Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID oblasti: #5 [Lexikologie].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/49, položky: 1-20/977
Stav:
#14968
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ frazému „být na káry“?
Odpověď: Uvedený frazém můžeme nalézt ve Slovníku nespisovné češtiny (SNČ, Jan Hugo a kol., 2020, 4. vydání), kde se můžeme dočíst, že je užíván ve významu ‚být silně opilý, být zdrogovaný‘. Po vzoru frazému „být na káry“ je v SNČ u tohoto hesla uvedeno jako významový ekvivalent i „být zkárovaný“, tedy ‚být silně opilý‘. O původu daného idiomu se ale bohužel SNČ nezmiňuje. Ještě než přistoupíme k výsledkům pátrání po původu daného frazému, podíváme se podrobněji na výklad samotného slova kára. Výkladové slovníky češtiny (např. Akademický slovník cizích slov, Slovník spisovného jazyka českého, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Příruční slovník jazyka českého i vznikající Akademický slovník současné češtiny) shodně u hesla kára uvádějí jako první význam ‚ruční dvoukolový dřevěný vozík‘. Akademický slovník současné češtiny u výkladu doplňuje, že se jedná o ‚vozík s většími postranními koly a prodlouženou rukojetí na tlačení nebo ojí na tažení‘. Nejen v těchto slovnících můžeme nalézt další frazémy, které výraz kára obsahují. Například Příruční slovník jazyka českého uvádí spojení „táhnouti, vléci káru“, které v přeneseném významu značí ‚lopotiti se, namáhati se‘. Slovník spisovné češtiny zaznamenává hned tři další frazémy: „táhnout káru životních starostí“ s významem ‚žít v starostech‘, přenesené „vytáhnout z bláta káru“, které má význam ‚pozvednout úroveň, napravit nepříznivou situaci‘, a dále vyjádření reflektující tehdejší ideologii „zapřáhnout někoho do káry imperialismu“, jehož ekvivalentem je ‚přimět někoho k službám imperialismu‘. A nejnovější Akademický slovník současné češtiny zaznamenává u hesla kára ještě frazém „táhnout (tu) svou káru (dál)“, tedy ‚nepolevovat v namáhavém úsilí, nevzdávat se navzdory starostem, problémům, překážkám‘. Jak je tedy patrné ze slovníkové sondy, výraz kára je ve frazémech běžně užíván, patrně proto, že je úzce spojován s těžkou prací a námahou. Nabízí se tak otázka, jak souvisejí výrazy označující namáhavou práci a úsilí se stavem podnapilosti. V tom nám mohou pomoct české frazeologické slovníky. V Etymologickém slovníku české frazeologie i ve Slovníku české frazeologie a idiomatiky 1: Přirovnání sice není uveden přímo idiom „být na káry“, nalezneme v nich však variantu „být (namazaný/vožralý) jako kára“. Spojitost s přeneseným významem slovesa namazat se (tj. ‚opít se‘) je zde vysvětlena tak, že káry se musely dříve hodně mazat, aby dobře jely a neskřípaly. Původ frazému „být na káry“ tedy můžeme hledat právě v přirovnání k namazanému vozíku. Podobná přirovnání se k popisu podnapilých osob užívají běžně, srov. např. „být nalitý jak sud/žok“ či „být namazaný jak cep“. U varianty „být na káry“ nicméně můžeme hypotetizovat i o spojitosti s naložením podnapilé osoby na vozík, na káru. O tom svědčí i excerpční lístek z roku 1964 z kartotéky novočeského lexikálního archivu s následujícím příkladem z díla B. Hrabala: „A mně potom bylo špatně a svalil jsem se a policajti mě přivezli do pivováru jak linoleum na káře.“ Je tedy možné, že varianta „být na káry“ vznikla na základě této motivace, jelikož ale frazém v této podobě žádné jazykové příručky nezaznamenávají, nemůžeme to s jistotou potvrdit.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj: Akademický slovník cizích slov. 1995.
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Etymologický slovník české frazeologie. Ludmila Stěpanova. 2023.
Jazykový zdroj: Slovník české frazeologie a idiomatiky 1. Přirovnání. František Čermák a kolektiv. 2009.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14967
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Při sledování dobrodružného seriálu jsem si uvědomil jednu jazykovou nelogičnost. Postavy hledaly útočiště, kde by se mohly ukrýt – nemělo by však útočiště pojmenovávat spíše místo, odkud někdo útočí, než místo, kde se někdo schovává?
Klíčové slovo: útočiště
Odpověď: Abychom mohli tento dotaz zodpovědět, musíme se vrátit do období staré češtiny. Malý staročeský slovník a Slovník staré češtiny, jež jsou oba dostupné v internetové aplikaci Vokabulář webový, zachycují podoby útočišče a útočiščko. Podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka je slovo doloženo již ve 14. století a autor ho usouvztažňuje s podstatným jménem útok – ovšem poněkud odlišným způsobem, než je naznačen ve vašem dotazu. Ve staré češtině bylo slovo útok užíváno v jiných významech, než je tomu dnes, znamenalo mimo jiné ‚útěk‘, neboť bylo odvozeno od slovesa utéci (srov. vytéct > výtok, otéct > otok). Tento význam je doložen například v povídce o Alexandru Velikém z poloviny 15. století: „I zda toho neviete, že jeden lev mnoho jelenóv zapúzie a zahánie a na útok obrátí?“ V souladu s tím lze tedy chápat útočiště jako ‚místo, kam se utíká‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14966
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova pomlázka?
Klíčové slovo: pomlázka
Odpověď: České označení pomlázka podle etymologických slovníků souvisí s přídavným jménem mladý, respektive se slovesem omladit/zmladit – pošlehání spletenými proutky má na člověka přenést jarní sílu, má ho omladit. Jde o symbolické předání svěžesti, mladosti, pružnosti, ohebnosti a zdraví mladého proutku. Vokabulář webový zachycuje staročeský výraz pomlázěti sě s významem ‚šlehat se navzájem metlami z mladých vrbových proutků‘ a pomlázěti tedy ‚mrskat pomlázkou‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Holub – Kopečný. 1952. (platí od 1952)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14964
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova roráty?
