Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
V některých sportech (např. ve volejbale, v badmintonu) se běžně používá synonymní označení pro síť výraz sako. Zajímal by mě původ tohoto slova.
Odpověď:
Naprostá většina uživatelů češtiny si výraz sako spojí s druhem oblečení, u nějž Slovník spisovné češtiny (2. vydání, 1994) i Nový akademický slovník cizích slov (2005) podávají shodnou definici: ,krátký kabát jako součást obleku‘. Tento výraz podle Rejzkova Českého etymologického slovníku (2015) pochází z italského výrazu sacco ,pytel‘ a ten má původ v latinském saccus téhož významu. Podle autora byl „název přenesen podle rovného střihu“. Význam, který je předmětem dotazu, výkladové slovníky nezaznamenávají. Lze ho nalézt ve Slovníku nespisovné češtiny od J. Huga a kol. (4. rozšířené vydání, 2020) u hesla sako, s popisem „sport. síť oddělující obě poloviny hřiště (ve volejbalu, tenise apod.), srov. nec“ a s příkladem „Po podání jde vždycky hned na sako“. Stejný význam má nec, s dovětkem, že se obvykle užívá „v tenise či stolním tenise, zejména když se míč dotkne sítě při servisu“; je zde uvedena i německá podoba Netz, kdežto u výrazu sako jakákoli zmínka o možném původu chybí. Tento výraz s významem ,volejbalová síť‘ obsahuje i Výběrový slovník českých slangismů od J. Hubáčka (2003); dále ho zaznamenává M. Terčová v příspěvku Sportovní slang (volejbal a sportovní střelba) uveřejněném v Západočeské vlastivědě (1992) a připojuje ještě další, méně časté slangismy pro označení volejbalové sítě: čeřen, katr a tábor. O výrazu sako se zmiňuje ve své bakalářské práci Sportovní slang se zaměřením na míčové sporty (Univerzita Palackého v Olomouci, 2023) i R. Šmídová. Vedle již uvedeného významu připojuje ještě jeden, který se užívá ve fotbale: ,síť pověšená na bránu‘. Jako jediná se pokusila nastínit etymologii. Domnívá se, že ji lze hledat u všeslovanského výrazu sak ,síť na ryby‘. Tento výklad lze, podle našeho názoru, přijmout. Podle J. Rejzka praslovanská podoba sakЪ „se obvykle považuje za výpůjčku z nějaké román. předlohy (it. sacco) ,pytel‘, která se vyvinula z lat. saccus“. Výraz sako pojmenovávající část oblečení i sako označující v některých sportech síť mají tedy shodný výchozí latinský původ. Významově se od sebe však natolik vzdálily, že je dnes považujeme za homonyma, z nichž první je součástí spisovné slovní zásoby a druhé nespisovné.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině. Kučera – Zeman. 1998.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova zálety? Předpokládám, že nějak souvisí s létáním, že si záletník takříkajíc zaletí od své partnerky za jinou.
Klíčové slovo:
zálety
Odpověď:
Výklad, jenž spojuje podstatné jméno zálety, tedy ‚milostná dobrodružství, milostné pletky‘ (viz Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost), a od něj odvozená slova s létáním, je pěkným příkladem tzv. lidové etymologie. Naproti tomu odborný výklad nacházíme v Českém etymologickém slovníku Jiřího Rejzka, kde se píše, že slovo zálety a jeho odvozeniny vycházejí ze staročeského přídavného jména letný, jež znamenalo ‚důvěrný, přátelský, milostný‘, a souvisejí též se staroslověnským spojením jestь lětь, tedy ‚je dovoleno, volno‘. V praslovanštině se pak předpokládá existence slova lětь s významem ‚dovolený, přátelsky nakloněný‘. Do geneze slova zálety se tak promítl jednak blízký, důvěrný vztah mezi lidmi, jednak určitá možnost či volnost navazovat vztahy. Za povšimnutí stojí též záznam slova zálety v Jungmannově Slovníku česko-německém (v 5. díle z roku 1839). Autor danému pojmu připisuje význam ‚námluvy, frejování, umílení (sic!) se před manželstvím‘, pojem zálety v dnes rozšířeném významu se tedy užíval již v 19. století. Zajímavé je v tomto kontextu též zmíněné frejování, respektive již staročeské sloveso frejovati, frejěvati, jež dle Elektronického slovníku staré češtiny nese významy 1. ‚sukničkařit, oddávat se záletům‘, 2. ‚nevázaně se bavit‘, 3. ‚dvořit se někomu, ucházet se o něčí lásku‘. Od něj je pak odvozeno pojmenování osoby frejieř, frajieř (viz Slovník staročeský), jež dle slovníku Jiřího Rejzka dalo základ dnešnímu frajerovi.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1839. (platí od 1835 do 1839)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Co si myslíte o slovesu opoznámkovat?
Klíčové slovo:
opoznámkovat
Odpověď:
Sloveso opoznámkovat zachycuje pouze starší Slovník spisovného jazyka českého jako výraz hovorový. Když nahlédneme do Českého národního korpusu SYN v14, zjistíme, že toto sloveso má pouhých 95 výskytů. Domníváme se proto, že se jeho stylová platnost dosud nezměnila, jde tedy o prostředek spisovný, který však ve formálních textech působí jako stylově nižší.
Poslední užití:
31.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo opoznámkovati
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
V propozicích soutěže mám text: Své přihlášky můžete posílat odteď až do 20. dubna. Je vhodné použít slovo odteď a můžu ho psát jako jedno slovo, nebo by to mělo být od teď?
Klíčové slovo:
odteď; od teď
Odpověď:
Příslovce od teď (v podobě psané zvlášť) zachycuje Slovník spisovné češtiny, neuvádí u něj žádný stylový příznak. V uvedené větě je možné užít jak psaní zvlášť od teď, tak spřežku odteď. Obě možnosti jsou v pořádku. Starší slovníky spřežku odteď nezachycují, prosadila se nověji analogicky podle spřežky doteď (příslovce doteď psané dohromady zachycuje už SSJČ). Výraz odteď je uveden v Internetové jazykové příručce. Doklady z ČNK ukazují, že zápis dohromady (odteď) v praxi výrazně převažuje – v korpusu SYN v14 je 5752 dokladů, zatímco psaní zvlášť (od teď) bylo užito 2180krát.
Zvažované varianty:
odteď
Poslední užití:
7.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
od teď
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Dělám korekturu diplomové práce z oboru zemědělství a autor zde používá namísto odklízení výraz odkliz (hnoje).
Klíčové slovo:
odkliz
Odpověď:
Slovníky výraz odkliz s významem z oboru zemědělství nezachycují. Starší slovníky (Příruční slovník jazyka českého a Slovník spisovného jazyka českého) uvádějí u slova odkliz význam z oboru hornictví (‚místo, kde se nerost n. hornina dobývá povrchově; odstranění vrstev uložených nad horninou; odkrývka), novější slovníky jej neobsahují vůbec. Stejně tak jej nenalezneme ani ve starším Naučném slovníku zemědělském. Když však nahlédneme do úzu, zdá se, že se v oboru zemědělství v současnosti používá. Český národní korpus (SYN v14) obsahuje přibližně 300 dokladů, z nichž převážná většina výskytů pochází z časopisu Zemědělec. Na internetu pak lze toto slovo dohledat na webech společností nabízejících příslušné technologie, ale rovněž na webech výzkumých institucí. V případě diplomové práce v daném oboru bychom jej tedy považovali za náležitě užité.
Poslední užití:
22.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v14
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.