Dotaz:
Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Pro zvýraznění účinku používáme v češtině (i v jiných jazycích) kombinace jako hrozně se mi to líbí, jsi strašně hodnej a naopak je to pěkně hnusný, venku je pěkná zima a myslíme tím, že je spíš nepříjemná. Ta slova svými původními významy nejdou k sobě, přesto spolu tvoří na poslech zažitou sourodou dvojici. Jsou ale lidé, kteří tvrdí, že není správné používat negativní slova v pozitivním sdělení a naopak. Já osobně s tím zcela nesouhlasím, protože mám za to, že máme i různé nadsázky a ironie, jimiž vyjadřujeme vlastně něco jiného, než přímo říkáme, a že jazyk a vůbec vyjadřování je jimi bohatší. Jaký je na to Váš názor?
Klíčové slovo:
hrozně; strašně; pěkně
Odpověď:
Spojení slov se záporným a kladným významem je sice logicky neobhajitelné (a proto pro některé mluvčí nepřijatelné), ale jazyk bývá leckdy nelogický záměrně. Kontrast zde slouží k zesílení významu podstatného jména, uplatňuje se především v expresivním projevu. Příslovce jako strašně, hrozně (a přídavná jména strašný, hrozný) mohou mít expresivní význam ‚nesmírně, velmi‘ a v tomto významu jsou označeny jako kolokviální vyšší (to znamená, že je lze užít jako méně formální výrazy i ve spisovném projevu). Setkáváme se s nimi nejen v češtině (Já mám tu holku strašně rád; On je hrozně hezkej kluk, ...), ale například také v angličtině (vysokou četnost mají například slovní spojení terribly beautiful, terribly nice). Výskyt takovýchto spojení není dán větší či menší vyspělostí konkrétního jazyka nebo skupiny jazyků, ale psychologicky: Tam, kde se z nějakých důvodů mluvčímu nejeví jako dostatečný či jako příliš „obvyklý, všední“ výraz typu velmi, velice apod., sáhne k výrazu s výraznějším, expresivním, významově nápadným, neočekávaným významem. Dodejme, že tento jev není v češtině nový, ale popisuje ho již Václav Ertl v článku v časopisu Naše řeč z roku 1919.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Ertl, Václav (1919): O výrazech zesilovacích, vzniklých otřením významu. Naše řeč, r. 3, č. 5., s. 137–145.
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla děsně; hrozně
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Je spojení starý paprika označující starého muže hanlivé?
Klíčové slovo:
starý paprika
Odpověď:
Ve spojení s osobou je označení starý paprika expresivní, Nový akademický slovnk cizích slov jej označuje jako zhrubělé. Vzhledem k velké zásobě pejorativních pojmenování v češtině se dnes už s tímto označením nesetkáváme tak často, jak však dokazují data z Českého národní korpusu v úplné zapomnění nezapadlo.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych se zeptat, jaký je rozdíl mezi slovy popojíždění a pojíždění.
Klíčové slovo:
pojíždět; popojíždět
Odpověď:
Podle výkladových slovníků češtiny je mezi výrazy popojíždění a pojíždění určitý významový rozdíl. Sloveso popojíždět, od něhož je podstatné jméno popojíždění odvozeno, slovníky vztahují k výkladu významu jeho dokonavého protějšku popojet, definovaného jako ‚o kousek dál ujet‘, viz Slovník spisovné češtiny (SSČ), např. Jaký je rozdíl v exhalacích při popojíždění a při plynulé jízdě, je zřejmé. Naproti tomu SSČ u slovesa pojíždět uvádí význam ‚jezdit sem tam‘, např. Jízda nabízí komfort první třídy bez ohledu na to, zda se jedná o krátké pojíždění ve městě, několikasetkilometrové jízdy nebo přejezdy nezpevněného terénu. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) sloveso pojíždět vykládá rozšířeně (‚jezdit z místa na místo, sem a tam‘) a oproti SSČ zachycuje i další významy: ‚pohybovat (se) sem a tam‘, ‚jezdit po něčem‘, ,jet, jezdit vůbec‘. SSJČ užívání slovesa pojíždět ve významu ‚popojíždět‘ s příkladem Letadlo pojíždí do hangáru uvádí mezi nimi, avšak hodnotí je jako řídké. Nahlédneme-li do korpusu SYN v11, z něhož čerpáme příklady pro tuto odpověď, zjistíme, že pojíždění je skutečně užíváno především v oblasti letectví, a lze tedy říci, že má oproti slovu popojíždění i terminologický charakter.