Klíčové slovo: roráty
Odpověď: Slovo roráty má původ v latině, v níž rōrāre znamená ‚rosit, zavlažovat‘. Český etymologický slovník vysvětluje, že označení roráty vzniklo podle začátku latinského adventního zpěvu Rorate coeli desuper (v překladu „rosu dejte, nebesa, shůry“).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

ID související odpovědi: #14928

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14963
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ frazému
Konkrétní dotaz: Proč se „klasická hudba“ označuje jako „vážná hudba“?
Klíčové slovo: vážná hudba
Odpověď: Máte pravdu, že kromě názvu „klasická hudba“ se pro ‚duchovní nebo světskou uměleckou hudbu, zpravidla vycházející z evropských tradic renesance, baroka, klasicismu a romantismu až po současnost‘ (viz definice z Akademického slovníku současné češtiny; dále ASSČ) užívá i označení „vážná hudba“. Podíváme-li se na cizojazyčné ekvivalenty daného pojmenování, zjistíme, že v evropských jazycích převažují přívlastky odpovídající českému adjektivu „klasický“ – „classical music“ (anglicky), „klassische Musik“ (německy), „musica classica“ (italsky) apod. Přívlastek „vážný“ pro specifikaci hudby užívá kromě češtiny například polština – „muzyka klasyczna“ i „muzyka poważna“, řidčeji se vyskytuje též v ruštině – „kлассическая музыка“ i „серьёзная музыка“. V případě spojení „klasická hudba“ měla na české hudební názvosloví jistě nepopiratelný vliv němčina. Nepodařilo se nám však zjistit, proč se dvojice „vážná hudba“ – „klasická hudba“ ustálila ve slovanských jazycích právě jen v češtině, polštině a (méně často) v ruštině. Odpověď lze patrně hledat ve společném kulturním, historickém a ideologickém zázemí daných jazyků, pravděpodobně půjde i o výsledek styků mezi osobnostmi vědy a kultury (konkrétně v 50.–70. letech 20. století existovaly mezi ČSSR, PLR a SSSR společné komise pro odbornou terminologii). Ve všeobecných encyklopediích, starších i novějších, autoři se spojením „vážná hudba“ nepracují, k rozdělení hudebních děl či stylů užívají jiná pojmenování a rozdílnou hierarchizaci, viz např. příslušné výklady ve svazcích Ottova slovníku naučného (1897), Ottova slovníku naučného nové doby (1934), Malé československé encyklopedie (1985), Všeobecné encyklopedie (1997) aj. Více informací k významu pojmenování „vážná hudba“ najdeme ve Slovníku české hudební kultury (dále SČHK, 1997) od J. Fukače a J. Vysloužila. Ti uvádějí, že adjektivum „vážný“ odkazuje na hudební projev, který od posluchačů vyžaduje „vážné“ soustředění. I výkladové slovníky češtiny (konkrétně Slovník spisovného jazyka českého) dokládají, že v případě spojení „vážná hudba“ jde o přenesené užití, vztahující se ke čtvrtému významu přídavného jména „vážný“: ‚svědčící o opravdovém, odpovědném, seriózním pojímání něčeho, přístupu k něčemu; opravdový‘. SČHK doplňuje informaci, že vážná hudba je současně protipól k lehkým, zábavním hudebním žánrům, a dále upřesňuje, že z významového hlediska nelze dané spojení vnímat jako „opak veselosti“, jelikož řada uměleckých hudebních děl, včetně těch „vážných“, je zaměřena humorně. K výše zmíněnému je možné dodat ještě dvě poznámky: zaprvé, že o přenesené užití jde i v případě spojení „klasická hudba“, které se vztahuje k prvnímu významu přídavného jména „klasický“: ‚vytvořený klasikem (klasiky), vynikajícím a obecně uznávaným umělcem nebo vědcem (vynikajícími umělci nebo vědci)‘ (Slovník spisovné češtiny); zadruhé, že „klasická hudba“ má v ASSČ kromě prvního významu, který je totožný s výše citovaným výkladem u spojení „vážná hudba“, ještě další význam, a to ‚melodicky a harmonicky vyspělá hudba přelomu 18. a 19. století, klasicistická hudba‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14961
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Proč se nožíku s dlouhou čepelí říká perořízek, když se jím otevírají obálky?
Klíčové slovo: perořízek
Odpověď: Název perořízek souvisí s původní funkcí nože, který dnes používáme (už jen) na otevírání obálek. Pochází ještě z dob, kdy se psalo brkem čili perem, které bylo nutno seřezávat, aby dobře psalo. Staročeský slovník v hesle nožík definuje „nožík písařový, písařský“ jako ,nožík na seřezávání rákosových nebo brkových per nebo k vyškrabování chyb, perořízek‘. Starší výkladové slovníky současné češtiny vykládají slovo perořízek jako ,někdejší nožík na ořezávání per‘ (Příruční slovník jazyka českého; dále PSJČ) a ,nožík na ořezávání per‘ (Slovník spisovného jazyka českého; dále SSJČ). Oba jej hodnotí jako historismus čili jako slovo nebo slovní spojení označující reálie a jevy již zaniklé, spjaté s minulostí. Kromě toho u něj zachycují význam ,kapesní nožík‘ (PSJČ) a ‚kapesní nožík vůbec‘ (SSJČ); starší PSJČ (z let 1935–1957) ještě považuje užití slova perořízek v tomto významu za neutrální, novější SSJČ (z let 1960–1971) už za zastaralé. Tyto informace jsou jistě správné, avšak v jistém smyslu nekompletní – slovo perořízek je totiž v jazyce živé i nadále, ovšem v přeneseném významu ,nožík na otevírání obálek‘, ,nůž na dopisy‘. Dost možná proto, že když zanikla potřeba psát husími brky, zůstal nůž na jejich seřezávaní součástí psacích, kancelářských potřeb, ale specializoval se na otevírání obálek.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14960
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Slyšela jsem, že slovo deprese pochází z anglického spojení deep rest, tedy ‚hluboký odpočinek‘, protože tělo vysílá signály, že si potřebuje hodně odpočinout. Je to pravda?
