Telefon: (+420) 257 531 793

Pondělí až pátek 10–12 hodin

Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID oblasti: #5 [Lexikologie].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/45, položky: 1-20/900
Stav:
#14743
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova buchta?
Klíčové slovo: buchta
Odpověď: Etymologické slovníky nám říkají, že slovo buchta se vyskytuje v češtině,  slovenštině a v polštině. Do polštiny bylo patrně přejato právě z češtiny. Vzniklo ze základu buch-/puch-, který byl zřejmě motivován zvukomalebně a skrývá v sobě význam nabývání objemu. Z podobného základu vzešla například slova puchnouti, puchýř, pýcha či buclatý. Sloveso puchnouti má původ v praslovanském *puchnǫti, potažmo v indoevropském zvukomalebném kořenu *peus- s významem ‚foukat, vanout‘. Také v dalších slovanských jazycích objevíme slova jako srbské a chorvatské púhnuti ‚fouknout, zavanout‘ nebo slovinské búhniti, búhtati se ‚bobtnat, nafouknout se‘. Ve slovinštině se mimo jiné užívá i slovo búhta k označení buchty českého typu. Některé starší zdroje uvádějí, že výraz buchta se do češtiny dostal z německého pojmenování pečiva: die Buchtel/Wuchtel (viz např. Václav Machek v Etymologickém slovníku jazyka českého), podle novějších zdrojů a výzkumů je tomu však přesně naopak: rakouské die Buchtel pochází z českého buchta (viz např. internetovou verzi slovníku Duden nebo článek rakouského lingvisty Stefana M. Newerkly: Bohemismen (und Slowakismen) in Wien (und Österreich), který vyšel v roce 2009 ve třetím čísle časopisu Tribüne: Zeitschrift für Sprache und Schreibung).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14742
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Zajímá mě původ slova brůna. Nejsem jazykovědec, ale v tom slově tuším německé braun ‚hnědý‘. Nejde mi tedy do hlavy, jak může brůna označovat bělouše.
Klíčové slovo: brůna
Odpověď: Vaše podezření, že výraz brůna nějak souvisí s hnědou barvou, je pochopitelné, zvláště vezmeme-li v úvahu např. formálně podobná slova brunátný nebo brunet(a), která mají skutečně obě původ v germánském základu brūn ‚hnědý‘ (slovo brunátný nám dnes evokuje spíše červenou barvu, je však odvozeno ze staročeského brunát, což bylo sukno tmavé, červenohnědé barvy). Slovo brůna však zřejmě etymologicky s germánským základem brūn nesouvisí. Celkově je jeho původ málo průhledný a nejspíš je třeba ho odvozovat od dnes již zapomenutého přídavného jména broný. Slovník spisovného jazyka českého i Příruční slovník jazyka českého výraz hodnotí jako zastaralý a definují jej jako ‚bílý (jen o koni)‘. Podle Machkova Etymologického slovníku jazyka českého souvisí přídavné jméno broný (potažmo i brůna a alternativní podoba broň) se slovenským slovesem bronieť (sa) – tomu Slovník súčasného slovenského jazyka přisuzuje význam ‚dostávat tmavou nebo hnědou barvu, resp. červenat‘. Machek však upozorňuje, že zejména v souvislosti s ovocem a plodinami vůbec výraz nabývá spíše významu ‚dostávat barvu zralosti‘ a dodává, že ve slovanských jazycích se původní výraz bronъ v různých obměnách v minulosti užíval a někde stále užívá pro označení ‚plavé, světlé barvy zrajícího obilí‘. Odtud se pak výraz přenesl i na barvu plavého koně (původně tedy ne zcela bílého). Že nejde o nahodilé žonglování s významy, dokládá i Elektronický slovník staré češtiny, v němž lze dohledat výraz bronec jakožto označení pro ‚člověka s nápadně světlými až bílými vlasy a kůží‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Jazykový zdroj: Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV.
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14740
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Je možná v češtině používat pojem e-kniha, nebo je vhodnější použít spojení elektronická kniha?
Klíčové slovo: e-kniha
Odpověď: Výraz e-kniha zachycuje v současnosti budovaný Akademický slovník současné češtiny jako výraz neutrální, spisovný. Toto slovo má značnou frekvenci i v Českém národním korpusu (v SYN v14 přes 7000 výskytů), lze tedy přepodkládat, že bude čtenářům zcela srozumitelné.
