Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID oblasti: #5 [Lexikologie].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/93, položky: 1-10/926
Stav:
#14881
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Je stylový rozdíl mezi vazbou „jít o“ a „jednat se o“?
Klíčové slovo: jít o; jednat se o
Odpověď: Budovaný Akademický slovník současné češtiny uvádí slovesa jednat se a jít ve významu ‚týká se něčeho, někoho, je to • záleží na něčem, na někom‘ jako zcela synonymní bez stylových rozdílů.
Zvažované varianty:
jít o jednat se o
Poslední užití: 6.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla jít-14; jednat se

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14880
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Je spojení jednak – druhak správné? Neměl by mít spojovací výraz spíš podobu jednak – jednak?
Klíčové slovo: druhak; jednak – druhak
Odpověď: Spojkový výraz jednak – druhak je v Akademickém slovníku současné češtiny hodnocen jako kolokviální, v tradičním označení tedy jako nespisovný. Pisatelé jej užívají pouze v neformálních textech, příp. jako prostředek ozvláštnění textu. Výraz druhak je problematický také z hlediska slovotvorby: Není totiž utvořen analogicky ke slovu jednak, protože vychází z číslovky řadové (druhý), zatímco jednak je utvořeno z číslovky základní (jeden). Zpětnou analogií bychom tedy vlastně měli říkat prvak.
Poslední užití: 4.5.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo druhak

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14877
Užití:
0 0 0
Dotaz: Užívání výrazu
Konkrétní dotaz: Užívá se v češtině vedle slova patriarcha i jeho protějšek matriarcha?
Klíčové slovo: matriarcha
Odpověď: Výraz patriarcha se v češtině běžně užívá a najdeme jej v současných výkladových slovnících, které uvádějí jeho dva významy: 1. ‚nejstarší člen, hlava rodiny, rodu ap.; kniž. důstojný stařec kmet‘, 2. ‚hlava církve‘ (viz Slovník spisovné češtiny). Korpus SYN (verze 13) obsahuje 8 269 výskytů slova patriarcha. Výrazy ze stejného slovotvorného hnízda a sémantické oblasti jsou např. patriarchát, patriarchální. Zaměříme-li se na (z hlediska genderu) „významový protějšek“ slova patriarcha a související výrazy, najdeme v současných slovnících jen výrazy matriarchát a matriarchální, podstatné jméno matriarcha označující ‚nejstarší členku, hlavu rodiny a rodu ap.‘ zde chybí. Uvádějí je však cizojazyčné slovníky, například Cambridge Dictionary, a to s výkladem ‚mocná, obvykle starší žena řídící rodinu, žena vedoucí společnost, v níž náleží moc ženám‘. Slovotvorně slovo matriarcha souvisí s výše zmíněným podstatným jménem matriarchát. To bylo v 19. století v některých cizích jazycích utvořeno z latinského māter (‚matka‘) a řeckého archó (‚vládnu‘) podle podobného slova patriarchát (pāter ‚otec‘) a na sklonku tohoto století máme slovo matriarchát doloženo také v češtině (u T. G. Masaryka). Patrně vlivem angličtiny, v níž jsou první záznamy výrazu matriarch řazeny do 16. století, se v psané češtině začalo v polovině 90. let 20. století objevovat podstatné jméno ženského rodu matriarcha (podrobněji viz výsledky korpusového vyhledávání níže). České zakončení na -a bylo přidáno podle již existujících podobně zakončených slov označujících držitele nějaké moci (patriarcha, monarcha, oligarcha apod.), byť ta jsou v češtině rodu mužského. Podobný proces tvoření proběhl i v jiných jazycích, například v němčině, kde byl základ matriarch opatřen formantem pro podstatná jména rodu ženského -in (Matriarchin). V českém prostředí je tedy výraz matriarcha poměrně nový. Nejstarší korpusový doklad pochází z roku 1995 (z románu Lítostivá kantiléna), první užití v publicistice je datováno rokem 1999. V současných textech se výraz užívá řidčeji než patriarcha, ve zmíněném korpusu SYN (v13) však můžeme nalézt 91 jeho jedinečných, neopakujících se dokladů. Daný výraz se v nich užívá nejen pro označení vlivných, obvykle starších žen (Ve druhém celovečerním snímku čínské filmařky usazené v USA nikdo nechce matriarše čínského rodu rozesetého