Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Nedávno jsem zaslechl větu: „Z díla je cítit dlouhý vegetální dozvuk.“ V této větě mě zarazilo přídavné jméno vegetální, které mi připadá divné. Nevím, z čeho a jak je odvozeno, a vůbec nevím, jestli je to slovo správné.
Klíčové slovo:
vegetální
Odpověď:
Přídavné jméno vegetální bylo odvozeno příponou -ální od podstatného jména vegetace. Toto slovo zachycuje pouze starší Příruční slovník jazyka českého s významem ‚rostlinný‘ a uvádí u něj hvězdičku, což znamená, že šlo již v době vzniku tohoto slovníku (1935–1957) o málo užívaný výraz. V současnosti je toto přídavné jméno užíváno také jen velmi zřídka, v SYN v13 lze dohledat 49 dokladů (35 dokladů je ovšem z jedné publikace, a to Lexikon dobrých čajů). Nejde tedy jistě o slovo nesprávné, ale příznakové, v mnoha dokladech nese příznak knižnosti, který je spojen s jeho řídkým užíváním, neobvyklostí.
Poslední užití:
27.5.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo vegetální
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Tvary slovesa vzdychnout/vzdechnout a povzdychnout/povzdechnout jsou podle Internetové jazykové příručky zaměnitelné. Je ale možné variantu s -y- použít u podstatných jmen vzdech a povzdech, tzn. lze také užívat podoby vzdych a povzdych? Jde mi o to, že bych v knize, kde jsem sjednotila slovesa na podoby vzdychnout a povzdychnout, ráda užívala jednotnou podobu i u podstatných jmen.
Klíčové slovo:
vzdech; povzdech
Odpověď:
Zatímco u sloves jsou skutečně obě varianty vzdechnout/vzdychnout a povzdechnout/povzdychnout noremní a stylově neutrální, u podstatných jmen vzdech a povzdech je situace odlišná. Starší Slovník spisovného jazyka českého tyto variantní podoby obou podstatných jmen uvádí, nicméně obě jako řídké, užívané pouze u několika málo autorů české beletrie. Můžeme se s nimi velmi zřídka setkat i v současných textech, nicméně jejich užití je vždy nápadné, příznakové. Určitě bychom vám nedoporučovali sjednocovat podoby sloves a podstatných jmen tak, aby kořen slova vždy obsahoval -y-. Podle našeho názoru není navíc sjednocení hláskové podoby u sloves a podstatných jmen vůbec třeba.
Zvažované varianty:
vzdech
vzdych
povzdech
povzdych
Poslední užití:
25.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla vzdech, povzdech
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla vzdech, povzdech, vzdechnout, povzdechnout
Dotaz:
Užívání výrazu
Konkrétní dotaz:
Dělám redakci knihy z 19. století a potřebovala bych vědět, jestli se v té době (konkrétně jde o rok 1875) v češtině používalo slovo tým.
Klíčové slovo:
tým
Odpověď:
Jiří Rejzek v Českém etymologickém slovníku uvádí, že se slovo tým ve významu ‚družstvo‘ do češtiny dostalo až ve 20. století. Toto potvrzují i lístkové doklady z archivu Příručního slovníku jazyka českého, v nichž se výraz tým objevuje od 40. let v pravopisné podobě team a až od 60. let též v pravopisné podobě tým.
Poslední užití:
2.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo tým
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://bara.ujc.cas.cz – lístkový katalog (klíčové slovo team, tým)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
V článku jsem narazila na větu: „Normální pleť nepne, nečervená, neleskne se“. Je tvar nepne v pořádku? Užívá se takto?
Klíčové slovo:
pnout
Odpověď:
Tvar nepne je 3. osoba jednotného čísla oznamovacího způsobu přítomného času slovesa pnout se zápornou předponou ne-. Čistě formálně je tedy utvořen správně. Nicméně Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost zachycuje (v souladu se současným územ) pouze reflexivní sloveso pnout se. Nereflexivní sloveso pnout je uvedeno jen ve starších slovnících, a to jako příznakové, jeho významy navíc zcela neodpovídají významu v uvedené větě. Ačkoliv se ojediněle v podobném kontextu (péče o pleť) tento slovesný tvar vyskytuje, doporučovali bychom ho spíše nahradit spojením „(normální pleť) není napnutá“. Toto spojení podle našeho názoru nejlépe vystihuje to, co se chce v dané větě čtenáři sdělit.
Poslední užití:
21.5.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo pnout se
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Pracuju na korektuře firemního časopisu z oblasti strojírenství a narazila jsem tu na slovo edikarent. Existuje tento výraz v češtině? Ve vyhledávači Google jsem to našla jen ve slovenských textech. Nevím ale, zda to mohu opravit, zda nejde o odborný termín.
Klíčové slovo:
edikarent; eddy current; vířivý proud
Odpověď:
Ve zmíněném časopise se podle všeho pojednává o vířivých proudech, na jejichž principu jsou založeny zejména separátory pro oddělení nemagnetických kovů. Pojem vířivý proud je překladem anglického termínu eddy current. Výslovnost anglického termínu [edy karent] se pak promítla do grafického zápisu edikarent. Tento zápis rozhodně nedoporučujeme, v českých (a prakticky vůbec ani v dalších jinojazyčných textech) se neužívá a může být za hranicí srozumitelnosti. V českých textech nicméně není důvod ani k užívání anglického termínu eddy current. Jak plyne z dat ČNK SYN v13, v oborových textech se běžně užívá již zmíněný překlad tohoto termínu vířivý proud.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Odkdy se v češtině objevuje slovo týpek? Překládám knihu, jejíž děj se odehrává v 50. letech v Berlíně, a nevím, zda tam toto slovo mohu použít.