Klíčové slovo: deprese
Odpověď: Vyvozování původu (a významu) slova deprese z anglického spojení deep rest je mylné. Přesněji jde o typický příklad lidové či laické etymologie. Takovou mylnou etymologickou asociaci vysvětluje Jiří Rejzek jako „spojení [určitého výrazu] s jinými slovy, jež je v nesouladu se skutečným původem slova“. V Českém etymologickém slovníku od téhož autora najdeme i odpověď na původ slova deprese. To pochází z latinského dēpressiō od dēprimere s významem ‚stlačovat, stísňovat‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Lidová etymologie v češtině. Jiří Rejzek. 2009.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14937
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Jaký je významový rozdíl mezi spojeními tištěná média a tisková média? A které mám užít pro noviny a časopisy?
Klíčové slovo: tištěný; tiskový
Odpověď: Mezi spojeními tištěná média a tisková média je několik odlišností, a to nejen se zřetelem k jejich významu. Přídavné jméno tištěný je utvořeno od příčestí trpného slovesa tisknout, tedy od slova tištěn, přičemž výraz tištěný má podle Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) dva významy: 1. značí ‚provedený tiskem‘ (s doklady jako tištěný návod a tištěné jazykové projevy) a 2. v termínu tištěné (plošné) spoje označuje ‚obvody vzniklé nanesením vodivé vrstvy na izolační destičku‘. Přídavné jméno tiskový je odvozeno od podstatného jména tisk a znamená ‚vztahující se, týkající se tisku‘. SSJČ k němu uvádí doklady jako např. tisková chyba, tisková oprava, tisková barva, tiskové vydání díla, tiskový referent, tisková kancelář aj. Do toho navíc vstupují další významy slova médium, neboť nemusí jít pouze o masmédia (tedy o ‚hromadné sdělovací prostředky‘, viz Slovník spisovné češtiny), ale o zprostředkující prostředí, činitele jako takové. Nabízela by se tedy odpověď, že tištěná média, jsou ‚média (noviny, časopisy) provedená tiskem, vytištěná‘, a tisková média jsou ‚média (prostředky) týkající se tisku‘. Podíváme-li se do Českého národního korpusu (SYN, verze 13), spojení tisková média ve významu ‚prostředky tisku‘ najdeme, výskyty jsou však přirozeně omezeny především na související profesní komunikaci (např. Součástí programu byla praktická prezentace velkoformátových tiskáren [...], spojená s ukázkami tisku na různá tisková média [...]). Týž korpus zároveň dokládá, že vedle tohoto významu je spojení tisková média užíváno i ve významu ‚provedená tiskem‘, tj. stejně jako tištěná média pak tisková média označují tištěné noviny a časopisy (např. vlastníci tiskových médií zároveň postupně získávají větší kontrolu nad internetovými médii). Z hlediska jazykového úzu nelze vnímat výběr z těchto dvou spojení jako zcela libovolný. Zaměříme-li se na kontexty, v nichž se v současné češtině slova tištěný a tiskový užívají, zjistíme, že u slova tištěný (v korpusu celkem 47 772 výskytů) jsou nejčastějšími kolokáty slova podoba, vydání, média a stránky, u slova tiskový (v korpusu 521 284 výskytů) to jsou mluvčí, konference, oddělení a zpráva. Spojení tištěná média najdeme v téže verzi korpusu 4 179×, tisková média 833×. Spojení tištěná média je tedy nejen takřka pětkrát četnější oproti kolokaci tisková média, ale jeho výskyty navíc tvoří 8,7 % všech dokladů slova tištěný, u slova tiskový jde o podíl čítající pouhých 0,16 %. U spojení tisková média je význam ‚vytištěné noviny a časopisy‘ v úzu mnohem méně častý (navíc, jak uvádím výše, základní význam daného spojení je ‚prostředky tisku‘), a lze proto očekávat, že na některé mluvčí může působit i poněkud neobvykle až rušivě.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14934
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova kadlub?
Klíčové slovo: kadlub
Odpověď: Nejnovější Akademický slovník současné češtiny uvádí u podstatného jména kadlub dva významy: (1) forma (jednodílná nebo vícedílná) na odlévání, lisování, např. kachle vyráběli hrnčíři v kadlubech; (2) (předem daný) formát, forma, schéma (např. uměleckého díla), např. rozbíjet staré formální kadluby. V korpusu SYN v14 najdeme vedle příkladů odpovídajících prvnímu významu (na kadlubu musel být ponechán otvor pro nalévání roztavené suroviny) velké množství vět s přeneseným významem, např. byl ze stejného kadlubu jako jeho otec; hráči tohoto drsňáckého kadlubu vévodí tuzemské extralize; nebyl mužem, který by se hodil do kadlubu jejich představ; autorka se pokouší do povídkového kadlubu vtěsnat novelovou až románovou historii; formoval jsem tě totiž v kadlubu svých obřadů a zvyků. Ve starších textech a v některých nářečních oblastech se můžeme setkat ještě s dalšími významy – jsou zachyceny např. v Příručním slovníku jazyka českého nebo v Machkově Etymologickém slovníku jazyka českého. Kadlub se říkalo velké nádobě, obyčejně vydlabané ze silného špalku, pařezu nebo kamene. To, že jde o vydlabanou nádobu, je podstatné – podle etymologických slovníků se totiž v pojmenování kadlub skrývá sloveso dlabat, dloubat. Kadlub mohl být i vydlabaný silný špalek sloužící jako obruba studánky nebo bednění kolem mlýnského běhounu či ostění velkých mlýnských kamenů. Později se význam prosadil pro formu k vytváření výrobků slévárenských, cihlářských, cementových apod. V hutnickém průmyslu se podle Technického slovníku naučného výrazem kadlub označuje litinová forma k odlévání surového železa.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14930
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Všiml jsem si titulku Střílečky, krvavé bitky a výpalné: Gangy v Berlíně se řežou o moc. Nemělo by v něm být spíš přestřelky?