po světě prozradit, že umírá […]), ale v přeneseném významu i pro samice zvířat, které se dožily vysokého věku a které mají ve svém stádu či smečce významné postavení, např. ([kniha] Mámino poslední objetí začíná smrtí Mámy, šimpanzí matriarchy, která si utvořila silné pouto s biologem Janem van Hooffem). Někdy se slovem matriarcha označují dokonce i samičky hmyzu, v takových případech jde o přenesené pojmenování specializované variace tzv. sociálního hmyzu, královny (Při denní produkci pěti až třiceti tisíců vajíček může matriarcha impéria za dvacet let svého panování zplodit až 20 miliónů potomků!). Vzhledem k tomu, že výraz matriarcha pojmenovává skutečnost, pro niž v češtině jiné slovo nemáme, je pravděpodobné, že se v úzu udrží a časem bude zařazen do výkladových slovníků a dalších příruček.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v13

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14876
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Občas používám jako rodilý Čech slovo počas namísto spojky během, například: Počas práce jsem neměl čas Ti zavolat. Dělám to tak správně, nebo je slovo přejaté ze slovenštiny a do českého textu není vhodné?
Klíčové slovo: počas
Odpověď: Informace uvedené ve výkladových slovnících i dalších příručkách dokládají, že spojení po čas ve významu ‚během‘ (psáno zvlášť, k psaní dohromady viz níže) je hodnoceno jako noremní. Konkrétně Slovník spisovného jazyka českého i Příruční slovník jazyka českého (PSJČ) obsahují shodný doklad: po čas prázdnin (v rámci heslového odstavce lemmatu čas). Existující vazbu substantiva čas s předložkou po potvrzuje i Slovník české frazeologie a idiomatiky, výrazy neslovesné, který uvádí spojení nějaký čas (‚nějakou dobu‘), u nějž doplňuje variantu s předložkami na a po (nějaký čas), které z hlediska stylu hodnotí jako řidší a knižní. Informace k aktuálnímu užívání spojení po čas získáme nahlédnutím do korpusu SYN v13: spojení po čas v něm nalezneme 910×, respektive po odstranění opakujících se výskytů obdržíme 861 kolokací z literatury i periodického tisku (např. Přihlášen byl i vystavovatel z Bolívie, který však po čas naší návštěvy ještě nedorazil). Nyní se vraťme k možnosti psát dané spojení předložky a podstatného jména dohromady jako spřežku. – Psaní jako jedno slovo zatím normativní příručky češtiny nepřipouštějí, a to ani ty nejnovější, jakou je např. Internetová jazyková příručka. (Nahlédnutím do příruček slovenských si lze ověřit, že oproti češtině tato možnost skutečně existuje ve slovenštině, uvádějí ji např. Krátky slovník slovenského jazyka 4 z roku 2003 nebo Pravidlá slovenského pravopisu z r. 2013 či Ortograficko-gramatický slovník slovenčiny z r. 2022. Jako synonymní jsou pro slovo počas uváděna např. spojení v priebehu nebo v čase.) V korpusu SYN sice zadáním slovního tvaru počas nalezneme 144 výskytů, po jejich (manuálním) přetřídění je však zřejmé, že pouze v případě 56 dokladů jde o význam ‚během‘, dalších 44 výskytů jsou chybné zápisy podstatného jména počasí (které vznikly odtržením koncového -í), popřípadě jde o jeho zastaralou a nářeční variantu počas (tu s výkladem významu ‚počasí, povětrnost‘ uvádí např. starší PSJČ). Ve 39 případech jde o slovenské kontexty, citace slovenských mluvčích apod. a 2 doklady tvoří chybné zápisy slova poločas. Ukazuje se tedy, že v úzu zatím výrazně (asi 15 : 1) převládá psaní zvlášť, po čas, které bychom pro formální, oficiální texty také doporučili.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo čas
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo čas
Jazykový zdroj: Slovník české frazeologie a idiomatiky 2. Výrazy neslovesné. Čermák a kolektiv. 2009. (platí od 2009)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14875
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: V našem městě jezdí v rámci hromadné dopravy pouze trolejbusy a autobusy. Vzhledem k tomu, že tyto dopravní prostředky odpovídají definici vozidel (nikoliv vozů), měl by dopravní podnik psát, že provozuje vozidlový park, nebo spíše vozový park?
