Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
V rámci reklamy chceme užít slovo gaučing. Je možné ve veřejném prostoru toto slovo užít, je spisovné nebo má jinou stylovou charakteristiku? Jaké může mít konotace?
Klíčové slovo:
gaučing
Odpověď:
Jediná příručka, která slovo gaučing zachycuje, je Internetová jazyková příručka, která však systematicky neuvádí významy slov ani jejich stylovou charakteristiku. Uvedené slovo je dále doloženo v databázi neologismů Neomat i v Českém národní korpusu SYN v13 (215 v.), a to zejména ve (volnočasové) publicistice. Slovo gaučing je neformální, nespisovný výraz, působí především jako prostředek slovního humoru, což dokazuje i grafická stránka textů: Pisatelé výraz gaučing dávají často do uvozovek, v případě rozhovorů bývá v závorce za ním někdy poznamenáno, že následoval smích respondenta. Ve veřejném prostoru tedy užít lze (a také se již užívá), nicméně s uvedeným omezením. Na konotace, které vyvolává, lze usuzovat pouze nepřímo, a to právě na základě korpusových dokladů. Nemalá část dokladů ukazuje gaučing jako něco nežádoucího (srov. např. „Chceme , aby se lidé vymanili z trendu ‚gaučingu‘ , fastfoodů , počítačových her a sociálních sítí."; „forma motivace, která mě měla konečně vytáhnout ze zajetí gaučingu“), objevují se ale rovněž doklady zcela neutrální (srov. Někomu vyhovuje „gaučing“ proložený četbou knihy nebo sledováním filmu.), méně často se pak lze setkat s doklady, kdy je gaučing považován za pozitivní jev (srov. „pozitivní Ideální polohou pro posilování vazeb mezi je tzv . gaučing“).
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je možné v rámci odborných textů užívat slovo stend? Označuje se jím konstrukce, k níž je připevněno nějaké další zařízení.
Klíčové slovo:
stend
Odpověď:
Uvedený výraz dosud neuvádějí žádné příručky ani databáze neologismů. V Českém národní korpusu v SYN v13 lze dohledat 57 dokladů, které jsou zachyceny převážně v oborové literatuře, a to v technicky zaměřených textech. Výraz stend je tak možno užívat právě v odborném prostředí, kde by mě být srozumitelný. V případě nejistoty, zda tomuto výrazu čtenář/posluchač porozumí, jej doporučujeme vysvětlit.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku přídavné jméno odpadářský ve větě „Úzce spolupracujeme s velkými odpadářskými společnostmi.“? Tato věta se vyskytla v interním zpravodaji.
Klíčové slovo:
odpadářský
Odpověď:
Přídavné jméno odpadářský je součástí profesní mluvy (jak dokazují mimo jiné i data z Českého národního korpusu), v případě interního zpravodaje jej můžete v uvedené větě ponechat. V komunikaci mimo dané profesní prostředí by ovšem bylo náležité užít přídavné jméno odpadní.
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Má slovo ekvita v češtině nějaký ekvivalent?
Klíčové slovo:
ekvita
Odpověď:
Slovo ekvita pochází z latiny a jeho základní význam uvádí Slovník spisovného jazyka českého: ‚slušnost, spravedlivost‘. Jako termín je pak slovo ekvita užíváno ve více významech: například Nový akademický slovník cizích slov uvádí, že výraz ekvita v římském právu označoval abstraktní morální měřítko pro použitelnost právních norem. V zákonných ustanoveních a vyhláškách dostupných na internetu lze dohledat, že v právní a finanční oblasti jde o termín, který označuje vlastní kapitál firmy, tedy hodnotu majetku, který vlastní akcionáři firmy po odečtení všech závazků. V dalších oborech je termín ekvita užíván v souvislosti s rovnocenností, rovnocenným přístupem; konkrétně například v lékařství označuje skutečnost, že „každý by měl mít příležitost plně rozvinout svůj zdravotní potenciál“ (viz Velký lékařský slovník online). Pro výraz ekvita lze v některých kontextech jako synonymní užít zmíněné výrazy rovnocennost či spravedlivost, v odborných textech má však slovo ekvita charakter termínu, a proto by měla být tato jeho podoba zachována.
Poslední užití:
21.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Velký lékařský slovník.
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Význam zkratky
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam zkratky ob., kterou jsem našel ve slovníku?
Klíčové slovo:
obecná čeština
Odpověď:
Zkratka ob. ve výkladových slovnících (např. ve Slovníku spisovného jazyka českého, Slovníku spisovné češtiny aj.) označuje slovo obecněčeský, které má význam ‚týkající se obecné češtiny‘.
