Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Ve spojitosti s novou elektronickou dálniční známkou se objevuje i označení dálniční viněta. Nepatří viněty na lahve s vínem?
Klíčové slovo:
viněta
Odpověď:
Přestože výkladové slovníky češtiny (Slovník spisovné češtiny, Slovník spisovného jazyka českého i Nový akademický slovník cizích slov (NASCS)) původní spojitost s lahvemi vína v definici výrazu stále uvádějí, dnešní význam slova je poměrně široký a rozhodně se neomezuje jen na vinařství. Jak už jsme zmínili výše, nejčastěji se tak říká štítku (často ozdobnému) s bližšími údaji o věci, na které je umístěn. Synonymními výrazy jsou slova etiketa, nálepka, štítek s údaji. Viněty tedy vídáme jak na lahvích (s vínem, pivem, likéry a třeba i léky, chemikáliemi), tak i na bednách s přepravovaným zbožím a na obalech mnohých výrobků.
Ve výtvarném prostředí, přesněji v knihách, se jako viněta označuje drobná knižní kresba na začátku nebo konci kapitol. Nebývají to jen rostlinné motivy, ale takováto viněta může mít i figurální, alegorickou či ornamentální a kaligrafickou podobu. Ve filatelii je viněta nálepka v podobě poštovní známky, ale bez výplatní hodnoty. A podle NASCS znají vinětu i fotografové, a to jako masku k zakrytí části negativu při kopírování.
Slovem viněta můžeme tedy nazvat i úřední ceninu (původně v podobě nálepky) sloužící jako doklad uhrazení poplatku za používání určitých dopravních cest. S tímto označením se můžeme setkat např. při svých zahraničních motoristických cestách (anglicky, německy vignette, italsky vignetta, polsky winieta autostradowa, slovinsky, chorvatsky vinjeta, rumunsky vinieta). Data z korpusu SYN v11 ukazují, že spojení dálniční viněta zatím není u nás v praxi příliš vžité (v korpusu najdeme 103 jeho výskytů). Výrazně obvyklejší je označení dálniční známka (19 105 výskytů), popř. dálniční kupon (1 822 výskytů).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Význam frazému
Konkrétní dotaz:
V rozhlasovém pořadu jeden z účastníků prohlásil: „Budu teď na něho nasazovat.“ V životě jsem tuhle vazbu neslyšel, co to prosím znamená?
Klíčové slovo:
nasazovat na někoho
Odpověď:
V Příručním slovníku jazyka českého (1935–1957) najdeme v hesle nasazovat frazém nasazovat psí hlavu na někoho, vyložený jako ‚očerňovat‘, např. Velmi rád nasazuje [redaktor] kdejakou psí hlavu na ministra. Pozdější Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) uvádí totožný frazém v hesle hlava: nasadili (vrazili) by si vzájemně psí hlavu na krk, a to s významem ‚udělali by si co možná nejhoršího, tvrdí o sobě to nejhorší‘. Týž slovník pak v hesle nasazovat doplňuje i variantu, v níž už spojení psí hlava chybí: tchyně nasazuje proti zeťovi, na zetě, význam ale zůstává stejný: ‚udělat někomu co možno nejhoršího, tvrdit o někom to nejhorší‘.
Podíváme-li se do korpusu SYN v11, jak je to s psí hlavou a jejím nasazováním v současné češtině, zjistíme, že vazba s předložkou na se nyní užívá velmi zřídka a jednoznačně převládá vazba se 3. p. Vazbu nasadit/nasazovat někomu/něčemu psí hlavu (resp. též nasadit/nasazovat psí hlavu někomu/něčemu a někomu/něčemu nasadit/nasazovat psí hlavu) lze nalézt v korpusu 304×, zatímco vazba nasadit/nasazovat na někoho/něco psí hlavu (resp. také nasadit/nasazovat psí hlavu na někoho/něco a na někoho/něco nasadit/nasazovat psí hlavu) byla v korpusu nalezena pouze 5×.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Co znamená slovo ptydepe?
Klíčové slovo:
ptydepe
Odpověď:
Výraz ptydepe je jedním z řídkých případů slov, u nichž můžeme s jistotou určit dobu, kdy byla v češtině užita poprvé. Slovo ptydepe spatřilo světlo světa roku 1965 ve hře Václava Havla Vyrozumění (premiéra dramatu proběhla v pražském Divadle Na Zábradlí), přičemž ideu ptydepe – umělého jazyka – vymyslel Havlův bratr Ivan M. Havel.
