Dotaz:
Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz:
Jak označit ženu, která v armádě působí na pozici ostřelovače (či odstřelovače)? Měla bych použít výraz ostřelovačka (odstřelovačka), nebo raději užít opis „žena ostřelovač (odstřelovač)“?
Klíčové slovo:
ostřelovač; odstřelovač; ostřelovačka; odstřelovačka
Odpověď:
V českém jazyce se názvy profesí apod. běžně přechylují, ženu na pozici ostřelovače (či odstřelovače) bychom tedy měli pojmenovat jako ostřelovačku (odstřelovačku). Výraz žena ostřelovač (žena odstřelovač) se v úzu neobjevuje a není v pořádku ani z hlediska systémového, proto jej nedoporučujeme užívat.
Zvažované varianty:
ostřelovačka
odstřelovačka
žena ostřelovač
žena odstřelovač
Poslední užití:
7.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla ostřelovačka; odstřelovač
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Co znamenají výrazy zubkyně a brakyně? Tato slova se vyskytují v pastorele od Jiřího Ignáce Linka (1725–1791). Koledníci, nesoucí dary Ježíškovi, tam zpívají: „beránky, zubkyně, všechny mu dám, jen starý brakyně doma nechám“.
Klíčové slovo:
zubkyně; brakyně
Odpověď:
Heslo zubkyně nalezneme v Příručním slovníku jazyka českého (1935–1957), který u tohoto (již tehdy poněkud zastaralého) slova uvádí význam ,mladá ovce do dvou let‘. Výraz brakyně pak vykládá Slovník nářečí českého jazyka, který v ÚJČ vychází od roku 2016. Jde o expresivní označení dříve užívané na Chodsku pro ,bezcenné zvíře vyřazené z chovu‘; zpravidla šlo o ovci nebo krávu. (Tento slovník zachycuje ještě i druhý, rovněž expresivní význam, doložený z Chodska, a to ,stará, již neplodná žena‘.) Jak se dočteme v popularizační publikaci Jsme v češtině doma? (2012, s. 188–189), v kontextu vánoční skladby je pravděpodobné, že „koledníci Ježíškovi darují beránky a mladé ovce, ale staré, už nepotřebné ovce raději nechají doma“.
Poslední užití:
20.1.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Slovník nářečí českého jazyka. (platí od 2016)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je vhodné, v pořádku používat slovo ombudsosoba místo ombudsman?
Klíčové slovo:
ombudsosoba
Odpověď:
Slovo ombudsosoba je výsledkem snahy o genderově korektní vyjadřování a nejspíš jde o doslovný překlad anglického výrazu ombudsperson (kde -person znamená osoba). V angličtině náhrada ombudsman > ombudsperson dává z hlediska snahy o genderovou neutralitu smysl, protože přípona -man ve slově ombudsman může v angličtině evokovat mužský gender, a novotvar ombudsperson je v tomto ohledu neutrální. V češtině však tento problém není tak akutní, a je otázka, zda -man ve slově ombudsman vůbec evokuje mužský gender, nebo zda potřeba tvořit novou variantu nevzniká spíš díky povědomí o anglickém ombudsperson.
Slovo ombudsosoba je inovace, přičemž lze mít pochybnosti o její nezbytnosti. Bez ohledu na zmíněné důvody je však pravděpodobné, že na tento neologismus bude část uživatelů reagovat negativně (viz např. diskuse o slově ombudsman na FAMU v roce 2024). Pokud je potřeba genderově neutrálního vyjádření silnější než obavy z negativních reakcí, je slovo samozřejmě možné použít. I když je tvořeno podle cizího, anglického slovotvorného modelu, má díky ideologii, která za jeho vznikem stojí, určitý potenciál se rozšířit a směřovat k neutrálnosti. V současnosti je však bezpochyby příznakové a vzhledem k uvedeným důvodům bychom s jeho používáním byli spíš opatrní.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v češtině možné používat slovo reporting? Narazil jsem na něj v rámci referátu určeného na oborovou konferenci.
