Dotaz:
Pronikání cizích slov
Konkrétní dotaz:
Ráda bych se zeptala, jak vnímáte pronikání angličtiny do češtiny, mám na mysli zejména oblast lexika. V poslední době se velmi často v e-mailech, sms, ale také v běžné mluvě (nutno podotknout, že převážně mladých lidí) setkávám s anglickými slovíčky, se spojením českého a anglického slova apod. Pro příklad uvádím: já to paynu (já to zaplatím), crossnem to tady (přejdeme tady), potřebuješ talk? (potřebuješ si promluvit?) a řada dalších. Je zajímavé tento vývoj a nahrazování českých slov anglickými sledovat, zároveň si ale pokládám otázku, zda je to tak správné. Máme na našem knižním trhu nějakou publikaci, která se tímto zabývá?
Klíčové slovo:
anglicismus
Odpověď:
Pronikání přejatých výrazů (nejen) z angličtiny obecně neodsuzujeme, spíše posuzujeme vhodnost každé jednotlivé přejímky podle okolností. Některé přejímky jsou přijímány jako náležité a funkční, např. ty, které pojmenovávají skutečnosti, pro něž nemáme adekvátní české pojmenování, nebo ty, které jsou vynuceny specifiky komunikačního prostředí, např. ve vědecké komunikaci s vysokou potřebou šíření znalostí mezinárodně srozumitelným kódem. S rozpaky naopak bývají hodnoceny přejímky módní a sloužící stylizaci, např. „paynem to kartou“ místo „zaplatíme to kartou“ (v běžné neformální komunikaci) nebo „máme na to přidělený badžet“ místo „máme na to přidělený rozpočet“ (v obchodní nebo výrobní komunikaci). Tento typ přejímek ale zpravidla nepřekračuje sféru neformální komunikace v rámci dané komunikační oblasti. Z knižních publikací doporučujeme k dané problematice např. Aspekty hodnocení cizojazyčných přejímek: mezi módností a standardem od D. Svobodové z roku 2009, Český jazyk na přelomu tisíciletí (Daneš a kol., 1997) či Čeština, jak ji znáte i neznáte (Čmejrková a kol., 1996).
Poslední užití:
23.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český jazyk na přelomu tisíciletí. F. Daneš, J. Bachmannová, S. Čmejrková, M. Krčmová. 1997. (platí od 1997)
Jazykový zdroj:
Čeština, jak ji znáte i neznáte. S. Čmejrková, F. Daneš, J. Kraus, I. Svobodová. 1996. (platí od 1996)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova franšíza? Pochází z francouzštiny?
Klíčové slovo:
franšíza
Odpověď:
Slovo má původ ve starofrancouzském franchise s významem ‚svoboda, zproštění, právo, privilegium‘. Významu ‚oprávnění pro společnost prodávat výrobky či služby‘ nabylo ve 20. století.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova bachař? Souvisí nějak s Alexanderem Bachem, Bachovým absolutismem?
Klíčové slovo:
bachař
Odpověď:
Bachař pochází z německého Obacht (geben), tedy ‚(dávat) pozor‘, odvozeného od Acht s významem ‚pozor‘. S Alexanderem Bachem ani Bachovým absolutismem nesouvisí.
Poslední užití:
10.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jestliže je stanoveno deset minimálních požadavků pro dosažení něčeho, je všech deset požadavků nutných pro dosažení dané věci?
Klíčové slovo:
minimální
Odpověď:
Výraz minimální má význam ‚nejmenší, nejnižší‘, z uvedené formulace tedy plyne, že splnění všech deseti požadavků je nutné, minimálně tyto požadavky musejí být splněny.
Poslední užití:
10.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Je vhodné sloveso umýt, nebo omýt ve větě „Nedoporučuje se konzumace salátu, zeleniny, ovoce, pokud nejsou ... řádně o/umyty“?