Klíčové slovo: střílečka; přestřelka
Odpověď: Podle Slovníku spisovného jazyka českého je přestřelka ‚střetnutí malých ozbrojených skupin se střelbou‘; podle Slovníku spisovného jazyka českého pak vojensky ‚palební střetnutí malých ozbrojených skupin‘. Zdůrazněme, že podle slovníků by tedy při přestřelce měly pálit dvě soupeřící strany, dvě skupiny ozbrojenců. Slovo střílečka ve výkladových slovnících češtiny nenajdeme. Zaznamenává ho slovník neologismů Nová slova v češtině 2 (z r. 2004), a to jako slangový výraz příznivců, hráčů počítačových her pro ‚počítačovou hru, v níž se hodně střílí‘. (Obsahuje ho také Internetová jazyková příručka, kde ovšem nejsou uváděny významy.) Podle korpusu SYN v13 se výraz střílečka používá v několika významech. Jednoznačně nejčastěji označuje ‚počítačovou hru, příp. též film, kde se hodně střílí‘ (podrobně pro počítačové hry viz výklad na české wikipedii) – srov. příklady jako když jsem se věnoval hraní skvělé freeware střílečky Wolfenstein; Speciální lahůdku v žánru akčních her představují zběsilé střílečky s přezdívkou shmup; Jsou pro mě důležitější než westerny, střílečky či další klasické žánry. Výrazně méně často se střílečka používá i pro označení ‚něčeho, čím se střílí‘ (jde o výsledek stejného slovotvorného postupu, jímž vznikla slova jako zkoušečka, vyrážečka, sbíječka) – srov. např. Z dřevěných kolíčků na prádlo jsme vyráběli střílečky, které sice moc nestřílely, ale moc hezky vypadaly. Výjimečně je střílečka doložena také ve významu ‚útok ozbrojeného střelce na dav lidí‘ (angl. mass shooting) – srov. např. Školy jako terč | O čem vypovídají reakce na střílečku na Floridě; Pachatelé těch nejproslulejších hromadných stříleček si vystačili převážně s pistolemi. V tomto posledním případě se tedy slovo střílečka používá v kontextu, kde chybí střílející protistrana, která by palbu opětovala. A konečně – z korpusových dokladů je zřejmé, že se slovo střílečka – zřejmě nověji – používá i ve významu ‚přestřelka‘, tedy i v případě opětované palby. Ilustrativním dokladem je článek, který uvádíte. V titulku stojí Střílečky, krvavé bitky atd., v perexu je ovšem uvedeno: Pravidelné každodenní přestřelky, pobodání, krvavé bitky. V Berlíně zuří krvavá bitva gangů o nadvládu v jednotlivých čtvrtích… Užití slov střílečka a přestřelka v jednom textu v témže významu těsně vedle sebe lze vysvětlit nejspíš tím, že někdo (redaktor) píše článek a někdo jiný (např. editor) k němu vymýšlí „atraktivní“ titulky… Tento případ není ojedinělý, v korpusu SYN v13 lze najít také příklad: Střílečka u hotelu | Neklidnou noc mají za sebou fotbalisté Hondurasu. Před jejich hotelem v Porto Feliz došlo […] ke krátké přestřelce mezi policií a ozbrojenými lupiči. U slova střílečka tedy dochází k významovému posunu, objevuje se v kontextech, kde bychom daleko spíš čekali slovo přestřelka, srov. věty jako: Francie je v relativním počtu zbraní jen o fous za Irákem, leč vykazuje mnohem více stříleček [= přestřelek] než Irák; Ve zprávách o Krejčířovi jde vždy o nějakou mrtvolu, střílečku [= přestřelku], válku v podsvětí a podobně; Bondovo skóre: 217 zabitých a 65 milenek! Padesát let stříleček [= přestřelek] a smyslného sexu. Zdá se, že tento posun není úplně na začátku: V náhodném vzorku 250 výskytů slova střílečka z celkových 4 659 (korpus SYN v13) jsme napočítali 19 nepochybných výskytů ve významu ‚přestřelka‘, tj. necelých 8 %. O síle procesu svědčí také to, že se slovo střílečka dostává i do přenesených významů slova přestřelka, viz např. Následný gól domácího Tvrdíka jen uzavřel včerejší střílečku [= gólovou přestřelku]. Přes uvedené informace o významovém posunu bychom ve významu ‚střetnutí malých ozbrojených skupin se střelbou‘ doporučovali používat stále výraz přestřelka. Narazíme-li však někde na slovo střílečka použité v tomto významu, doporučujeme k němu být tolerantní. A to i přesto, že jeho užití pro ‚oboustranný ozbrojený střet‘ může oslabovat významový rozdíl mezi jednostranným útokem a vzájemným ostřelováním dvou skupin, který výraz přestřelka tradičně nesl.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Nová slova v češtině 2. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14928
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova roráty?
Klíčové slovo: roráty
Odpověď: Mužské pomnožné podstatné jméno roráty má podle Slovníku spisovného jazyka českého dva významy. Jsou to katolické mše, které se konají v brzkých ranních hodinách (obvykle za svitu svíček) v době adventu, např. když ostatní ještě spali, chodila do blízkého kostela na roráty; ráno jsem byla na rorátech v katedrále sv. Víta. Stejným výrazem se označují i zpěvy při této adventní mši, např. bohoslužba se zpěvem adventních rorátů. V současné době je možné slyšet rorátní písně nejenom při ranní bohoslužbě, ale i na různých adventních koncertech, např. na adventním koncertu zazní roráty; jednou z hlavních částí programu bude zpívání staročeských rorátů. S roráty souvisí i odvozené přídavné jméno rorátní, které se nejčastěji pojí se slovy mše a zpěvy (slavnostní rorátní mše za svitu svíček, kostelem zaznějí rorátní zpěvy). Poměrně zřídka se můžeme setkat i se slovem rorátník, což je označení liturgického zpěvníku k rorátním pobožnostem (na výstavě jsou k zhlédnutí rukopisné i tištěné rorátníky ze sbírek muzea).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14927
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova nátěrka?