Klíčové slovo: vozový park; vozidlový park
Odpověď: Výkladové slovníky češtiny uvádějí, že vozidlo je ‚dopravní prostředek na kolech‘ a vůz chápou jako 1. ‚vozidlo o čtyřech kolech tažené potahem‘, 2. ‚automobil‘ nebo 3. ‚kolejové vozidlo‘. Z toho vyplývá, že trolejbus nebo autobus není podle slovníkové definice vůz, ale vozidlo, které je pojmem nadřazeným. Starší SSJČ přitom uvádí jak spojení vozový park, tak vozidlový park (novější SSČ přídavné jméno vozidlový neobsahuje). Z toho lze usuzovat, že vhodnější je v souvislosti s autobusy a trolejbusy užívat spojení vozidlový park, nicméně situace není tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát. Když nahlédneme do Českého národního korpusu, jak se daná spojení užívají, zjistíme, že v SYN v12 má spojení vozový park 30 703 výskytů, zatímco spojení vozidlový park má pouhých 450 výskytů. Při bližším pohledu zjistíme, že žádné z uvedených spojení se v některém z korpusem rozlišovaných typů textů neužívá významně častěji. Je také zřejmé, že se spojení vozový park užívá i pro soubor dopravních prostředků, které slovníkové definici vozu nenaplňují (srov. př. Marek ho vedl nějakým vozovým parkem mezi starými, zasněženými autobusy; výrazná modernizace vozového parku trolejbusů; vložit více prostředků do údržby vozového parku jak autobusů, tak trolejbusů). Kromě toho se lze snadno přesvědčit na webových stránkách dopravních podniků, že mnohé z nich používají spojení vozový park, ačkoliv provozují pouze autobusy a trolejbusy. Na základě výše uvedené analýzy můžeme vidět, že se spojení vozový park vžilo jako sousloví a jako takové funguje i pro označení souboru autobusů nebo trolejbusů, tedy vozidel. Z toho důvodu bychom proti takovému užití nic nenamítali. Nicméně dodejme, že v textech, které z nějakého důvodu potřebují odlišit park obsahující pouze vozidla od parku obsahujícího vozy, je možné rovněž použít spojení vozidlový park.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla vozový, vozidlový
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v12

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14874
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Jaký je z hlediska významu rozdíl mezi výrazy bretonský a bretaňský?
Klíčové slovo: bretonský, bretaňský
Odpověď: Přídavné jméno bretonský je utvořeno z francouzského breton ‚bretonský‘.Vedle přídavného jména bretonský se v češtině užívá i systémově utvořená podoba přídavného jména bretaňský, která je odvozena od českého exonyma Bretaň. Miloslav Sedláček v článku pro časopis Naše řeč z roku 1980 s názvem Jak nazývat obyvatele Bretaně? uvádí, že přídavné jméno bretaňský se užívá „důsledně tehdy, jestliže se vztahuje k pojmenování území, např. bretaňský kůň, bretaňský skot“. Přídavné jméno bretonský podle něj naproti tomu „vyjadřuje spíše vztah k obyvatelům území, např. bretonský jazyk, bretonský kroj“. Z dokladů v korpusu SYN v11 však vyplývá, že toto významové rozlišení se v současné češtině neuplatňuje, lze předpokládat, že o něm uživatelé často ani nevědí. Setkáme se tedy i se spojeními typu bretonská pláž a naopak bretaňský jazyk. Jisté je, že výrazně rozšířenější je dnes podoba bretaňský (v korpusu SYN v11 má 3 176 dokladů, zatímco varianta bretonský jen 584).