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
V románu Petra Stančíka Mlýn na mumie vystupuje postava, která je nazývána jako autarkický detektiv. Co znamená slovo autarkický?
Klíčové slovo:
autarktický
Odpověď:
Je pravda, že výkladové slovníky češtiny včetně nejnovějšího Akademického slovníku současné češtiny přídavné jméno autarkický neobsahují. Devět dokladů výskytu slova je zaznamenáno v kartotéce novočeského lexikálního archivu, kde je význam tohoto výrazu vykládán jen na třech kartách (z přelomu 30. a 40. let 20. století), a to ve spojeních jako autarkický význam (‚soběstačný‘), autarkické snahy (‚o soběstačnost‘) a autarkické jízdní kolo (‚cele zhotovené z látek domácích‘).
Pro význam ‚soběstačný‘ svědčí výklad příbuzného slova autarkie v Novém akademickém slovníku cizích slov, který uvádí, že jde o knižní a odborný výraz pro ‚soběstačnost‘. Na základě téhož slovníku lze ještě doplnit, že slovo autarkie se užívá ve filozofii, kde pojmenovává ideální vyrovnanost, klid mudrce nezávislého na vnějších věcech a lidech a také v ekonomii, kde se užívá jako označení systému hospodářské politiky, jehož cílem je vytvoření relativně uzavřeného a ekonomicky nezávislého celku. Týž slovník navíc uvádí, že od slova autarkie je vedle přídavného jména autarkický odvozeno ještě synonymní autarkní. To se oproti podobě autarkický v dokladech z úzu objevuje častěji (korpus SYN v11 uvádí 62 dokladů výrazu autarkní oproti 27 podobám výrazu autarkický).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Význam slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam spojení starý paprika?
Klíčové slovo:
starý paprika
Odpověď:
Slovní spojení starý paprika obecně označuje staršího, usedlého muže a má dva možné původy. Nový akademický slovník cizích slov obsahuje výraz paprika s významem ‚starší, příliš usedlý muž‘ a uvádí, že se jedná o slovo původem srbské a že do češtiny se dostalo přes maďarštinu.
Slovník nespisovné češtiny uvádí původ papriky, s významem ‚starý člověk‘, zcela jinde. Spojuje ho se slovem páprda, které ve významu zdůrazňuje slabost starého člověka a které je odvozeno od podstatného jména pápěrka, které zase podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka mohlo vzniknout přikloněním ke slovesu prdět.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Je každé malé ptáče kuře? Nebo je tam nějaký rozdíl a označení kuře automaticky neznačí jakékoliv mládě od jakéhokoliv ptáka?
Klíčové slovo:
kuře
Odpověď:
Nejnovější Akademický slovník současné češtiny uvádí jako první význam slova kuře tento výklad: ‚mládě kura domácího • mládě některých druhů zejména hrabavých ptáků (např. bažanta, koroptve, perličky, pštrosa)‘ Podle Slovníku spisovné češtiny znamená kuře také ‚mládě kura‘. Kurovití jsou jiným označením pro rod hrabavých (lat. Galliformes). Slovník spisovného jazyka českého uvádí jako příklady: bažantí, koroptví, tetřeví kuře. Pro ostatní ptačí mláďata tvoříme v případě potřeby názvy odvozené ze jmen dospělých jedinců příponou -e/-ě. Tedy kose, papoušče, pštrose, tučňáče, supě, sůvě atd. Často volíme opisné pojmenování (mládě sýkorky).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Význam frazému
Konkrétní dotaz:
Co znamená, když se říká „Fouká tu jako na vidrholci?“
Klíčové slovo:
vidrholec; vídrholec
Odpověď:
Podle Slovníku spisovného jazyka českého označuje vidrholec/vídrholec (obě podoby jsou možné) ‚osamělé, opuštěné, pusté, zpravidla větrné místo‘. Podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka se prý původně jednalo o název lesa na cestě z Českého Brodu do Prahy, který býval skrýší loupežníků. Původ jména je nejasný, pochází zřejmě z němčiny, základem druhé části je výraz Holz (dřevo). Na dnešní význam možná působila i lidová etymologie – asociace se slovy vítr a holý.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Význam frazému
Konkrétní dotaz:
Co znamená, když někdo řekne „Máš řečí čtyřiapadesát“?
