‚zahájení léčby‘ je častý výskyt slovesa v textech, v nichž jsou popisovány zásahy záchranné služby (např. po různých nehodách). I zde je zřejmé, že zraněné osoby nejsou úplně vyléčeny, pouze akutně ošetřeny před převozem do nemocnice: Pacient utrpěl mnohočetná těžká poranění. Zdravotníci jej zaléčili, zafixovali, zajistili jeho dýchací cesty. Podobně nelze hovořit o vyléčení u osob, které trpí onemocněním, které zatím zcela vyléčit nelze, např.: Existuje pár lidí, kteří měli úspěšně zaléčený AIDS; Lze na zaléčeném schizofrenikovi poznat, že je nemocný? Na základě této sondy jistě nelze tvrdit, že se sloveso zaléčit již neužívá jako synonymum slovesa vyléčit – některé doklady toto chápání nevylučují (např.: Nabízela se dvě řešení: buď se rána zaléčí sama, nebo bude nutná operace) – prokázalo se však, že u slova zaléčit v současné češtině výrazně převažuje výše uvedený význam ‚zahájit léčbu‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14913
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova kičkrle?
Klíčové slovo: kičkrle; kyčkrle
Odpověď: V 6. díle obsáhlého Česko-německého slovníku zvláště grammaticko-fraseologického z roku 1890, který sestavil František Štěpán Kott, nalezneme hesla kičkrle a kyčkrle. Obě pravopisné varianty nás odkazují na heslo kerysek, u něhož je uvedeno, že jde o hračku (nazývanou rovněž jako blecha či kyčkydla), konkrétně ‚špaček na obou stranách seříznutý‘. Podobně definuje výraz kyčkrle i František Bartoš v Dialektickém slovníku moravském z roku 1906: ‚kolík asi na píď dlouhý na stranách zašpičatělý‘. Z dalších dialektologických prací pak vyplývá, že toto pojmenování pro dětskou hračku bylo zachyceno zejména na Moravě, ve Slezsku, ale např. i na česko-moravském pomezí, a to jak v podobě kičkrle/kyčkrle, tak i kičkrdle s vkladným d. Varianta kyčkrla s významem ‚dětská hra podobná špačku‘ se pak vyskytuje v práci Lašská slovní zásoba od Zdeňky Sochové (2001), jakož i v románu Jarmily Glazarové Vlčí jáma: Děvčátka vykroužila podpatkem důlečky v měkké zemi pode zdí a synci prohánějí a vytáčejí dlouhým provazem „kyčkrlu“. Ve vydání z roku 1962 je v poznámce vysvětleno, že kyčkrla je tzv. káča. Ve Slovníku valašského nářečí od Silvestra Kazmíře (2001) je uvedena ještě další podoba, a to kyčkrlé, Slovník podkrkonošského nářečí od Jarmily Bachmannové (2016) obsahuje heslo kičkidle s variantou kičkille, které je doloženo následujícími přepisy autentických mluvených textů: Jakí hrački? Za mňe iní nebili neš kulički, ňákí to klupko, kičkidle…; Já napálil to kičkille a zrouna koňoj do zatku. V Archivu lidového jazyka, který je budován v Ústavu pro jazyk český od roku 1952 a shromažďuje nářeční materiál mj. z regionální literatury, se nachází excerpovaný doklad z rukopisu nazvaného Příborsko od lékaře a přírodovědce Mořice (Maurice) Remeše z roku 1930. Slovo kyčkrle (též tyčkrle, ryčkrle) je zde vykládáno z německého (evidentně nářečního či zastaralého) výrazu Titschkerle. Německý původ považujeme na rozdíl od chorvatského za velmi pravděpodobný; sloveso titschen definuje německý slovník Duden mj. jako ‚vyskočit, udeřit, strčit‘ atp.; hra spočívá právě v odpalování dřevěných kolíků. Je sice pravda, že ve staré češtině je doloženo podstatné jméno německého původu krle s významem ‚hrdlo, krk‘ (viz Elektronický slovník staré češtiny), avšak lze předpokládat, že výraz ki/yčkrle byl přímo z němčiny přejat jako celek. Pro úplnost zbývá ještě dodat, že v češtině je pojmenování ki/yčkrle rodu středního s výjimkou výše uvedené varianty kyčkrla, která je rodu ženského. Kolísání měkkého i a tvrdého y zde není nikterak překvapivé, neboť jde o nepříliš frekventované slovo nespadající do spisovné vrstvy jazyka, vyskytující se především v mluvené podobě, přičemž zápis s i odpovídá jeho cizímu původu, druhá podoba pak naopak reflektuje tendenci psát po tzv. tvrdém souhláskovém písmenu k ypsilon.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14912
Užití:
0 0 0
Dotaz: Synonymie
Konkrétní dotaz: Jsou spojení křeček v kolečku a krysí závody z hlediska významu synonymní?
