Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID oblasti: #5 [Lexikologie].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 2/29, položky: 21-40/573
Stav:
#12473
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Užívá se tvar typu „sousedovic“, třeba „sousedovic děti“?
Klíčové slovo: sousedovic
Odpověď: Taková přivlastňovací přídavná jména se jistě užívají, ale patrně obvykle ne v textech, v nichž se předpokládá spisovnost. Příruční mluvnice češtiny říká, že „substandardní jsou nesklonná posesiva typu Novákovic […] vyjadřující přináležitost k plurálovému subjektu Novákovi“. Ve vašem případě se sice nepřivlastňuje jménu vlastnímu, nýbrž obecnému, ale to nic nemění na oprávněném předpokladu, že pro velkou část uživatelů češtiny je přivlastňovací přídavné jméno zakončené na -ovic použitelné spíš mimo spisovnou češtinu, a pokud ve spisovném textu, tak příznakově.
Poslední užití: 1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12464
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Je správně sloveso „započíst“, nebo by se mělo použít „započítat“?
Klíčové slovo: započíst vs. započítat
Odpověď: Výkladové slovníky češtiny uvádějí „započíst“ a „započítat“ jako varianty v rámci jednoho hesla bez jakéhokoli stylového či jiného rozlišení. Obě slovesa mají tentýž původ – stará čeština měla pro významy ‚číst‘ i ‚počítat‘ sloveso čísti, ve většině jiných slovanských jazyků je *čitati. Sloveso „započítat“ je častěji užívané (zhruba v poměru 3 : 1), ale pro obě slovesa platí, že je jejich užívání rozloženo podobně – zhruba stejně se vyskytují v publicistice a oborové literatuře a znatelně méně v beletrii. Z toho vyplývá, že podoby „započíst“ i „započítat“ by měly být ve spisovném textu bezproblémově použitelné.
Zvažované varianty:
započíst započítat
Poslední užití: 28.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12452
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Je správně „resort obrany“, nebo „resort ministerstva obrany“, nebo oboje?
Klíčové slovo: resort
Odpověď: V pořádku jsou obě formulace. „Resort“ je podle Slovníku spisovné češtiny jednak ‚obor úřední činnosti‘ (např. „patřit do resortu ministerstva školství“), jednak i přímo ‚úřad s jistou působností‘ (Slovník spisovného jazyka českého také píše, že „vládní resorty“ jsou ‚ministerstva‘). Druhý uvedený význam je vlastně metonymický – instituce se označuje výrazem pojmenávajícím její činnost. Jednotlivé slovníky se drobně liší v tom, zda oba významy uvádějí jako samostatné, nebo ne. Pro běžnou úroveň spisovnosti, např. pro publicistiku, bychom oba významy považovali za neutrální.
Zvažované varianty:
resort obrany resort ministerstva obrany
Poslední užití: 27.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12438
Užití:
1 1 0
Dotaz: Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz: Může být v nějakém kontextu slovo „čeština“ nespisovné? Děti ve škole měly ve větě „Dnes jsme psali test z češtiny“ údajně nespisovné „z češtiny“ opravit na „z českého jazyka“. Rozuměla bych tomu, kdyby tam bylo „z matiky“, ale takhle?
Klíčové slovo: čeština
Odpověď: Akademický slovník současné češtiny uvádí v hesle „čeština“ význam ‚vyučovací předmět nebo studijní obor český jazyk a literatura‘ bez jakéhokoli stylového příznaku, tj. považuje ho za plně spisovný, neutrální (stejně jako jiné, starší slovníky). „Matika“ by byl jiný případ, to je skutečně slovo ze studentského slangu, tedy mimo spisovnou varietu češtiny. „Matice“ by však byly analogické výrazy jako „česák“, „čeják“, „čédina“ apod., nikoliv „čeština“.
Zvažované varianty:
čeština český jazyk
Poslední užití: 27.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#12437
Užití:
1 1 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Kdo je „košpeta“? Slyšel jsem to užito o člověku – „to je košpeta“.