Poslední užití: 9.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo e-kniha
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v14

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14739
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Mám tu větu: „Jakýžto postoj má ta žena k muži?“ a mám pocit, že slovo jakýžto je zde užito nesprávně.
Klíčové slovo: jakýžto
Odpověď: Slovo jakýžto zachycují jen starší výkladové slovníky (Příruční slovník jazyka českého a Slovník spisovného jazyka českého), a to jako zastaralé zájmeno vztažné. Kromě příznaku zastaralosti je tedy zájmeno jakýžto užito chybně v roli zájmena tázacího.
Poslední užití: 13.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo jakýžto
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo jakýžto

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14738
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Setkal jsem se s výrazem sotva, který se v hovoru běžně užívá, ale nevím, zda je správný. Jde o slovo sotva, např. ve větě: Sotva se objevil, všichni o něm hovoří.
Klíčové slovo: sotva
Odpověď: V uvedené větě je výraz sotva užit v platnosti podřadicí spojky, která je slovníky zachycována jako spisovná a neutrální.
Poslední užití: 13.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo sotva
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo sotva

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14737
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Setkal jsem se s výrazem sice, který se v hovoru běžně užívá, ale nevím, zda je správný. Jde o slovo sice, např. ve větě: Na nějakou dobu sice z veřejného dění zmizel, ale jen přechodně.
Klíčové slovo: sice
Odpověď: Spojka sice, která se užívá ve dvojicích sice – ale, sice – avšak, je slovníky zachycována jako spisovná a neutrální.
Poslední užití: 13.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo sice
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo sice

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14736
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Setkal jsem se s výrazem, který se v hovoru běžně užívá, ale nevím, zda je správný. Jde o slovo časem, např. ve větě: Jestli je nauka chybná, časem zanikne sama. Nebylo by vhodnější říci „během času“?
Klíčové slovo: časem
Odpověď: Příslovce časem ve významu ‚po uplynutí určité doby, později‘ je neutrální a spisovné. Takto ho zachycují různé výkladové slovníky, od staršího Slovníku spisovného jazyka českého přes Slovník spisovné češtiny až po nově budovaný Akademický slovník současné češtiny.
Poslední užití: 13.3.2017
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14735
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Dostala jsem k opravě text, v němž je slovo boom. Já jsem starší ročník a raději bych ho nahradila spojením náhlý vzestup nebo rozmach. Podle mě anglosaské výrazy do českého textu nepatří. Co myslíte?
Klíčové slovo: boom
Odpověď: Slovo boom přejaté z angličtiny se v českých textech objevuje už poměrně dlouho. Jako řídce užívaný výraz ve významu ‚přechodný prudký rozvoj, vzestup hospodářského života, uměle vyvolaný‘ ho zachycuje již starší Slovník spisovného jazyka českého, Akademický slovník cizích slov vedle tohoto uvádí ještě význam užívaný v publicistice ‚náhlý, rychlý rozvoj vůbec‘. Podle autorů v současnosti budovaného Akademického slovníku současné češtiny je slovo boom ve významu ‚náhlý, výrazný a rychlý růst‘ neutrální, ve významu ‚výrazný a náhlý rozmach hospodářské aktivity‘ nese příznak odborného výrazu z oblasti ekonomie. Na základě výše uvedených informací se domníváme, že je možno tento výraz v českých textech užívat vcelku neproblematicky. Nelze však vyloučit, že na první pohled patrný cizí původ slova přitáhne nežádoucí pozornost čitatele, proto můžete zkusit navrhnout jeho nahrazení některým z navržených ekvivalentů českého původu.
Poslední užití: 23.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo boom
Jazykový zdroj: Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo boom
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo boom

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14734
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Chtěl jsem se zeptat, jestli je v pořádku spojení bodovaný řidič ve smyslu ‚řidič, který dostal trestné body‘.
Klíčové slovo: bodovaný
Odpověď: Sloveso bodovat ve významu ‚trestat řidiče motorového vozidla bodovým hodnocením za spáchání přestupku nebo trestného činu v silničním provozu‘ uvádí budovaný Akademický slovník současné češtiny, přičemž toto sloveso hodnotí jako kolokviální vyšší, tzn. že jde o výraz, které lze použít ve spisovném textu, v němž působí méně formálně. Mezi příklady uvádí také užití přídavného jména bodovaný: „spáchat bodovaný přestupek“. V Českém národním korpusu se spojení „bodovaný řidič“ vyskytuje v 607 dokladech, zejména z publicistiky. Uvedené přídavné jméno by tedy mělo být srozumitelné, jen méně formální.
