Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID oblasti: #5 [Lexikologie].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 2/49, položky: 21-40/970
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14907
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Jaký je významový rozdíl mezi slovy dozorový a dozorčí?
Klíčové slovo: dozorový; dozorčí
Odpověď: Pokud bychom chtěli hledat odpověď ve výkladových slovnících, ještě donedávna bychom v nich našli jen přídavné jméno dozorčí, druhý výraz, dozorový, byl zaznamenán jen v kartotéce Novočeského lexikálního archivu, která sloužila jako materiálový podklad pro vytváření Příručního slovníku jazyka českého, vydávaného mezi lety 1935–1957. Do něj se však slovo dozorový nedostalo a nenašli bychom ho ani v novějších výkladových slovnících, Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) a Slovníku spisovné češtiny. Všechny uvedené kodexy obsahovaly jen přídavné jméno dozorčí, které SSJČ vykládá jako ‚dohlížitelský, dohlédací, kontrolní, inspekční‘ s příklady: dozorčí funkce, služba, úředník, komise, orgán. Aktuálně budovaný Akademický slovník současné češtiny (ASSČ), který v březnu r. 2024 umožňoval nahlížet do hesel s náslovím A–Ch, zachycuje oba výrazy, dozorčí i dozorový, a rovněž popisuje jejich významové odstíny. Přídavné jméno dozorčí podle autorů slovníku nese význam ‚vykonávající dozor‘, popř. ‚určený k dozoru, kontrolní, dohledový‘. Jako příklady ASSČ uvádí např. člen dozorčího orgánu nebo dozorčí rada akciové společnosti. Význam slova dozorový je popisován výkladem ‚mající právo nebo povinnost provádět dozor, sloužící k dozoru nad něčím, někým‘. Připojené příklady však svědčí o tom, že v praxi jsou tato přídavná jména obvykle užívána ve spojeních ze stejného významového okruhu jako v případě slova dozorčí: dozorový orgán/instituce/úřad. Že se slova dozorčí a dozorový užívají ve stejných kontextech, potvrzuje i nahlédnutí do Českého národního korpusu (KonText, řada syn, verze 12), přičemž výskyt přídavného jména dozorčí je v syn v12 asi 16× frekventovanější (má 104 333 výskytů oproti 6 468 výskytům slova dozorový). Jistý rozdíl mezi oběma výrazy, respektive v jejich užívání, je však zřejmý a zmiňuje ho jak ASSČ, tak jej potvrzuje provedená sonda do korpusu: ASSČ stylovou charakteristikou „administrativa, právo“ zařazuje výraz dozorový právě do této komunikační oblasti. Zdroje korpusových textů obsahujících dané slovo jsou skutečně často administrativně a právně zaměřená periodika (např. Bankovnictví, Ekonom, Obchod & finance, Euro aj.). Shrneme-li, v běžné komunikaci převažuje užívání výrazu dozorčí, přídavné jméno dozorový najdeme převážně v textech administrativně-právního charakteru. Ve většině kontextů každodenní komunikace není prohřeškem daná slova chápat jako synonyma, přičemž užitím výrazu dozorový zdůrazňujeme významový odstín „oprávněnosti/povinnosti“ vykonávaného dozoru.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14906
Užití:
0 0 0
Dotaz: Metafora
Konkrétní dotaz: Proč se pro označení sexu užívá označení „rozdat si to“?
Klíčové slovo: rozdat si to
Odpověď: Jedním z objevů kognitivní lingvistiky jsou tzv. konceptuální neboli pojmové metafory. Když mluvíme o pojmech z jedné, tzv. cílové oblasti, používáme pro ně výrazy z jiné, tzv. zdrojové oblasti. Příkladem může být metafora ARGUMENTACE JE VÁLKA, kde o cílové oblasti ARGUMENTACE mluvíme pomocí výrazů ze zdrojové oblasti VÁLKA: odrazil jsem všechny jeho argumenty, jeho argumenty mě zatlačily do kouta / dostaly do kolen, vyrukuju na něj s dalšími argumenty, utluču ho argumenty atp. Důvodem pro takové počínání je typicky to, že o abstraktních pojmech, které jsou složitěji uchopitelné, jaksi odtažité, můžeme mluvit pomocí konkrétních výrazů, jejichž významy jsou ukotvené v naší každodenní zkušenosti – jsou nám dobře známé a dokážou nám tak abstraktní pojmy (a příslušné oblasti) lépe přiblížit, nasvítit. Vyjádření rozdat si to ve významu ‚mít sex‘ lze vysvětlit právě pomocí takové konceptuální metafory, konkrétně sex je zápas/souboj. Na této metafoře jsou založena i další vyjádření související se sexem, z těch méně vulgárních snad můžeme uvést např. dostat ji/ho do postele; vohnout ji; udělat jí/mu to; úplně mě vyřídil/a, odrovnal/a (= při sexu) atp. Potřeba mluvit o sexu, který je tělesný, a lze s ním tedy mít přímou zkušenost, pomocí výrazů založených na konceptuální metafoře, se může zdát překvapivá už sama o sobě. Motivací tu může být jednak snaha o odlehčení vážného, citlivého tématu, jednak snaha takové vyjadřování ozvláštnit či od něj získat odstup. Překvapivý se může zdát také výběr konkrétní metafory: Vždyť co má sex společného zrovna se soubojem či zápasem? I tady lze najít vysvětlení v podobě styčných bodů a jistých podobností. Souboj je stejně jako sex fyzická záležitost; zápasící osoby jsou stejně jako milující se lidé v intenzivním tělesném kontaktu, nezřídka i v poloze ležmo (judo, řecko-římský zápas). V případě různých bojových sportů, které jsou nejspíš jádrem této metafory, v sobě má rekreační, tedy ne čistě reprodukční sex stejně jako souboj či zápas prvky hry. Souboj přináší stejně jako sex možnost jistého odreagování, vypnutí se, dostání se mimo sebe; u obojího dochází k fyzické námaze (např. zrychlení tepu, pocení) a nezřídka jsou účastníci různých soubojů více či méně vysvlečeni (box) atp. Jistě bychom našli i vlastnosti, v nichž si sex a souboj podobné nejsou, zejména to, že v souboji jde typicky o vítězství, zatímco v sexu nikoliv, nebo že i dobrý souboj může být pro účastníky nepříjemný (bolest po úderu, pádu na zem atp.), zatímco dobrý sex nikoliv. Takové skutečnosti však pro metaforizaci nemusí být (a v tomto případě ani nejsou) na překážku. Podobnosti mezi zdrojovou (souboj či zápas) a cílovou (sex) oblastí nemusí být dokonalé, úplné, stačí, aby obě oblasti sdílely alespoň nějaké, podstatné vlastnosti.