Klíčové slovo: košpeta
Odpověď: Výkladové slovníky češtiny heslo „košpeta“ neobsahují, ale pár indicií k jeho významu se najít dá. Slovo je zachyceno na jednom excerpčním lístku v Novočeském lexikálním archivu v úryvku beletristického dialogu z roku 1935 „Nemyslíte, mistře?“ – „Nemyslím, stará košpeto, ...“. Z bezprostředně předcházející části textu románu Vladimíra Drnáka Španělská rapsodie je zřejmé, že výraz „košpeta“ je užit jako pojmenování muže, jenž se nechává portrétovat, jeho ústa se mu na malbě zdají příliš velká a je charakterizován jako jeden z nadutců, oblečených „v drahou maškarádu svátečních šatů“. Česko-německý slovník Františka Štěpána Kotta (1878–1893) uvádí u hesla „košpeta“ jakožto podstatného jména mužského rodu význam ‚ošklivec‘. A Jarmila Skřivánková-Šimerková ve svém článku Odchylky a zvláštnosti řeči v Plzni a na Plzeňsku (Český lid, 1924) píše, že košpeta je „neuctivý, ale ne zle míněný výraz pro koketu, zvláště pro méně hezkou, nebo dokonce starší“. Význam slova tedy není zcela jasný, ale zdá se, že jde o výraz expresivní, negativně hodnotící a týkající se (snad) vzhledu označované osoby.
Poslední užití: 25.1.2022
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12435
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Je správné použít spojku „jakkoliv“ ve větě „jakkoliv v životě dosáhla toho, čeho chtěla, zůstala citlivá k problémům chudých“? Mně to moc nesedí, protože to vlastně nevyjadřuje způsob nebo míru.
Klíčové slovo: jakkoliv
Odpověď: Slovo „jakkoli(v)“ má podle výkladových slovníků češtiny kromě funkce příslovečné (v níž vyjadřuje libovolnost, namátkovost způsobu nebo míry zřetele) i funkci spojkovou, je to spojka podřadicí přípustková. Slovník spisovného jazyka českého ji vykládá synonymy ač, ačkoli(v), třebas, třebaže, byť (i), i když. Novější Slovník spisovné češtiny ji v této funkci označuje za knižní. Užití v přípustkové větě je tedy zcela v pořádku, jen je vhodné zvážit stylovou rovinu textu.
Poslední užití: 25.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#12434
Užití:
1 1 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Jak by se dal vysvětlit rozdíl mezi „korekturou“ a „korekcí“?
Klíčové slovo: korekce vs. korektura
Odpověď: Obě slova sdílejí původ v latinském corrēctiō ‚oprava, napravení‘ od corrigere ‚opravovat, rovnat‘ (podle Českého etymologického slovníku), významově se však liší. Význam podstatného jména „korekce“ je širší, obecnější – např. Slovník spisovné češtiny ho vykládá jako ‚opravu, úpravu‘, přičemž neshodným přívlastkem může být leccos od údajů přes dráhu družice až po oční vadu. Dalším, specifičtějším významem je ‚zostřené vězení; cela se zhoršenými podmínkami‘. „Korektura“ je naproti tomu významově užší, konkrétnější – podle Slovníku spisovného jazyka českého znamená ‚opravování, opravu sazečských chyb; opravování, opravu chyb v psaném textu vůbec‘ nebo v druhém významu ‚otisk sazby k opravě‘ a pojí se pouze s přívlastky jako autorská, jazyková, stránková; sazby, knihy apod. Pouze třetí význam (neuvedený však v novějším Slovníku spisovné češtiny) zachycuje ‚jakýkoli opravný zásah; úpravu‘. Pokud vůbec významový překryv obou slov je reálný, pak je nejspíš okrajový. Zjednodušeně se dá říct, že „korekce“ je jakákoli oprava či úprava a v textové a publikační sféře se pro ni používá významově specifičtější výraz „korektura“.
Poslední užití: 25.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12432
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: V dolech a lomech se jako označení funkce nebo pracovního zařazení používá podstatné jméno „závodní“. Dá se zjistit, jaké slovo za tím „závodní“ jakoby časem vypadlo, z čeho se to zkrátilo?
