Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID oblasti: #5 [Lexikologie].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/194, položky: 1-5/970
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14937
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Jaký je významový rozdíl mezi spojeními tištěná média a tisková média? A které mám užít pro noviny a časopisy?
Klíčové slovo: tištěný; tiskový
Odpověď: Mezi spojeními tištěná média a tisková média je několik odlišností, a to nejen se zřetelem k jejich významu. Přídavné jméno tištěný je utvořeno od příčestí trpného slovesa tisknout, tedy od slova tištěn, přičemž výraz tištěný má podle Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) dva významy: 1. značí ‚provedený tiskem‘ (s doklady jako tištěný návod a tištěné jazykové projevy) a 2. v termínu tištěné (plošné) spoje označuje ‚obvody vzniklé nanesením vodivé vrstvy na izolační destičku‘. Přídavné jméno tiskový je odvozeno od podstatného jména tisk a znamená ‚vztahující se, týkající se tisku‘. SSJČ k němu uvádí doklady jako např. tisková chyba, tisková oprava, tisková barva, tiskové vydání díla, tiskový referent, tisková kancelář aj. Do toho navíc vstupují další významy slova médium, neboť nemusí jít pouze o masmédia (tedy o ‚hromadné sdělovací prostředky‘, viz Slovník spisovné češtiny), ale o zprostředkující prostředí, činitele jako takové. Nabízela by se tedy odpověď, že tištěná média, jsou ‚média (noviny, časopisy) provedená tiskem, vytištěná‘, a tisková média jsou ‚média (prostředky) týkající se tisku‘. Podíváme-li se do Českého národního korpusu (SYN, verze 13), spojení tisková média ve významu ‚prostředky tisku‘ najdeme, výskyty jsou však přirozeně omezeny především na související profesní komunikaci (např. Součástí programu byla praktická prezentace velkoformátových tiskáren [...], spojená s ukázkami tisku na různá tisková média [...]). Týž korpus zároveň dokládá, že vedle tohoto významu je spojení tisková média užíváno i ve významu ‚provedená tiskem‘, tj. stejně jako tištěná média pak tisková média označují tištěné noviny a časopisy (např. vlastníci tiskových médií zároveň postupně získávají větší kontrolu nad internetovými médii). Z hlediska jazykového úzu nelze vnímat výběr z těchto dvou spojení jako zcela libovolný. Zaměříme-li se na kontexty, v nichž se v současné češtině slova tištěný a tiskový užívají, zjistíme, že u slova tištěný (v korpusu celkem 47 772 výskytů) jsou nejčastějšími kolokáty slova podoba, vydání, média a stránky, u slova tiskový (v korpusu 521 284 výskytů) to jsou mluvčí, konference, oddělení a zpráva. Spojení tištěná média najdeme v téže verzi korpusu 4 179×, tisková média 833×. Spojení tištěná média je tedy nejen takřka pětkrát četnější oproti kolokaci tisková média, ale jeho výskyty navíc tvoří 8,7 % všech dokladů slova tištěný, u slova tiskový jde o podíl čítající pouhých 0,16 %. U spojení tisková média je význam ‚vytištěné noviny a časopisy‘ v úzu mnohem méně častý (navíc, jak uvádím výše, základní význam daného spojení je ‚prostředky tisku‘), a lze proto očekávat, že na některé mluvčí může působit i poněkud neobvykle až rušivě.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14934
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova kadlub?
Klíčové slovo: kadlub
Odpověď: Nejnovější Akademický slovník současné češtiny uvádí u podstatného jména kadlub dva významy: (1) forma (jednodílná nebo vícedílná) na odlévání, lisování, např. kachle vyráběli hrnčíři v kadlubech; (2) (předem daný) formát, forma, schéma (např. uměleckého díla), např. rozbíjet staré formální kadluby. V korpusu SYN v14 najdeme vedle příkladů odpovídajících prvnímu významu (na kadlubu musel být ponechán otvor pro nalévání roztavené suroviny) velké množství vět s přeneseným významem, např. byl ze stejného kadlubu jako jeho otec; hráči tohoto drsňáckého kadlubu vévodí tuzemské extralize; nebyl mužem, který by se hodil do kadlubu jejich představ; autorka se pokouší do povídkového kadlubu vtěsnat novelovou až románovou historii; formoval jsem tě totiž v kadlubu svých obřadů a zvyků. Ve starších textech a v některých nářečních oblastech se můžeme setkat ještě s dalšími významy – jsou zachyceny např. v Příručním slovníku jazyka českého nebo v Machkově Etymologickém slovníku jazyka českého. Kadlub se říkalo velké nádobě, obyčejně vydlabané ze silného špalku, pařezu nebo kamene. To, že jde o vydlabanou nádobu, je podstatné – podle etymologických slovníků se totiž v pojmenování kadlub skrývá sloveso dlabat, dloubat. Kadlub mohl být i vydlabaný silný špalek sloužící jako obruba studánky nebo bednění kolem mlýnského běhounu či ostění velkých mlýnských kamenů. Později se význam prosadil pro formu k vytváření výrobků slévárenských, cihlářských, cementových apod. V hutnickém průmyslu se podle Technického slovníku naučného výrazem kadlub označuje litinová forma k odlévání surového železa.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14930
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Všiml jsem si titulku Střílečky, krvavé bitky a výpalné: Gangy v Berlíně se řežou o moc. Nemělo by v něm být spíš přestřelky?