Klíčové slovo: křeček v kolečku; krysí závody
Odpověď: V Akademickém slovníku současné češtiny je uveden frazém „běhat jako křeček v kolečku“ s významem ‚usilovně se věnovat vyčerpávající, ale nepříliš smysluplné práci‘. Rovněž zde najdeme výklad ke spojení „krysí závody“ – ‚intenzivní, stresující a vyčerpávající honba za něčím zprav. v oblastech s velkou konkurencí, spojená s bojem o finanční nebo pracovní postup • takový životní styl, při němž nezbývá čas na odpočinek a zábavu‘. Pro potvrzení, nebo naopak vyloučení významové zaměnitelnosti daných přenesených vyjádření je rovněž možné se podívat, v jakých kontextech jsou užívána. V korpusu řady SYN (verze 13) najdeme 44 spojení křeček v kolečku a 96 užití, respektive 92 jedinečných užití spojení krysí závod, a to v různých pádech a číslech (tj. najdeme tam podoby křeček i křečci v kolečku, krysí závod i závody apod.). Z hlediska slovního okolí je u spojení křeček v kolečku nejčastějším předcházejícím slovem spojka jako, před níž se rovněž hojně objevují slovesa běhat, hnát se, připadat si a cítit se, např.: přestala jsem se honit jako křeček v kolečku, připadáte si jako křeček v kolečku apod. V daných případech jde o metaforické pojmenování, které staví na podobnosti opisovaných činností – ty se nezřídka opakují a jsou nejen fyzicky, ale i psychicky vysilující (A tak si často připadáme „vyšťavení“ nebo utahaní rutinou jako křečci v kolečku; máte deprese a úzkosti, jste jako křeček kolečku a nejste schopen svoji situaci objektivně řešit). Že se – nejen v češtině – takto označuje ‚namáhavá, ale neefektivní činnost‘ dokládá i definice v anglickém výkladovém slovníku Cambridge Dictionary. Vedle toho Oxford English Dictionary uvádí, že první užití tohoto frazému se v angličtině datuje 40. lety 20. století. Uvedení anglických výkladových slovníků je v tomto případě namístě, jelikož jak u spojení křeček v kolečku, tak v případě fráze krysí závody jde o přejímky z angličtiny, konkrétně o kalkování, tedy doslovný překlad z jiného jazyka. Ve zmíněném online slovníku Cambridge Dictionary najdeme i spojení krysí závody, které je vyloženo jako: ‚způsob života v moderní společnosti, v níž lidé vzájemně soupeří o moc a peníze‘. Tento výklad významu potvrzují i české doklady z korpusu SYN v13, např.: Gratulujeme, ocitli jste se v krysím závodě, na jehož konci se nachází vyhoření, bankrot, rozvody a exekuce nebo: část běží svůj „krysí závod“ s vidinou vlastního bydlení vykoupeného desetiletími hypotečního odříkání. Je tedy zřejmé, že přestože se spojení křeček v kolečku a krysí závody vztahují k téže oblasti – práce, činnost, zaměstnání – nejde o synonymní a významově zaměnitelná vyjádření, neboť první z nich odkazuje k vysilujícím činnostem (nezřídka rutinním, opakujícím se), u druhého jsou akcentovány významy soupeření a hromadění majetku.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14911
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Je správně patentový spínač, nebo patentovaný spínač?
Klíčové slovo: patentový; patentovaný
Odpověď: Spojení patentový spínač a patentovaný spínač se neliší z hlediska formální správnosti, ale z hlediska svého významu a souvisejícího užívání. Slovník spisovné češtiny (SSČ) slovo patentovaný sice neuvádí (pouze adjektivum patentový a patentní, a to v rámci hesla patent), což je dáno koncepcí této příručky. SSČ je totiž slovník menšího rozsahu, což omezuje množství zařazených hesel (SSČ obsahuje především frekventovaná slova z jádra spisovné slovní zásoby) i způsob jejich ztvárnění. Je třeba doplnit, že pokud určité slovo v tomto slovníku nenajdeme, nevyplývá z toho, že by bylo z nějakého hlediska (např. pravopisu, slovotvorby apod.) chybné. Ve Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ), který je rozsáhlejší než SSČ, jsou obě přídavná jména, patentový i patentovaný, uvedena jako samostatná hesla: přídavné jméno patentovaný je (ve svém prvním významu) vyloženo jako ‚chráněný patentem‘ (např. patentovaný vynález). U hesla patentový SSJČ výklad významu neuvádí, ale odkazuje k heslu patentní. V prvním významu, který lze parafrázovat jako ‚týkající se patentu, výlučného práva k využití vynálezu‘, jsou přídavná jména patentový a patentní synonymní; druhý význam – ‚týkající se předmětu (zpravidla praktického rázu), který je lepší (složitější apod.) než obyčejný‘ – se již vztahuje pouze ke slovu patentní. Na základě informací ve slovníku lze bezpochyby tvrdit, že patentovaný spínač označuje ‚spínač chráněný patentem‘; výklad významu spojení patentový spínač však už je problematičtější. Jak dokládají výskyty v korpusu SYN v12, přídavné jméno patentový je užíváno takřka zásadně ve spojeních se slovy jako ústav, úřad, ochrana, přihláška, zákon, právo, systém, licence apod., tedy tam, kde jde o zmíněný význam ‚týkající se patentu (…)‘. S názvy různých výrobků, zařízení a jiných předmětů je v úzu spojováno výše zmíněné přídavné jméno patentní (viz SYN v12, v němž najdeme např. patentní zámek, nůž, ale i třeba mýdlo či olej). V těchto spojeních má přídavné jméno patentní výše zmíněný význam ‚týkající se předmětu, který je v určitém ohledu lepší než obyčejný‘. Doklady jako patentní úřad, zákon, politika apod., které zachycuje SYN v12, potvrzují, že se přídavné jméno patentní, v souladu s výkladem v SSJČ, zároveň užívá i ve významu ‚týkající se patentu (…)‘. Chcete-li tedy říci, že je spínač chráněný patentem, užijte spojení patentovaný spínač; spojením patentní spínač vyjadřujete skutečnost, že je daný spínač v určitém ohledu funkčnější, propracovanější či jinak lepší než jiné spínače. Užití adjektiva patentový však ve spojení se slovem spínač vhodné není.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14910
Užití:
0 0 0
Dotaz: Synonymie
Konkrétní dotaz: Jsou výrazy rajče a rajské jablko synonymní?