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14905
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slovního spojení
Konkrétní dotaz: Jaký je význam křížovkářského pojmu bobizační slabika?
Klíčové slovo: bobizační slabika
Odpověď: V jazykovědných příručkách ani ve výkladových slovnících výklad významu tohoto spojení nenajdeme, slovníky cizích slov nevyjímaje. Spojení bobizační slabika obsahuje např. Slovník pro luštitele křížovek (Praha 1998); v definici, respektive namísto ní je zde uveden pouze výčet těchto slabik: bo, ce, di, ga, lo, ma, ni a týž výčet získáme i vyhledáváním v českých textech na internetu. Anglicky psaná encyklopedie hudby Grove Music Online v heslech Bobization, respektive Bocedization uvádí, že bobizace, jindy nazývaná též bocedizace, byly různé varianty tzv. solmizace (navrhované zejména v 16. a 17. století), což je termín užívaný pro ‚označování jednotlivých tónů nebo stupňů ve stupnici slabikami, sloužící jako intonační pomůcka‘ (viz Nový akademický slovník cizích slov). Zjednodušeně řečeno šlo o náhradu tradiční šestitónové stupnice ut, re, mi, fa, sol, la (která se následně modifikovala na známou sedmitónovou řadu do, re, mi, fa, sol, la, si). Alternativní solmizační systém založený na posloupnosti sedmi slabik bo, ce, di, ga, lo, ma, ni, nazývaných „voces belgicae“, bývá tradičně připisován vlámskému skladateli Hubertu Waelrantovi (1516 či 1517–1595). Ze starších českých příruček uvádí heslo bobisace (podoba zápisu se zde řídí staršími pravopisnými zásadami) Ottův slovník naučný (čtvrtý díl, Bianchi-Giovini – Bžunda, vydání z roku 1891). Ten vykládá tento termín shodně jako anglická encyklopedie, avšak poněkud odlišně přistupuje ke vztahu bobizace a bocedizace, neboť o druhé z nich tvrdí, že je nikoli jiným pojmenováním pro bobizaci, ale jejím druhem. (Jako další typy bobizace uvádí ještě bebizaci a damenizaci.)
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14904
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: V jakých významech je užíváno slovo nemesis?
Klíčové slovo: Nemesis; nemesis
Odpověď: Slovník spisovného jazyka českého uvádí jako význam slova Nemesis ‚bohyně pomsty a spravedlnosti‘; dále rovněž přenesené užití, s dokladem: stihne ho Nemesis, pak ‚odplata, trest, msta‘. Podíváme-li se však do Českého národního korpusu (SYN, verze 11), zjistíme, že po odfiltrování užití slova v jiných významech jen v malém množství dokladů jde o jméno řecké bohyně či o přenesený význam ‚odplata‘. Do češtiny totiž z anglicky psaných textů proniká užívání slova nemesis ve významu ‚úhlavní nepřítel‘. Takové doklady v korpusu najdeme psané s malým počátečním písmenem (Margaret Thatcherová byla nemesis odborů; Batmanova nemesis Joker je psychopat) i s písmenem velkým (Pokud máte v politice favorita nebo věčnou Nemesis, nestyďte se za to), tento význam u daného výrazu dokonce převažuje; přičemž většinou jde o vyjádření soupeření, filmových či politických protivníků (např. Ve dvojce se Holmes konečně utká se svou nemesis Moriartym). V podobných, významově jasných kontextech není důvod užívání výrazu nemesis odmítat. Na druhé straně určitou obezřetnost, či lépe náhradu jinými výrazy (např. hlavní/největší protivník, úhlavní nepřítel), doporučujeme v kontextech, v nichž by se mohlo porozumění danému slovu rozcházet.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14903
Užití:
0 0 0
Dotaz: Synonymie
Konkrétní dotaz: Jsou výrazy boží a božský významově zaměnitelné?