Klíčové slovo: nátěrka
Odpověď: Výraz nátěrka nenajdeme v žádném výkladovém slovníku češtiny. Rozhodně nelze říci, že by se užíval zcela běžně. Korpus SYN v13 má pouhých 34 dokladů, nejstarší 3 jsou z r. 2010, dva přinášejí recept na brynzovou nátěrku, třetí je součástí spojení zabijačková nátěrka. Z 32 dokladů je zřejmé, že jde o synonymum výrazu pomazánka. Právě nátěrka se objevila i jako jedna z možných náhrad názvu výrobku pomazánkové máslo, v tomto názvu totiž neodpovídalo evropskému nařízení č. 1234/2007, podle nějž pomazánkové máslo obsahuje méně tuků, než je u másla přípustné. Ve 2 dokladech v SYN v13 jde o význam jiný než ‚pomazánka‘: Na dědu nikdo nemá. Je nátěrka. Žloutkem s citronem a vodou potírá koláčky, než se dají do trouby. V daném kontextu lze tento výraz označit jako příležitostný, jehož autor/ka chce neotřelou formou naznačit dědovu zálibu. Ve 2. dokladu Když se čin nepodaří, protože zasáhli chlupové, bengoši, šilcové, špenáti, poliši (policisté), případně také pomohl nátěrka (udavač), … je význam naznačen v závorce. Stejnou podobu (jak pro označení muže, tak ženy) i význam zachycuje také příručka Jaroslava Suka Několik slangových slovníků (Praha: Inverze 1993, s. 72), jež zahrnuje i současný kriminální slang. Naproti tomu Slovník nespisovné češtiny (4. rozšířené vydání, Praha: Maxdorf, s. 288) uvádí podobu natěrač. Korpus SYN v13 zaznamenává 2 689 dokladů slova natěrač, ale ani v jednom z nich se ve významu ,udavač‘ tento výraz nevyskytuje. Domníváme se však, že za výskytem této podoby ve významu ,pomazánka‘ v češtině stojí slovenština. V ní totiž existuje podstatné jméno nátierka, jehož českým ekvivalentem je právě slovo pomazánka. Vzhledem k tomu, že výraz nátěrka je s ním významově zcela totožný, nevidíme důvod, proč by se v českých textech měl užívat.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Poprvé popsáno zde: Ano.
ID související odpovědi: #14820

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14926
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova bazmek?
Klíčové slovo: bazmek
Odpověď: Výraz bazmek nalezneme v hesláři aktuálně budovaného Akademického slovníku současné češtiny (ASSČ), kde je toto slovo z hlediska stylu charakterizováno jako kolokviální expresivní (není tedy součástí spisovné slovní zásoby, a navíc nese příznak expresivity). Význam slova je v ASSČ definován jako ‚praktická, důmyslná pomůcka k vykonání nebo k usnadnění nějaké činnosti, jejíž název neznáme nebo jej nechceme použít‘. Slovník dále doplňuje následující příklady užití: bazmek na přichycení foťáku na popruhy batohu, bazmek pro propojeni telefonu s počítačem; Na vypeckování třešní mám šikovný bazmek. Kromě posledního tyto doklady samy o sobě bez širšího kontextu neříkají nic o kvalitě dané „pomůcky“ ani ji nijak nehodnotí. Z dostupných zdrojů je zřejmé, že se tvůrci ASSČ shodují s výkladem slovenské jazykové poradny, která na dotaz Čo znamená slovo bazmeg a kedy sa používa? v roce 2021 odpovídala v podobném smyslu. Slovo bazmek (v češtině se řídce objevuje i v pravopisné variantě bazmeg) je původem z maďarštiny. Při přejetí došlo ke spřažení a grafické úpravě původního tvaru rozkazovacího způsobu baszd meg slovesa megbaszni, což je velmi vulgární sloveso s významem ‚souložit‘. Na to, jak je v současné češtině podstatné jméno bazmek užíváno, se můžeme podívat do jazykových korpusů. Konkrétně v korpusu SYN v13 najdeme 144 dokladů, z nichž po vytřídění zůstalo 91 jedinečných dokladů užití bazmek (87×) a bazmeg (4×). V korpusu ONLINE2_ARCHIVE, který monitoruje internetové mediální texty a k nim připojené diskuse, bylo k 2. 9. 2025 celkem 110 dokladů, z nichž po vytřídění zůstalo 32 jedinečných dokladů slova bazmek (29×) a bazmeg (3×).* Jak je z analýzy nejbližšího i širšího slovního okolí slova bazmek (bazmeg) zřejmé, daný výraz se sice objevuje i ve významu ‚chytré vylepšení, praktická pomůcka‘, nezřídka však označuje něco nekvalitního, často laciného, špatně fungujícího či zcela nefunkčního, (a proto) nepotřebného. Slovo bazmek tak najdeme ve spojení s přívlastky jako levný, plastový, zatrachtilý, bezcenný, poruchový; v širším kontextu jsou bazmeky charakterizovány např. takto: prostě typický bazmek ke vzteku; je vztyčeným prostředníčkem […] bazmekům, co umějí všechno, ale nic z toho pořádně; to nebyla žádná šméčka a hypersonické bazmeky; může [ji] odmrštit jako pouhý básnický bazmek z komunistické legendy o Juliu Fučíkovi; No je to takovej ten bazmek, upadnul mu takovej ten malej camfrňoul; Průměrný produkt, zaměnitelný s bazmeky ostatních výrobců, doplněný reklamou, aby se neřeklo; To není plná moc. To je nějaký bazmek. A bazmek je – mírně řečeno – pitomost. Slovo bazmek je tedy v současné češtině užíváno ve více významech, vedle významu popisovaném v ASSČ funguje daný výraz jako označení pro věc špatné kvality a nedostatečné funkčnosti. Zároveň je bazmek uplatňován i jako obecné označení nejrůznějších nástrojů, dílů či součástek, např.: jakýsi „bazmek“ elektropneumatické uzávěrky; namontovat „ty posuvné bazmeky“ apod. Tento význam uvádí i 4. vydání Slovníku nespisovné češtiny (SNČ, 2020), konkrétně: ‚obecné označení předmětu (nebo jeho části), jehož přesný název neznáme nebo jej nechceme použít‘. SNČ zároveň zmiňuje i výše uvedený, korpusy doložený význam: ‚nepotřebná věc, krám‘. Není bez zajímavosti, že v českých nářečích může bazmek sloužit nejen jako označení pro nepotřebnou či blíže neurčenou věc, ale i pro nepotřebného člověka (viz Slovník nářečí českého jazyka). *Z dokladů byly kromě opakujících se textů rovněž odstraněny výskyty slov, které měly funkci vlastních jmen, přezdívek osob nebo uskupení (viz např. Bazmek entertainment), a taktéž doklady citující slovenštinu či maďarštinu.)
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14922
Užití:
0 0 0
Dotaz: Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz: Jak označit prostor mezi obrubníkem chodníku a vozovkou? Typicky se zde nacházejí parkovací místa, ale tento prostor má daleko širší potenciál (například pro parkování kol, autobusové zastávky, vykládací zóny pro zásobování či výsadbu stromů). Anglický termín je curb space. Napadají nás např. označení jako chodníkový prostor, obrubníkový pruh, nakládací pásmo, krajnice či okraj. Mohl by být některý z těchto návrhů vhodný?