Ptydepe je typ neolektu (novořeči) a podobně jako Orwellův newspeak (užitý v románu 1984) slouží politické a byrokratické moci k efektivní manipulaci s realitou a k ovládání lidí. V Havlově hře je ptydepe charakterizováno jako „jazyk syntetický, budovaný na přísně vědeckém základě, s maximálně racionální gramatikou a neobyčejně rozsáhlou slovní zásobou“, ve výsledku jde však o náhodné shluky písmen, např. Lagorys nabarof dy Ilja Breiský cef o abagan.
V současné češtině je ptydepe užíváno především jako označení pro politické či úřednické blábolení, které zastírá pravou podstatu věci, např. Toto pseudoekonomické ptydepe jsme slýchali celé desítky let. Šíří se však i mimo tyto sféry, a proto v korpusu SYN v11 mezi takřka 800 výskyty výrazu ptydepe najdeme i počítačové, manažerské, či dokonce myslivecké ptydepe.
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, co přesně znamená slovo výkladce.
Klíčové slovo:
výkladce
Odpověď:
Význam slova výkladce najdeme v Příručním slovníku jazyka českého (PSJČ), jednojazyčném výkladovém slovníku vydávaném mezi lety 1935–1957. PSJČ u hesla výkladce uvádí význam ‚ten, kdo podává výklady‘, s příkladem Tento objev [princip pohybu rotorových lodí] dostal podle svého výkladce název Magnusefekt. Již tento starší slovník však upozorňuje, že jde o slovo řídké. V obchodním prostředí se pak podle PSJČ slovo užívá ve významu ‚ten, kdo zboží nebo jiné předměty někde vykládá, vystavuje‘.
Výkladce však nemusí odkazovat pouze k reprezentativnímu tvaru slova (tedy k 1. p. j. č.), ale může jít i o tvar 1. p. mn. č. od slova výkladec. To zachycuje Technický slovník naučný z roku 2005, zaměřený na odbornou slovní zásobu. V něm je uvedený termín (který skloňujeme podle vzoru „stroj“, proto je v 1. p. mn. č. náležitý tvar výkladce) vyložen jako ‚vnější stěna výkladní skříně prosklená bezpečnostním sklem‘, která je obvykle přístupná zevnitř stavebního objektu (volně nebo vnitřní uzamykatelnou stěnou, např. v klenotnictví). Slovník dále doplňuje, že se výkladec z důvodu ochrany vystavovaného zboží proti slunečnímu záření běžně vyrábí z absorpčního skla a může být i chráněn markýzou.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Jaký je významový rozdíl mezi slovy předvčírem a předevčírem?
Klíčové slovo:
předevčírem vs. předvčírem
Odpověď:
Podle Slovníku spisovné češtiny jsou předvčírem a předevčírem spisovnými variantami příslovce, jež nese význam ‚v den před včerejškem‘. Český jazykový atlas nicméně uvádí, že „[v] jz. polovině Čech bylo adverbium předevčírem porůznu zapisováno ve významu ‚před třemi dny‘“. To, zda se slovo předevčírem na části našeho území v daném významu ještě používá, se nám však ověřit nepodařilo.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
V knize Dětská farma od Eduarda Štorcha jsem narazila na spojení městský fysikát. Vůbec nevím, co si pod tím mám představit.
Klíčové slovo:
fysikát
Odpověď:
Příruční slovník jazyka českého i Slovník spisovného jazyka českého vykládají fysikát (lze psát též fyzikát) jako ‚zdravotní úřad‘. Podle Ottova slovníku naučného z konce 19. století byly městské fysikáty zřizovány ve větších městech. Vedl je městský fysik, tedy graduovaný lékař, kterému byli podřízeni všichni okresní lékaři. Kdo se chtěl stát fysikem, musel složit fysikátní zkoušku. Městští fysici se nevěnovali jen lékařské praxi, zpravidla vykonávali též funkci soudních lékařů a starali se o veřejné zdravotnictví. Právě tato činnost i autorita městských fysikátů jsou dobře reflektovány v některých dokladech z výše zmíněné Štorchovy Dětské farmy, např. „Namítá-li městský fysikát, že pražský vzduch obsahuje mnoho prachu a kouře, je to pravda…“ nebo (tamtéž) „Fysikát města Olomouce zjistil totiž jakési zdravotní závady. Byly to: 1. Příliš veliký počet dětí. 2. V jedné místnosti prý kdysi byla houba. 3. Voda v potoce prý obsahuje tyfovou nákazu.“
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jak mám nazvat hudebníka, který zajišťuje hudební doprovod? Mohu mu říkat akompanista?