Klíčové slovo: boží; božský
Odpověď: Oba zmíněné výrazy je možno užít jak ve významu základním, tak ve významu přeneseném. Podle současných výkladových slovníků českého jazyka, včetně aktuálně vznikajícího Akademického slovníku současné češtiny, je primární, neutrální význam přídavného jména boží ‚vztahující se k Bohu‘, ‚pocházející od Boha‘, ‚vlastní Bohu‘. Protože toto přídavné jméno odkazuje k monoteistickému Bohu, kterého zpravidla píšeme s velkým počátečním písmenem, velice často se z důvodu vyjádření úcty vyskytuje zápis Boží, tedy též s velkým písmenem (boží/Boží vůle, Boží/boží království apod.). Naproti tomu přídavné jméno božský lze vztahovat k jakémukoli bohu či bohům jakožto nadpřirozeným bytostem (božský řád, božský původ, božská láska apod.). Pokud jde o přenesený význam u obou slov, ten s sebou vždy nese určitou míru citového zabarvení, hodnocení. Slovníky nám prozrazují, že boží může znamenat ‚velmi dobrý‘, ‚skvělý‘, ‚úžasný‘ (boží film, boží pocit, boží večer apod.), velmi podobnou definici ovšem nalezneme i u výrazu božský: ‚mající vynikající úroveň, kvalitu‘, ‚výborný‘, ‚skvělý‘, ‚velmi krásný‘, ‚příjemný‘ apod. (božské jídlo, božský život, božský zážitek apod.). Četná užití z jazykové praxe dokládá i korpus ČNK SYN v12 (božská chuť, božské pohoštění, božská masáž, božské vlasy apod.). Jméno božský navíc můžeme užít i ve významu ‚vznešený‘, ‚velebný‘, ‚výjimečný‘ (božské ticho, božská hudba apod.). Z uvedeného výkladu je tedy patrné, že k velmi pozitivnímu hodnocení nějaké skutečnosti můžete bez obav užít obě přídavná jména.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14902
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Je správné užívat slovo konzistence ve významu ‚důslednost‘?
Klíčové slovo: konzistence
Odpověď: Slovo konzistence má dle Slovníku spisovného jazyka českého, Příručního slovníku jazyka českého a Nového akademického slovníku cizích slov (NASCS) základní význam ‚soudržnost, spojitost, tuhost, pevnost, hutnost‘, případně též ‚skupenství‘. Kromě těchto významů uvádějí dané slovníky ještě význam slova konzistence z oblasti fyziky a chemie, v nichž označuje ‚chování látek vůči změnám stavu, soudržnost částeček hmoty molekulárními silami, míru pro tuhost/hmotnost hmot‘, v oblasti logiky má konzistence dle NASCS význam ‚bezespornost‘. Dále nalezneme konzistenci i v oblasti psychologie, v níž dle NASCS a Velkého psychologického slovníku odkazuje k ‚pevnosti, relativní stálosti a soudržnosti psychických vlastností a funkcí, jako jsou vnímání, myšlení, paměť, řeč či prostorová koordinace‘. Slovníky spisovné češtiny zaznamenávají i přídavné jméno konzistentní, uvádějí ho však pouze v souslovích jako konzistentní tuky/mazadla, tedy ve významu souvisejícím s tuhostí či pevností. Přídavné jméno konzistentní nalezneme ještě v Psychologickém slovníku, který tento výraz definuje jako ‚shodný, soudržný, sladěný, souvislý, jsoucí v souladu s něčím‘. Jak je tedy patrné, slova konzistence i konzistentní jsou výrazy odborné, jejichž významy se mohou napříč obory značně lišit. Kromě slovníků spisovné češtiny a oborových slovníků nám může zajímavý vhled do vývoje tohoto výrazu poskytnout také kartotéka novočeského lexikálního archivu. Z některých jejích excerpčních lístků se záznamy termínů konzistence či konzistentní (popř. staršího konsistentní) totiž můžeme vyčíst, že se již od cca druhé poloviny minulého století tato slova užívala i ve významu ‚spojitost, soudržnost‘ (konzistence jednotlivých statistických údajů), popř. ‚spojitý, soudržný, setrvalý, jednotný‘ (konsistentní dynamika tří faktorů tržní ekonomiky, konzistentní systém poznatků, konzistentní zpráva). Ve vývoji tohoto výrazu tedy pravděpodobně došlo k rozšíření významu původně omezeného pro oblast psychologie i do ostatních oblastí lidské činnosti. Jak dokládá jazykový korpus SYN verze 12, rozšiřování významu je v dnešním úzu patrné především u přídavného jména konzistentní. Značnou část z celkem 10 000 výskytů tohoto slova v korpusu tvoří právě příklady, v nichž má konzistentní význam ‚jednotný, soudržný, setrvalý‘: líbí se mi na mé matce, že je konzistentní, že nemění své postoje a chování; prezentovat se konzistentní evropskou politikou; fascinuje mě, jak neuvěřitelně konzistentní výkony hokejisté podávají. Podobně silné tendence můžeme spatřit i u podstatného jména konzistentnost, které má v korpusu SYN v12 celkem 623 výskytů, z nichž většina vyjadřuje právě ‚jednotnost, soudržnost, setrvalost‘: Základním požadavkem byla konzistentnost, tj. aby se vytvářely a dodržovaly postupy, které zaručeně vedou k požadovanému výsledku. U podstatného jména konzistence v korpusu stále ještě převažuje význam ‚tuhost, hutnost látky, materiálu‘, ale i u něj již nalezneme příklady, které odkazují k významu ‚soudržnost, jednotnost (zpravidla určitých názorů, myšlenek, strategií apod.)