Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Co znamená slovo štědrovničky v textu: On rozdává štědrovničky, jabka, hrušky a troníčky?
Klíčové slovo:
štědrovnička
Odpověď:
Vysvětlení slova najdeme ve Slovníku spisovného jazyka českého, popř. v Příručním slovníku spisovné češtiny. Štědrovnička je zdrobnělina podstatného jména štědrovnice, což je nářeční označení vánočky. Variantní podobu štědrovka známe např. z Erbenovy balady Štědrý den: Hospodáři štědrovku, kravám po výslužce; kohoutovi česneku, hrachu jeho družce. Český jazykový atlas zachycuje i další názvy tohoto tradičního sladkého pečiva pleteného z pramenů kynutého těsta. Vedle již zmíněné štědrovice/štědrovky/štědrůvky to byla vánoční houska/husce, pletenka/pletenice, calta, štrucle/štrycle/trucle. Nářeční pojmenování mají trojí motivaci, a to nejčastěji dobou, kdy se toto pečivo připravovalo (tedy na Vánoce – vánočka, Štědrý den – štědrovka), nebo způsobem zhotovení a tvarem (pletenka, pletenice, houska). Protože se někde vánočka dávala jako výslužka pocestným, vandrovníkům, říkalo se jí oblastně i vandrovnice.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat na význam slovesa vyrážet v textu koledy Já bych rád k Betlému. Tam se zpívá: bude žežulička vyrážet Ježíška.
Klíčové slovo:
vyrážet
Odpověď:
Sloveso vyrážet je mnohovýznamové. Ve Slovníku spisovné češtiny je zařazeno ke svému vidovému protějšku vyrazit, u nějž je uvedeno celkem devět významů, v nichž se sloveso v dnešní době běžně užívá, mezi nimi mj. ‚nárazem, ranou uvolnit, odstranit‘ (např. vyrazit někomu zub), ‚ražením, tlakem vytvořit‘ (např. vyrazit číslo na známku), ‚rázně, rychle vyběhnout‘ (např. kůň vyrazil kupředu), ‚vydat se na cestu‘ (např. vyrazíme ráno). Žádný z významů uvedených v daném slovníku však nedává ve spojení vyrážet Ježíška smysl. Musíme tedy hledat ve slovnících starších. Příruční slovník jazyka českého připisuje slovesu vyrážet mimo jiné význam ‚zábavou, veselím vytrhávati někoho ze smutku, ze starostí; těšiti, baviti někoho‘ a dokládá ho na příkladech jako žena jeho často opilá zpívala s ním oplzlé písně a vyrážela chasu sprostými žerty nebo jedli, pili pivo, víno, med a hlavně se vyráželi. O něco mladší Slovník spisovného jazyka českého pak tento význam hodnotí jako expresivní a zastaralý, není proto divu, že se do novějšího slovníku již nedostal. Daný význam si ovšem dodnes uchováváme právě ve výše zmíněné koledě, v níž se tedy zpívá o tom, že žežulička bude malého Ježíška bavit, rozveselovat. Dodejme ještě, že kromě toho se tento význam dochoval také ve slově povyražení.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Existuje výraz množárna? V diskusi o chovu psů jsem narazila na spojení množárna psů. Není to překlep? Nemělo by zde být slovo množírna?
Klíčové slovo:
množírna, množárna
Odpověď:
V Příručním slovníku jazyka českého, jenž vycházel v letech 1935–1957, jsou zachyceny obě podoby – množírna i množárna. Podle slovníku se oba výrazy používají v zahradnictví pro označení ‚zařízení k množení rostlin‘ a v lékařství pro ‚skříň, v níž se pěstují bakteriové kultury, thermostat‘. V novějším Slovníku spisovného jazyka českého z let 1960–1971 nalezneme pouze podobu množárna, navíc s jediným významem ‚skleníkové zařízení k množení rostlin‘. Žádný ze slovníků tedy nespojuje daný výraz s chovem zvířat. Mladší Slovník spisovné češtiny slovo vůbec neuvádí.
V korpusu SYN v11 nacházíme doklady obou podob slova. Množárna je doložena 128 výskyty, objevuje se v textech o pěstování rostlin, např.: Pokud je k dispozici množárna, pak lze rostliny řízkovat takřka během celého roku. Ovšem výrazně častěji je zaznamenána varianta množírna, která má v korpusu SYN v11 2 358 dokladů. Užívá se ve spojení s pěstováním rostlin, např. Napadají též rostliny v množírnách, v pařeništích, ve sklenících, poškozují i hrnkové rostliny, ale také, a především, ve spojení s chovem psů, např. Jako advokátka prosadila návrh na potírání nelegálních množíren psů, případně i jiných zvířat. Z dokladů vyplývá, že v současnosti se běžně užívá varianta množírna, a to v různých kontextech, zatímco podoba množárna se vyskytuje jen zřídka, nadto zpravidla v textech věnovaných péči o rostliny. Spojení množárna psů je tedy možné, ovšem vzhledem k jeho neobvyklosti bychom jeho užití spíš nedoporučovali.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Nedávno mě známý zaskočil pranostikou svatý Martin přijel na brůně. Osobně znám pouze verzi svatý Martin přijel na bílém koni. Nejsem jazykovědec, ale v tom slově tuším německé braun ‚hnědý‘. Může slovo brůna označovat bělouše?