Klíčové slovo: závodní
Odpověď: Slovníky češtiny vykládají podstatné jméno „závodní“ významem ‚vedoucí pracovník v důlních nebo průmyslových závodech‘, ale hypotetické původní víceslovné pojmenování, v němž snad mělo slovo „závodní“ platnost přídavného jména, tyto zdroje neuvádějí. Je pravda, že leckterá zpodstatnělá přídavná jména lze interpretovat jako eliptická (např. třídní učitel/učitelka > třídní, vedoucí pracovník/pracovnice > vedoucí, cestující osoba > cestující), ale v některých případech je takovéto doplnění ze současného pohledu nejasné a jen potenciální (např. průvodčí). Pokud se někdy jako předstupeň zpodstatnělého přídavného jména „závodní“ užívalo hypoteticky původní víceslovné pojmenování, mohl to být snad „závodní správce“. V jeho prospěch hovoří excerpční lístek Novočeského lexikálního archivu z roku 1927, který ze Slovníku veřejného práva československého cituje: „Zákonem č. 12/1893 [...] zavedena pak instituce t. zv. závodních čili závodních správců (Betriebsleiter)“. Formulace uvedeného dokladu však nevylučuje, že slovo „závodní“ bylo v uvedeném významu definováno a od počátku užíváno jako pojmenování jednoslovné. Doklady spojení závodní správce v našich zdrojích nenacházíme.
Poslední užití: 24.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12429
Užití:
1 1 0
Dotaz: Existence výrazu
Konkrétní dotaz: Existuje v českém jazyce slovo „jednost“? Viděl jsem to jako překlad anglického „oneness“ a přišlo mi to velice podivné.
Klíčové slovo: jednost
Odpověď: Podstatné jméno „jednost“ je v dnešní čestině je zcela okrajové – v Českém národním korpusu je doloženo jen mizivě. Zachycují ho starší slovníky, ale i ty ho označují za řídké, málo užívané. Jeho význam zachycují (mimochodem velmi podobně jako u slova „jedinost“) pomocí výkladu ‚vlastnost toho, co je jedno, jediné; spojenost v jediný celek; jednota‘. Právě slovo „jednota“ je pravděpodobně jeho mnohem užívanějším konkurentem. „Jednost“ tak může být funkční snad jen při snaze o ozvláštnění textu nebo ve specifických kontextech, např. při signalizaci analogičnosti k „dvojnosti“, „trojnosti“, opozice k „mnohosti“ nebo odlišení od „jedinosti“, jako to dělá Miloš Dokulil v článku O vyjadřování jedinosti a jedinečnosti v českém jazyce (Naše řeč, 1970, č. 1, s. 1–15; http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5474).
Zvažované varianty:
jednost jednota
Poslední užití: 21.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12428
Užití:
1 1 0
Dotaz: Užívání výrazu
Konkrétní dotaz: Lze použít slovo „rozčesatelnost“, např. ve formulaci „pro lepší rozčesatelnost vlasů“? Nikde ve slovníku jsem to nenašla.
Klíčové slovo: rozčesatelnost
Odpověď: Podstatné jméno označující vlastnost zakončené na -ost lze potenciálně utvořit od prakticky jakéhokoliv přídavného jména a ve slovnících pochopitelně nebývají obsažena zdaleka všechna. Slovo „rozčesatelnost“ je pravidelně utvořeno od přídavného jména „rozčesatelný“, to zase od slovesa „rozčesat“ (a to ještě od slovesa „česat“). Je tedy systémové, nepochybně srozumitelné, a tudíž potenciálně funkční. Jen patrně není příliš velká komunikační potřeba použít ho – v Českém národním korpusu (téměř šestimiliardovém korpusu SYN verze 10) má pouhých dvanáct výskytů. Pokud se však do nějakého textu hodí, není důvod se mu vyhýbat.
