Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova neb? Jde o zkrácenou spojku „neboť“, nebo o variantu spojky „nebo“?
Klíčové slovo:
neb
Odpověď:
Výraz neb se používá jako zkrácená podoba obou spojek – nebo i neboť. Původně se totiž jednalo o jediné slovo. Základní tvar byl nebo v platnosti příčinné spojky a z něho vzniklo jednak kratší neb (jako z tamo vzniklo tam) a tvar rozšířený příklonným -ť a –ti, tzn. neboť a neboti. Všechny čtyři tvary – neb, nebo, neboti, neboť – měly ve staré češtině platnost příčinné spojky. Postupně se tvary nebo a neboť významově odlišily, ale zkrácenou, knižní podobu neb můžeme použít pro obě slova. Viz např. Slovník spisovného jazyka českého.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Jaký je významový rozdíl mezi slovy vikomtka a vikomtesa? Myslíte, že je možné rozlišit „vikomtku“ jako manželku vikomta nebo vyšší šlechtičnu a „vikomtesu“ jako neprovdanou dceru vikomta?
Klíčové slovo:
vikomtka, vikomtesa
Odpověď:
V dostupných českých slovnících a encyklopediích se sice s kodifikovanou přechýlenou podobou odvozenou od titulu vikomt nesetkáme, ale domníváme se, že u tvarů vikomtka a vikomtesa nejde o významový rozdíl, ale pouze o odlišný překlad jednoho slova. Tento šlechtický titul je původem francouzský (vicomte) a přechýlená podoba ve francouzštině je vicomtesse. Do češtiny se obvykle překládá jako vikomtesa (v úzu tyto podoby výrazně převažují). Tvar vikomtka patrně vznikl pouhým automatickým přidáním přípony -ka k základu slova vikomt. Z hlediska slovotvorného můžeme použít analogii k výrazu comtesse – komtesa, ale zde je třeba dát pozor na významovou odlišnost. Francouzský výraz pro hraběte je comte, přechýlená podoba je comtesse, tedy hraběnka. Teprve v češtině získala počeštěná podoba komtesa význam neprovdané hraběcí dcery (proto comtesse nelze překládat do češtiny jako komtesa). Nejde tedy o dvojici stejného typu (hraběnka – komtesa a vikomtka – vikomtesa). V případě vikomtky a vikomtesy zůstává význam stejný.
Lze ještě doplnit, že podoba vikomtka je doložena v korpusu (SYN verze 13) 126 doklady, převážná většina z nich však pochází z beletrie (a často z téže knihy); vikomtesa má v korpusu syn několikanásobně nižší četnost (celkem 23 výskytů).
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
V Praze se nějak strašně moc rozšířilo slovo poradovat. Když skupiny poradců (např. poradce prezidenta, poradce vlády) někomu radí, tak poradují. Slyšela jste to už někdy? Považuji toto sloveso za nesprávné.
Klíčové slovo:
poradovat
Odpověď:
Sloveso poradovat zachycuje starší Slovník spisovného jazyka českého ve významu ‚dělat porady‘ s charakteristikou expresivní, hovorové. Nezdá se, že by toto slovo pronikalo do formálnějších kontextů, protože jsme v Českém národním korpusu SYN v13, který obsahuje redigované texty, nezaznamenali jediný výskyt tohoto výrazu v daném významu. Na základě toho tedy soudíme, že se příliš neuplatňuje ani jako stylově nižší prostředek ve spisovných textech. S ohledem na výše řečené jej lze užívat v textech nespisovných, neformálních, v opačném případě bychom doporučili jej nahradit opisným vyjádřením.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou text z oblasti astrologie a užívá se v něm výraz nacítění namísto místo vcítění, například: „Záleží na konkrétní situaci tazatele a hloubce intutivního nacítění příslušného astrologa.“ Slovo nacítění neznám a nenašla jsem ho v žádném slovníku. Myslíte, že ho v tom textu můžu nechat?
Klíčové slovo:
nacítění
Odpověď:
Slovníky výraz nacítění skutečně nezachycují. V Českém národním korpusu SYN v13 je doloženo jen 25 výskytu tohoto slova a 150 výskytů sloveso nacítit, od něhož bylo odvozeno. Je to slovo, které se typicky vyskytuje v publicistice, nezřídka jako součást přímé řeči, nebo dokonce v uvozovkách. Jeho význam, resp. význam základového slovesa je vysvětlen na webu Čeština 2.0, který uvádí, že nacítit se = ‚vcítit se, napojit se, poznat (někoho) blíže‘. Ačkoliv je z hlediska slovotvorby utvořeno náležitě, lze na základě výše uvedeného soudit, že v současném úzu funguje jako příznakové a nedoporučovali bychom ho užívat ve formálních textech. V případě uvedené věty jej lze nahradit slovesným podstatným jménem vcítění.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je správný tvar slovesa odvozeného od podstatného jména akvizice? Ve firmě běžně užíváme sloveso akvírovat, ale vůbec si nejsem jistá, zda je to spisovně správně.