Klíčové slovo:
brůna
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého skutečně u hesla brůna uvádí, že jde o zastaralý a básnický výraz pro ‚bílého koně, bělouše‘. Mezi příklady najdeme nejen vámi zmiňovanou pranostiku sv. Martin přijel na brůně (s poznámkou, že dnes je častější ‚na bílém koni‘), ale také spojení štíhlonohá brůna Horymírova, tedy Šemík. Starší Příruční slovník jazyka českého (PSJČ) uvádí, že kromě významu ‚bělouš‘ se v básnických textech můžeme setkat i s použitím slova brůna pro koně vůbec. PSJČ to dokládá citátem z díla Antonína Sovy Mor na černé brůně za nimi doklusal. To však nic nemění na tom, že primárně byl výraz brůna skutečně chápán jako ‚bílý kůň‘. Vaše podezření, že výraz brůna nějak souvisí s hnědou barvou, je pochopitelné, zvláště vezmeme-li v úvahu např. formálně podobná slova brunátný nebo brunet(a), která mají skutečně obě původ v germánském základu brūn ‚hnědý‘ (slovo brunátný nám dnes evokuje spíše červenou barvu, je však odvozeno ze staročeského brunát, což bylo sukno tmavé, červenohnědé barvy).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Setkávám se ve své praxi se třemi variantami přídavného jména: judikátní, judikatorní a judikaturní. Která z nich je správně? A je mezi nimi nějaký rozdíl?
Klíčové slovo:
judikátní; judikatorní; judikaturní
Odpověď:
Je třeba vyjít z toho, že existují dvě podstatná jména uvedená vedle právních slovníků i v Novém akademickém slovníku cizích slov (NASCS): jednak judikát ‚rozhodnutý, rozsouzený spor, soudní rozhodnutí‘ a od něj odvozené přídavné jméno judikátní (tento výraz uvádí i NASCS), jednak judikatura ‚rozhodovací činnost soudců, výsledky této činnosti, soubor soudních rozhodnutí‘. Přestože odvozené přídavné jméno se v NASCS neuvádí, podle slovotvorných zásad češtiny by to měl být výraz judikaturní (judikatur-ní). Stejně jako se významem liší obě podstatná jména, liší se i od nich odvozená jména přídavná. V případě výrazů judikátní a judikaturní tedy nejde o synonyma: obě přídavná jména mají svůj význam (‚týkající se judikátu‘ a ‚týkající se judikatury‘) a svým tvarem odpovídají českým slovotvorným zásadám.
Do této celkem přehledné situace ale vstupuje výraz judikatorní. Ten stejně jako jeho konkurent není uveden v žádném jazykovém zdroji, takže musíme vycházet jen ze slovotvorných zákonitostí. Existence podoby s -o- je nejspíš ovlivněna anglickým judicatory – odtud patrně počeštěné judikatorní. Pokud se tato podoba v odborných textech vžila a je běžně užívána, pak ji nelze odmítat. Míru vžitosti a přijatelnosti jako právní laici nemůžeme posoudit, ale podobných případů přejetí cizího termínu (někdy i vedle pravidelně tvořené domácí podoby a s významovým rozdílem) je v terminologických soustavách různých vědních oborů víc, např. molekula – molekulární (vedle molekulový), struktura – strukturální (vedle strukturní) atd. Na základě dostupných dokladů předpokládáme, že se tvar judikatorní používá jako synonymum k judikaturní, nikoli judikátní. Pokud jsou varianty judikaturní a judikatorní užívány synonymně, pak je už pouze záležitost odborné terminologie v právní oblasti, která podoba se považuje za oficiální termín, případně zda je možné obě podoby používat rovnocenně. Korpus SYN v11 obsahuje 213 dokladů podoby judikatorní (43 z nich je ovšem opakující se název rubriky Judikatorní novinky v časopise Veřejná správa) a 124 dokladů podoby judikaturní. Webový korpus Araneum Bohemicum Maximum obsahuje 115 výskytů podoby judikatorní a 36 výskytů podoby judikaturní. Naopak monitorovací korpus ONLINE2_ARCHIVE, který se snaží mapovat dynamický obsah českého internetu, tj. internetovou žurnalistiku, obsahoval k datu 2. 8. 2023 obě varianty v poměru opačném: podoba judikatorní tu má 46 výskytů, zatímco podoba judikaturní výskytů 88. Je tedy zjevné, že se v úzu používají obě podoby. Nejlepším příkladem je citace z Advokátního deníku, kde pod titulkem Nejvyšší soud vydal Ročenku 2019 o rozhodovací a judikatorní činnosti následuje tento text: Již od roku 2015 vydává Nejvyšší soud pravidelně Ročenku Nejvyššího soudu. Ta vždy poskytuje informace o rozhodovací a judikaturní činnosti trestního kolegia a občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu za předchozí rok.
Zda je v právní terminologické standardizaci jedna z variant oficiální, preferovaná, nebo jsou možné obě, posoudit nemůžeme, ale z hlediska čistě jazykového jsou obě přijatelné.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.