Poslední užití: 30.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo bodovat
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v14

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14732
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost frazému
Konkrétní dotaz: Již dlouhá léta se v rodině přeme, jaká je správná forma průpovídky o Mohamedovi a hoře. Je to „když nejde hora k Mohamedovi, musí jít Mohamed k hoře“, nebo naopak „když nejde Mohamed k hoře, musí jít hora k Mohamedovi“?
Klíčové slovo: Mohamed; hora
Odpověď: Dotazovaný frazém zachycuje Slovník spisovného jazyka českého, a to ve formě „když nejde hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře“. Podle Slovníku české frazeologie a idiomatiky 4 má toto vyjádření význam ‚když nepřijdeš ty za mnou (aby ses mi omluvil, nabídl svůj návrh ap.), musím (ustoupit n. se ponížit a) přijít já za tebou‘. Daný obrat použil Francis Bacon ve své eseji O odvaze (Of Boldness) v roce 1597 a zároveň se jedná o orientální anekdotu, která odkazuje k nesplněnému proroctví z koránu a byla písemně zaznamenána v roce 1611. Uvedená podoba frazému je navíc v souladu se zákonitostmi našeho světa – hora je ze své podstaty nepohyblivá, a proto se Mohamed musí vydat k ní. Na druhou stranu Slovník české frazeologie a idiomatiky 4 zachycuje také variantu frazému s opačným pořadím účastníků děje „když nejde Mohamed k hoře, musí jít hora k Mohamedovi“ a s významem ‚i když jeden člověk má mnohem větší váhu a význam, přesto moudře ustoupí, sleví ze své hrdosti ap. a vychází vstříc, popř. přímo navštíví druhého člověka, protože ten je tvrdohlavý, příliš pyšný n. domýšlivý a neschopný ústupku‘. Její původ slovník spojuje (opět) s proroctvím zachyceným v koránu. V tomto případě odráží pohyb hory k Mohamedovi určitou absurditu situace. Data z Českého národního korpusu ukazují, že se v dnešních textech objevují obě podoby frazému. V databázi SYN v10 lze nalézt 47 případů užití varianty když nejde hora k Mohamedovi… Naproti tomu varianta když nejde Mohamed k hoře… je doložena celkem 81 výskyty. Užití frazému v situacích, kdy ten, kdo je nějakým způsobem významnější či výše postavený, vychází vstříc někomu méně významnému, níže postavenému, je tedy běžnější.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník české frazeologie a idiomatiky 4. Výrazy větné. Čermák a kolektiv. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v11

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14731
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Neumím si představit advent bez vůně zapáleného františka. Proč se vlastně těm malým černým kužílkům říká františky? Prý je to podle Františka z Assisi, ale je to tak opravdu?