‘: Je to právě pocit, že mezi naší ideou o nějaké bytosti a touto bytostí samou je nějaká souvislost, jednotnost, jistá konzistence představy o ní. To je vskutku událost, která vyčnívá a nemá srovnání, a to nejen svou uměleckou kvalitou, invencí autora, jeho originalitou a názorovou konzistencí. Přestože tendence slov konzistentní a konzistence rozšiřovat tímto směrem svůj význam můžeme pozorovat s pomocí zmiňované kartotéky novočeského lexikálního archivu již od poloviny minulého století, je pravděpodobné, že k tomuto trendu významně přispěl i stále významnější vliv angličtiny, jak usuzujete. Výraz consistency má totiž v angličtině podle slovníku Cambridge Dictionary mimo jiné i význam ‚stav či podmínka, v níž se něco děje či chová stále stejným způsobem‘, přídavné jméno consistent dle tohoto slovníku znamená ‚odehrávající či chovající se vždy podobným způsobem‘, popř. ‚v souladu s něčím, co bylo řečeno/provedeno dříve, mající stejné principy jako něco jiného‘. V angličtině tedy konzistence evokuje nejen soudržnost a jednotnost, ale právě i určitou pravidelnost či důslednost. Příklady užití slova konzistence ve významu ‚pravidelnost, důslednost‘ v korpusu SYN v12 také nalezneme: vliv má konzistence péče o dítě, synchronizovanost a emoční vyladění; s troškou konzistence, trpělivosti a odhodlání ze strany nás rodičů bilingvismu určitě lze dosáhnout. A právě slovo důslednost je také podle korpusové aplikace Treq, jež slouží k vyhledávání překladových ekvivalentů, třetím nejfrekventovanějším výrazem, jímž bývá anglické consistency do češtiny překládáno. V dnešní češtině se tedy význam slova konzistence posouvá a v určitých kontextech již může nahrazovat výrazy jako soudržnost, jednotnost, ale i důslednost či pravidelnost. Protože se ale stále jedná o probíhající proces, je možné, že na určité uživatele češtiny bude tento výraz v jistých kontextech působit nepřirozeně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14901
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký význam má slovo mimikovat?
Klíčové slovo: mimikovat
Odpověď: Ve výkladových slovnících českého jazyka dané sloveso nenajdeme, jedná se totiž o slovo nově přejaté. Dokládá to i jeho záznam v databázi Neomat, která zachycuje slova dosud neexcerpovaná nebo nezpracovaná ve výkladových slovnících (včetně těch neologických). V Českém národním korpusu (syn v12) pak nacházíme pouhých osm dokladů slovesa a dále po dvou výskytech odvozeného podstatného jména mimikování a přídavného jména mimikující. Naproti tomu na internetu lze u zmíněného slovesa dohledat vyšší stovky užití. Doklady z těchto elektronických zdrojů ukazují, že se sloveso mimikovat i slova od něj odvozená užívají především v odborných textech z přírodních věd a lékařství (jedná se o struktury, které mimikují napadení organismu patogenem; zabývá [se] vývojem instrumentálních metod pro mimikování biochemických systémů; housenka [...] vylučuje látky mimikující feromonovou značku mravenčích larev), mohou se však dostávat i do jiných textů ([generativní modely jako např. ChatGPT] mimikují určité chování, které my považujeme za inteligentní). Z daných užití vyplývá, že toto sloveso nese význam ‚napodobovat, imitovat‘, pravděpodobně tedy bylo přejato z anglického mimic téhož významu. Vedle toho však sloveso mimikovat nacházíme v kontextech, v nichž je užíváno ve významu ‚doprovázet řeč výrazem tváře, tvářit se‘, souvisí tedy též s mimikou (texty herci dostanou od nás autorů, ale jak mimikují, gestikulují, stojí, chodí, dívají se, intonují… to je jejich práce). Doklady tohoto užití však nejsou nijak časté.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: NomVallex I. Valenční slovník substantiv. Kolářová – Vernerová – Klímová. 2020.

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14900
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovními spojeními
Konkrétní dotaz: Jaký je významový rozdíl mezi slovními spojeními spjal ruce a vzpjal ruce?
Klíčové slovo: spjal, vzpjal
Odpověď: Podle výkladových slovníků (definice citujeme podle SSČ) existuje sloveso sepnout, které může mít v příčestí činném dvě varianty sepjal a spjal a které má v kontextu vaší otázky význam ‚sepnout ruce‘, a také knižní sloveso vzepnout, které v tomto kontextu znamená ‚natáhnout vzhůru (vpřed), vztáhnout‘ – přičemž vztáhnout v příslušném významu SSČ definuje jako ‚natáhnout (ruku) vpřed n. vzhůru k uchopení‘. U slovesa vzepnout sice slovník variantu příčestí bez vokalizace předpony, tedy vzpjal, neuvádí, a v korpusu SYN v12 najdeme jen 17 jejích výskytů ve všech rodech a číslech (oproti 2 870 výskytům podoby vzepjal ve všech rodech a číslech), rozhodně ji však nelze kvůli absenci ve slovnících (a už vůbec ne kvůli nízké frekvenci užívání) zavrhovat jako chybnou. Spojení spjal či sepjal ruce k nebi by tedy popisovalo děj či gesto, při němž by někdo spojil ruce a takto spojené je zvedl vzhůru. Nedržel by je ve výši hrudi, ale přinejmenším na úrovni obličeje, spíš však ještě výš, k tomu pohled vzhůru (na nebe), mírný záklon hlavy. Dodejme, že tvar spjal s nevokalizovanou předponou je řidší – ve všech rodech a číslech má v korpusu SYN v12 celkem pouze 80 výskytů, zatímco tvar sepjal s vokalizovanou předponou má také ve všech tvarech a ve stejném korpusu výskytů 959 (v obou případech jde však o tvary ve všech, tedy i jiných než uvedených významech).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

ID související odpovědi: #14787

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14899
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Lze užívat slovesa zavnímat a navnímat? Není to chyba?
