Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Nedávno jsme se zamýšleli nad tím, proč se šušňům říká holubi. Nikde jsme to nedokázali dohledat. Máte nějaký nápad?
Klíčové slovo:
holub
Odpověď:
Pátrání v nejrůznějších lingvistických i nelingvistických zdrojích bohužel nepřineslo na váš dotaz žádnou odpověď. Je docela překvapivé, že výkladové slovníky češtiny u hesla holub uvádějí pouze význam „pták“ a frazeologismy s ním spojené, přenesené významy (s výjimkou asfaltového holuba užívaného ke cvičné střelbě) nejsou uvedeny ani ve Slovníku spisovné češtiny, ani ve Slovníku spisovného jazyka českého, ani v Příručním slovníku jazyka českého. Bohatším zdrojem pro další významové uplatnění výrazu holub je Slovník nespisovné češtiny. Uvádí významy: (1) ztuhlý sopel z nosu, (2) mladík (cucák), (3) voj. nováček, voják nástupního ročníku (pták), (4) vězeň. dopis tajně poslaný z věznice, (5) dělat někomu holuba – argot. platit někomu útratu, nechat se oškubat. Etymologické vysvětlení jednotlivých významů však bohužel tento zdoj neuvádí. Pokud bychom se pustili do spekulativního výkladu, nabízí se možnost vyjít z etymologického výkladu slova holub (pták), uvedeného v Rejzkově Českém etymologickém slovníku. Vedle toho, že původ všeslovanského slova (holub) není zcela zřejmý, uvádí Rejzek možnou spojitost s indoevropským kořenem gʰel(h)-, který označuje různé barvy (zelený, žlutý, okrajově také šedý, modrý), a říká, že spojitost ptačích jmen s názvy barev je velmi častá. Spojitost s barvou by možná mohla hrát roli také v přeneseném pojmenování obsahu nosu. Pro jistotu opakuji, že toto vysvětlení není podloženo žádným autoritativním zdrojem.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova pikola, proč se v něm píše i? Copak není příbuzné s vyjmenovaným slovem pykat?
Klíčové slovo:
pikola
Odpověď:
Slova pikola a pykat nejsou příbuzná. Pykat znamená ‚nést trest za něco, trpět‘: děti nesmějí pykat za naše provinění. Původ slova je ve staročeském pykati s významem ‚želet, litovat, mrzet se‘. Naproti tomu sloveso pikat, často užívané s předponou za‑ (zapikat), znamená v dětských hrách ‚zaříkávat se určitou formulí (piky piky na hlavu), odpočítávat na určeném místě‘. Ve hře na pikanou je takovýmto místem pikola. Původ slovesa pikat není zcela jasný, některé slovníky ho považují za převzaté z němčiny, jiné uvádějí spojitost s výrazem pikle (kout pikle) a spiknout se; vyloučen není ani zvukomalebný původ slova – základem může být citoslovce pik znamenající ‚ťuk, pích‘ apod.
Poslední užití:
8.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova – 4.3 Pykat a pikat
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova smrtnost, které se začalo poslední dobou používat?
Klíčové slovo:
smrtnost
Odpověď:
Pojem smrtnost se častěji objevuje v poslední době, a to v souvislosti s koronavirem. Nejde ale o žádný novotvar, podstatné jméno smrtnost najdeme jak v Novém akademickém slovníku cizích slov (z roku 2005), tak už i ve Slovníku spisovného jazyka českého z let 1960–1971. Smrtnost neboli letalita je medicínský a statistický pojem udávající počet osob zemřelých na určitou nemoc z 1000 osob onemocnělých touto nemocí, popř. jinak řečeno poměr počtu zemřelých na dané onemocnění k celkovému počtu pacientů s danou chorobou. Smrtnost je tedy (nepřekvapivě) odvozena od slova smrt.
Poslední užití:
8.6.2020
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova rouška? Souvisí se slovem roucho (podobně ve slovenštině)?
Klíčové slovo:
rouška
Odpověď:
Slovo rouška je skutečně stejně jako ve slovenštině odvozeno od podstatného jména roucho. Významově je však rouška posunutá, protože roucho znamená v současné češtině ‚slavnostní nebo obřadní oděv‘. Zastarale je též synonymní se slovy rouška a šátek (v tomto významu se už v českých textech neužívá). V jazyce se komunikační potřeba odlišení obou významů projevila tak, že rouška je už užívána pouze ve významu látky k zahalení hlavy, respektive obličeje, nikoli celého těla, viz Slovník spisovné češtiny, podle něj je rouška ‚sterilní tkanina k ochraně před infekcí, radioaktivním prachem‘ nebo ‚jemný závoj (k zahalení hlavy)‘ .
Poslední užití:
3.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova časovat?
Klíčové slovo:
časovat
Odpověď:
Sloveso časovat souvisí zřejmě s gramatickou kategorií času, kterou tvary sloves vyjadřují. Kategorie času se neprojevuje jen v příponách/koncovkách, ale i v kmeni slovesa: pracova-l jsem × pracuj-i. Z historického hlediska je totiž základem u některých tvarů sloves kmen minulý (příp. infinitivní), u jiných přítomný.
Poslední užití:
3.6.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.