Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova buchta?
Klíčové slovo:
buchta
Odpověď:
Etymologické slovníky nám říkají, že slovo buchta se vyskytuje v češtině, slovenštině a v polštině. Do polštiny bylo patrně přejato právě z češtiny. Vzniklo ze základu buch-/puch-, který byl zřejmě motivován zvukomalebně a skrývá v sobě význam nabývání objemu. Z podobného základu vzešla například slova puchnouti, puchýř, pýcha či buclatý. Sloveso puchnouti má původ v praslovanském *puchnǫti, potažmo v indoevropském zvukomalebném kořenu *peus- s významem ‚foukat, vanout‘. Také v dalších slovanských jazycích objevíme slova jako srbské a chorvatské púhnuti ‚fouknout, zavanout‘ nebo slovinské búhniti, búhtati se ‚bobtnat, nafouknout se‘. Ve slovinštině se mimo jiné užívá i slovo búhta k označení buchty českého typu. Některé starší zdroje uvádějí, že výraz buchta se do češtiny dostal z německého pojmenování pečiva: die Buchtel/Wuchtel (viz např. Václav Machek v Etymologickém slovníku jazyka českého), podle novějších zdrojů a výzkumů je tomu však přesně naopak: rakouské die Buchtel pochází z českého buchta (viz např. internetovou verzi slovníku Duden nebo článek rakouského lingvisty Stefana M. Newerkly: Bohemismen (und Slowakismen) in Wien (und Österreich), který vyšel v roce 2009 ve třetím čísle časopisu Tribüne: Zeitschrift für Sprache und Schreibung).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Zajímá mě původ slova brůna. Nejsem jazykovědec, ale v tom slově tuším německé braun ‚hnědý‘. Nejde mi tedy do hlavy, jak může brůna označovat bělouše.
Klíčové slovo:
brůna
Odpověď:
Vaše podezření, že výraz brůna nějak souvisí s hnědou barvou, je pochopitelné, zvláště vezmeme-li v úvahu např. formálně podobná slova brunátný nebo brunet(a), která mají skutečně obě původ v germánském základu brūn ‚hnědý‘ (slovo brunátný nám dnes evokuje spíše červenou barvu, je však odvozeno ze staročeského brunát, což bylo sukno tmavé, červenohnědé barvy). Slovo brůna však zřejmě etymologicky s germánským základem brūn nesouvisí. Celkově je jeho původ málo průhledný a nejspíš je třeba ho odvozovat od dnes již zapomenutého přídavného jména broný. Slovník spisovného jazyka českého i Příruční slovník jazyka českého výraz hodnotí jako zastaralý a definují jej jako ‚bílý (jen o koni)‘. Podle Machkova Etymologického slovníku jazyka českého souvisí přídavné jméno broný (potažmo i brůna a alternativní podoba broň) se slovenským slovesem bronieť (sa) – tomu Slovník súčasného slovenského jazyka přisuzuje význam ‚dostávat tmavou nebo hnědou barvu, resp. červenat‘. Machek však upozorňuje, že zejména v souvislosti s ovocem a plodinami vůbec výraz nabývá spíše významu ‚dostávat barvu zralosti‘ a dodává, že ve slovanských jazycích se původní výraz bronъ v různých obměnách v minulosti užíval a někde stále užívá pro označení ‚plavé, světlé barvy zrajícího obilí‘. Odtud se pak výraz přenesl i na barvu plavého koně (původně tedy ne zcela bílého). Že nejde o nahodilé žonglování s významy, dokládá i Elektronický slovník staré češtiny, v němž lze dohledat výraz bronec jakožto označení pro ‚člověka s nápadně světlými až bílými vlasy a kůží‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Jazykový zdroj:
Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je možná v češtině používat pojem e-kniha, nebo je vhodnější použít spojení elektronická kniha?
Klíčové slovo:
e-kniha
Odpověď:
Výraz e-kniha zachycuje v současnosti budovaný Akademický slovník současné češtiny jako výraz neutrální, spisovný. Toto slovo má značnou frekvenci i v Českém národním korpusu (v SYN v14 přes 7000 výskytů), lze tedy přepodkládat, že bude čtenářům zcela srozumitelné.
Poslední užití:
9.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Mám tu větu: „Jakýžto postoj má ta žena k muži?“ a mám pocit, že slovo jakýžto je zde užito nesprávně.
Klíčové slovo:
jakýžto
Odpověď:
Slovo jakýžto zachycují jen starší výkladové slovníky (Příruční slovník jazyka českého a Slovník spisovného jazyka českého), a to jako zastaralé zájmeno vztažné. Kromě příznaku zastaralosti je tedy zájmeno jakýžto užito chybně v roli zájmena tázacího.
Poslední užití:
13.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo jakýžto
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Setkal jsem se s výrazem sotva, který se v hovoru běžně užívá, ale nevím, zda je správný. Jde o slovo sotva, např. ve větě: Sotva se objevil, všichni o něm hovoří.
Klíčové slovo:
sotva
Odpověď:
V uvedené větě je výraz sotva užit v platnosti podřadicí spojky, která je slovníky zachycována jako spisovná a neutrální.
Poslední užití:
13.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo sotva
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Setkal jsem se s výrazem sice, který se v hovoru běžně užívá, ale nevím, zda je správný. Jde o slovo sice, např. ve větě: Na nějakou dobu sice z veřejného dění zmizel, ale jen přechodně.
Klíčové slovo:
sice
Odpověď:
Spojka sice, která se užívá ve dvojicích sice – ale, sice – avšak, je slovníky zachycována jako spisovná a neutrální.