Klíčové slovo: zavnímat; navnímat
Odpověď: Slovesa zavnímat a navnímat patří z hlediska času mezi novější složku české slovní zásoby, a jak ukazuje i váš dotaz, někteří uživatelé jazyka je vnímají jako výrazy určitým způsobem příznakové. Slovesa zavnímat a navnímat běžné výkladové slovníky neuvádějí, najdeme je však v databázi Neomat, jež zachycuje i neologismy, tj. nová slova, která výkladové slovníky neobsahují. Podíváme-li se do referenčního korpusu SYN (verze 11), zjistíme, že se sloveso zavnímat začalo v tištěných textech objevovat teprve v 90. letech 20. století: první výskyt je z roku 1991 z tehdejšího vydání Kunderovy sbírky povídek Směšné lásky (jen na historickém pozadí jeho tragického veselí můžete jakž takž zavnímat komický smutek mé děvkařské existence), v dalších letech toto sloveso najdeme opět především v beletristických textech (např. v překladech knih o Harry Potterovi od J. Rowlingové) nebo v článcích v časopise Reflex, jde však jen o několik málo dokladů ročně, hodnota deset je převýšena teprve v roce 2010. Vedle toho se sloveso navnímat v korpusu SYN neobjevuje až do roku 2013 (z daného roku jsou čtyři užití: např. Právě osobní přítomnost umožní navnímat souvislosti a způsob jednání se zákazníkem), jeho roční výskyty dosáhnou hodnoty deset až v roce 2018. Shrneme-li veškerá jedinečná, neopakující se užití zachycená v této verzi korpusu, najdeme zavnímat 84×, navnímat 152× (druhé sloveso je užíváno zejména v textech ze sportovního zpravodajství: Hráči to musí navnímat, být připravení fyziologicky i takticky). Výskyty v korpusech nám také ukazují, jak a v jakých zdrojích narůstá frekvence daných výrazů. Podíváme-li se totiž na tato slovesa ještě do korpusu online2_now, který monitoruje výskyty v internetových periodikách (za všechny dny aktuálního měsíce s výjimkou aktuálního dne + 6 měsíců předcházejících), najdeme je i zde (18 výskytů slovesa zavnímat, 36 navnímat – v tomto případě už výskyty ze sportovního prostředí nepřevažují, výrazněji jsou však zastoupena užití v textech zaměřených na marketing). Pro porovnání: v korpusu řady SYN (verze 11) mají v letech 2020–2021 tato slovesa četnost 22 (zavnímat) a 84 (navnímat). (Uvedené počty se vztahují k datu 8. 11. 2023.) Zdá se tedy, že frekvence daných sloves narůstá, v posledních několika letech výrazněji. Ještě než se vyjádříme k (ne)patřičnosti těchto výrazů v rámci slovní zásoby, je třeba se zastavit u významu slovesa vnímat, z něhož jsou slovesa zavnímat a navnímat odvozena předponami za- a na-. Slovník spisovné češtiny (SSČ) uvádí, že vnímat znamená ‚postihovat smysly‘ (Slovník spisovného jazyka českého doplňuje ještě druhý, zastaralý význam ‚do sebe přijímat‘ s příkladem z Nerudovy prózy Labe, které vnímá Cidlinu a Jizeru). Lze tedy usuzovat, že četnější užívání daných sloves pramení z potřeby uživatelů vyjádřit jiné, jemnější významové odstíny týkající se smyslového vnímání. Konkrétně u slovesa zavnímat je to význam ‚krátce vnímat‘ (srov. stejný typ sloves zaznít, zašeptat, zahlásit, kde předpona za- vyjadřuje význam krátkého trvání děje (viz Slovník afixů užívaných v češtině, heslo za-/zá-)). U slovesa navnímat je to pak význam „dosažení (žádoucího) výsledku vyplynuvšího z postupného průběhu děje, který probíhá nebo může probíhat opakovaně ve fázích, dokud není žádoucího výsledku dosaženo“ (Slovník afixů, heslo na-), podobně jako u sloves nachodit, najezdit, naspat aj. Z významového hlediska je tedy užívání obou sloves, zavnímat i navnímat, dobře odůvodnitelné. Ze slovotvorného hlediska jsou tyto výrazy rovněž v pořádku – ani zřetězení předpon za-/na-v- zde není překážkou, neboť podobné procesy jsou v češtině běžné (viz článek I. Svobodové Slovesa s dvěma předponami otištěný v časopise Český jazyk a literatura roku 2015).
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14898
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slovního spojení
Konkrétní dotaz: Jaký je význam spojení urozené olivy? Jde o olivy ‚vznešené‘?