Klíčové slovo: curb space
Odpověď: V současné době proniká do češtiny mnoho odborných výrazů z cizích jazyků, především z angličtiny, není tedy překvapivé, že se často můžeme dostat do situace, kdy jen těžko hledáme zažitý český ekvivalent určitého nového pojmu. Strategie pro adaptování těchto nových odborných výrazů do českého jazyka jsou různé; někdy lze v češtině najít vhodné jednoslovné či víceslovné ekvivalenty, které daný jev označují stejně přiléhavě jako původní cizojazyčná varianta, jindy ale vhodný český ekvivalent snadno nalézt nelze. V takových situacích pak připadají v úvahu tato řešení: buď je namísto cizojazyčného výrazu použito zpravidla delší, opisné vyjádření, které vychází z doslovného překladu, nebo je do češtiny přejato přímo cizojazyčné slovo (zpravidla počeštěné, což znamená, že jeho výslovnost, pravopis či morfologická podoba jsou připodobněné českému jazyku), anebo je hledán domácí termín či zažité domácí slovní spojení, které by významově (nikoliv však nutně formálně) odpovídalo cizojazyčnému pojmu. V případě termínu curb space není hledání odpovídajícího českého ekvivalentu vůbec triviálním úkolem, jelikož se jedná o odborný pojem, který navíc není příliš známý ani rozšířený. Pokud bychom volili strategii doslovného překladu, nabízela by se spojení obrubníkový prostor či obrubníková plocha (podle anglického curb = ‚obrubník, okraj chodníku‘ a space = ‚prostor, plocha‘). Vzhledem k množství funkcí, které tato část městského prostoru dle vás má, se však takovýto doslovný překlad nejeví jako vhodný, jelikož dostatečně neakcentuje multifunkčnost daného prostoru. Zároveň je s užitím doslovného překladu spojeno riziko, že by si mluvčí pod takovýmto termínem představili pouze užší prostor okolo obrubníku, což by neodpovídalo zcela přesně vašemu popisu. Podobné problémy vykazují i některé vámi navrhované výrazy, jako např. chodníkový prostor, obrubníkový pruh nebo nakládací pásmo. Spojení chodníkový prostor by mohlo mylně evokovat, že je součástí vymezeného pásma i chodník, sousloví obrubníkový pruh by zase mluvčím mohlo navozovat chybnou představu, že se jedná o užší oblast okolo obrubníku, a označení nakládací pásmo zdůrazňuje pouze jednu z mnoha funkcí, které daný prostor má. Užití výrazů krajnice či okraj je rovněž problematické. Výraz krajnice má v češtině již zažitý jiný význam, a to ‚okrajový pás silnice‘, nejedná se tedy o prostor mezi obrubníkem chodníku a vozovkou. U slova okraj, který má podle SSJČ význam ‚vnější část něčeho, část na obvodu, na konci, kraj, lem‘, je problémem zase přílišná šířka významu. Jak je tedy patrné, zvolit vhodný ekvivalent cizojazyčného odborného termínu není vůbec snadný úkol. Je potřeba brát v úvahu, že domácí slova mají již své zažité významy, zároveň je nutné volit výrazy dostatečně přesné a pamatovat i na zvyklosti v daném oboru. Proto je v takových případech zásadní mezioborová spolupráce – při určování vhodného ekvivalentu mohou pomoct nejen lingvisté, ale důležité je rovněž stanovisko odborníků v oboru, do něhož termín náleží. V případě hledání českého ekvivalentu termínu curb space, tedy výrazu z oblasti územního plánování, je vhodné se obrátit na urbanisty a odborníky na silniční stavitelství. Po konzultaci s příslušnými odborníky z Českého vysokého učení technického vám proto doporučujeme užívat namísto termínu curb space označení parkovací a zastavovací pruh, což je termín, jenž má shodný význam s cizojazyčným ekvivalentem a který je rovněž zachycen v normě ČSN 73 6110 (Projektování místních komunikací), v daném oboru se tedy jedná o běžně užívaný pojem.
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14921
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Je správně výstavní činnost, nebo výstavnická činnost?
Klíčové slovo: výstavní; výstavnický
Odpověď: Obě spojení, výstavní činnost i výstavnická činnost, jsou ze slovotvorného hlediska v pořádku, vzájemně se však liší počtem vyjadřovaných významů a svou slovotvornou motivací. Přídavné jméno výstavní je utvořeno příponou -n/í, která v daném případě vyjadřuje vztah k základovému jménu (výstava). Podle výkladových slovníků (Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) a Slovníku spisovné češtiny) má slovo výstavní dva významy: 1. ‚vztahující se k výstavě‘, např. výstavní síň, výstavní katalog apod.; 2. ‚jsoucí jako na výstavu, dokonalý‘, např. výstavní ukázka, výstavní pečivo. Výstavní činnost je tedy aktivita vztahující se k výstavě (např. Prostor je určen pro výstavní činnost, vzdělávací akce, besedy a workshopy), popřípadě (ve druhém významu) může jít o činnost, která je hodnocená jako ‚výborná, dokonalá‘. – Sonda do korpusu SYN (verze 11) však ukazuje, že se tento význam bude v úzu vyskytovat opravdu jen ojediněle (mezi 1750 doklady spojení výstavní činnost v SYN v11 se žádný takový neobjevil). Přídavné jméno výstavnický můžeme chápat jako odvozené jak od podstatného jména výstavník, tak od podstatného jména výstava (tj. výstava → (výstavník) → výstavnický, podrobněji viz Slovník afixů užívaných v češtině, heslo -ký/-oký/-eký/-iký/-ec-ký/-(n)ic-ký). Slovníky (SSJČ a Příruční slovník jazyka českého) u daného hesla uvádějí jako jeden z příkladů užití právě spojení výstavnická činnost a rovněž odkazují ke slovu výstavnictví, které má význam ‚pořádání a organizace výstav‘. Takto zaměřená činnost je pak označována jako výstavnická. Pro úplnost dodejme, že v úzu se spojení výstavnická činnost objevuje méně často než výstavní činnost (58 výskytů ku výše zmíněným 1750), což však z hlediska jazykové správnosti nijak nebrání jeho užívání.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14920
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slovního spojení
Konkrétní dotaz: Jaký je význam spojení dveřová komedie?