Klíčové slovo:
omýt vs. umýt
Odpověď:
V uvedené větě lze užít obě slovesa, obě zde mají stejný význam ‚mytím očistit‘.
Poslední užití:
11.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Význam slova
Klíčové slovo:
pravděpodobný, pravděpodobně
Odpověď:
Výraz pravděpodobný má významy ‚o kterém lze předpokládat, že se stane‘ a ‚blízký pravdě, ve shodě se skutečností‘. Výraz pravděpodobně má význam ‚asi, možná, snad, nejspíš, patrně, bezpochyby, nepochybně‘.
Poslední užití:
16.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Odpověď:
Výraz enkaustika má význam ‚malířská technika užívající k nanášení barev voskové směsi, které se zapouštějí působením horka do kamene, dřeva nebo plátna‘.
Poslední užití:
9.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova nachomýtnout se? Proč se v něm píše ý?
Klíčové slovo:
nachomýtat se; nachomýtnout se
Odpověď:
Slovo nachomýtnout se je utvořeno od sloves mést, metat se zesilovací předponou cho-, tedy ‚připlést se někam‘, být někam vmeten‘. Zmíněné -ý- se však do slova dostalo zpětně na základě podoby nachomejtnout se, podobně jako je tomu např. u slova mejto – mýto.
Poslední užití:
29.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je slovo lesbička nesprávné, dehonestující?
Klíčové slovo:
lesbička
Odpověď:
Výraz lesbička je z jazykového hlediska v pořádku, nepovažujeme jej za dehonestující. Jeho užívání, resp. volba mezi výrazy lesbička a lesba, je věcí osobního jazykového vkusu.
Poslední užití:
11.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Klíčové slovo:
satanství, ďábelství, démonismus, démoničnost
Odpověď:
Satanství má význam ‚satanská moc, satanská povaha, satanský čin‘; ďábelství má význam ‚ďábelská moc, ďábelská povaha, ďábelský čin‘; démonismus má významy ‚víra v démony, kult démonů, černé magie ap.; démoničnost‘; démoničnost má význam ‚vlastnost démona, ďábelskost‘.
Poslední užití:
16.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Jak hodnotit výraz mluvčování, který se vyskytuje v textu o Chartě 77 ve významu ‚vykonávání funkce mluvčího‘?
Klíčové slovo:
mluvčování
Odpověď:
Jedná se pravděpodobně o okazionalismus užívaný pouze v prostředí chartistů. V Českém národním korpusu má tento výraz pouze tři doklady a všechny se týkají mluvčích Charty 77.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je správné používat výraz falešný ve spojení „falešná zpráva“?
Klíčové slovo:
falešný
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého uvádí jako jeden z významů slova falešný ‚padělaný, nepravý, napodobený, nepravdivý, umělý (opak pravý)‘ a mezi příklady tohoto významu je i „falešná zpráva“. Dané užití výrazu falešný je tedy v pořádku.
Poslední užití:
18.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Klíčové slovo:
setkat se vs. potkat se
Odpověď:
Sloveso setkat se má významy: 1. potkat se při míjení: setkali se ve dveřích; 2. přijít do styku, sejít se, shledat se: setkali se na nádraží;
3. shledat se, dosáhnout: setkat se s pochopením. Sloveso potkat se má významy: 1. při míjení přijít (náhodou) do styku, setkat se, střetnout se: potkat se se známým; 2. zakusit, zažít: potkat se s nezdarem. Používání slovesa potkat se ve významu ‚sejít se, shledat se‘ nepovažujeme za vhodné.
Poslední užití:
19.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je správně užit výraz dopad ve větě „Obtížná situace má dopad na psychiku“?
Klíčové slovo:
dopad
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny uvádí jako druhý význam slova dopad (typický pro publicistiku) ‚účinek, důsledek, vliv‘. Výraz dopad tedy v tomto významu lze používat.
Poslední užití:
19.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.