Klíčové slovo: urozený
Odpověď: Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) i Slovník spisovné češtiny (1994) obsahují heslo urozený jedině ve významu ‚titul, oslovení šlechtice‛, případně (zastarale) ‚ušlechtilý, šlechetný‛. Je nutno zdůraznit, že mnoho přídavných jmen, která jsou odvozena od sloves a logicky vyjadřují proces nebo výsledek děje označovaného slovesem, ve výkladových slovnících nenajdeme. Lze tedy předpokládat, že ze slovotvorného hlediska by výraz urozený mohl dávat smysl i ve významu ‚který se urodil‛, podobně jako například narozený znamená ‚který se narodil‛. Užití v tomto významu však komplikuje jazyková praxe. V Českém národním korpusu (syn v11) najdeme přídavné jméno urozený výhradně v souvýskytu se slovy typu původ, pán, paní/dáma, šlechtic, panstvo, krev, rytíř, rodina apod. Proto si spojení urozené olivy bude většina uživatelů pravděpodobně spojovat s něčím šlechtickým. Teoreticky lze uvažovat ještě o přídavném jménu utvořeném od příčestí minulého (urodilý), které se zpravidla uplatňuje u tzv. subjektových sloves (např. uzrálý, zhaslý, zpozdilý). Jméno urodilý se však v současné jazykové praxi vůbec neužívá (na základě dat ČNK syn v11). Řešením může být přídavné jméno utvořené z minulého přechodníku, tedy urodivší se. Je ale třeba mít na paměti, že jména tohoto typu mají knižní ráz, stejně jako přechodníky samotné. V neposlední řadě tedy doporučujeme uplatnit na základě kontextových možností jiné vyjádření, např. letošní úroda oliv; olivy uzrálé letos apod.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

ID související odpovědi: #14811

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14895
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: V současnosti se často používá výraz klient pro pacienta v nemocnici apod. Kde se to vzalo a je to vhodné užívat?
Klíčové slovo: klient
Odpověď: Nahrazování slova pacient slovem klient je odrazem proměn společnosti. Na jeho rozšíření mohlo mít vliv navozování nevhodných konotací slova pacient přinejmenším v některých oborech lékařství, např. psychologie. Na základě informací uvedených ve slovnících se však nejedná o zcela novodobou záležitost. Již Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) totiž definuje klienta jako ‚toho‚ kdo si za plat sjednává služby advokáta, lékaře, peněžního ústavu ap.‘. Podle nově budovaného Akademického slovníku současné češtiny při užívání slova klient není nutnou podmínkou to, zda jsou služby poskytovány za plat, nebo ne: klient je ‚ten, kdo využívá zprav. placené služby zejména v oblasti bankovnictví, advokacie, zdravotní péče, pojišťovnictví ap.‘ Upřesněme, že užívat slovo klient ve zdravotnictví lze, akcentuje některé složky vztahu lékaře a ošetřovaného, základní a obvyklejší je však stále slovo pacient.
Poslední užití: 16.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo klient
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo klient

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14894
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Je v básni ve verši „Nebuď jako rukavice natažená na cizí ruce, co tebou kývá, klaní“ v pořádku užití slovesa klanět?
Klíčové slovo: klanět
Odpověď: Nově budovaný Akademický slovník cizích slov uvádí pouze reflexivní podobu slovesa klanět se ve významu ‚naklánět hlavu nebo horní část těla a zprav. tím vyjadřovat úctu nebo poděkování‘, ‚slovy vyjadřovat chválu, uznání, kladně hodnotit, chválit‘ a ‚chovat se k nadřízenému, k významné osobnosti ap. s (přehnanou) pokorou, úctou, zdvořilostí ap., často z donucení, podlézat‘. Podobu klanět zachycují pouze starší slovníky s významem ‚shýbati, skláněti‘, přičemž Příruční slovník jazyka českého ji označuje za řídkou a Slovník spisovného jazyka českého za zastaralou. Ve formálním neutrálním psaném textu by tak nebylo možno dané spojení užít, nicméně zde se jedná o báseň, umělecký text, jehož podstatou je hra s jazykem. V tomto kontextu je tedy dané užití slovesa klanět v pořádku. Důležitým kritériem je, aby byl text čtenáři srozumitelný, přičemž toto kritérium je tu podle našeho názoru naplněno.
Poslední užití: 2.2.2017
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14893
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Chtěla jsem se zeptat, jak hodnotíte spojení komunikační kanál? Podle mě je velmi nadužíváno a začíná se z něj stávat jakési klišé.
Klíčové slovo: komunikační kanál
Odpověď: Je pravda, že spojení komunikační kanál je novější, starší slovníky podobné užití výrazu kanál nezachyují. Nově budovaný Akadmeický slovník současné češtiny však u hesla kanál uvádí význam 8 ‚běžný nebo oficiální způsob komunikace nebo distribuce‘ s příklady jako distribuční kanál, informační kanál či právě komunikační kanál. Užití slova kanál v tomto významu přitom hodnotí jako zcela neutrální.
Poslední užití: 3.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo kanál

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14892
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Jak se Ústav pro jazyk český staví k nahrazování slovesa být slovesem jít v případech jako „jde vidět“ namísto „je vidět“? Objevuje se to i médiích.
Klíčové slovo: jít vidět; být vidět; jde vidět; je vidět
Odpověď: Budovaný Akademický slovník současné češtiny uvádí u slovesa vidět jako jeden z významů ‚je možné, proveditelné, lze‘, např. „Okna nešla otevřít“. Jak je však ze zde uvedených příkladů i z příkladů uvedených ve starších slovnících patrné, neužívá se sloveso jít v tomto významu se slovesy vnímání, jako jsou např. vidět, slyšet nebo cítit. Nepřímo to vyplývá i z příkladů uvedených u hesla vidět ve Slovníku spisovné češtiny, mezi nimiž je uvedeno pouze spojení „je vidět Sněžku“. Když nahlédneme do Českého národního korpusu SYN v14, zjistíme, že zatímco vazba je vidět má 104 651 výskytů, které lze nalézt mezi všemi typy textů, vazba jde vidět má pouze 1405 výskytů, a to především v publicistice. Spojení slovesa jít se slovesy vnímání bychom proto hodnotili jako příznakové, a to méně formální.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v14
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo jít
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo vidět

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14891
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slovního spojení
Konkrétní dotaz: Jaký je význam spojení hokus pokus?