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14873
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Co znamená slovo troníčky v textu: On rozdává štědrovničky, jabka, hrušky a troníčky?
Klíčové slovo: troníček
Odpověď: Vysvětlení slova najdeme ve Slovníku spisovného jazyka českého, popř. v Příručním slovníku spisovné češtiny. Troníček, užívaný i ve variantě trojníček, je zdrobnělina podstatného jména troník/trojník. Původně se tak označovala někdejší drobná mince v hodnotě tří haléřů, později půlkrejcar, v přeneseném významu se tak běžně nazýval jakýkoli malý peníz nebo malá peněžitá částka. Štědrovnička je zdrobnělina podstatného jména štědrovnice, což je nářeční označení vánočky. Variantní podobu štědrovka známe např. z Erbenovy balady Štědrý den: Hospodáři štědrovku, kravám po výslužce; kohoutovi česneku, hrachu jeho družce. Český jazykový atlas zachycuje i další názvy tohoto tradičního sladkého pečiva pleteného z pramenů kynutého těsta. Vedle již zmíněné štědrovice/štědrovky/štědrůvky to byla vánoční houska/husce, pletenka/pletenice, calta, štrucle/štrycle/trucle. Nářeční pojmenování mají trojí motivaci, a to nejčastěji dobou, kdy se toto pečivo připravovalo (tedy na Vánoce – vánočka, Štědrý den – štědrovka), nebo způsobem zhotovení a tvarem (pletenka, pletenice, houska). Protože se někde vánočka dávala jako výslužka pocestným, vandrovníkům, říkalo se jí oblastně i vandrovnice. Na internetu je možné najít ještě jedno vysvětlení. Na přerovské výstavě věnované vánočním tradicím byly mezi exponáty vystaveny tzv. štědrovníčky – drobné perníky, které nejsou zhotovené vykrajovátky, ale jsou vytlačované pomocí vyřezávaných zdobných dřevěných forem. Tyto perníčky prý dříve dostávali pocestní. Žádná nám dostupná literatura ani materiály dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český však toto vysvětlení nepotvrzují.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14872
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Co znamená slovo štědrovničky v textu: On rozdává štědrovničky, jabka, hrušky a troníčky?
Klíčové slovo: štědrovnička
Odpověď: Vysvětlení slova najdeme ve Slovníku spisovného jazyka českého, popř. v Příručním slovníku spisovné češtiny. Štědrovnička je zdrobnělina podstatného jména štědrovnice, což je nářeční označení vánočky. Variantní podobu štědrovka známe např. z Erbenovy balady Štědrý den: Hospodáři štědrovku, kravám po výslužce; kohoutovi česneku, hrachu jeho družce. Český jazykový atlas zachycuje i další názvy tohoto tradičního sladkého pečiva pleteného z pramenů kynutého těsta. Vedle již zmíněné štědrovice/štědrovky/štědrůvky to byla vánoční houska/husce, pletenka/pletenice, calta, štrucle/štrycle/trucle. Nářeční pojmenování mají trojí motivaci, a to nejčastěji dobou, kdy se toto pečivo připravovalo (tedy na Vánoce – vánočka, Štědrý den – štědrovka), nebo způsobem zhotovení a tvarem (pletenka, pletenice, houska). Protože se někde vánočka dávala jako výslužka pocestným, vandrovníkům, říkalo se jí oblastně i vandrovnice.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14871
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Chtěla bych se zeptat na význam slovesa vyrážet v textu koledy Já bych rád k Betlému. Tam se zpívá: bude žežulička vyrážet Ježíška.