Klíčové slovo:
akompanista; doprovázeč
Odpověď:
Přestože se na internetu původem anglický výraz akompanista ojediněle vyskytuje, o zaužívané pojmenování nejde. České výkladové slovníky nabízejí pro člověka, který doprovází sólistu nebo soubor na nějaký hudební nástroj (obvykle se jedná o klavír), pojmenování doprovázeč (Slovník spisovného jazyka českého je hodnotí jako řídké), popř. uvádějí i jeho krátkou variantu doprovazeč (viz Akademický slovník současné češtiny). Užívání těchto dvou podob potvrzuje i nezanedbatelný počet výskytů v korpusu SYN v11: oproti nulové přítomnosti výrazu akompanista zde najdeme 210 výskytů slova doprovázeč a 261 výskytů doprovazeč (např. Stylově i technicky adekvátním doprovázečem je klavírista John Lenehan, George Mráz se za oceánem stal vyhledávaným doprovázečem jazzových hvězd, Po studiích působil na brněnské konzervatoři jako korepetitor a klavírní doprovazeč atp.). Lze ještě doplnit, že kromě těchto výrazů se k vyjádření daného významu užívají i víceslovná pojmenování, např. doprovázející klavírista, za doprovodu klavíristy, s doprovodem klavíristy aj.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Dostala jsem dárkovou sadu olejů do koupele. Ta obsahuje běžné oleje, např. eukalyptový či levandulový, ale také kajeputový. Nevím, co to znamená.
Klíčové slovo:
kajeputový
Odpověď:
Přídavné jméno kajeputový je odvozeno od podstatného jména kajeput (možná podoba je též kajaput, potažmo kajaputový). Podle Nového akademického slovníku cizích slov má uvedený výraz původ v malajštině a označuje australský a asijský tropický strom rodu Melaleuca (konktrétně se jedná o rostlinu Melaleuca alternifolia). Listy tohoto stromu obsahují modravě zelenou vonnou silici, která se užívá právě při výrobě vonných olejů. Kajeput možná znáte pod jiným názvem – tea tree. Jak dokazují data z Českého národního korpusu, v dnešní době si koupíte spíše tea tree olej (263 výskytů), případně tea tree oil (101 dokladů), než kajeputový olej (3 doklady). Zajímavé je, že slovo kajeput (i kajaput) a jeho odvozeninu kajeputový zaznamenává již Kottův Česko-německý slovník z konce 19. století. Kajeput je tak dobrým příkladem slova, které z užívání vytlačuje jeho novější (v tomto případě původem anglický) ekvivalent.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Co znamení spojení mírnix týrnix?
Klíčové slovo:
mírnix týrnix; mírnix dýrnix
Odpověď:
Význam spojení mírnix týrnix (psáno též mírnix dýrnix, ojediněle se v korpusu SYN v11 vyskytují též podoby mírniks/mýrniks tírniks/týrniks) nalezneme pouze ve Slovníku nespisovné češtiny, který je vykládá ‚jakoby nic, bez ptaní‘. Tento obrat je typický pro mluvené projevy a beletristické texty, v nichž signalizuje neformálnost (např. Každou chvíli tady máme hosty a ty pohodíš kuchařskou zástěru mírnix týrnix na křeslo!), ve formálních a oficiálních komunikačních situacích bychom se mu však měli vyhnout.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Když jsem vyplňovala do formuláře své osobní údaje, u kolonky pro vepsání adresy byl uveden výraz bytem. To mě zarazilo – proč se píše bytem, když někdo může bydlet v domě? A proč je užito slovo v 7. pádu? Nebylo by logičtější psát jednoduše byt?
Klíčové slovo:
bytem
Odpověď:
Tvar bytem zřejmě odkazuje na spojení být bytem – Slovník spisovného jazyka českého uvádí příklady být bytem v Praze, na venkově s významem ‚mít bydliště‘. Podobně se ve starším Příručním slovníku jazyka českého dočteme, že spojení býti, dlíti bytem znamená ‚přebývati‘, doloženo je to mj. příkladem „S počátku Dobroš nebyl bytem u paní Kopecké, neznal jí.“ nebo poetickým „A přece vím, že blízko jiná, lepší zem, kde jiný, lepší život, kde je rozkoš bytem“. Jistě není bez zajímavosti, že doklady spojení být bytem nalezneme i ve střední, a dokonce i staré češtině: „a tu král David měl svój dvór a tu jest bytem byl“; „každý kněz jsouc bytem v Praze“; „Bóh jest všudy bytem“. Z uvedených příkladů je snad zřejmé (a Elektronický slovník staré češtiny to potvrzuje) že slovo byt mělo v minulosti širší význam než dnes, mj. také ‚místo přebývání, zvl. sídlo, obydlí, příbytek‘. Akademický slovník současné češtiny uvádí, že se dnes výraz bytem užívá zpravidla v administrativě a znamená totéž, co výraz bydliště (který bude v současném úzu zřejmě frekventovanější).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo byt
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo byt
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo byt
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Být bytem (s. 185)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.