Poslední užití: 20.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12427
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Jsou varianty „kuchyň“ a „kuchyně“ na stejné úrovni, nebo se některá z nich upřednostňuje?
Klíčové slovo: kuchyň vs. kuchyně
Odpověď: Významově jsou slova „kuchyň“ a „kuchyně“ do značné míry synonymní – obě nesou významy ‚místnost vybavená pro přípravu jídel‘ a ‚souprava nábytku do této místnosti‘, pouze u významu ‚způsob úpravy pokrmů; pokrmy urč. způsobem upravené‘ se slovníky neshodují, zda se pro něj používá pouze „kuchyně“, nebo i „kuchyň“. Slovník spisovné češtiny takové rozlišení neuvádí, analýza úzu v Českém národním korpusu však ukázala, že pro způsob úpravy pokrmů se užívá jen podoba „kuchyně“. Obě slova jsou velmi podobně často užívána, byť „kuchyně“ je mírně obvyklejší. Pro označení místnosti nebo její nábytkové sestavy je tedy možné s úspěchem použít kterékoli z nich.
Zvažované varianty:
kuchyň kuchyně
Poslední užití: 18.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#12425
Užití:
1 1 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Lze o počasí říct, že „venku je polízanice“? Patrně to má znamenat plískanice, ale to je přece něco úplně jiného.
Klíčové slovo: polízanice
Odpověď: Tato dvě podstatná jména mají opravdu značně odlišný význam. „Plískanice“ je podle Slovníku spisovné češtiny ‚déšť se sněhem za chladného větrného počasí‘, kdežto „polízanice“ (tu zachycuje jen starší Slovník spisovného jazyka českého) znamená ‚zlý následek něčeho, něco velmi nepříjemného; malér‘. To, že je venku plískanice, může snad pro někoho v důsledku způsobit i polízanici, ale synonymně se tato slova rozhodně užít nedají – alespoň ne s předpokladem, že jim jako synonymním bude kdokoli rozumět.
Zvažované varianty:
plískanice polízanice
Poslední užití: 17.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#12424
Užití:
1 1 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Lze zaměňovat buchtu a koláč jako jedno a to samé? Ve Slovníku spisovného jazyka českého jsem našel, že buchta je hranatá a koláč kulatý, ale v poslední době se to používá různě.
Klíčové slovo: buchta a koláč
Odpověď: Význam slov „buchta“ a „koláč“ se u mluvčích liší v závislosti na regionu nebo dokonce rodině. Na jedné straně je pravda, že podle výkladových slovníků češtiny se obě podstatná jména v primárním významu liší: „koláč“ je podle Slovníku spisovné češtiny ‚jemné bílé pečivo okrouhlého tvaru n. pečené na celé ploše plechu‘ a „buchta“ znamená ‚menší (sladké) pečivo, zprav. ve tvaru hranolu a s náplní‘. Na druhé straně však právě vznikající Akademický slovník současné češtiny u slova „buchta“ uvádí i druhý význam ‚zprav. sladké pečivo, často s náplní, pečené na celé ploše plechu a pak krájené na díly‘, tedy synonymum jedné z podob koláče. Slovník nářečí jazyka českého navíc pro „buchtu“ zaznamenává další významy jako ‚knedlík, zpravidla z kynutého nebo bramborového těsta‘, ‚pokrm z brambor‘ nebo ‚hustá kaše vykrajovaná lžící‘. U těchto výrazů je tedy nutné počítat s významovými překryvy a značnou variabilitou.
Poslední užití: 17.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník nářečí českého jazyka. (platí od 2016)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12423
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Lze vedle slova „macho“ (mužský šovinista) užít taky slovo „machista“ ve významu ‚ten, který zastává postoje typické pro macha‘?