Klíčové slovo: vyrážet
Odpověď: Sloveso vyrážet je mnohovýznamové. Ve Slovníku spisovné češtiny je zařazeno ke svému vidovému protějšku vyrazit, u nějž je uvedeno celkem devět významů, v nichž se sloveso v dnešní době běžně užívá, mezi nimi mj. ‚nárazem, ranou uvolnit, odstranit‘ (např. vyrazit někomu zub), ‚ražením, tlakem vytvořit‘ (např. vyrazit číslo na známku), ‚rázně, rychle vyběhnout‘ (např. kůň vyrazil kupředu), ‚vydat se na cestu‘ (např. vyrazíme ráno). Žádný z významů uvedených v daném slovníku však nedává ve spojení vyrážet Ježíška smysl. Musíme tedy hledat ve slovnících starších. Příruční slovník jazyka českého připisuje slovesu vyrážet mimo jiné význam ‚zábavou, veselím vytrhávati někoho ze smutku, ze starostí; těšiti, baviti někoho‘ a dokládá ho na příkladech jako žena jeho často opilá zpívala s ním oplzlé písně a vyrážela chasu sprostými žerty nebo jedli, pili pivo, víno, med a hlavně se vyráželi. O něco mladší Slovník spisovného jazyka českého pak tento význam hodnotí jako expresivní a zastaralý, není proto divu, že se do novějšího slovníku již nedostal. Daný význam si ovšem dodnes uchováváme právě ve výše zmíněné koledě, v níž se tedy zpívá o tom, že žežulička bude malého Ježíška bavit, rozveselovat. Dodejme ještě, že kromě toho se tento význam dochoval také ve slově povyražení.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14870
Užití:
0 0 0
Dotaz: Existence výrazu
Konkrétní dotaz: Existuje výraz množárna? V diskusi o chovu psů jsem narazila na spojení množárna psů. Není to překlep? Nemělo by zde být slovo množírna?
Klíčové slovo: množírna, množárna
Odpověď: V Příručním slovníku jazyka českého, jenž vycházel v letech 1935–1957, jsou zachyceny obě podoby – množírna i množárna. Podle slovníku se oba výrazy používají v zahradnictví pro označení ‚zařízení k množení rostlin‘ a v lékařství pro ‚skříň, v níž se pěstují bakteriové kultury, thermostat‘. V novějším Slovníku spisovného jazyka českého z let 1960–1971 nalezneme pouze podobu množárna, navíc s jediným významem ‚skleníkové zařízení k množení rostlin‘. Žádný ze slovníků tedy nespojuje daný výraz s chovem zvířat. Mladší Slovník spisovné češtiny slovo vůbec neuvádí. V korpusu SYN v11 nacházíme doklady obou podob slova. Množárna je doložena 128 výskyty, objevuje se v textech o pěstování rostlin, např.: Pokud je k dispozici množárna, pak lze rostliny řízkovat takřka během celého roku. Ovšem výrazně častěji je zaznamenána varianta množírna, která má v korpusu SYN v11 2 358 dokladů. Užívá se ve spojení s pěstováním rostlin, např. Napadají též rostliny v množírnách, v pařeništích, ve sklenících, poškozují i hrnkové rostliny, ale také, a především, ve spojení s chovem psů, např. Jako advokátka prosadila návrh na potírání nelegálních množíren psů, případně i jiných zvířat. Z dokladů vyplývá, že v současnosti se běžně užívá varianta množírna, a to v různých kontextech, zatímco podoba množárna se vyskytuje jen zřídka, nadto zpravidla v textech věnovaných péči o rostliny. Spojení množárna psů je tedy možné, ovšem vzhledem k jeho neobvyklosti bychom jeho užití spíš nedoporučovali.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

ID související odpovědi: #14809

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.