Jazykový zdroj:
- nezvolena -
Akademická mluvnice spisovné češtiny. F. Štícha. 2013.
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Antická jména: jak je číst a skloňovat. Hůrková. 2005. (platí od 2005)
Asociace češtinářů. 2013.
Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Česká výslovnostní norma. Hůrková. 1995. (platí od 1995)
Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Český jazyk na přelomu tisíciletí. F. Daneš, J. Bachmannová, S. Čmejrková, M. Krčmová. 1997. (platí od 1997)
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Český národní korpus.
Češi a Němci: Dějiny – kultura – politika. Walter Koschmal, Marek Nekula a Joachim Rogall. 2001.
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Čeština nově od a do z. 2016. (platí od 2016)
Čeština za školou. Hausenblas. 1979.
Čeština, jak ji znáte i neznáte. S. Čmejrková, F. Daneš, J. Kraus, I. Svobodová. 1996. (platí od 1996)
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
ČSN 33 0010 ed. 2 Elektrická zařízení – Rozdělení a pojmy. 2014. (platí od 2014)
ČSN 97 6030 Abecední řazení.
ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 2011. (platí od 2011)
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Databáze jazykových dotazů. (platí od 2020)
DIAKORP: Diachronní korpus. Kučera, K. – Stluka, M.. 2011. (platí od 2011)
Encyklopedický slovník češtiny. Karlík - Nekula - Pleskalová. 2002. (platí od 2002)
Etymologický slovník české frazeologie. Ludmila Stěpanova. 2023.
Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Etymologický slovník jazyka českého. Holub – Kopečný. 1952. (platí od 1952)
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Geografická jména České republiky. 2016. (platí od 2016)
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Historická mluvnice češtiny. Lamprecht – Šlosar. 1986.
Chrám i tvrz. Pavel Eisner. 1992.
Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jak psát obchodní dopisy a jiné písemnosti. 2007. (platí od 2007)
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Jak správně vyslovovat cizí jména osobní. Hamplová – Štoček. 2012. (platí od 2012)
Jak užívat francouzská vlastní jména ve spisovné češtině. Sekvent – Šlosar. 2002. (platí od 2002)
Jak zacházet s náboženskými výrazy. 2004. (platí od 2004)
Jména států a jejich územních částí. 2009. (platí od 2009)
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Kapitoly z české gramatiky. František Štícha (ed.). 2011.
Každý den s češtinou. 2009. (platí od 2009)
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Knížka o slovosledu. Uhlířová. 1987.
Krátky slovník slovenského jazyka. Kačala – Pisárčiková – Považaj. 2003.
Krátký slovník slovenského jazyka. Kačala, J. – Pisárčiková, M. – Považaj, M.. 2003.
Latinsko-český slovník. Jan Kábrt a kol. 2000.
Lexikální databáze humanistické a barokní češtiny.
Malý průvodce po dnešní češtině. F. Daneš. 1964.
Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Hosák – Šrámek. 1970, 1980. (platí od 1970)
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Mluvnice spisovné češtiny. František Trávníček. 1951.
Na co se nás často ptáte. 2002. (platí od 2002)
Nárys textové syntaxe spisovné češtiny. Hrbáček. 1994.
Naše a cizí příjmení v současné češtině. Knappová. 2008. (platí od 2008)
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Naše příjmení. Moldanová. 2004. (platí od 2004)
Naše řeč.
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Několik slangových slovníků. Jaroslav Suk. 1993.
Německá příjmení u Čechů. Beneš. 1998. (platí od 1998)
NomVallex I. Valenční slovník substantiv. Kolářová – Vernerová – Klímová. 2020.
Nová slova v češtině. 1998. (platí od 1998)
Nová slova v češtině 2. 2004. (platí od 2004)
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
O českých příjmeních. Beneš. 1962. (platí od 1962)
O češtině 1. 2007. (platí od 2007)
O češtině 2. 2008. (platí od 2008)
O češtině 3. 2010. (platí od 2010)
Ostravsko-český slovník. Pavel Janeček. 2005.
Písemná a elektronická komunikace. 2016. (platí od 2016)
Písemnosti v našem životě. 2005. (platí od 2005)
Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Olivová-Nezbedová – Knappová – Malenínská – Matúšová. 1995. (platí od 1995)
Praktická typografie. 2000. (platí od 2000)
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Pražský uličník. Lašťovka a kol.. 1997. (platí od 1997)
Proč se říká 222x. Stanislava Kovářová. 2000.
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Příspěvky k české morfologii. Miroslav komárek. 1978.
Psaní velkých písmen v češtině. 2015. (platí od 2015)
Původ zeměpisných jmen. Lutterer – Kropáček – Huňáček. 1976. (platí od 1976)
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Slovník české frazeologie a idiomatiky 1. Přirovnání. František Čermák a kolektiv. 2009.
Slovník české frazeologie a idiomatiky 2. Výrazy neslovesné. Čermák a kolektiv. 2009. (platí od 2009)
Slovník české frazeologie a idiomatiky 3. Výrazy slovesné. Čermák a kolektiv. 2009. (platí od 2009)
Slovník české frazeologie a idiomatiky 4. Výrazy větné. Čermák a kolektiv. 2009. (platí od 2009)
Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1839. (platí od 1835 do 1839)
Slovník jazyka českého. Váša – Trávníček. 1937, 1941.
Slovník nářečí českého jazyka. (platí od 2016)
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Slovník pomístních jmen v Čechách. (platí od 2005)
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Slovník valašského nářečí. Silvestr Kazmíř, Silke Gester. 2012.
Slovník valašského nářečí. Silvestr Kazmíř. 2001.
Slovník zkratek. 1994. (platí od 1994)
Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV.
Současná česká stylistika. Čechová a kolektiv. 2003. (platí od 2003)
Současná stylistika. Čechová – Krčmová – Minářová. 2008. (platí od 2008)
Státy a území světa. 2009. (platí od 2009)
Stručná mluvnice česká. Alois Jedlička. 1996.
Stručný etymologický slovník jazyka českého. Holub – Lyer. 1967. (platí od 1967)
Stručný etymologický slovník slovenčiny. Ľubor Králik. 2015.
Stylistika mluvené a psané češtiny. 2016. (platí od 2016)
Stylistika pro žurnalisty. Eva Minářová. 2011.
Šmírbuch jazyka českého. Slovník nekonvenční češtiny. 2015.
Technický slovník naučný. 2001–2005.
Typokniha. Filip Blažek. 2022. (platí od 2023)
Učebnice větného rozboru. Šmilauer. 1964. (platí od 1964)
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Velký lékařský slovník.
Velký psychologický slovník. Hartl, Pavel; Hartlová, Helena. 2010.
Velký slovník sprostých slov. Obrátil. 2015.
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině. Kučera – Zeman. 1998.
Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině 4. Zeman. 2003.
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Základy české ortoepie. Zeman. 2008. (platí od 2008)
Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Lutterer – Šrámek. 1997. (platí od 1997)