Klíčové slovo:
čtyřiapadesát
Odpověď:
Ve Slovníku české frazeologie a idiomatiky 3 (Praha 2009) se dočteme, že mít řečí čtyřiapadesát znamená ‚mnohomluvně a důkladně vykládat nebo zdůvodňovat své odmítnutí‘. Člověk má řečí čtyřiapadesát podle slovníku ‚zvláště při teoretizování, uvažování o možnostech a způsobech, jak něco provést apod., obvykle v kontrastu ke skutečnému výkonu nebo v reakci na příkaz, úkol‘.
O původu rčení mít řečí čtyřiapadesát najdeme zmínku v článku Jaroslava Poráka O neurčitém významu u číslovek určitých v časopise Naše řeč (ročník 41, 1958, s. 241–251). Na s. 248 se v poznámce č. 9 píše: „Prof. Vl. Šmilauer mě upozornil, že rčení mít řečí čtyřiapadesát, popř. moc řečí čtyřiapadesát, vzniklo podle snáře, kde se na ‚moc řečí‘ radilo vsadit do loterie číslo 54.“
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník české frazeologie a idiomatiky 3. Výrazy slovesné. Čermák a kolektiv. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova mezitímní? Ve stanovách Burzy cenných papírů se totiž hovoří o mezitímní účetní uzávěrce (viz např. článek 46 – Účetní uzávěrka: Řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popř. i mezitímní účetní závěrku spolu s návrhem na rozdělení zisku, popř. úhradu ztrát předloží burzovní komora k přezkoumání dozorčí radě a k ověření auditorovi).
Klíčové slovo:
mezitímní
Odpověď:
Výraz mezitímní je zachycen ve Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) jako synonymum slov zatímní, prozatímní, předběžný (poslední dvě se užívají běžně). Podle slovníku se výraz uplatňuje v odborných textech, např. v účetnictví (mezitímní kalkulace, rozvaha); v právních textech (mezitímní opatření, rozsudek). Tomu odpovídají i doklady v Českém národním korpusu (SYN verze 13 zahrnuje přibližně 400 dokladů): mezitímní účetní uzávěrka, mezitímní rozhodčí nález, mezitímní verdikt rozhodčího senátu, mezitímní rozsudek. Jde tedy o výraz zřídka užívaný a vázaný jen na určitý typ textu. (V SSJČ a Příručním slovníku jazyka českého je u slova mezitímní uveden ještě i řídce užívaný význam ‚mezi něčím jsoucí‘. Jeho užití ilustruje příklad z textu J. Nerudy: Rozbije se tržiště od Dunaje až do vnitřního města, všemi mezitímními ulicemi a náměstími.)
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Obracím se na Vás s dotazem: Při četbě knihy B. Hrabala Perlička na dně jsem narazila v kapitole Večerní kurs na výraz hemy („Ale dříve než otočíte klíčkem, odříkáte mi zpaměti všecka pravidla křižovatek, jinak si za vás nesednu. Ovšem vy budete jezdit dobře, nemáte hemy. Čím jste?“). Je mi známo, že Hrabalova díla se vyznačují slangy a mluvou lidu. Bohužel si nedokážu asociovat, co přesně výraz hemy znamená. Je to Hrabalův výmysl nebo je to slangové označení věci?
Klíčové slovo:
hem; hemy
Odpověď:
Žádné slovníky spisovné češtiny tento výraz neuvádějí, napomoci by nám ale mohly slovníky nářečí. Slovník valašského nářečí od Silvestra Kazmíře uvádí výraz hem s významem ‚brzda‘, publikace Lašská slovní zásoba od Zdeňky Sochové k výrazu hem přiřazuje význam ‚součást vozu‘. Ani jedno se nezdá v kontextu Hrabalovy věty jako nesmyslné, význam ‚brzda‘ však podporuje v několika nářečních slovnících uváděné sloveso hemovat, které znamená ‚brzdit‘. U něj uvádí Český jazykový atlas původ v německém slovese hemmen (‚brzdit, zadržet‘).