Klíčové slovo: františek
Odpověď: Tvrzení, že označení vánočních františků vonících po kadidlu bylo zvoleno na počest svatého Františka z Assisi, který je považován za zakladatele novodobého pojetí Vánoc, se v tisku občas objevuje. Tento výklad je značně nepravděpodobný, avšak určitá spojitost s jmenovaným světcem se vystopovat dá. Výrazně věrohodnější vysvětlení najdeme v etymologických slovnících, přestože ani ty bohužel v tomto případě neposkytnou stoprocentní jistotu. Václav Machek se v Etymologickém slovníku jazyka českého opírá o dobový zdroj z 1. třetiny 17. století a předpokládá, že jde o obměnu anglického označení frankincense, které pochází z výrazu franc encens – kadidlo (z pryskyřice olibanum). Dodává, že ve Vídni se františek zve Franziskaner, snad prý podle tvaru františkánské kapuce. Obdobnou informaci najdeme ve Stručném etymologickém slovníku jazyka českého (J. Holub a S. Lyer) i v prvním vydání Rejzkova Českého etymologického slovníku (z roku 2001), a to s doplněním, že starofrancouzský výraz franc encens (čisté kadidlo) souvisí s latinským incēnsum (to, co je zapálené) a že zvuková podoba se v češtině přiklonila k osobnímu jménu František. K původu slova františek se Jiří Rejzek vrací podrobněji v článku František a purpura, publikovaném v roce 2009 na stránkách časopisu Naše řeč (roč. 92, č. 1, s. 54–56). Dochází k závěru, že „vzhledem k stáří dokladů je ale přímá výpůjčka z angličtiny málo pravděpodobná a žádný jazyk, který by přicházel v úvahu jako prostředník, se nenabízí.“ Zpochybňuje i možnost, že by šlo o přejímku z němčiny: „…stáří českých dokladů, omezený rozsah užívání výrazu v rakouské němčině i variantní podoba Franzischkerl nasvědčují tomu, že jde o výraz primárně český, který byl přejat do rakouské, resp. vídeňské němčiny.“ Ve druhém vydání Českého etymologického slovníku (2015) se proto dozvíme, že slovo františek, označující kuželík vonné pryskyřice vydávající vonný dým, je zřejmě slovo domácí, které vzniklo metaforickým přenesením podle tvaru mnišské (františkánské) kapuce. Přímé propojení mezi vánočními františky a Františkem z Assisi nelze potvrdit. Jméno italského řeholníka a misionáře, žijícího na přelomu 12. a 13. století, nese primárně mnišský řád františkánů. Motivací pro pojmenování vonných františků se později stal nikoli svatý František, ale tvar kapucí františkánského oděvu.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Jazykový zdroj: Stručný etymologický slovník jazyka českého. Holub – Lyer. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj: Naše řeč.
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14730
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova zbrocený?
Klíčové slovo: zbrotit; zbrocený
Odpověď: Přídavné jméno zbrocený je odvozeno od slovesa zbrotit s významem ‚poskvrniti, potřísniti něčím, zprav. tekutým‘ (viz Příruční slovník jazyka českého). Nahlédneme-li do slovníků, které se zabývají historií češtiny, zjistíme, že z hlediska významu je důležitá souvislost s krví. Elektronický slovník staré češtiny totiž zachycuje sloveso brotiti s významem ‚zbarvovat na červeno, smáčet, skrápět něčím červeným (zvl. krví)‘. Etymolog Václav Machek původ slovesa brotiti spojuje s rostlinou jménem mořena barvířská, jíž se dříve barvilo na červeno a které se ve staré češtině říkalo brotec (Elektronický slovník staré češtiny uvádí podoby broc, broč). Další etymologické vztahy nejsou jasné, uvažuje se však o souvislosti s řeckým brótos (‚sražená krev, proud krve‘). Odtud Jiří Rejzek v Českém etymologickém slovníku pokračuje až k indoevropskému základu *mrtó- ‚mrtvý‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
ID související odpovědi: #14726

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14729
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Myslel jsem, že se sloveso zcizit užívá jen v souvislosti s převodem vlastnických práv. Ve Slovníku spisovné češtiny je u zcizit uvedený pouze význam ‚ukrást‘. Došlo k nějaké změně?
Klíčové slovo: zcizit
Odpověď: Slovník spisovné češtiny (SSČ) je co do rozsahu slovník střední, jeho třetí a další, nezměněná vydání podávají komplexní lexikografický popis téměř 50 000 slov. Oproti rozsahem velkému Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ), který obsahuje informace o 197 000 heslových slovech, zahrnuje SSČ méně hesel a rovněž jejich výklad omezuje na významy, které jsou z hlediska centra a periferie českého jazyka vnímány jako základní. To je také důvod, proč SSČ uvádí u slova zcizit jen jeden význam (‚odcizit, ukrást‘), avšak rozsáhlejší SSJČ popisuje významy tři: 1. ‚neprávem si přisvojit, odcizit‘, 2. právnicky ‚převést, zprav. za úplatu, (něj. věc) z jednoho právního subjektu na druhý‘, 3. ‚učinit cizím, vzdáleným, lhostejným‘. Uplatnění