Klíčové slovo: rajče; rajské jablko
Odpověď: Plod rajčete jedlého se někdy označuje jako rajské jablko či jablíčko (viz Slovník spisovné češtiny nebo Slovník spisovného jazyka českého), i když dnes toto označení není příliš časté: V korpusu SYN v12 najdeme 706 výskytů spojení rajské jablko a 1 475 výskytů spojení rajské jablíčko oproti 96 508 výskytům výrazu rajče (který ovšem může označovat jak plod, tak rostlinu, např. trháme plevel, okopáváme pole a sázíme rajčata).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

ID související odpovědi: #14838

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14909
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz: Lze užívat spojení nasát atmosféru?
Klíčové slovo: nasát
Odpověď: Ve Slovníku spisovné češtiny (2., opravené a doplněné vydání, 1994) najdeme u hesla nasát pouze příklad ilustrující souvislost s fyzickou činností: u významu ‚sáním nabrat, načerpat‘ je uvedeno spojení nasát vodu stříkačkou; u významu ‚tím naplnit‘ nasát injekční stříkačku. Ovšem starší (a rozsáhlejší) Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) uvádí u hesla nasát i příklad metaforického užití: v Praze nasál do sebe lásku k českému lidu; jeho duše nasála do sebe hrdost a vzdor. V tomto slovníku je dále i zvratná varianta nasát se, kterou už novější slovník neobsahuje, nicméně i zde je uveden příklad užití v přeneseném významu: již dost jsem se nasál psané moudrosti (Zeyer). Ačkoli uvedené příklady metaforického užití pocházejí z textů uměleckého stylu, lze je bez problémů aplikovat i na ostatní oblasti spisovné komunikace. Podíváme-li se do korpusu SYN v12, zjistíme, že spojení nasát atmosféru je v různých typech spisovných textů opravdu velmi frekventované – celkem nalezneme 2 374 výskytů: nasál atmosféru osvětlené Prahy; nasajte atmosféru derby; nasát atmosféru a vůni historie apod. V korpusu můžeme dohledat i velké množství dalších dokladů metaforického užití: nasát upřímnost a poctivost; nasál inspiraci; nasáli měšťáctví; nasát nové dojmy apod. Závěrem je třeba dodat, že výkladové slovníky jsou do určité míry limitovány svým rozsahem, tudíž bývá někdy omezené i množství zachycených významů u jednotlivých hesel. Proto některé přenesené významy, byť jsou běžně užívány, někdy ve slovníku popsány nenajdeme. Spojení nasát atmosféru je v každém případě běžnou součástí spisovných projevů a můžete jej bez obav užívat.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14908
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký význam má slovo pořídkář?
Klíčové slovo: pořídkář
Odpověď: Výraz pořídkář sice žádné výkladové slovníky češtiny neobsahují, avšak např. ve Slovníku spisovného jazyka českého lze najít heslo pořádka/pořídka. Toto slovo je hodnoceno jako zastaralé, nářeční a znamená ‚stanovený řád, postup, podle kterého se vystřídají jednotlivci při konání určité povinnosti‘. Jeden z dokladů užití archaismu pořídka v tomto slovníku pochází např. z díla Terézy Novákové Děti čistého živého z počátku 20. století. Z kartotéky Novočeského lexikálního archivu pak vyčteme, že jde o pasáž kritizující lenocha Pešavu, jemuž jiná postava prorokuje: „Dlouho‑li a bude chodit pořídkou po Pasekách – práce mu nihdá nevoněla.“ I z dalších výskytů výrazu pořídka (např. v Archivu lidového jazyka) vyplývá, že dříve bývalo v určitých oblastech zvykem postarat se o místní chudé tak, že postupně (po řadě) obcházeli v obci dům od domu a dostávali jistou podporu, zejména stravu. Tomu, kdo tzv. chodil pořídkou, se tak mohlo říkat právě pořídkář.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.