Klíčové slovo: machista
Odpověď: Výkladové slovníky češtiny v zodpovídání této otázky nepomohou, protože slova „macho“ ani „machista“ v těchto významech neobsahují. Slovník spisovného jazyka českého sice uvádí hesla machista a machismus, ale to je nikoliv [mačizmus], nýbrž [machizmus], filozofický směr charakterizovaný jako empiriokriticismus a pojmenovaný podle česko-německého fyzika a filozofa Ernsta Macha. Dnes se však výraz „machista“ používá ve vámi naznačeném významu. V Českém národním korpusu (SYN verze 10) má 150 výskytů, což v pětimiliardovém korpusu není mnoho a je to zhruba desetina počtu výskytů podstatného jména „macho“, ale je zjevné, že v kontextu bývá užíváno jako neproblematicky srozumitelné. Proti jeho užívání tedy není třeba nic namítat.
Zvažované varianty:
macho machista
Poslední užití: 17.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12422
Užití:
1 1 0
Dotaz: Pleonasmus
Konkrétní dotaz: Není sousloví „recenzní posudek“ protimluv, když samo slovo „recenze“ znamená ‚posudek‘? Vím, že se to používá, ale nevím, jestli je to správně.
Klíčové slovo: recenzní posudek
Odpověď: Víceslovné pojmenování „recenzní posudek“ není protimluv, ale je to pleonasmus, tj. redundantní vyjádření. Slovo „recenze“ totiž např. podle Slovníku spisovné češtiny má význam ‚posudek, kritika (vědeckého nebo uměleckého díla)‘. Recenzní posudek je pak vlastně posudkový či posuzující posudek. Přesto není třeba považovat takovéto pojmenování za chybné, a to přinejmenším ze dvou důvodů. Zaprvé jsou pleonasmy běžnou součástí jazyka a mluvčí mnoho z nich používají, aniž by se nad jejich nepotřebnou významovou zmnožeností pozastavili – srov. např. citronová limonáda, hlavní protagonista, slavnostní vernisáž aj. Zadruhé se pojmenování „recenzní posudek“ užívá především ve vědeckém diskurzu, v prostředí vědeckých časopisů. V nich bývá potřeba rozlišovat, zda se mluví o recenzi/posudku coby žánru textu usilujícím o publikování, nebo o recenzi/posudku coby interním textu určeném redakci jako podklad pro rozhodnutí, zda posuzovaný text publikovat. Oba druhy textu jsou součástí recenzního řízení, ale jen pro druhý z nich platí, že vzniká výhradně pro recenzní řízení. Je tedy možné, že mimo jiné právě na to odkazuje přívlastek „recenzní“. Snaha rozlišovat tyto dva druhy textu je pochopitelná právě proto, že slova posudek a recenze jsou do určité míry synonymní. Ostatně časopis Naše řeč standardně obsahuje rubriku, která se do roku 2017 jmenovala Posudky a zprávy a od roku 2018 se jmenuje Recenze a zprávy.
Zvažované varianty:
recenzní posudek recenze
Poslední užití: 17.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12419
Užití:
1 2 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Lze použít slovo „atyp“? Má to označovat atypické řešení, v tomto případě kuchyně. Nenašla jsem ho v Internetové jazykové příručce, tak nevím, jestli se v češtině užívá.
Klíčové slovo: atyp
Odpověď: Podstatné jméno „atyp“ výkladové slovníky češtiny neobsahují. V Českém národním korpusu (SYN verze 10) najdeme 302 výskytů – řada z nich jsou názvy (klub, časopis, kapela, produkt, firma či společnost apod.), ale i tak je zřejmé, že se užívá přibližně ve vámi uvedeném významu, tj. pro něco atypického. Václav Lábus v článku Atyp v cihle aneb O jednom progresivním způsobu neologizace (Naše řeč, 4/2012) takovéto výrazy označuje za neologické univerbizáty, vykládá je tedy jako jednoslovná pojmenování vzniklá z víceslovných. Slovo „atyp“ má navíc protějšek v podstatném jménu „typ“. Univerbizáty se podle Nového encyklopedického slovníku češtiny často uplatňují v běžné mluvě či v profesním a slangovém vyjadřování a bývají (byť ne nutně) nespisovné. I v případě tohoto výrazu doporučujeme obezřetnost – jeho užití ve spisovném textu není vyloučené, jeho význam bude v kontextu nejspíš zřejmý, ale pro leckterého čtenáře či posluchače může být s ohledem na svou nevelkou frekvenci a slovotvornou povahu příznakový.