Klíčové slovo: střílečka; přestřelka
Odpověď: Podle Slovníku spisovného jazyka českého je přestřelka ‚střetnutí malých ozbrojených skupin se střelbou‘; podle Slovníku spisovného jazyka českého pak vojensky ‚palební střetnutí malých ozbrojených skupin‘. Zdůrazněme, že podle slovníků by tedy při přestřelce měly pálit dvě soupeřící strany, dvě skupiny ozbrojenců. Slovo střílečka ve výkladových slovnících češtiny nenajdeme. Zaznamenává ho slovník neologismů Nová slova v češtině 2 (z r. 2004), a to jako slangový výraz příznivců, hráčů počítačových her pro ‚počítačovou hru, v níž se hodně střílí‘. (Obsahuje ho také Internetová jazyková příručka, kde ovšem nejsou uváděny významy.) Podle korpusu SYN v13 se výraz střílečka používá v několika významech. Jednoznačně nejčastěji označuje ‚počítačovou hru, příp. též film, kde se hodně střílí‘ (podrobně pro počítačové hry viz výklad na české wikipedii) – srov. příklady jako když jsem se věnoval hraní skvělé freeware střílečky Wolfenstein; Speciální lahůdku v žánru akčních her představují zběsilé střílečky s přezdívkou shmup; Jsou pro mě důležitější než westerny, střílečky či další klasické žánry. Výrazně méně často se střílečka používá i pro označení ‚něčeho, čím se střílí‘ (jde o výsledek stejného slovotvorného postupu, jímž vznikla slova jako zkoušečka, vyrážečka, sbíječka) – srov. např. Z dřevěných kolíčků na prádlo jsme vyráběli střílečky, které sice moc nestřílely, ale moc hezky vypadaly. Výjimečně je střílečka doložena také ve významu ‚útok ozbrojeného střelce na dav lidí‘ (angl. mass shooting) – srov. např. Školy jako terč | O čem vypovídají reakce na střílečku na Floridě; Pachatelé těch nejproslulejších hromadných stříleček si vystačili převážně s pistolemi. V tomto posledním případě se tedy slovo střílečka používá v kontextu, kde chybí střílející protistrana, která by palbu opětovala. A konečně – z korpusových dokladů je zřejmé, že se slovo střílečka – zřejmě nověji – používá i ve významu ‚přestřelka‘, tedy i v případě opětované palby. Ilustrativním dokladem je článek, který uvádíte. V titulku stojí Střílečky, krvavé bitky atd., v perexu je ovšem uvedeno: Pravidelné každodenní přestřelky, pobodání, krvavé bitky. V Berlíně zuří krvavá bitva gangů o nadvládu v jednotlivých čtvrtích… Užití slov střílečka a přestřelka v jednom textu v témže významu těsně vedle sebe lze vysvětlit nejspíš tím, že někdo (redaktor) píše článek a někdo jiný (např. editor) k němu vymýšlí „atraktivní“ titulky… Tento případ není ojedinělý, v korpusu SYN v13 lze najít také příklad: Střílečka u hotelu | Neklidnou noc mají za sebou fotbalisté Hondurasu. Před jejich hotelem v Porto Feliz došlo […] ke krátké přestřelce mezi policií a ozbrojenými lupiči. U slova střílečka tedy dochází k významovému posunu, objevuje se v kontextech, kde bychom daleko spíš čekali slovo přestřelka, srov. věty jako: Francie je v relativním počtu zbraní jen o fous za Irákem, leč vykazuje mnohem více stříleček [= přestřelek] než Irák; Ve zprávách o Krejčířovi jde vždy o nějakou mrtvolu, střílečku [= přestřelku], válku v podsvětí a podobně; Bondovo skóre: 217 zabitých a 65 milenek! Padesát let stříleček [= přestřelek] a smyslného sexu. Zdá se, že tento posun není úplně na začátku: V náhodném vzorku 250 výskytů slova střílečka z celkových 4 659 (korpus SYN v13) jsme napočítali 19 nepochybných výskytů ve významu ‚přestřelka‘, tj. necelých 8 %. O síle procesu svědčí také to, že se slovo střílečka dostává i do přenesených významů slova přestřelka, viz např. Následný gól domácího Tvrdíka jen uzavřel včerejší střílečku [= gólovou přestřelku]. Přes uvedené informace o významovém posunu bychom ve významu ‚střetnutí malých ozbrojených skupin se střelbou‘ doporučovali používat stále výraz přestřelka. Narazíme-li však někde na slovo střílečka použité v tomto významu, doporučujeme k němu být tolerantní. A to i přesto, že jeho užití pro ‚oboustranný ozbrojený střet‘ může oslabovat významový rozdíl mezi jednostranným útokem a vzájemným ostřelováním dvou skupin, který výraz přestřelka tradičně nesl.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Nová slova v češtině 2. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14928
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova roráty?