Klíčové slovo: hokus pokus; hokuspokus
Odpověď: České výkladové slovníky (Nový akademický slovník cizích slov, Slovník spisovné češtiny, Slovník spisovného jazyka českého i nejnovější Akademický slovník současné češtiny) definují spojení hokus pokus s malými obměnami jako 1. ‚kouzelnický kousek doprovázený obyč[ejně] zaříkáváním (zkomolením [střednělatinské] kejklířské formule)‘ a 2. expr. ‚nepromyšlený, neuvážený, nezdařený pokus‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14890
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Jaký je z hlediska významu rozdíl mezi výrazy dohřát a doohřát? Konkrétně např. ve spojení dohřát/doohřát vodu. Výraz doohřát podle mě lépe vystihuje skutečnost, že voda byla již teplá a její teplota se jen trochu zvýší na požadovanou hladinu.
Klíčové slovo: dohřát, doohřát
Odpověď: Výkladové slovníky češtiny uvádějí sloveso dohřát s významem ‚ohřát na žádoucí stupeň teploty‘, který lze bez problémů aplikovat na váš kontext, a dále též expresivně ve významu ‚rozzlobit, dopálit‘. Výraz doohřát slovníky vůbec neobsahují a v jazykové praxi se vyskytuje minimálně – v korpusu SYN v11 nalezneme pouze 5 dokladů. Někteří uživatelé jazyka se mohou snažit zdůraznit význam pouze malého, dodatečného, respektive opakovaného ohřátí právě užitím dvou předpon. Vzhledem k nízkému výskytu však předpokládáme, že na značnou část uživatelů může sloveso doohřát působit nezvykle. Naproti tomu korpusové doklady u slovesa dohřát (celkem 278 výskytů včetně významu ‚rozzlobit‘) často poukazují na kontexty podobné tomu vašemu: Vodu předehřívá pomocí tepelného čerpadla, popřípadě v souladu s nastavenou teplotou vodu v bojleru dohřeje spirálou. Pokud slunce nesvítí a vám se nechce přikládat do krbu, je možné akumulační zásobník dohřát elektrickou topnou vložkou. V uvedeném případě doporučujeme volit sloveso dohřát, neboť zamýšlený význam je v daném kontextu srozumitelný. Variantu doohřát však zcela nezavrhujeme. Kumulace předpon je obvyklá u takových sloves, která je nutno odvozovat od již existujícího předponového slovesa, protože po vynechání původní předpony by slovo nedávalo smysl nebo by vznikla nežádoucí homonymie či záměna s jiným existujícím slovem; například doupravit, dovybavit, dovyprávět apod. Protože Slovník spisovné češtiny (2., doplněné a opravené vydání, z roku 2000) uvádí u slovesa dohřát jen přenesený význam ‚rozzlobit, dopálit‘, který je výrazně zastoupen v jazykové praxi, je pochopitelné, že někteří mluvčí či pisatelé mohou cítit potřebu signalizovat rozlišení významu i slovotvorně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14889
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Jaký je z hlediska významu rozdíl mezi výrazy elektrický a elektronický? Konkrétně např. ve spojení elektrický/elektronický obojek.
Klíčové slovo: elektrický; elektronický
Odpověď: Každé z přídavných jmen, které uvádíte, je utvořeno od jiného základu (tj. přídavné jméno elektrický od podstatného jména elektřina, elektronický od elektronika). Adjektivum elektrický podle Slovníku spisovné češtiny (SSČ) a Nového akademického slovníku cizích slov (NASCS) znamená ‚vztahující se k elektřině, jí napájený, poháněný ap.‘, adjektivum elektronický se týká elektroniky a nese význam ‚na elektronice založený, využívající ji‘. Podstatné jméno elektronika je pak slovníky (SSČ, NASCS) vykládáno jako ‚obor zabývající se studiem a využitím pohybu elektronů v různých prostředích‘ – tedy i studiem elektřiny. Vedle tohoto výkladu doplňuje novější Akademický slovník současné češtiny u slova elektronický ještě význam ‚fungující na principu řízení toku elektronů‘. Byť je tedy u každého výrazu, elektrický i elektronický, uveden odlišný výklad významu, jeho centrální složka, kterou můžeme popsat jako ‚souvislost s elektřinou‘, je svou povahou totožná. Na zařízení tak můžeme pohlížet jednak jako na ‚obojek napájený elektřinou‘ a nazývat ho elektrický obojek, jednak jako na ‚elektronické zařízení‘ a říkat mu elektronický obojek. Předpoklad, že dvojím způsobem na daný obojek nahlížejí i uživatelé češtiny, potvrzují data z korpusu SYN v11, v němž lze vyhledat 78 výskytů spojení elektrický obojek a 72 dokladů užití spojení elektronický obojek, jejich kontexty jsou pak velmi podobné, např.: Pejsci mají radost, zloděj ukradl nepříjemné elektrické obojky nebo Použití elektronického obojku nesprávným způsobem a v nevhodný okamžik může způsobit nenapravitelné škody.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14888
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Jaký je z hlediska významu rozdíl mezi výrazy klást a pokládat? Konkrétně např. ve spojení položit/pokládat otázku.