Poslední užití: 18.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Jazykový zdroj: Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Lábus, Václav (2012): Atyp v cihle aneb O jednom progresivním způsobu neologizace. Naše řeč, 95(4), s. 187-197.

Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách: 2012.
Kde popsáno: Lábus, Václav (2012): Atyp v cihle aneb O jednom progresivním způsobu neologizace. Naše řeč, 95(4), s. 187-197..

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12418
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Lze použít slovní spojení „udělit pokutu“? Napsal jsem to do článku, ale bylo mi namítnuto, že se prý uděluje vyznamenání, ale ukládá se trest.
Klíčové slovo: pokuta
Odpověď: Je sice pravda, že definice významu slovesa „udělit“ ve Slovníku spisovné češtiny ‚(ze své pravomoci ap.) dát jako právo, dar ap.‘ mírně nahrává pozitivnímu ladění, ale mezi příklady předmětových doplnění se vedle pochvaly, řádu nebo milosti uvádí i důtka. Ani udělení něčeho negativního tedy není kodifikací vyloučeno. Že se pokuta mimo jiné uděluje, potvrzují i zjištění o užívání slovních spojení „udělit/udělovat pokutu“ a „uložit/ukládat pokutu“ v Českém národním korpusu (SYN verze 10). Podstatné jméno pokuta se (v rámci jedné věty bez ohledu na pořadí obou slov) spojuje se slovesy udělit a udělovat celkem v 38 998 případech a se slovesy uložit a ukládat v 40 762 případech. Jednoduše řečeno se konkurenční varianty užívají prakticky stejně často. Slovní spojení „udělit pokutu“ je tedy zcela v pořádku – neodporuje významové definici v kodifikaci a je zjevně užíváno zcela běžně.
Zvažované varianty:
udělit pokutu uložit pokutu
Poslední užití: 14.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12417
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz: Má se v souvislosti s ústřicemi používat „chov“, nebo „pěstování“? Mám dojem, že zvířata se chovají a rostliny se pěstují, ale u mušlí, ústřic nebo slávek se setkávám s oběma výrazy.
Klíčové slovo: ústřice
Odpověď: Máte pravdu, že někteří uživatelé češtiny striktně rozlišují pěstování (rostlinných druhů) a chov (živočišných druhů). České výkladové slovníky – Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) a Slovník spisovné češtiny (SSČ) – však výraz pěstovat vztahují jak k rostlinám, tak i ke zvířatům, přičemž novější SSČ označuje užívání slovesa pěstovat ve vztahu ke zvířatům jako řidší. Z tohoto hlediska je tedy užití výrazů pěstovat a pěstování ve spojení s ústřicemi v pořádku, navíc SSJČ význam slova ústřice vykládá jako ‚mořský mlž sbíraný (nebo pěstovaný) jako lahůdka‘. Abychom se zastavili ještě u druhé části vašeho dotazu, je nutné potvrdit, že v případě ústřic a slávek nelze s ohledem na věcnou znalost hovořit o chovu ve smyslu slovníkové definice, tedy o ‚záměrné péči o zvířata‘, jelikož ústřice ani slávky příliš péče nevyžadují – rybáři pouze ponoří do vody lana, na něž se mlži přichytí a následně jsou na nich vytahováni z vody. Informace ze slovníků můžeme ještě porovnat s údaji o aktuálním užívání spojení slov „chovat/chov/chování“ a „pěstovat/pěstování“ se slovy „ústřice“ a „slávka“ z Českého národního korpusu SYN verze 10. Ve spojení s ústřicemi nacházíme (v rámci jedné věty bez ohledu na pořadí obou slov a jejich vzdálenost) 51× sloveso chovat, 2× podstatné jméno chování a 116× chov a oproti tomu 22× sloveso pěstovat a 24× podstatné jméno pěstování. V případě slávek je to 13× chovat a 16× chov (a žádný výskyt chování) a oproti tomu 10× pěstovat a 1× pěstování. Z toho vyplývá, že chování je oproti pěstování (bez ohledu na konkrétní způsob vyjádření) častěji užíváno jak pro ústřice (v poměru 3,7 : 1), tak pro slávky (2,6 : 1). Jelikož nejde o výraznou převahu jedné varianty nad druhou, považujeme obě za uzuální.