Klíčové slovo: roráty
Odpověď: Mužské pomnožné podstatné jméno roráty má podle Slovníku spisovného jazyka českého dva významy. Jsou to katolické mše, které se konají v brzkých ranních hodinách (obvykle za svitu svíček) v době adventu, např. když ostatní ještě spali, chodila do blízkého kostela na roráty; ráno jsem byla na rorátech v katedrále sv. Víta. Stejným výrazem se označují i zpěvy při této adventní mši, např. bohoslužba se zpěvem adventních rorátů. V současné době je možné slyšet rorátní písně nejenom při ranní bohoslužbě, ale i na různých adventních koncertech, např. na adventním koncertu zazní roráty; jednou z hlavních částí programu bude zpívání staročeských rorátů. S roráty souvisí i odvozené přídavné jméno rorátní, které se nejčastěji pojí se slovy mše a zpěvy (slavnostní rorátní mše za svitu svíček, kostelem zaznějí rorátní zpěvy). Poměrně zřídka se můžeme setkat i se slovem rorátník, což je označení liturgického zpěvníku k rorátním pobožnostem (na výstavě jsou k zhlédnutí rukopisné i tištěné rorátníky ze sbírek muzea).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14927
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova nátěrka?
Klíčové slovo: nátěrka
Odpověď: Výraz nátěrka nenajdeme v žádném výkladovém slovníku češtiny. Rozhodně nelze říci, že by se užíval zcela běžně. Korpus SYN v13 má pouhých 34 dokladů, nejstarší 3 jsou z r. 2010, dva přinášejí recept na brynzovou nátěrku, třetí je součástí spojení zabijačková nátěrka. Z 32 dokladů je zřejmé, že jde o synonymum výrazu pomazánka. Právě nátěrka se objevila i jako jedna z možných náhrad názvu výrobku pomazánkové máslo, v tomto názvu totiž neodpovídalo evropskému nařízení č. 1234/2007, podle nějž pomazánkové máslo obsahuje méně tuků, než je u másla přípustné. Ve 2 dokladech v SYN v13 jde o význam jiný než ‚pomazánka‘: Na dědu nikdo nemá. Je nátěrka. Žloutkem s citronem a vodou potírá koláčky, než se dají do trouby. V daném kontextu lze tento výraz označit jako příležitostný, jehož autor/ka chce neotřelou formou naznačit dědovu zálibu. Ve 2. dokladu Když se čin nepodaří, protože zasáhli chlupové, bengoši, šilcové, špenáti, poliši (policisté), případně také pomohl nátěrka (udavač), … je význam naznačen v závorce. Stejnou podobu (jak pro označení muže, tak ženy) i význam zachycuje také příručka Jaroslava Suka Několik slangových slovníků (Praha: Inverze 1993, s. 72), jež zahrnuje i současný kriminální slang. Naproti tomu Slovník nespisovné češtiny (4. rozšířené vydání, Praha: Maxdorf, s. 288) uvádí podobu natěrač. Korpus SYN v13 zaznamenává 2 689 dokladů slova natěrač, ale ani v jednom z nich se ve významu ,udavač‘ tento výraz nevyskytuje. Domníváme se však, že za výskytem této podoby ve významu ,pomazánka‘ v češtině stojí slovenština. V ní totiž existuje podstatné jméno nátierka, jehož českým ekvivalentem je právě slovo pomazánka. Vzhledem k tomu, že výraz nátěrka je s ním významově zcela totožný, nevidíme důvod, proč by se v českých textech měl užívat.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Poprvé popsáno zde: Ano.
ID související odpovědi: #14820

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.