slovesa zcizit ve významu ‚neprávem si přisvojit, ukrást‘ je tedy z hlediska významu zcela v pořádku, avšak z hlediska frekvence jde o užití řidší. Nahlédneme-li do korpusu SYN v11, nalezneme více než 5 200 výskytů slovesa zcizit, užitého ve všech třech slovníkových významech. Naproti tomu sloveso odcizit, u nějž SSJČ zachycuje dva významy: 1. ‚učinit cizím, lhostejným (v cit. vztazích)‘ a 2. ‚vzít (něco cizího), ukrást‘, má v téže verzi korpusu více než 182 000 výskytů. Na tomto místě je třeba ještě doplnit, že doklady z korpusu mají pouze ilustrativní funkci k celkové frekvenci obou výrazů, protože vyhledaná užití nelze v korpusu automaticky třídit podle jednotlivých významů. Manuální třídění by v daném objemu vyžadovalo čas dalece překračující rámec tohoto dotazu. Vzhledem ke své nižší frekvenci může sloveso zcizit (v neterminologickém významu) působit v textu neobvykle, příznakově. Proto bývá užíváno v expresivně zabarvených vyjádřeních namísto běžnějšího odcizit, např. Nikdo z dotazovaných si například nepamatoval, že by tu kdy nějaký český prezident při podpisu smlouvy rafinovaně zcizil protokolární pero, popřípadě Nějaký číman jim zcizil z šatny několikery kopačky, dresy a taktéž z hotelu lístky na zápas.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14728
Užití:
0 0 0
Dotaz: Existence výrazu
Konkrétní dotaz: Existuje slovo květník (‚obal na květináč‘)? Ve slovníku jsem ho nenašla.
Klíčové slovo: květník
Odpověď: Slovo květník lze dohledat v Příručním slovníku jazyka českého (PSJČ) a v novějším Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ), kde je uvedena informace, že se daný výraz používá řidčeji. Do dalšího, mladšího slovníkového díla, totiž Slovníku spisovné češtiny, se tento výraz vzhledem k menšímu rozsahu díla už nedostal. PSJČ i SSJČ uvádějí u slova květník tentýž význam, a to ‚květináč‘. Podle prvního dílu Českého jazykového atlasu je květník nářeční variantou, která je rozšířena především na jihozápadě našeho území, odkud přesahuje do středních Čech, ale lze se s ní okrajově setkat i v severních Čechách a na východní Moravě. Počty výskytů slov květník a květináč v korpusu SYN v11 dokládají, že květník se dnes používá v mnohem menší míře (1 923 : 42 249 dokladům). Z korpusových dokladů dále vyplývá, že slovo květník se ve významu ‚obal na květináč‘ objevuje zcela ojediněle, např. osvědčily se květníky „na míru“ v podobě barevných obalů na květináče, skleněný květník … ukryje i ošklivý květináč zakrslého smrčku. Vzhledem k tomu bychom užití slova květník v jiném významu než ‚květináč‘ nedoporučovali.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český jazykový atlas. (platí od 2012)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14727
Užití:
0 0 0
Dotaz: Synonymie
Konkrétní dotaz: Jsou slova směrovat a směřovat významově zaměnitelná nebo je mezi nimi nějaký rozdíl?
Klíčové slovo: směrovat; směřovat
Odpověď: Obě slovesa pojí to, že jsou odvozena od stejného podstatného jména, a to směr, a tudíž jejich významy nejsou od sebe příliš vzdálené. Tyto výrazy však libovolně zaměnitelné nejsou. Sloveso směřovat podle Slovníku spisovné češtiny (SSČ) znamená 1. ,pohybovat se k nějakému cíli‘: silnice směřuje na sever, 2. ,být obrácen nějakým směrem‘: okna v tomto pokoji směřují na východ, 3. ,být zaměřen k nějakému cíli, mířit‘: Slavia směřuje k titulu, 4. ,vyvíjet se, dospívat k něčemu‘: příběh směřuje k rozuzlení, 5. ,být namířen‘: film směřuje proti drogám. Slovník spisovného jazyka českého sloveso směrovat vymezuje jako termín s obecným významem ,dávat, určovat něčemu směr‘ a připojuje významy speciální: ve sdělovací technice ,nastavovat do určitého směru‘, např. směrovat anténu, v železniční dopravě ,označovat směr (trasu) železničního vozu, zásilky apod.‘ Mladší SSČ toto sloveso označuje jen jako termín užívaný ve sdělovací technice. Praxe, respektive doklady z korpusu SYN v11 však ukazují, že postupně toto slovo opustilo sféru odborného vyjadřování. Věty jako Číšník mě směruje ke stolu pro dva, Většina investic byla směrována do infrastruktury a bankovního sektoru, Navrhujeme směrovat debatu do čtyř oblastí jsou dnes naprosto běžné. Navíc získalo další, dílčí význam ,adresovat‘, např. Svůj dopis směrujte na centrálu společnosti, Své náměty směrujte na předsedu představenstva. Obě slovesa se liší i syntakticky: zatímco sloveso směřovat se nepojí s bezpředložkovým předmětem ve 4. p. (*směřovat něco/někoho), sloveso směrovat ano. Z uvedeného popisu vyplývá, že věta, u níž váháme nad výběrem náležitého slovesa, má znít: Tento dotaz směrujte na vedoucího (vs. Tento dotaz směřuje na vedoucího).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14726
Užití:
0 0 0
Dotaz: Existence výrazu
Konkrétní dotaz: Existuje v češtině sloveso zbrotit se?