Klíčové slovo:
reporting
Odpověď:
Výraz reporting zachycuje jednak databáze neologismů NEOMAT (neologismy.cz), jednak je velmi hojně doložen v Českém národním korpusu, a to zejména v oborových zdrojích, a to z oblasti ekonomiky, IT apod. Uvedený výraz je jistě typický pro určité obory, zejména zmíněnou ekonomii, v jejich rámci jej tak lze neproblematicky užívat. V jiných kontextech je třeba zvážit srozumitenost pro běžného mluvčího, slovo reporting lze nahradit například synonymem výkaznictví.
Dotaz:
Užívání výrazu
Konkrétní dotaz:
Jak je to v češtině s užíváním slova florilegia? Potřeboval bych toto slovo užít v disertační práci.
Klíčové slovo:
florilegium
Odpověď:
Výraz florilegia je množným číslem od slova florilegium. Zachycuje ho pouze starý Příruční slovník jazyka českého s významem ‚klasobraní, výbor, anthologie‘ a stylovým příznakem lit., který značí, že se toto slovo užívá v literárním kontextu. Pozdější slovníky již slovo florilegium neobsahují, doložena jsou pouze jeho synonyma uvedená ve výkladu významu, tzn. výbor, antologie a klasobraní (poslední uvedený výraz zachycuje pouze Slovník spisovného jazyk českého). V Českém národním korpusu je slovo florilegium doloženo jen velmi řídce, ve verzi SYN v13 je ve 3 pramenech doloženo celkem jen 6 výskytů slova. Jde tedy o výraz dnes jen velmi řídce užívaný a většině čtenářů nebude srozumitelný. Domníváme se, že by bylo vhodnější nahradit jej synonymním výrazem antologie (zajímavostí je, že obojí znamená doslova ‚květobraní, výběr z kvítků‘, jen antologie byla přejata z řečtiny a florilegium z latiny). Pokud byste ovšem v disertační práci chtěl výraz florilegium zachovat, je třeba toto slovo u prvního výskytu vysvětlit (např. prostřednictvím poznámky pod čarou).
Poslední užití:
15.1.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo florilegium
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Měli bychom v případě domácích spotřebičů (např. trouba, pračka) užívat spojení přidaná pára nebo přídavná pára?
Klíčové slovo:
přidaný; přídavný
Odpověď:
Významový rozdíl těchto výrazů je minimální. Slovník spisovné češtiny definuje přídavné jméno „přídavný“ jako ‚který je přid(áv)án‘ a přídavné jméno „přidaný“ jako ‚daný k něčemu navíc‘. Data z Českého národního korpusu (SYN v13) navíc ukazují, že jsou tato přídavná jména v daném kontextu zaměňována: zatímco spojení přídavná pára zde má 76 výskytů, spojení přidaná pára má 25 výskytů. Domníváme se tedy, že jsou uvedené varianty slovního spojení rovnocenné a je jen na vás, kterou z variant zvolíte.
Zvažované varianty:
přídavný
přidaný
Poslední užití:
16.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla přidaný; přídavný
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Mohu použít sloveso zračit se v básni (v duši se píseň zračí)?
Klíčové slovo:
zračit
Odpověď:
Sloveso zračit se zachycuje například Slovník spisovné češtiny ve významu ‚být patrný, objevovat se, jevit se‘ a uvádí u něj knižní stylový příznak, užití v básni je tedy náležité.
Poslední užití:
14.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo zračit se
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku užití slov neurověda a neuroprávo ve vědeckém článku?
Klíčové slovo:
neurověda; neuroprávo
Odpověď:
Užití výrazu neurověda považujeme za neproblematické. Výraz zachycuje Internetová jazyková příručka, je velmi frekventovaný a vyskytuje se velmi často právě v odborném kontextu. Výraz neuroprávo ale žádné příručky nezachycují a není doložen ani v synchronních korpusech. Navíc není zcela jasný jeho význam, doporučovali bychom proto užít na jeho místě opis.
Poslední užití:
25.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo neurověda
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
V rámci reklamy chceme užít slovo gaučing. Je možné ve veřejném prostoru toto slovo užít, je spisovné nebo má jinou stylovou charakteristiku? Jaké může mít konotace?