Poslední užití:
22.2.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova telefax?
Klíčové slovo:
telefax
Odpověď:
Podle Nového akademického slovníku cizích slov má výraz telefax následující tři významy: 1. ‚faksimilní služba pro elektronický přenos dokumentů po telefonní síti‘, 2. ‚přístroj pro tuto službu, fax‘, 3. ‚elektronicky po telefonní síti přenesený text, dokument‘.
Poslední užití:
3.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova kůr?
Klíčové slovo:
kůr
Odpověď:
Podle slovníku spisovné češtiny má podstatné jméno kůr významy dva: 1. ‚vyvýšený prostor v kostele pro varhany a zpěváky, kruchta‘ a 2. ‚kostelní sbor, chór‘.
Poslední užití:
23.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova komfortní ve spojení „komfortní rozhovor“?
Klíčové slovo:
komfortní
Odpověď:
Přídavné jméno komfortní je odvozeno od podstatného jména komfort, které má podle Slovníku spisovného jazyka českého význam ‚dokonalá vybavenost obydlí; pohodlí, přepych‘. Přídavné jméno komfortní má proto význam ‚vztahující se k pohodlí, dokonalé vybavenosti‘. To potvrzují i doklady, které najdeme v korpusu SYN v12 (např. „komfortní hotel“, „k. kavárna“, „k. křeslo“ aj.). Užití v takových významech v korpusu převažuje. Na druhé straně je zřejmé, že je dané přídavné jméno (zatím spíše řidčeji) užíváno také pro význam ‚týkající se pocitu pohodlí nebo i bezpečí obecně‘ (např. „komfortní způsob vyhledávání“, k. užívání“, „k. pocit“ apod.). Je pravděpodobné, že jistou roli v tomto ohledu hraje i terminologické spojení „komfortní zóna“. Tento pojem z oblasti psychologie označuje „behaviorální stav, ve kterém člověk funguje ve stavu neutrálním k úzkosti.“ (viz Judith M. Bardwick: Danger in the Comfort Zone, 1995). V některých užitích, jako je právě výše zmíněné spojení „komfortní rozhovor“, však nemusí být zamýšlený význam ‚týkající se psychické pohody, pocitu bezpečí‘ všem uživatelům jazyka zcela zřejmý. Proto bychom doporučili vždy pečlivě zvážit, zda by nebylo vhodnější vyjádřit sdělovaný význam jinými výrazovými prostředky.
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Je výraz kuriózní synonymní se slovem zvláštní?
Klíčové slovo:
kuriózní
Odpověď:
Ano, dané výrazy jsou z hlediska významu zaměnitelné. Slovo kuriózní znamená totéž, co adjektiva zvláštní (v prvním významu slova) a neobvyklý, tedy ‚jiný než ostatní, vymykající se běžnosti, obvyklosti, průměru, mimořádný‘ (viz Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost).
Poslední užití:
3.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Je výraz potencionální synonymní se slovem možný?
Klíčové slovo:
potenciální, potencionální
Odpověď:
Ano, dané výrazy jsou z hlediska významu zaměnitelné. Slovo potencionální (i jeho běžněji užívaná varianta potenciální) znamená totéž, co adjektivum možný, a to v jeho obou významech: 1. ‚který vůbec může být, stát se, který může být uskutečněn, získán apod.‘ a 2. ‚který může v daném případě nastat a s kterým je třeba počítat‘ (viz Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost).
Poslední užití:
3.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova zaléčit?
Klíčové slovo:
zaléčit
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého uvádí, že sloveso zaléčit je z hlediska frekvence řidší výraz, který znamená totéž, co druhý význam sloves vyléčit a zahojit, tedy ‚léčením překonat (nemoc) ‘.
Poslední užití:
13.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Je z hlediska významu správně věta „Turnaj se dostal do podvědomí“ nebo Turnaj se dostal do povědomí“?
Klíčové slovo:
podvědomí, povědomí
Odpověď:
Mezi výrazy povědomí a podvědomí je významový rozdíl. Daná věta má (velmi pravděpodobně vyjádřit určitou ‚povšechnou, všeobecnou vědomost‘ o turnaji, namístě je tedy užití výrazu povědomí. Slovo podvědomí označuje ‚oblast ne plně vědomé duševní činnosti‘ (viz Slovník spisovné češtiny). Takový význam sice nelze hypoteticky zcela vyloučit, avšak vyžadoval by doplnění o další nutný kontext a související reformulaci věty, např. „Myšlenky na turnaj se dostaly do podvědomí hráčů a (…).“
Zvažované varianty:
podvědomí
povědomí
Poslední užití:
13.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova transdiagnostický?