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Jsou podstatné jméno světský (s významem ‚člověk pracující v cirkusu, u kolotočů‘) a světák synonyma?
Klíčové slovo:
světský; světák
Odpověď:
Současné výkladové slovníky slovo světský ve vámi uvedeném významu nezachycují. Pouze Příruční slovník jazyka českého (PSJČ, 1935–1957) uvádí u hesla světský význam ‚jdoucí světem, potulný, kočovný‘. Slovo světák pak PSJČ vykládá jako ‚člověk, muž užívající světských radostí, hýřil, prostopášník‘, novější Slovník spisovné češtiny oproti tomu uvádí definici ‚kdo se vyzná ve světě, dovede ho užívat‘. Abychom ověřili současný úzus, nabízí se nahlédnutí do dokladů, které zachycuje korpus SYN (verze 13). To potvrzuje, že slova světák (‚člověk užívající si života, vyhledávající požitky‘) a světský (‚člověk pracující u kolotočů či cirkusu‘) nejsou co do významu shodné a nelze je pokládat za synonymní.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Ve slovníku jsem zjistila, že slovo suťoviště neexistuje. Jakým slovem ho lze nahradit? Jedná se o určité prostředí, ve kterém rostou v horách skalničky. Jak se toto prostředí ze suti nazývá spisovně?
Klíčové slovo:
suťoviště
Odpověď:
Přestože výraz suťoviště ve slovnících není, nemusíme hledat žádnou náhradu, protože slovo je z jazykového hlediska naprosto v pořádku. (Slovníky nikdy nemohou zachytit všechna existující slova, není to ani jejich účelem.) Názvy míst podle toho, co se na nich nachází, pěstuje, co na nich roste apod., se nejčastěji odvozují právě příponou -iště/-isko. Základem pro odvození mohou být podstatná jména i slovesa. Názvy s příponou -iště často označují místa jako otevřené, volné plochy: bahniště, strniště, spáleniště, smetiště, pískoviště, hradiště, tábořiště, nocležiště, brambořiště atd. Do této skupiny slov můžeme bez obav přiřadit i slovo suťoviště. Jeho výskyty jsou doloženy na internetu i v korpusu SYN, verzi 13 (více než 140 výskytů), např.: louky přecházejí v rozlehlá suťoviště a sněhová pole; vápencové skalky a suťoviště se tady střídaly s porostem jeřabin, zakrslých borovic a keřů; nejdřív nás čeká úmorný výstup suťovištěm; v takovém suťovišti rostou výborně všechny vysokohorské, ale i stepní rostliny.
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova outěžek?
Klíčové slovo:
outěžek
Odpověď:
Podle českých výkladových slovníků (Slovníku spisovného jazyka českého a Příručního slovníku jazyka českého) slovo útěžek/outěžek znamená ‚břímě‘, přeneseně pak ‚ plod‘ (tj. nový organismus vyvíjející se v děloze matky). Obvykle se však vyskytuje především ve spojeních chodit s útěžkem/outěžkem; být (s) útěžkem/outěžkem; být v útěžku/outěžku, která znamenají ‚být těhotná‘. Kromě Jungmannova slovníku (1835–1839) zaznamenává daný výraz ve stejném významu i Malý staročeský slovník. Jde tedy o slovo používané v tomto významu už ve staré češtině.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
V odborné literatuře jsem se dočetl, že pro analýzu byla použita energiově disperzní analýza. Je význam slova energiový stejný jako význam slova energetický, nebo je jiný?