Klíčové slovo:
gaučing
Odpověď:
Jediná příručka, která slovo gaučing zachycuje, je Internetová jazyková příručka, která však systematicky neuvádí významy slov ani jejich stylovou charakteristiku. Uvedené slovo je dále doloženo v databázi neologismů Neomat i v Českém národním korpusu SYN v13 (215 v.), a to zejména ve (volnočasové) publicistice. Slovo gaučing je neformální, nespisovný výraz, působí především jako prostředek slovního humoru, což dokazuje i grafická stránka textů: Pisatelé výraz gaučing dávají často do uvozovek, v případě rozhovorů bývá v závorce za ním někdy poznamenáno, že následoval smích respondenta. Ve veřejném prostoru tedy užít lze (a také se již užívá), nicméně s uvedeným omezením. Na konotace, které vyvolává, lze usuzovat pouze nepřímo, a to právě na základě korpusových dokladů. Nemalá část dokladů ukazuje gaučing jako něco nežádoucího (srov. např. „Chceme, aby se lidé vymanili z trendu ‚gaučingu‘, fastfoodů, počítačových her a sociálních sítí.“; „forma motivace, která mě měla konečně vytáhnout ze zajetí gaučingu“), objevují se ale rovněž doklady zcela neutrální (srov. „Někomu vyhovuje ‚gaučing‘ proložený četbou knihy nebo sledováním filmu.“), méně často se pak lze setkat s doklady, kdy je gaučing považován za pozitivní jev (srov. „Ideální polohou pro posilování vazeb je tzv. gaučing.“).
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je možné v rámci odborných textů užívat slovo stend? Označuje se jím konstrukce, k níž je připevněno nějaké další zařízení.
Klíčové slovo:
stend
Odpověď:
Uvedený výraz dosud neuvádějí žádné příručky ani databáze neologismů. V Českém národním korpusu v SYN v13 lze dohledat 57 dokladů, které jsou zachyceny převážně v oborové literatuře, a to v technicky zaměřených textech. Výraz stend je tak možno užívat právě v odborném prostředí, kde by měl být srozumitelný. V případě nejistoty, zda tomuto výrazu čtenář/posluchač porozumí, jej doporučujeme vysvětlit.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku přídavné jméno odpadářský ve větě „Úzce spolupracujeme s velkými odpadářskými společnostmi.“? Tato věta se vyskytla v interním zpravodaji.
Klíčové slovo:
odpadářský
Odpověď:
Přídavné jméno odpadářský je součástí profesní mluvy (jak dokazují mimo jiné i data z Českého národního korpusu), v případě interního zpravodaje jej můžete v uvedené větě ponechat. V komunikaci mimo dané profesní prostředí by ovšem bylo náležité užít přídavné jméno odpadní.
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Má slovo ekvita v češtině nějaký ekvivalent?
Klíčové slovo:
ekvita
Odpověď:
Slovo ekvita pochází z latiny a jeho základní význam uvádí Slovník spisovného jazyka českého: ‚slušnost, spravedlivost‘. Jako termín je pak slovo ekvita užíváno ve více významech: například Nový akademický slovník cizích slov uvádí, že výraz ekvita v římském právu označoval abstraktní morální měřítko pro použitelnost právních norem. V zákonných ustanoveních a vyhláškách dostupných na internetu lze dohledat, že v právní a finanční oblasti jde o termín, který označuje vlastní kapitál firmy, tedy hodnotu majetku, který vlastní akcionáři firmy po odečtení všech závazků. V dalších oborech je termín ekvita užíván v souvislosti s rovnocenností, rovnocenným přístupem; konkrétně například v lékařství označuje skutečnost, že „každý by měl mít příležitost plně rozvinout svůj zdravotní potenciál“ (viz Velký lékařský slovník online). Pro výraz ekvita lze v některých kontextech jako synonymní užít zmíněné výrazy rovnocennost či spravedlivost, v odborných textech má však slovo ekvita charakter termínu, a proto by měla být tato jeho podoba zachována.
Poslední užití:
21.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Velký lékařský slovník.
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Význam zkratky
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam zkratky ob., kterou jsem našel ve slovníku?
Klíčové slovo:
obecná čeština
Odpověď:
Zkratka ob. ve výkladových slovnících (např. ve Slovníku spisovného jazyka českého, Slovníku spisovné češtiny aj.) označuje slovo obecněčeský, které má význam ‚týkající se obecné češtiny‘.
Poslední užití:
22.2.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova telefax?
