Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Chtěla jsem se zeptat, zda je přijatelné označovat supervidovanou osobu slovem supervizant, nebo je vhodnější užít opis, tzn. např. supervidovaná osoba. Podoba supervizant se mi objevila v citaci a já přemýšlím, zda ji neopravit.
Klíčové slovo:
supervizant
Odpověď:
Výraz supervizant není frekventovaný, zřídka se ale vyskytuje, a to v odborných textech. V Českém národním korpusu SYN v13 má pouhé 3 výskyty (všechny z jednoho časopisu), více dokladů nalezneme prostřednictvím vyhledávače Google, jehož pomocí lze dohledat přes 600 dokladů, zejména diplomových prací apod. Je třeba však dodat, že tomuto výrazu konkurují (i v odborných textech) opisná vyjádření, např. supervidovaná osoba, supervidovaný jedinec, příp. též substantivizované adjektivum supervidovaný/supervidovaná. Různé formy opisu přitom mají v ČNK SYN v13 vyšší frekvenci. Slovo supervizant tedy není chybné a v citaci textu může zůstat (to se týká především profesních či odborných textů, laické veřejnosti tento výraz nemusí být srozumitelný). Při tvorbě vlastního textu bychom však doporučovali užít spíše noremnější vyjádření, jako jsou opis či substantivizované adjektivum.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
V odborném archeologickém textu jsem narazila na slovo provrt (v textu označuje díru v sekeře, kam se nasadí topůrko). Myslím, že se to slovo vůbec neužívá a přemýšlím, zda je v pořádku.
Klíčové slovo:
provrt
Odpověď:
Výraz provrt skutečně nemá vysokou frekvenci, nicméně lze se s ním setkat právě v odborných textech (knihách, diplomových pracích apod.) zabývajících se archeologií, etnografií apod. Na základě dokladů lze soudit, že označuje nejen otvor na sekeře pro nasazení topůrka, ale obecně provrtaný otvor na nejrůznějších artefaktech (srov. např. jantarové knoflíky s typickým provrtem ve tvaru písmene „V”, hřebenová ozdoba do vlasů se středovým provrtem držadla). V odborném textu je tedy užití tohoto slova v pořádku, v textech určených širší veřejnosti by ovšem bylo namístě zvážit jeho vysvětlení.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit s jedním výrazem v pozvánce. Je v ní věta: „Hlavním hostem večera bude světoznámý operní barytonista/baryton.“ Je v pozvánce vhodnější užít výraz barytonista nebo baryton?
Klíčové slovo:
barytonista; baryton
Odpověď:
Podle příruček lze zpěváka s barytonovým hlasem označit jako barytonistu i jako barytona, výrazy se nicméně liší stylovým hodnocením. Zatímco slovo barytonista je hodnoceno jako neutrální, u slova baryton slovníky uvádějí různé charakteristiky. Starší Slovník spisovného jazyka českého uvádí, že v tomto významu výraz baryton patří do oblasti hudebního slangu, podle Nového akademického slovníku cizích slov je baryton výraz užívající se pouze v hudební sféře a konečně nejnovější Akademický slovník současné češtiny považuje výraz baryton za kolokviální vyšší, tzn. jako méně formální. Na pozvánce bychom se spíše klonili k užití formálnějšího výrazu barytonista.
Zvažované varianty:
barytonista
baryton
Poslední užití:
29.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla baryton II, barytonista
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla baryton, barytonista
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla baryton, barytonista
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Nedávno jsem zaslechl větu: „Z díla je cítit dlouhý vegetální dozvuk.“ V této větě mě zarazilo přídavné jméno vegetální, které mi připadá divné. Nevím, z čeho a jak je odvozeno, a vůbec nevím, jestli je to slovo správné.
Klíčové slovo:
vegetální
Odpověď:
Přídavné jméno vegetální bylo odvozeno příponou -ální od podstatného jména vegetace. Toto slovo zachycuje pouze starší Příruční slovník jazyka českého s významem ‚rostlinný‘ a uvádí u něj hvězdičku, což znamená, že šlo již v době vzniku tohoto slovníku (1935–1957) o málo užívaný výraz. V současnosti je toto přídavné jméno užíváno také jen velmi zřídka, v SYN v13 lze dohledat 49 dokladů (35 dokladů je ovšem z jedné publikace, a to Lexikon dobrých čajů). Nejde tedy jistě o slovo nesprávné, ale příznakové, v mnoha dokladech nese příznak knižnosti, který je spojen s jeho řídkým užíváním, neobvyklostí.
Poslední užití:
27.5.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo vegetální
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Tvary slovesa vzdychnout/vzdechnout a povzdychnout/povzdechnout jsou podle Internetové jazykové příručky zaměnitelné. Je ale možné variantu s -y- použít u podstatných jmen vzdech a povzdech, tzn. lze také užívat podoby vzdych a povzdych? Jde mi o to, že bych v knize, kde jsem sjednotila slovesa na podoby vzdychnout a povzdychnout, ráda užívala jednotnou podobu i u podstatných jmen.