Zvažované varianty:
chov ústřic pěstování ústřic
Poslední užití: 14.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12412
Užití:
1 1 0
Dotaz: Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz: Jak by mělo znít přídavné jméno označující krev démonů? Napadlo mě slovo „démoní“, ale v překládané knize jsou to lidé s určitou vlastností, takže by to působilo jako příliš zvířecí.
Klíčové slovo: démonský
Odpověď: Pomineme-li přivlastňovací přídavné jméno „démonův“, které se pro tento účel nehodí, protože přisuzuje jedinci, nikoliv druhu či skupině, přicházejí v úvahu přídavná jména „démoní“, „démonický“ a „démonský“. První z nich slovotvorně spadá do skupiny přídavných jmen s významem přivlastnění druhu stejně jako např. „psí“, „kuřecí“, „prasečí“, „medvědí“ atp. Dojem jisté zvířeckosti je tedy u přídavného jména „démoní“ pochopitelný. Je to však jen slovo potenciální – v korpusech ČNK řady SYN není doloženo. Vezmeme-li navíc v úvahu významově blízká slova jako např. „ďábel“ nebo „anděl“, shledáme, že i „ďáblí“ a „andělí“ jsou užívána velmi okrajově; starší výkladové slovníky je také označují za řídká. Přídavné jméno „démonický“ je naproti tomu vcelku běžné, ale pochybnosti lze mít o jeho významové přiléhavosti. Podle Slovníku spisovného jazyka českého znamená ‚démonu vlastní; takový jako u démona; běsovský, ďábelský‘. Význam ‚démonu vlastní‘ by odpovídal popsané komunikační potřebě, ale příklady, které slovníky uvádějí, poukazují spíš na užívání ve významu ‚takový jako u démona‘: démonická žena (tajemně svůdná), démonická tvář (ďábelsky vypadající). Z toho důvodu nelze přídavné jméno „démonický“ pro tento případ zcela doporučit. Konečně přídavné jméno „démonský“ je podle starších slovníků synonymní s posledně zmíněným, znamená ‚náležící démonu, démonický‘ (nejnovější ho neuvádí). Slovník spisovného jazyka českého ho označuje jako řídké, analogicky tvořená přídavná jména „ďábelský“ a „andělský“ jsou však zcela běžná. Má-li jít o spojení s podstatným jménem „krev“, můžeme své uvažování opřít i o přídavné jméno „lidský“. V tomto ohledu se tedy „démonský“ jeví jako očekávatelnější, a proto bychom ho doporučili jako nejvhodnější variantu.
Zvažované varianty:
démoní démonský démonický
Poslední užití: 13.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12401
Užití:
1 1 0
Dotaz: Polysémie vs. homonymie
Konkrétní dotaz: Může být slovo „líčení“ (jako make-up a jako soudní líčení) metonymie? Nebo homonymie?
Klíčové slovo: líčení
Odpověď: Oba významy, tedy ‚úprava líčidlem‘ i ‚soudní jednání, přelíčení‘ mají společný původ. Český etymologický slovník uvádí, že sloveso „líčit“ (odvozené od podstatného jména „líce“) znamená ‚upravovat obličej; popisovat‘ a že už dávno ustálený přenesený význam lze vyložit jako ‚dávat něčemu tvářnost‘. S ohledem na významovou a genetickou souvislost je tedy slovo „líčení“ nikoliv homonymní, nýbrž polysémní. Za metonymii bychom vztah obou významů neoznačili, neboť ta se vykládá (např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny) jako přenesení pojmenování na základě místní, časové nebo příčinné souvislosti – a nic z toho se zde nezdá být splněno.
Poslední užití: 12.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.