Poslední užití:
13.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo sice
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Setkal jsem se s výrazem, který se v hovoru běžně užívá, ale nevím, zda je správný. Jde o slovo časem, např. ve větě: Jestli je nauka chybná, časem zanikne sama. Nebylo by vhodnější říci „během času“?
Klíčové slovo:
časem
Odpověď:
Příslovce časem ve významu ‚po uplynutí určité doby, později‘ je neutrální a spisovné. Takto ho zachycují různé výkladové slovníky, od staršího Slovníku spisovného jazyka českého přes Slovník spisovné češtiny až po nově budovaný Akademický slovník současné češtiny.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Dostala jsem k opravě text, v němž je slovo boom. Já jsem starší ročník a raději bych ho nahradila spojením náhlý vzestup nebo rozmach. Podle mě anglosaské výrazy do českého textu nepatří. Co myslíte?
Klíčové slovo:
boom
Odpověď:
Slovo boom přejaté z angličtiny se v českých textech objevuje už poměrně dlouho. Jako řídce užívaný výraz ve významu ‚přechodný prudký rozvoj, vzestup hospodářského života, uměle vyvolaný‘ ho zachycuje již starší Slovník spisovného jazyka českého, Akademický slovník cizích slov vedle tohoto uvádí ještě význam užívaný v publicistice ‚náhlý, rychlý rozvoj vůbec‘. Podle autorů v současnosti budovaného Akademického slovníku současné češtiny je slovo boom ve významu ‚náhlý, výrazný a rychlý růst‘ neutrální, ve významu ‚výrazný a náhlý rozmach hospodářské aktivity‘ nese příznak odborného výrazu z oblasti ekonomie. Na základě výše uvedených informací se domníváme, že je možno tento výraz v českých textech užívat vcelku neproblematicky. Nelze však vyloučit, že na první pohled patrný cizí původ slova přitáhne nežádoucí pozornost čitatele, proto můžete zkusit navrhnout jeho nahrazení některým z navržených ekvivalentů českého původu.
Poslední užití:
23.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo boom
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo boom
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Chtěl jsem se zeptat, jestli je v pořádku spojení bodovaný řidič ve smyslu ‚řidič, který dostal trestné body‘.
Klíčové slovo:
bodovaný
Odpověď:
Sloveso bodovat ve významu ‚trestat řidiče motorového vozidla bodovým hodnocením za spáchání přestupku nebo trestného činu v silničním provozu‘ uvádí budovaný Akademický slovník současné češtiny, přičemž toto sloveso hodnotí jako kolokviální vyšší, tzn. že jde o výraz, které lze použít ve spisovném textu, v němž působí méně formálně. Mezi příklady uvádí také užití přídavného jména bodovaný: „spáchat bodovaný přestupek“. V Českém národním korpusu se spojení „bodovaný řidič“ vyskytuje v 607 dokladech, zejména z publicistiky. Uvedené přídavné jméno by tedy mělo být srozumitelné, jen méně formální.
Poslední užití:
30.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Vhodnost/správnost frazému
Konkrétní dotaz:
Již dlouhá léta se v rodině přeme, jaká je správná forma průpovídky o Mohamedovi a hoře. Je to „když nejde hora k Mohamedovi, musí jít Mohamed k hoře“, nebo naopak „když nejde Mohamed k hoře, musí jít hora k Mohamedovi“?
Klíčové slovo:
Mohamed; hora
Odpověď:
Dotazovaný frazém zachycuje Slovník spisovného jazyka českého, a to ve formě „když nejde hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře“. Podle Slovníku české frazeologie a idiomatiky 4 má toto vyjádření význam ‚když nepřijdeš ty za mnou (aby ses mi omluvil, nabídl svůj návrh ap.), musím (ustoupit n. se ponížit a) přijít já za tebou‘. Daný obrat použil Francis Bacon ve své eseji O odvaze (Of Boldness) v roce 1597 a zároveň se jedná o orientální anekdotu, která odkazuje k nesplněnému proroctví z koránu a byla písemně zaznamenána v roce 1611. Uvedená podoba frazému je navíc v souladu se zákonitostmi našeho světa – hora je ze své podstaty nepohyblivá, a proto se Mohamed musí vydat k ní.
Na druhou stranu Slovník české frazeologie a idiomatiky 4 zachycuje také variantu frazému s opačným pořadím účastníků děje „když nejde Mohamed k hoře, musí jít hora k Mohamedovi“ a s významem ‚i když jeden člověk má mnohem větší váhu a význam, přesto moudře ustoupí, sleví ze své hrdosti ap. a vychází vstříc, popř. přímo navštíví druhého člověka, protože ten je tvrdohlavý, příliš pyšný n. domýšlivý a neschopný ústupku‘. Její původ slovník spojuje (opět) s proroctvím zachyceným v koránu. V tomto případě odráží pohyb hory k Mohamedovi určitou absurditu situace.
Data z Českého národního korpusu ukazují, že se v dnešních textech objevují obě podoby frazému. V databázi SYN v10 lze nalézt 47 případů užití varianty když nejde hora k Mohamedovi… Naproti tomu varianta když nejde Mohamed k hoře… je doložena celkem 81 výskyty. Užití frazému v situacích, kdy ten, kdo je nějakým způsobem významnější či výše postavený, vychází vstříc někomu méně významnému, níže postavenému, je tedy běžnější.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník české frazeologie a idiomatiky 4. Výrazy větné. Čermák a kolektiv. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v11
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.