Klíčové slovo:
vzdech; povzdech
Odpověď:
Zatímco u sloves jsou skutečně obě varianty vzdechnout/vzdychnout a povzdechnout/povzdychnout noremní a stylově neutrální, u podstatných jmen vzdech a povzdech je situace odlišná. Starší Slovník spisovného jazyka českého tyto variantní podoby obou podstatných jmen uvádí, nicméně obě jako řídké, užívané pouze u několika málo autorů české beletrie. Můžeme se s nimi velmi zřídka setkat i v současných textech, nicméně jejich užití je vždy nápadné, příznakové. Určitě bychom vám nedoporučovali sjednocovat podoby sloves a podstatných jmen tak, aby kořen slova vždy obsahoval -y-. Podle našeho názoru není navíc sjednocení hláskové podoby u sloves a podstatných jmen vůbec třeba.
Zvažované varianty:
vzdech
vzdych
povzdech
povzdych
Poslední užití:
25.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla vzdech, povzdech
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla vzdech, povzdech, vzdechnout, povzdechnout
Dotaz:
Užívání výrazu
Konkrétní dotaz:
Dělám redakci knihy z 19. století a potřebovala bych vědět, jestli se v té době (konkrétně jde o rok 1875) v češtině používalo slovo tým.
Klíčové slovo:
tým
Odpověď:
Jiří Rejzek v Českém etymologickém slovníku uvádí, že se slovo tým ve významu ‚družstvo‘ do češtiny dostalo až ve 20. století. Toto potvrzují i lístkové doklady z archivu Příručního slovníku jazyka českého, v nichž se výraz tým objevuje od 40. let v pravopisné podobě team a až od 60. let též v pravopisné podobě tým.
Poslední užití:
2.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo tým
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://bara.ujc.cas.cz – lístkový katalog (klíčové slovo team, tým)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
V článku jsem narazila na větu: „Normální pleť nepne, nečervená, neleskne se“. Je tvar nepne v pořádku? Užívá se takto?
Klíčové slovo:
pnout
Odpověď:
Tvar nepne je 3. osoba jednotného čísla oznamovacího způsobu přítomného času slovesa pnout se zápornou předponou ne-. Čistě formálně je tedy utvořen správně. Nicméně Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost zachycuje (v souladu se současným územ) pouze reflexivní sloveso pnout se. Nereflexivní sloveso pnout je uvedeno jen ve starších slovnících, a to jako příznakové, jeho významy navíc zcela neodpovídají významu v uvedené větě. Ačkoliv se ojediněle v podobném kontextu (péče o pleť) tento slovesný tvar vyskytuje, doporučovali bychom ho spíše nahradit spojením „(normální pleť) není napnutá“. Toto spojení podle našeho názoru nejlépe vystihuje to, co se chce v dané větě čtenáři sdělit.
Poslední užití:
21.5.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo pnout se
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Pracuju na korektuře firemního časopisu z oblasti strojírenství a narazila jsem tu na slovo edikarent. Existuje tento výraz v češtině? Ve vyhledávači Google jsem to našla jen ve slovenských textech. Nevím ale, zda to mohu opravit, zda nejde o odborný termín.
Klíčové slovo:
edikarent; eddy current; vířivý proud
Odpověď:
Ve zmíněném časopise se podle všeho pojednává o vířivých proudech, na jejichž principu jsou založeny zejména separátory pro oddělení nemagnetických kovů. Pojem vířivý proud je překladem anglického termínu eddy current. Výslovnost anglického termínu [edy karent] se pak promítla do grafického zápisu edikarent. Tento zápis rozhodně nedoporučujeme, v českých (a prakticky vůbec ani v dalších jinojazyčných textech) se neužívá a může být za hranicí srozumitelnosti. V českých textech nicméně není důvod ani k užívání anglického termínu eddy current. Jak plyne z dat ČNK SYN v13, v oborových textech se běžně užívá již zmíněný překlad tohoto termínu vířivý proud.
Dotaz:
Užívání výrazu
Konkrétní dotaz:
Odkdy se v češtině objevuje slovo týpek? Překládám knihu, jejíž děj se odehrává v 50. letech v Berlíně, a nevím, zda tam toto slovo mohu použít.
Klíčové slovo:
týpek
Odpověď:
Obecně je často problematické určit, v jakém období přesně se v češtině určitý výraz rozšířil. Slovník nespisovné češtiny uvádí, že výraz týpek byl oblíbený již v 70. letech. Když nahlédneme do lístkové katalogu, na jehož základě byl sestaven Příruční slovník jazyka českého, je první doklad slova týpek z roku 1965 z Literárních novin: „Papoušek je na úrovni této tradice jako vypravěč i jako znalec typů a týpků.“ Na základě těchto informací lze soudit, že slovo týpek se do děje zasazeného do 50. let nehodí a je třeba užít jiný ekvivalent.
Poslední užití:
28.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://bara.ujc.cas.cz – lístkový katalog (klíčové slovo týpek)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Měl bych v textu populárně filozofické knihy použít spíše spojení ztroskotaný plán nebo ztroskotalý plán? Napadlo mě ještě spojení ztroskotavší plán, ale to se mi příliš nezdá.
Klíčové slovo:
ztroskotaný; ztroskotalý; ztroskotavší
Odpověď:
Za neutrální považujeme spojení ztroskotaný plán, v knize, která je psaná formálním stylem, však lze užít rovněž podobu ztroskotavší plán. Přídavné jméno ztroskotalý již starší Slovník spisovného jazyka českého označuje za knižní a v současnosti se v úzu vyskytuje jen zřídka.
Zvažované varianty:
ztroskotaný
ztroskotavší
ztroskotalý
Poslední užití:
25.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla ztroskotat, ztroskotaný
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo ztroskotaný
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.