Klíčové slovo:
akvírovat
Odpověď:
Starší Slovník spisovného jazyka českého a Akademický slovník cizích slov hodnotí sloveso akvírovat ve významu ‚provádět, získat akvizici‘ jako obecněčeské, tedy nespisovné (ASCS navíc též jako zastaralé). V úzu se však toto sloveso nakonec kvůli potřebě uživatelů pojmenovat daný proces prosadilo a nejnovější Akademický slovník současné češtiny sloveso akvírovat uvádí již bez příznaku (vedle uvedeného významu navíc dokládá rovněž významy 2. získávat, získat nebo nabývat, nabýt hmotné nebo peněžní prostředky, majetek a 3. získávat, získat nové zákazníky, zprav. osobním vyhledáváním). Pokud nahlédneme do Českého národního korpusu (SYN v13), zjistíme, že se s tímto slovesem setkáme především v odborné profesní literatuře, méně často v publicistice.
Poslední užití:
5.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo akvírovat
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo akvírovat
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo akvírovat
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Po několika dnech brigády v hypermarketu v oddělení lahůdek jsme dospěli k problému se slovem „párek“. Někteří lidé tímto slovem myslí dva kusy uzeniny (v kuse) – dvě nožičky. Jiní chtějí párek pouze jeden. Prosím o vysvětlení tohoto problému.
Klíčové slovo:
párek
Odpověď:
Ze slovotvorného hlediska je slovo párek utvořeno příponou -ek od slova pár (jako domek od dům, stolek od stůl, dárek od dar apod.). Pár i zdrobnělina párek označují dva jedince, věci, jevy (manželský pár, mladý párek, pár(ek) holoubat, křepelek …). Toto slovo bylo vybráno pro označení druhu uzenářského výrobku proto, že se vždy prodávaly dva spojené kusy. Motivovanost pojmenování se však postupně vytrácí, ne všichni uživatelé si ji uvědomují. Může to být způsobeno i tím, že v posledních letech se už nevyrábějí jen klasické párky, tzn. dvě spojené nožičky, ale jakýsi „had“. Jestliže jsou všechny nožičky spojené a prodavač/ka odřezává příslušný počet, o párku bychom (chceme-li se úporně držet etymologie) vlastně ani mluvit neměli. Pokud chceme předejít nedorozumění, je nejlepší požádat o konkrétní počet nožiček.
Dotaz:
Význam slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Náš kolega, Jihočech, užívá slovního spojení krahová voda; říká, že je to voda „studenější než studená“. Zajímal by nás původ slova krahová.
Klíčové slovo:
krahová voda
Odpověď:
L. Uhlířová v textu z rubriky drobnosti (Naše řeč, 2007, s. 52–53) uvádí: „Přídavné jméno krahová slovotvorně i významově souvisí s podstatným jménem kra, doloženo je však výlučně ve tvaru ženského rodu a právě jen ve spojení krahová voda. Jde o málo známé, ojediněle užívané slovní spojení, synonymní s běžným ledová voda, popř. ledovcová voda.“ Doplňme jen, že ojedinělost spojení i přídavného jména jako takového potvrzuje korpus SYN (verze 13), kde nenajdeme ani jediný jejich výskyt.
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova demisólista?
Klíčové slovo:
demisólista
Odpověď:
Demisólista je sólista s povinností sboru. Ztvárňuje převážně malé sólové role a k tomu má povinnost účinkovat ve sboru. Jde o termín používaný výhradně v baletní / taneční terminologii.
Více viz např. Český taneční slovník: Tanec, balet, pantomima – Jana Holeňová (ed.), Praha: Divadelní ústav, 2001.
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
S kolegy jsme narazili jsme na menší problém: mýto/mýtné. Do jaké míry jsou to synonyma?
Klíčové slovo:
mýto, mýtné
Odpověď:
Slovo mýto je označení zaprvé poplatku vybíraného za používání cest, zadruhé místa, kde se tento poplatek vybírá – tyto dva významy uvádí i Slovník spisovné češtiny. Výraz mýtné daný slovník nezachycuje, nalezneme je však ve starším Slovníku spisovného jazyka českého, který vznikal v průběhu 60. let. Ten uvádí: mýtné = ‚mýtní poplatek, mýto‘. Mýto a mýtné lze tedy považovat za synonyma.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Je slovo „zevlovat“ synonymum slova „mrcasit se“? Myslím, že oproti „mrcasit se“ označuje „zevlovat“ pasivní činnost, která spíše znamená, vulgárně řečeno, „čumět a nic nedělat“.
Klíčové slovo:
zevlovat
Odpověď:
Slovo zevlovat označuje přesně to, co píšete, tedy určitou pasivní činnost. Ostatně je v tomto smyslu definuje i Slovník spisovné češtiny: ‚nečinně, ale zvědavě přihlížet nebo někde postávat, okounět, lelkovat‘. V některých kontextech (neformálního vyjadřování) je proto zaměnitelné se slovesem mrcasit, které se užívá mimo jiné ve významu ‚potloukat se, loudat se‘.
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.