Klíčové slovo: zbrotit
Odpověď: Sloveso zbrotit (se) skutečně existuje, byť se v dnešní době užívá velmi málo a převážně v krásné literatuře. O tom, že stojí na periferii slovní zásoby, svědčí i skutečnost, že ho z výkladových slovníků uvádí pouze Příruční slovník jazyka českého. Ten vycházel v letech 1935–1957 a je založen především na excerpcích z literatury, přičemž nejstarší zdroje pocházejí z roku 1770. Podle slovníku je význam slovesa zbrotiti ‚poskvrniti, potřísniti něčím, zprav. tekutým‘ a je zde doložena i zvratná podoba slovesa zbrotiti se ‚poskvrniti se, potřísniti se něčím, zprav. tekutým‘. V současné češtině se prokazatelně více užívá přídavné jméno zbrocený, které je odvozeno od příčestí trpného daného slovesa, tedy zbrocen. V korpusu SYN v11 lze najít 1 041 výskytů přídavného jména zbrocený, přičemž se pojí téměř výlučně s výrazy pot (505×) a krev (459×), podstatně řidčeji potom se slzami (19×; 2 výskyty ručně vyřazeny).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14725
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz: Hledal jsem ve Slovníku spisovné češtiny slovo mání, které se používá ve významu ‚k dostání‘, ale nenašel jsem ho. Znamená to, že se nemá používat?
Klíčové slovo: mání
Odpověď: Slovník spisovné češtiny slovo mání ani spojení být k mání sice neuvádí, zmínku o něm však nalezneme ve starším Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ), a to v rámci heslového odstavce slovesa mít. Slovník toto spojení hodnotí jako zastaralé a obecněčeské, tedy jako nevhodné pro oficiální, formální komunikaci. Ponoříme-li se ještě hlouběji do historie, zjistíme, že nad spojením být k mání „lámal hůl“ už Václav Ertl, který ho v roce 1927 v časopise Naše řeč označil za součást „hokynářské češtiny“ a zároveň vyjádřil přesvědčení, že z nespisovné vrstvy jazyka už spojení být k mání vymizelo: „… i dnešní hokynář by se za výraz to je k mání jistě styděl – kdyby jej vůbec znal“. Jaké důvody vedly autory SSJČ a Václava Ertla k volbě této stylové charakteristiky? Dříve bylo mání hodnoceno jako ryze nesystémový tvar, který vznikl zřejmě analogií k německému zu haben. Mání je tedy obecněčeská podoba podstatného jména odvozeného od slovesa mít, resp. od hypotetického tvaru trpného příčestí *(j)měn (jako např. volat – volán – volání). Toto příčestí trpné postupem času zaniklo a v dnešní češtině po něm zůstalo systémově utvořené slovesné podstatné jméno jmění s náslovným j-, které se osamostatnilo a lexikalizovalo ve významu ‚majetek‘. K fixaci spojení k mání mohla kromě německého vlivu přispět i analogie s obratem k dostání v obdobném smyslu, i ten má ostatně paralelu v německém zu bekommen.   Novější mluvnice obrat být k mání hodnotí už jako ustálené spojení, které má hovorový, popřípadě expresivní příznak. Na podobné jazykové jednotky je pohlíženo jako na celek a jako nečlenitelný celek jsou i užívány, přičemž anomálie jejich komponentů jsou poměrně běžné (viz např. unikátní složky frazémů nechat někoho na holičkách, mít pré aj.). O tom, že dnešní mluvčí vnímají spojení být k mání jako neproblematické a vhodné i pro psanou komunikaci, svědčí jeho hojný výskyt v korpusu SYN v11, který nabízí více než 45 tisíc dokladů, přičemž takřka 90 procent z daného objemu pochází z denního tisku (např. Třebaže ovoce je v obchodech k mání po celý rok, není nad čerstvě utržené jahody).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14723
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Lze nazvat kancelář sociální služby, která poskytuje odborné sociální poradenství formou ambulantní a terénní služby, výrazem ambulance?