Klíčové slovo:
transdiagnostický
Odpověď:
Výkladové slovníky přídavné jméno transdiagnostický nezachycují, z dokladů, které lze najít přes internetové vyhledavače, je však zřejmé, že v odborných textech je toto slovo užíváno ve významu ‚(jsoucí, působící apod.) napříč diagnózami‘, např. transdiagnostický přístup, pohled, mechanismus.
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Kamarád mi řekl: Musím se trochu zventit. Co znamená slovo zventit?
Klíčové slovo:
zvetit
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že slovo zventit neobsahují ani výkladové slovníky, ani je nenajdeme v databázích Českého národního korpusu, ani jinde na internetu, půjde patrně o sloveso zvetit, které odpovídá užitému kontextu. Slovník spisovného jazyka českého totiž vykládá význam daného slova jako ‚zotavit se, sebrat se‘. Nutno ještě doplnit, že sloveso zvetit je součástí dialektu, moravského nářečí.
Poslední užití:
17.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v následujícím souvětí vhodně užita spojka jestli? – Jestli Egypťan zapálil dům nebo zranil faraona, upálili ho v jámě.
Klíčové slovo:
jestli
Odpověď:
Spojka jestli uvozuje vedlejší větu podmínkovou. Tak je tomu i v případě uvedeného souvětí. Výraz jestli je tedy užit náležitě. Namístě by byla i spojka když.
Dotaz:
Konotace
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova předčasný? Je užíváno v negativním, nebo pozitivním významu? Jde mi konkrétně o spojení předčasné propuštění, to vnímám negativně, naopak spojení předčasný důchod vnímám pozitivně.
Klíčové slovo:
předčasný
Odpověď:
Slovníky češtiny vykládají přídavné jméno předčasný jako: ‚který nastal před náležitým časem, příliš brzo‘ (Slovník spisovné češtiny), ‚nastalý před náležitým nebo obvyklým časem, nevhodně brzo‘ (starší Slovník spisovného jazyka českého). Pozitivní čí negativní konotace, které se vážou ke slovním spojením, v nichž se výraz předčasný vyskytuje (jako jsou zmiňovaná spojení předčasné propuštění nebo předčasný důchod), jsou závislé na kontextu. V izolovaném užití jsou daná spojení chápána jako neutrální, vyjadřující pouze vlastní lexikální význam (tj. ‚propuštění osoby (ve výkonu trestu)‘ nebo ‚stav důchodce (popř. zisk důchodu), k němuž došlo před uplynutím legislativně určené lhůty‘).
Poslední užití:
17.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Význam slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Jaká je definice slova denní ve spojení denní bar? Znamená, že je bar otevřený jen ve dne nebo že je otevřený každý den?
Klíčové slovo:
bar
Odpověď:
Samotný výraz bar je slovníky češtiny (konkrétně Akademickým slovníkem současné češtiny, ASSČ) vykládán jako ‚(noční) podnik‘. Samostatně, bez dalšího upřesnění tedy označuje zařízení, které je otevřeno převážně v noci. Byť má přídavné jméno denní mimo jiné i význam ‚probíhající, opakující se pravidelně každý, zejména všední, pracovní den‘, ve spojení denní bar jde o vyjádření jiného významu: ‚vztahující se ke dni (době od rána do večera) • vyskytující se jen ve dne • jsoucí v provozu ve dne‘. Antonymum noční, které ASSČ k uvedenému významu doplňuje, rovněž potvrzuje, že ve spojení denní bar přídavné jméno odkazuje k (denní) otevírací době.
Poslední užití:
24.10.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Jsou spojení „být závislý na něčem“ a „být odvislý od něčeho“ synonymní? Já myslím, že výrazy závislý a odvislý jsou antonyma.
Klíčové slovo:
závislý, odvislý
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého hodnotí slovo odvislý jako zastaralé synonymum slova závislý (zast., dnes vhodněji závislý (na kom, čem)). O antonymum přídavného jména závislý se tedy nejedná.
Poslední užití:
17.10.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Liší se hláskové varianty slova síla v 7. pádě (silou/sílou) z hlediska významu?
Klíčové slovo:
silou, sílou
Odpověď:
Tvarové varianty slova síla v 7. pádě (silou, sílou) jsou významově shodné, liší se pouze z hlediska frekvence. Jak ukazují výsledky vyhledávání v korpusu KonText SYN (verze 12), podoby s krátkým i převažují nad podobami s dlouhým í v poměru asi 30 ku 1.
Poslední užití:
15.9.2023
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.