Klíčové slovo: dveřová komedie
Odpověď: Spojení dveřová komedie se objevuje v divadelním prostředí jako označení hry, při níž jsou výrazným scénografickým prostředkem dveře. Přesněji řečeno, na jevišti jsou umístěny dveře, jimiž postavy vycházejí před diváky a zase jimi odcházejí jinam. V tomto typu divadelní hry je kladen důraz na synchronizaci odchodů a příchodů herců, obvykle je totiž na jevišti dveří několikero, což dokládá i kontext vyhledaných výskytů v korpusu SYN v11: Jaká jsou největší úskalí hry? Je to klasická dveřová komedie. Máme osm dveří. Třeba čtyři lidé musí naráz otevřít dveře. Po prohledání daného korpusu je zřejmé, že spojení dveřová komedie není v úzu zastoupeno příliš hojně (nalezli jsme jen 9 výskytů), v řádu jednotek se objevují také spojení, která s dveřovou komedií úzce souvisejí (např. dveřový text) nebo ji pojmenovávají jinak, přičemž chtějí vyjádřit názor na její, pro diváka nepříliš náročné a pokleslejší ladění: scénografie se s klasickou „dveřovou“ fraškou v inscenaci míjí. Zcela na okraj lze doplnit, že shodné pojmenování pro tento typ divadelní hry se užívá například i ve slovenštině (dverová komédia), v angličtině je jádro pojmenování stejné, ale doplňuje je výraz označující ‚bouchnutí‘, ‚prásknutí‘ dveřmi při jejich zavírání (slam), jde o tzv. door-slamming commedy.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14918
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Jaký je z hlediska významu rozdíl mezi výrazy posádka a osádka?
Klíčové slovo: posádka; osádka
Odpověď: Pro objasnění rozdílu mezi těmito pojmy je nutné vycházet z jejich definic ve výkladových slovnících. Slovník spisovné češtiny (SSČ) má u hesla posádka uvedeny dva významy: ‚vojsko trvale nebo dočasně ubytované v určitém místě‘ a ‚personál, osádka (lodní posádka, posádka tanku)‘. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) u hesla posádka uvádí ještě třetí význam: ‚bašta, pevnost‘, který však hodnotí jako zastaralý. K heslu osádka SSČ uvádí: ‚skupina osob určených k obsluze výrobního nebo dopravního prostředku‘. SSJČ k výrazu osádka udává podobné významy: ‚1. pracovní skupina, zpravidla na určitém menším úseku pracoviště; 2. skupina osob určených k obsluze dopravního (též vojenského) prostředku‘. Jak poukazuje text s názvem Osazenstvo z rubriky Hovorna v časopisu Naše řeč (ročník 3, číslo 7, s. 217–218), na přelomu 19. a 20. století se používalo sloveso osaditi ve významu ‚osadit kraj, město apod. obyvatelstvem‘ nebo ‚osaditi pevnost vojskem‘. Vojsku, jímž bylo nějaké místo osazeno, se říkávalo osádka, zároveň se však užíval také výraz posádka, který se nakonec ve vojenském prostředí v tomto kontextu prosadil. Ve vojenském prostředí jsou výrazy osádka a posádka užívány jako termíny, a proto jsou jejich významy striktně rozlišovány. Vojenský terminologický slovník (1966) uvádí k heslu posádka: ‚část ozbrojených sil (útvary, vojenské školy, úřady a zařízení) rozmístěných trvale nebo jen dočasně v určité obci nebo mimo ni. (...) Posádkou plavidla se nazývá její osádka‘. Osádka je podle tohoto slovníku ‚zpravidla přesně stanovený počet vojáků zajišťujících bojovou funkci objektu, vozidla, letadla nebo plavidla, např. osádka tanku, letadla, pevnosti, lodi apod.‘. Stručný slovník vojenství (1984) uvádí u hesla posádka dva významy: ‚1. vojenský útvar umístěný trvale nebo dočasně v obci nebo mimo ni.‘ a ‚2. vojska (jednotky) rozmístěné v pevnosti, opevněném rajónu nebo jiném velkém objektu‘. U hesla osádka tento slovník rozlišuje tyto významy: ‚1. nejmenší taktická jednotka určená k bezprostřední obsluze a plnění bojového úkolu v tanku, BVP, letadle a jiné samohybné nebo letecké technice. (...)‘, dále ‚2. organický vojenský celek určený ke službě na válečné lodi. (...)‘ a ‚jeden nebo skupina kosmonautů plnících úkol na kosmické lodi, raketoplánu nebo jiném kosmickém prostředku‘. Ve vojenském prostředí se tedy osádkou v současnosti chápe menší skupina vojáků určených k obsluze bojové techniky (tank, loď, letadlo...), zatímco posádka je označení pro větší vojenský útvar dislokovaný na určitém místě. Data z Českého národního korpusu (SYN v12) poukazují na to, že uživatelé častěji volí výraz posádka i v kontextech, kdy se jedná o obsluhu nějakého dopravního prostředku. Srovnejme použití výrazů posádka/osádka v následujících korpusových výskytech. Posádka/osádka vozu (2 517 : 1 256), posádka/osádka lodi (1 794 : 70), posádka/osádka auta (1 386 : 550), posádka/osádka letadla (1 308 : 90). V kontextech týkajících se vojenské techniky mírně převažuje spojení osádka tanku oproti posádce tanku (151 : 128), na druhou stranu posádka BVP (bojového vozidla pěchoty) se objevuje 7×, zatímco osádka BVP pouze jednou. Volba vhodného výrazu tak záleží na typu textu, v němž se užívá. Ve vojenském prostředí doporučujeme oba pojmy odlišovat, aby nedošlo k terminologickým nepřesnostem. V běžné komunikaci je patrné významové rozšíření výrazu posádka, který se v praxi běžně užívá i ve smyslu obsluhy dopravních prostředků (posádka auta, posádka letadla...). Použití slova osádka ve smyslu ‚(vojenská) jednotka umístěná ve městě‘ ale obvyklé není.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14917
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova morál? Jde mi konkrétně o větu Na platformu můžete kdykoliv, takže od vás vyžaduje morál.