Klíčové slovo: ambulance
Odpověď: Akademický slovník současné češtiny uvádí u hesla ambulance tři významy: 1. ‚zdravotnické zařízení, ordinace poskytující vyšetření a léčbu docházejícím pacientům nebo zajišťující příjem pacientů k ústavnímu ošetřování‘, 2. ‚vůz pro přepravu nemocných, raněných ap.‘ a 3. ‚vojenská polní ošetřovna, nemocnice‘. Na základě vzorku dat z korpusu SYN v11 lze usuzovat, že i v úzu se výraz ambulance pojí s oblastí zdravotnictví. Zároveň je však nutné říci, že posuny významů jsou v jazyce přirozeným jevem a lze si snadno představit rozšíření významu ambulance i do sektoru sociálních služeb. To, že tento význam slovníky zatím nezachycují, je nepochybně dáno tím, že podobné služby v minulosti zkrátka nebyly poskytovány, nebo přinejmenším ne v takové míře a tak organizovaně. Vzhledem k tomu, že v úzu se výraz ambulance prokazatelně stále pojí především se zdravotnictvím, by však mohlo být užití výrazu ambulance ve vašem kontextu zavádějící. Domníváme se proto, že pro tuto chvíli by bylo v zájmu jednoznačnosti nejvhodnější zvolit opis, a to např. v podobě ambulantní sociální služby. Druhou možností je výraz ambulance blíže specifikovat vhodným přídavným jménem, např. sociální ambulance. Ani v tomto případě však nelze zaručit, že bude označení pro všechny uživatele češtiny zcela průhledné. Závěrem ještě doplníme, že roli může hrát i typ textu, v němž chcete s výrazem pracovat. Jde-li např. o nějaký interní či méně formální dokument, u něhož lze předpokládat, že všichni zúčastnění vědí, o čem je řeč, pak bychom proti užití výrazu ambulance nic nenamítali. Pokud je však text určen široké veřejnosti, doporučujeme držet se výše zmíněného návrhu.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14722
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Lze ve spisovné češtině užívat sloveso naklidit?
Klíčové slovo: naklidit
Odpověď: Sloveso naklidit, od nějž je daný tvar příčestí trpného odvozen, uvádí Slovník spisovného jazyka českého ve významu ‚sklidit pod střechu‘, s upřesněním, že naklízet lze „obilí nebo jiné hospodářské produkty“. V tomto významu se však sloveso naklidit v současné češtině již neužívá. Nahlédneme-li do korpusu SYN v11, najdeme 564 výskytů tohoto slovesa v nejrůznějších tvarech, k nimž lze doplnit ještě 288 dokladů přídavného jména naklizený. Z vyhledaných příkladů jasně vyplývá, že sloveso naklidit nyní vyjadřuje význam ‚hodně, pečlivě uklidit‘, např. Pokud se vám nepovede naklidit domácnost tak, jak si představujete, není třeba se z toho hroutit, Tam, kde není bazén a absolutně naklizeno, by nikdo dnes turistu nedostal. Užívání daného slovesa nehodnotíme jako prohřešek proti jazykové kultuře, naopak se ukazuje, že jde o funkční prostředek k vyjádření významu velké míry provedeného úklidu, jež slovesa ze shodného slovotvorného hnízda, tj. uklidit, poklidit, nezahrnují.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14720
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Proč se skleničce alkoholu (panáku) říká čtvrtka?
Klíčové slovo: čtvrtka
Odpověď: Slovo čtvrtka původně označovalo ‚nádobu o objemu čtvrt litru nebo její obsah‘. Dnes už však čtvrtka zjevně nemusí obsahovat celý čtvrtlitr tekutiny, pojmenování se přeneslo na sklenku alkoholu obecně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník nářečí českého jazyka. (platí od 2016)
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
ID související odpovědi: #14688

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.