Klíčové slovo:
energiový; energetický
Odpověď:
Slova energiově, energiový dostupné příručky neuvádějí, ale v odborných textech jsou celkem hojně doložena, přídavná jména o málo hojněji než příslovce. Nejsme sice odborníci na problematiku, o níž se v příslušných textech pojednává, avšak po pečlivém prostudování dokladů můžeme říci, že přídavné jméno energiový se používá jako obecně vztahové přídavné jméno k podstatnému jménu energie, a je tedy synonymní se zažitým, častějším přídavným jménem energetický užitým ve vztahu k energii, nikoli k energetice. Výraz energiový je slovo správně utvořené a jeho užití je patrně motivováno nevýhodností dvojvýchodného přídavného jména energetický, jež se vztahuje k energii i k energetice. Slovo energiový má tedy výhodu jednoznačnosti, neboť ho lze spojovat pouze s podstatným jménem energie. Stejný je vztah příslovcí energiově – energeticky.
Musíme se rovněž dotknout další polohy Vašeho dotazu, která z něj nepřímo vyplývá. Ačkoli můžeme říci, že energiový/energiově = energetický/energeticky (k energie), nedokážeme posoudit, zda je výraz energiově (popř. energeticky) správně použito v označení uvedené analýzy. To dokáží posoudit pouze odborníci z oboru.
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Při čtení článku jsem narazil na pro mě neznámé slovo, o kterém jsem jak na internetu, tak ve slovníku nemohl nic najit. Můžete mi prosím pomoci a poradit mi co slovo sepsul znamená? Bude to něco ve smyslu kritizoval, ale jaký přesně má význam, to netuším.
Klíčové slovo:
sepsour; zepsout
Odpověď:
Význam slova sepsul jste odhadl správně. Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) i Pravidla českého pravopisu uvádějí toto expresivní nespisovné slovo s předponou ze-: zepsout; varianta sepsout se podle slovníku užívala dříve; zachycuje ji Příruční slovník jazyka českého (1935–1957).
Slovo má význam:
1. ‚(důkladně) vyhubovat, vyčinit někomu; zkritizovat, ztrhat, pohanit (důstojník vojáka namístě zepsul; noviny film zepsuly); zavrhnout (zepsout všechno staré)‘;
2. ‚pokazit, překazit, zmařit, zkazit (zepsout někomu život, štěstí)‘.
Přestože příručky dnes doporučují psát zepsout, je varianta sepsout stále užívána. V dokladech z databází psaného jazyka Českého národního korpusu, řada SYN, verze13, jsou dokonce podoby sepsul (sepsula, sepsuli) výrazně frekventovanější (takřka 1 200 výskytů) než podoby se z- (130 výskytů).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova kokíno?
Klíčové slovo:
kokino; kokíno
Odpověď:
Ve většině dostupných slovníků a příruček ani v archivních materiálech etymologického a dialektologického oddělení v Brně není výraz kokino/kokíno/kokina atp. vůbec doložen. Zaznamenává ho jedině Slovník nespisovné češtiny, který u něj uvádí význam ,bonbon‘ a označuje jej za výraz ostravský. Bezpečně však víme, že daný výraz je známý a běžně používaný i na Valašsku, Slovácku, v Brně a jistě i jinde na Moravě (data o jeho přesnějším rozšíření však nejsou k dispozici). Rozhodně tedy nejde o výraz pouze ostravský (ani slangový), ale zřejmě o moravismus, tj. prostředek rozšířený a běžně používaný na území Moravy (na rozdíl od území Čech, kde je neznámý). Jeho význam je s největší pravděpodobností pro většinu uživatel širší než jen ,bonbon'; většinou – jak sama uvádíte – znamená obecně ,sladkost‘ . Ne zcela jasný je i jeho původ. Podle hypotézy brněnských kolegů by mohlo jít o expresivní zdrobnělinu základního tvaru koko, který souvisí s dětskou výslovností slova čoko od čokoláda.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Během studií nám kdysi kdosi vtloukal do hlavy, že se nesmí používat slovní spojení v průběhu akce a akce probíhala atd., protože probíhat je možné jen cílovou páskou nebo dveřmi. Jak to je?
Klíčové slovo:
probíhat; průběh
Odpověď:
Názor, že se nesmí říkat „akce probíhala“ nebo „v průběhu akce“ není oprávněný. Nahlédnutím do běžně dostupného Slovníku spisovné češtiny zjistíme, že podstatné jméno průběh má význam: 1. ‚časový postup nějakého děje nebo události‘ (dramatický průběh zápasu); 2. ‚způsob vedení‘ (průběh trati, průběh křivky).