Klíčové slovo:
týpek
Odpověď:
Obecně je často problematické určit, v jakém období přesně se v češtině určitý výraz rozšířil. Slovník nespisovné češtiny uvádí, že výraz týpek byl oblíbený již v 70. letech. Když nahlédneme do lístkové katalogu, na jehož základě byl sestaven Příruční slovník jazyka českého, je první doklad slova týpek z roku 1965 z Literárních novin: „Papoušek je na úrovni této tradice jako vypravěč i jako znalec typů a týpků.“ Na základě těchto informací lze soudit, že slovo týpek se do děje zasazeného do 50. let nehodí a je třeba užít jiný ekvivalent.
Poslední užití:
28.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://bara.ujc.cas.cz – lístkový katalog (klíčové slovo týpek)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Měl bych v textu populárně filozofické knihy použít spíše spojení ztroskotaný plán nebo ztroskotalý plán? Napadlo mě ještě spojení ztroskotavší plán, ale to se mi příliš nezdá.
Klíčové slovo:
ztroskotaný; ztroskotalý; ztroskotavší
Odpověď:
Za neutrální považujeme spojení ztroskotaný plán, v knize, která je psaná formálním stylem, však lze užít rovněž podobu ztroskotavší plán. Přídavné jméno ztroskotalý již starší Slovník spisovného jazyka českého označuje za knižní a v současnosti se v úzu vyskytuje jen zřídka.
Zvažované varianty:
ztroskotaný
ztroskotavší
ztroskotalý
Poslední užití:
25.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla ztroskotat, ztroskotaný
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo ztroskotaný
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
V doslovu souboru povídek pro teenagery použil jeho autor Jiří Trávníček slovenský výraz rovesník (znamená ‚vrstevník‘). Není mi jasné, proč toto slovo použil. Myslíte, že ho mohu ve vydání opravit na českou podobu?
Klíčové slovo:
rovesník; vrstevník
Odpověď:
Je možné, že autor zvolil v českém doslovu knihy slovenský výraz k ozvláštnění textu (mohl být například inspirován tím, že v roce 2023 byla jedním z česko-slovenských slov týdne zvolena dvojice vrstevník–rovesník). Jde nicméně pouze o naši domněnku a tuto skutečnost by vám mohl potvrdit jen sám autor textu. Doporučili bychom s ohledem na čtenáře užít spíše českou podobu vrstevník. Současní čtenáři, jejichž znalost slovenštiny je stále nižší, by totiž mohli mít problém s porozuměním významu. Nicméně dodejme, že obdobné úpravy je vhodné řešit s autorem textu, pokud je to možné.
Zvažované varianty:
vrstevník
rovesník
Poslední užití:
26.5.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Krátky slovník slovenského jazyka. Kačala – Pisárčiková – Považaj. 2003.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo rovesník
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Jsou podoby výrazů uvíznout a uvízlý stále brány jako hovorové? Mám pocit, že se užívají běžněji než podoby uváznout, uvázlý, které uvádějí slovníky (Slovník spisovné češtiny a Slovník spisovného jazyka českého) jako neutrální.
Klíčové slovo:
uvázlý; uvízlý; uváznout; uvíznout
Odpověď:
Ačkoliv Slovník spisovné češtiny a Slovník spisovného jazyka českého označují podoby uvíznout a uvízlý za hovorové (tzn. spisovné, ale objevující se spíše v mluvené komunikaci), dnes se jejich stylové hodnocení podle dostupných dat posunulo a jsou užívány jako neutrální. V ČNK SYNv13, tedy v psaných textech, převažují právě podoby uvíznout, uvízlý (srov. přes 11 000 výskytů podoby uváznout vs. přes 48 000 výskytů podoby uvíznout, 990 výskytů uvázlý vs. přes 6000 výskytů uvízlý, přičemž není rozdíl v jejich užívání napříč různými typy textů).
Zvažované varianty:
uvíznout
uvízlý
uváznout
uvázlý
Poslední užití:
1.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo uváznout
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Lze v češtině použít slovo ztluštělý, např. ztluštělá kůže?
Klíčové slovo:
ztluštělý
Odpověď:
Přídavné jméno ztluštělý zachycuje pouze Příruční slovník jazyka český, a to s charakteristikou zř. (tzn. vyskytující se zřídka) a významem ‚takový, který ztluštěl, zesílený ztloustlý‘. Sloveso ztluštět obsahují jak Příruční slovník jazyka českého, tak Slovník spisovného jazyka českého a charakterizují ho jako knižní výraz. Zatímco sloveso ztluštět se v současných textech téměř vůbec nevyskytuje, přídavné jméno ztluštělý má v Českém národním korpusu SYN v13 269 dokladů. Z kontextů vyplývá, že se nejčastěji píše o ztluštělých částech těla (např. nehet, kůže) nebo částech rostlin (např. kořen, hlíza; botanický termín je nicméně adjektivum ztlustlý). Když navíc porovnáme, jak často se vyskytují spojení ztloustlý/zesílený/ztluštělý nehet a obdobně ztloustlá/zesílená/ztluštělá kůže, zjistíme, že nejběžnější jsou spojení právě s přídavným jménem ztluštělý. V daném kontextu je tedy jeho užití zcela v pořádku.
Poslední užití:
3.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo ztluštělý, ztluštěti
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo ztluštěti
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.