Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Měl bych v textu populárně filozofické knihy použít spíše spojení ztroskotaný plán nebo ztroskotalý plán? Napadlo mě ještě spojení ztroskotavší plán, ale to se mi příliš nezdá.
Klíčové slovo:
ztroskotaný; ztroskotalý; ztroskotavší
Odpověď:
Za neutrální považujeme spojení ztroskotaný plán, v knize, která je psaná formálním stylem, však lze užít rovněž podobu ztroskotavší plán. Přídavné jméno ztroskotalý již starší Slovník spisovného jazyka českého označuje za knižní a v současnosti se v úzu vyskytuje jen zřídka.
Zvažované varianty:
ztroskotaný
ztroskotavší
ztroskotalý
Poslední užití:
25.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla ztroskotat, ztroskotaný
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo ztroskotaný
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
V doslovu souboru povídek pro teenagery použil jeho autor Jiří Trávníček slovenský výraz rovesník (znamená ‚vrstevník‘). Není mi jasné, proč toto slovo použil. Myslíte, že ho mohu ve vydání opravit na českou podobu?
Klíčové slovo:
rovesník; vrstevník
Odpověď:
Je možné, že autor zvolil v českém doslovu knihy slovenský výraz k ozvláštnění textu (mohl být například inspirován tím, že v roce 2023 byla jedním z česko-slovenských slov týdne zvolena dvojice vrstevník–rovesník). Jde nicméně pouze o naši domněnku a tuto skutečnost by vám mohl potvrdit jen sám autor textu. Doporučili bychom s ohledem na čtenáře užít spíše českou podobu vrstevník. Současní čtenáři, jejichž znalost slovenštiny je stále nižší, by totiž mohli mít problém s porozuměním významu. Nicméně dodejme, že obdobné úpravy je vhodné řešit s autorem textu, pokud je to možné.
Zvažované varianty:
vrstevník
rovesník
Poslední užití:
26.5.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Krátky slovník slovenského jazyka. Kačala – Pisárčiková – Považaj. 2003.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo rovesník
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Jsou podoby výrazů uvíznout a uvízlý stále brány jako hovorové? Mám pocit, že se užívají běžněji než podoby uváznout, uvázlý, které uvádějí slovníky (Slovník spisovné češtiny a Slovník spisovného jazyka českého) jako neutrální.
Klíčové slovo:
uvázlý; uvízlý; uváznout; uvíznout
Odpověď:
Ačkoliv Slovník spisovné češtiny a Slovník spisovného jazyka českého označují podoby uvíznout a uvízlý za hovorové (tzn. spisovné, ale objevující se spíše v mluvené komunikaci), dnes se jejich stylové hodnocení podle dostupných dat posunulo a jsou užívány jako neutrální. V ČNK SYNv13, tedy v psaných textech, převažují právě podoby uvíznout, uvízlý (srov. přes 11 000 výskytů podoby uváznout vs. přes 48 000 výskytů podoby uvíznout, 990 výskytů uvázlý vs. přes 6000 výskytů uvízlý, přičemž není rozdíl v jejich užívání napříč různými typy textů).
Zvažované varianty:
uvíznout
uvízlý
uváznout
uvázlý
Poslední užití:
1.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo uváznout
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Lze v češtině použít slovo ztluštělý, např. ztluštělá kůže?
Klíčové slovo:
ztluštělý
Odpověď:
Přídavné jméno ztluštělý zachycuje pouze Příruční slovník jazyka český, a to s charakteristikou zř. (tzn. vyskytující se zřídka) a významem ‚takový, který ztluštěl, zesílený ztloustlý‘. Sloveso ztluštět obsahují jak Příruční slovník jazyka českého, tak Slovník spisovného jazyka českého a charakterizují ho jako knižní výraz. Zatímco sloveso ztluštět se v současných textech téměř vůbec nevyskytuje, přídavné jméno ztluštělý má v Českém národním korpusu SYN v13 269 dokladů. Z kontextů vyplývá, že se nejčastěji píše o ztluštělých částech těla (např. nehet, kůže) nebo částech rostlin (např. kořen, hlíza; botanický termín je nicméně adjektivum ztlustlý). Když navíc porovnáme, jak často se vyskytují spojení ztloustlý/zesílený/ztluštělý nehet a obdobně ztloustlá/zesílená/ztluštělá kůže, zjistíme, že nejběžnější jsou spojení právě s přídavným jménem ztluštělý. V daném kontextu je tedy jeho užití zcela v pořádku.
Poslední užití:
3.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo ztluštělý, ztluštěti
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo ztluštěti
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Používalo se již ve 30. až 40. letech 20. století slovo gumicuk?
Klíčové slovo:
gumicuk
Odpověď:
Nepodařilo se dohledat, z jaké doby slovo gumicuk pochází, nicméně slovo bylo přejato z němčiny, proto je pravděpodobné, že se ve 30. letech 20. století již používalo.