Význam ‚časový postup, časové plynutí, úsek‘ shodně uvádějí i starší slovníky, Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) a Příruční slovník jazyka českého (1935–1957).
Předložkové spojení v průběhu znamená ‚během‘ (akce uspořádaná v průběhu tohoto roku = v tomto roce; v průběhu jednání docházelo k rozporům = za, při jednání).
Stejně tak dokonavé sloveso proběhnout nemusí znamenat jen ‚v běhu projít, minout‘ (např. proběhnout nepřátelskou palbou; proběhnout kolem známého; proběhnout trať), ale nese rovněž význam ‚konat se, odehrávat se, dít se, projít, uplynout, minout‘ (např. utkání probíhalo v přátelském ovzduší; vývoj probíhá ve skocích; film proběhl bez ohlasu; zpráva proběhla tiskem; myšlenka mi proběhla hlavou; vše proběhlo hladce).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla proběhnout, průběh
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla proběhnout, průběh
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla proběhnout, průběh
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova opučarka?
Klíčové slovo:
opučarka
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že slovo jsme nenalezli v žádném z běžně dostupných zdrojů, konzultovali jsme Váš dotaz s dialektologickým oddělením ÚJČ AV ČR. Kolegům se podařilo výraz (respektive jeho variantu) nalézt pouze v publikaci Václava Křístka s názvem Ostravská hornická mluva. V ní je na str. 60 heslo opučoř a k němu následující informace: opučoř, -a (muž. rod) – totéž co hałdźař (tj. sběrač odpadového uhlí na haldě); název od tzv. opuky, což je malým kladívkem oddělované uhlí od kamene. Tutéž podobu s týmž významem uvádí i on-line Ostravský slovník Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě. Je tedy pravděpodobné, že slovo opučarka je přechýlenou podobou slova opučar, které by mohlo být regionální variantou výše zmíněného pojmenování opučař.
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova flexicurita?
Klíčové slovo:
flexicurita, flexikurita
Odpověď:
Slovo flexicurita neobsahují žádné české slovníky (v korpusu SYN verzi 13 nalezneme jeho 93 výskytů, o něco méně (28 výskytů) pak má varianta zápisu flexikurita). Jde o spojení anglických slov flexibility (‚pružnost‘) a security (‚bezpečnost‘). Podle internetových vyhledávačů tento výraz znamená ‚rovnováhu mezi pružným pracovním trhem (flexibility) a sociálním zabezpečením (security), která má motivovat k aktivnímu, nikoliv pasivnímu chování občana‘. Jde zjevně o pracovní termín z oblasti ekonomie, který se postupně rozšiřuje z úzce odborného prostředí do širšího povědomí. V poslední době se objevují snahy nahrazovat tento pojem částečně počeštěnou podobou flexijistota, ta je však užívána méně často a ve jmenovaném korpusu k ní nalezneme jen jediný doklad.
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova přehypovaný?
Klíčové slovo:
přehypovaný
Odpověď:
Přídavné jméno hype, přejaté z angličtiny, je v současné češtině užíváno ve dvou významech: 1. ‚jdoucí s dobou, aktuálně oblíbený, populární, módní, moderní‘; 2. ‚který nezaostává za trendy doby, řídí se aktuální módou, nemá nedostatky ap., úžasný skvělý‘ (podle Akademického slovníku současné češtiny, 2017–, ASSČ). Příbuzná slova jako (pře)hypovat, (pře)hypovaný ASSČ neobsahuje, je proto třeba nahlédnout do publikací zaměřených na nespisovnou slovní zásobu. Slovník nespisovné češtiny (4. vyd., 2019) zachycuje u hesla hypovat význam ‚propagovat, vyvolávat masový zájem‘. Doplníme-li k uvedenému i význam předpony pře-, která může vyjadřovat i nadmíru (viz Slovník afixů užívaných v češtině), můžeme výraz přehypovaný vyložit jako ‚naměrně, příliš propagovaný‘, popř. ‚vyvolávající nadměrný zájem‘. Takový výklad podporuje i informace uvedená v knize Hacknutá čeština (2018): přehajpovaný – ‚přechválený, nafouknutý, přespříliš medializovaný‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.