Klíčové slovo:
telefax
Odpověď:
Podle Nového akademického slovníku cizích slov má výraz telefax následující tři významy: 1. ‚faksimilní služba pro elektronický přenos dokumentů po telefonní síti‘, 2. ‚přístroj pro tuto službu, fax‘, 3. ‚elektronicky po telefonní síti přenesený text, dokument‘.
Poslední užití:
3.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova kůr?
Klíčové slovo:
kůr
Odpověď:
Podle Slovníku spisovné češtiny má podstatné jméno kůr významy dva: 1. ‚vyvýšený prostor v kostele pro varhany a zpěváky, kruchta‘ a 2. ‚kostelní sbor, chór‘.
Poslední užití:
23.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova komfortní ve spojení „komfortní rozhovor“?
Klíčové slovo:
komfortní
Odpověď:
Přídavné jméno komfortní je odvozeno od podstatného jména komfort, které má podle Slovníku spisovného jazyka českého význam ‚dokonalá vybavenost obydlí; pohodlí, přepych‘. Přídavné jméno komfortní má proto význam ‚vztahující se k pohodlí, dokonalé vybavenosti‘. To potvrzují i doklady, které najdeme v korpusu SYN v12 (např. „komfortní hotel“, „k. kavárna“, „k. křeslo“ aj.). Užití v takových významech v korpusu převažuje. Na druhé straně je zřejmé, že je dané přídavné jméno (zatím spíše řidčeji) užíváno také pro význam ‚týkající se pocitu pohodlí nebo i bezpečí obecně‘ (např. „komfortní způsob vyhledávání“, k. užívání“, „k. pocit“ apod.). Je pravděpodobné, že jistou roli v tomto ohledu hraje i terminologické spojení „komfortní zóna“. Tento pojem z oblasti psychologie označuje „behaviorální stav, ve kterém člověk funguje ve stavu neutrálním k úzkosti“ (viz Judith M. Bardwick: Danger in the Comfort Zone, 1995). V některých užitích, jako je právě výše zmíněné spojení „komfortní rozhovor“, však nemusí být zamýšlený význam ‚týkající se psychické pohody, pocitu bezpečí‘ všem uživatelům jazyka zcela zřejmý. Proto bychom doporučili vždy pečlivě zvážit, zda by nebylo vhodnější vyjádřit sdělovaný význam jinými výrazovými prostředky.
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Je výraz kuriózní synonymní se slovem zvláštní?
Klíčové slovo:
kuriózní
Odpověď:
Ano, dané výrazy jsou z hlediska významu zaměnitelné. Slovo kuriózní znamená totéž, co adjektiva zvláštní (v prvním významu slova) a neobvyklý, tedy ‚jiný než ostatní, vymykající se běžnosti, obvyklosti, průměru, mimořádný‘ (viz Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost).
Poslední užití:
3.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Je výraz potencionální synonymní se slovem možný?
Klíčové slovo:
potenciální, potencionální
Odpověď:
Ano, dané výrazy jsou z hlediska významu zaměnitelné. Slovo potencionální (i jeho běžněji užívaná varianta potenciální) znamená totéž, co adjektivum možný, a to v jeho obou významech: 1. ‚který vůbec může být, stát se, který může být uskutečněn, získán apod.‘ a 2. ‚který může v daném případě nastat a s kterým je třeba počítat‘ (viz Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost).
Poslední užití:
3.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Je z hlediska významu správně věta „Turnaj se dostal do podvědomí“, nebo Turnaj se dostal do povědomí“?
Klíčové slovo:
podvědomí, povědomí
Odpověď:
Mezi výrazy povědomí a podvědomí je významový rozdíl. Daná věta má (velmi pravděpodobně) vyjádřit určitou ‚povšechnou, všeobecnou vědomost‘ o turnaji, namístě je tedy užití výrazu povědomí. Slovo podvědomí označuje ‚oblast ne plně vědomé duševní činnosti‘ (viz Slovník spisovné češtiny). Takový význam sice nelze hypoteticky zcela vyloučit, avšak vyžadoval by doplnění o další nutný kontext a související reformulaci věty, např. „Myšlenky na turnaj se dostaly do podvědomí hráčů a (…).“
Zvažované varianty:
podvědomí
povědomí
Poslední užití:
13.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.