Poslední užití:
12.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Proč slovo kmen označuje v češtině jak část stromu, tak národ?
Klíčové slovo:
kmen
Odpověď:
Etymologický slovník jazyka českého od V. Machka uvádí, že k přenesení významu došlo asi vlivem němčiny, kde má ekvivalentní výraz Stamm rovněž tyto dva významy.
Poslední užití:
20.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Dotaz:
Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz:
Jak označit ženu, která vykonává povolání sládka? Měla by to být sládková, sládkyně či paní sládek?
Klíčové slovo:
sládek; sládková
Odpověď:
Ženu, která vykonává povolání sládka, označujeme sládková. Výraz sládkyně ani paní sládek se v úzu neobjevují ani nejsou v pořádku z hlediska systémového, proto je nedoporučujeme užívat.
Zvažované varianty:
sládková
sládkyně
paní sládek
Poslední užití:
27.3.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Dotaz:
Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz:
Jak označit ženu, která v armádě působí na pozici ostřelovače (či odstřelovače)? Měla bych použít výraz ostřelovačka (odstřelovačka), nebo raději užít opis „žena ostřelovač (odstřelovač)“?
Klíčové slovo:
ostřelovač; odstřelovač; ostřelovačka; odstřelovačka
Odpověď:
V českém jazyce se názvy profesí apod. běžně přechylují, ženu na pozici ostřelovače (či odstřelovače) bychom tedy měli pojmenovat jako ostřelovačku (odstřelovačku). Výraz žena ostřelovač (žena odstřelovač) se v úzu neobjevuje a není v pořádku ani z hlediska systémového, proto jej nedoporučujeme užívat.
Zvažované varianty:
ostřelovačka
odstřelovačka
žena ostřelovač
žena odstřelovač
Poslední užití:
7.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla ostřelovačka; odstřelovač
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Co znamenají výrazy zubkyně a brakyně? Tato slova se vyskytují v pastorele od Jiřího Ignáce Linka (1725–1791). Koledníci, nesoucí dary Ježíškovi, tam zpívají: „beránky, zubkyně, všechny mu dám, jen starý brakyně doma nechám“.
Klíčové slovo:
zubkyně; brakyně
Odpověď:
Heslo zubkyně nalezneme v Příručním slovníku jazyka českého (1935–1957), který u tohoto (již tehdy poněkud zastaralého) slova uvádí význam ,mladá ovce do dvou let‘. Výraz brakyně pak vykládá Slovník nářečí českého jazyka, který v ÚJČ vychází od roku 2016. Jde o expresivní označení dříve užívané na Chodsku pro ,bezcenné zvíře vyřazené z chovu‘; zpravidla šlo o ovci nebo krávu. (Tento slovník zachycuje ještě i druhý, rovněž expresivní význam, doložený z Chodska, a to ,stará, již neplodná žena‘.) Jak se dočteme v popularizační publikaci Jsme v češtině doma? (2012, s. 188–189), v kontextu vánoční skladby je pravděpodobné, že „koledníci Ježíškovi darují beránky a mladé ovce, ale staré, už nepotřebné ovce raději nechají doma“.
Poslední užití:
20.1.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Slovník nářečí českého jazyka. (platí od 2016)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je vhodné, v pořádku používat slovo ombudsosoba místo ombudsman?
Klíčové slovo:
ombudsosoba
Odpověď:
Slovo ombudsosoba je výsledkem snahy o genderově korektní vyjadřování a nejspíš jde o doslovný překlad anglického výrazu ombudsperson (kde -person znamená osoba). V angličtině náhrada ombudsman > ombudsperson dává z hlediska snahy o genderovou neutralitu smysl, protože přípona -man ve slově ombudsman může v angličtině evokovat mužský gender, a novotvar ombudsperson je v tomto ohledu neutrální. V češtině však tento problém není tak akutní, a je otázka, zda -man ve slově ombudsman vůbec evokuje mužský gender, nebo zda potřeba tvořit novou variantu nevzniká spíš díky povědomí o anglickém ombudsperson.
Slovo ombudsosoba je inovace, přičemž lze mít pochybnosti o její nezbytnosti. Bez ohledu na zmíněné důvody je však pravděpodobné, že na tento neologismus bude část uživatelů reagovat negativně (viz např. diskuse o slově ombudsman na FAMU v roce 2024). Pokud je potřeba genderově neutrálního vyjádření silnější než obavy z negativních reakcí, je slovo samozřejmě možné použít. I když je tvořeno podle cizího, anglického slovotvorného modelu, má díky ideologii, která za jeho vznikem stojí, určitý potenciál se rozšířit a směřovat k neutrálnosti. V současnosti je však bezpochyby příznakové a vzhledem k uvedeným důvodům bychom s jeho používáním byli spíš opatrní.
Zvažované varianty:
ombudsosoba
Poslední užití:
23.1.2024
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.