Klíčové slovo: morál
Odpověď: Výraz morál současné ani starší výkladové slovníky spisovné češtiny neobsahují. Kartotéka novočeského lexikálního archivu (NLA) potvrzuje předpoklad, že dané slovo formálně i významově souvisí s podstatným jménem morálka, respektive je v jednom významu jeho stylově příznakovým synonymem. (Pro úplnost dodejme, že slovo morál má původ v německém výrazu die Moral.) Velmi pravděpodobným důvodem, proč se autoři Příručního slovníku jazyka českého (PSJČ, 1935–1957) v době jeho přípravy rozhodli slovo morál do PSJČ nezařadit, byla patrně jeho (tehdejší) zastaralost (převážná většina dokladů v NLA pochází z let 1786–1826, dva doklady jsou z roku 1969 a 1979) a jeho řidší užívání (NLA obsahuje pouhých 9 dokladů). Z 896 dokladů v Českém národním korpusu (korpus SYN, verze 13) lze usuzovat, že se slovo morál v současné češtině užívá, přestože výraz morálka má užití mnohonásobně častější (tamtéž 65 142 výskytů). Je však třeba brát v potaz, v jakých komunikačních situacích a v jakých typech textů slovo morál nacházíme. Doklady totiž pocházejí z přepisů novinových rozhovorů ze sportovního prostředí, což svědčí o tom, že se slovo morál užívá zejména v neformální, mluvené komunikaci; v oficiálních psaných projevech se (v SYN v13) prakticky nevyskytuje. Zároveň je zřejmé, že se v zachycených kontextech neobjevuje užití výrazu v prvním významu slova morálka (což je ‚souhrn mravních zásad‘), ale jde v zásadě o význam druhý, tedy o ‚svědomitost v plnění povinností, kázeň‘. Slovník nespisovné češtiny (4. vydání, 2020) daný výraz také zařazuje do sportovního prostředí, ale vysvětluje ho jako ‚vůli překonávat obtíže (v tréninku i v závodech), u horolezců i odvaha‘. Vzhledem k tomu, že vůle překonávat obtíže vyžaduje (nejen u sportovců) značnou kázeň, lze shrnout, že doklady vyhledané korpusem spadají do stejné oblasti významu, např.: Když je to na hranici morálu, trenér na mě houkne a jedu znova; Ukázali jsme morál, dvakrát jsme se vrátili do hry. V takovém významu je slovo morál pravděpodobně užito i ve vámi citované větě, kterou lze interpretovat tak, že snadná dostupnost streamovacích platforem od jejich uživatelů vyžaduje kázeň, silnou vůli – patrně kvůli tomu, že jinak (bez patřičné regulace jejich užívání) by zde mohli strávit příliš mnoho času.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14916
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slovního spojení
Konkrétní dotaz: Jaký je význam spojení sutinoví psi?
Klíčové slovo: sutinový
Odpověď: Ve výkladových slovnících češtiny (Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Slovník spisovného jazyka českého) přídavné jméno sutinový nenajdeme. Je v nich zachyceno jen podstatné jméno ženského rodu sutina, užívané zpravidla v množném čísle sutiny, s významem ‚něco sesutého, zříceného (v podobě suti), troska, zřícenina‘, např. sutiny domu; nálet proměnil město v hromadu sutin. Přídavné jméno sutinový je odvozeno frekventovanou příponou -ový z podstatného jména (obdobně jako např. cihla – cihlový, papír – papírový, nafta – naftový, noviny – novinový). Na základě analogických výrazů proto jeho významu porozumíme snadno, ani ze slovotvorného hlediska proti němu nelze nic namítat. Frekvence výrazu sutinový není nikterak hojná – korpus řady SYN v13 zachycuje 189 dokladů (pro srovnání: sutiny mají více než 13 000 dokladů). Desítky dalších dokladů však najdeme na internetu. Nejčastěji se objevuje spojení sutinové vyhledávání, např. sutinové vyhledávání pohřešovaných osob; výcvik psa zaměřeného na sutinové vyhledávání probíhá od štěněte a trvá po celý jeho život; pes Harry prochází výcvikem pro sutinové a plošné vyhledávání. Vedle toho jsou doložena spojení jako sutinový trenažér, pes, cvičiště, jednotka, zkouška, výcvik, např. záchranářská soutěž napodobuje reálnou katastrofu, psi hledají v sutinovém trenažéru; sutinoví psi měli na poměrně velké ploše plné trosek a sutin najít zapadané lidi. Z dokladů je evidentní, že přídavné jméno sutinový má své pevné místo především v oblasti výcviků psů specializovaných na vyhledávání osob zavalených sutinami, které mohou vzniknout z nejrůznějších důvodů (zemětřesení, výbuch).
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14915
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova sutinový?
Klíčové slovo: sutinový
Odpověď: Ve výkladových slovnících češtiny (Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Slovník spisovného jazyka českého) přídavné jméno sutinový nenajdeme. Je v nich zachyceno jen podstatné jméno ženského rodu sutina, užívané zpravidla v množném čísle sutiny, s významem ‚něco sesutého, zříceného (v podobě suti), troska, zřícenina‘, např. sutiny domu; nálet proměnil město v hromadu sutin. Přídavné jméno sutinový je odvozeno frekventovanou příponou -ový z podstatného jména (obdobně jako např. cihla – cihlový, papír – papírový, nafta – naftový, noviny – novinový). Na základě analogických výrazů proto jeho významu porozumíme snadno, ani ze slovotvorného hlediska proti němu nelze nic namítat. Frekvence výrazu sutinový není nikterak hojná – korpus řady SYN v13 zachycuje 189 dokladů (pro srovnání: sutiny mají více než 13 000 dokladů). Desítky dalších dokladů však najdeme na internetu. Nejčastěji se objevuje spojení sutinové vyhledávání, např. sutinové vyhledávání pohřešovaných osob; výcvik psa zaměřeného na sutinové vyhledávání probíhá od štěněte a trvá po celý jeho život; pes Harry prochází výcvikem pro sutinové a plošné vyhledávání. Vedle toho jsou doložena spojení jako sutinový trenažér, pes, cvičiště, jednotka, zkouška, výcvik, např. záchranářská soutěž napodobuje reálnou katastrofu, psi hledají v sutinovém trenažéru; sutinoví psi měli na poměrně velké ploše plné trosek a sutin najít zapadané lidi.
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.