Klíčové slovo: klást; pokládat
Odpověď: Předpona po- (kterou podrobně popisuje Slovník afixů užívaných v češtině) mívá u sloves význam ‚zasažení povrchu, a sice rozprostření něčeho na povrch‘: pokrýt (stůl ubrusem), povléci (peřiny), pomazat (chleba máslem), nejčastěji však vyjadřuje způsob slovesného děje s různými významy. Tak je tomu i ve 2. významu slovesa pokládat, které má podle Slovníku spisovné češtiny tři významy: 1. je totožný s prvním významem slovesa položit, tj. ‚umístit tak, aby leželo‘, 2. znamená ‚pokrývat po celé ploše‘, 3. ‚považovat, mít‘. Spojení položit otázku se v SSČ neobjevuje, avšak srovnáme-li slovníkový výklad s informacemi z aktuálního úzu, zjistíme, že četnost spojení pokládat otázku není v současných psaných textech zanedbatelná: korpus SYN v11 vyhledá takřka 3 000 dokladů. Zároveň je pravda, že spojení klást otázku je v témže korpusu více než 6× častější (takřka 20 000 dokladů). Důvod, proč se v úzu vedle spojení klást otázku poměrně často objevuje i pokládat otázku, je zřejmě působení slovesa položit, které se ve spojení s otázkou také užívá, ale zejména to, že mezi slovesy klást, pokládat a položit je vidová souvztažnost. Slovesa pokládat a položit totiž tvoří tzv. supletivní vidovou dvojici. To znamená, že daná slovesa jsou tvořena od jiného slovního základu, ale svým lexikálním významem si jsou blízká. U slovesa položit pak výkladové slovníky vyčleňují samostatný význam ‚přednést, dát, vznést‘ a jeho užití ilustrují spojením položit otázku, kterou v korpusu SYN v11 najdeme v takřka 15 000 výskytech. (Starší slovníky, např. Slovník spisovného jazyka českého, uvádějí i kolokaci položit protest, která se však v SYN v11 vyskytuje pouze jedenkrát.) Shrneme-li, je třeba počítat s tím, že jistá část mluvčích upřednostňuje spojení klást otázku, položit otázku a spojení pokládat otázku může vnímat jako stylově nižší a ne zcela vhodné pro formální komunikaci.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14887
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovními spojeními
Konkrétní dotaz: Jaký je významový rozdíl mezi slovními spojeními psychické onemocnění a psychiatrické onemocnění?
Klíčové slovo: psychiatrický; psychický
Odpověď: řídavné jméno psychiatrický se vztahuje k psychiatrii, tedy k oboru zabývajícímu se duševními chorobami (viz Slovník spisovného jazyka českého). Ve spojení psychiatrické onemocnění tedy první složka z hlediska významu neoznačuje to, co nemoc postihuje (srov. např. spojení kardiovaskulární onemocnění, tj. ‚onemocnění srdce a cév‘), ale vztahuje se k samotnému oboru, který choroby (duše, psýché) studuje a léčí, a proto může tato kolokace na uživatele jazyka působit neobvykle, nebo dokonce rušivě. Přestože v databázi Českého národního korpusu (ČNK, typ korpusu syn, verze 11) najdeme 112 výskytů spojení psychiatrické onemocnění, přičemž mezi zdrojovými texty jsou i odborná periodika a publikace (např. Zdravotnické noviny nebo publikace Postgraduální medicína), a přestože lze psychiatrické onemocnění vykládat jako ‚onemocnění, jímž se zabývá obor psychiatrie‘, nelze je (na rozdíl od spojení psychické onemocnění nebo psychická nemoc) označit za příklad běžné spojitelnosti slov onemocnění či nemoc z hlediska významu. Podobně nezvykle bude pravděpodobně na uživatele češtiny působit například analogické spojení neurochirurgické onemocnění (v téže verzi korpusu lze vyhledat 9 dokladů). Oproti tomu je spojení psychické onemocnění v dané verzi ČNK doloženo 1 960×, psychická nemoc 1536×. Velmi zřídka se užívá také spojení psychická diagnóza (v syn v11 je pouhých 30 dokladů), které by mohlo být vykládáno jako ‚diagnóza týkající se psychiky‘. V úzu převažuje kolokace psychiatrická diagnóza (v syn v11 je 1147 dokladů), tedy ‚diagnóza, jež je stanovena v rámci oboru psychiatrie‘, popř. ‚odborníky z oboru psychiatrie‘.
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14886
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova medle v koledě Co to medle znamenati má?
Klíčové slovo: medle
Odpověď: Slovo medle se vyskytovalo už ve staré češtině a vzniklo jako příslovečný výraz spřažením tvarů mne a dle (‚pro mne‘, ‚podle mne‘) a mimo medle existovala právě i delší varianta mnedle. Příruční slovník jazyka českého uvádí, že jde o zastaralý výraz s významem ‚pak‘, a to zpravidla v otázkách, nebo ‚tak, tedy‘ ve zvoláních (Proč medle ti lidé ještě píšou?, Kam se medle poděly všecky ty kostky?, Medle, již mluvte, staří bloudové…). V Elektronickém slovníku staré češtiny (dostupném ve Vokabuláři webovém) můžeme najít informaci, že slovo medle se vyskytovalo i jako citoslovce, které vyjadřovalo citové vzrušení nad překvapivou skutečností (jako synonymum je uvedeno citoslovce proboha). Uvedenou větu bychom tedy mohli do dnešní češtiny převést jako Copak to má znamenat?, případně (v závislosti na kontextu) Co(pak) to má proboha/propána znamenat?
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.