Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID oblasti: #5 [Lexikologie].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 3/101, položky: 21-30/1004
Stav:
#15009
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Co si myslíte o slovesu opoznámkovat?
Klíčové slovo: opoznámkovat
Odpověď: Sloveso opoznámkovat zachycuje pouze starší Slovník spisovného jazyka českého jako výraz hovorový. Když nahlédneme do Českého národního korpusu SYN v14, zjistíme, že toto sloveso má pouhých 95 výskytů. Domníváme se proto, že se jeho stylová platnost dosud nezměnila, jde tedy o prostředek spisovný, který však ve formálních textech působí jako stylově nižší.
Poslední užití: 31.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo opoznámkovati
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v14

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14998
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: V propozicích soutěže mám text: Své přihlášky můžete posílat odteď až do 20. dubna. Je vhodné použít slovo odteď a můžu ho psát jako jedno slovo, nebo by to mělo být od teď?
Klíčové slovo: odteď; od teď
Odpověď: Příslovce od teď (v podobě psané zvlášť) zachycuje Slovník spisovné češtiny, neuvádí u něj žádný stylový příznak. V uvedené větě je možné užít jak psaní zvlášť od teď, tak spřežku odteď. Obě možnosti jsou v pořádku. Starší slovníky spřežku odteď nezachycují, prosadila se nověji analogicky podle spřežky doteď (příslovce doteď psané dohromady zachycuje už SSJČ). Výraz odteď je uveden v Internetové jazykové příručce. Doklady z ČNK ukazují, že zápis dohromady (odteď) v praxi výrazně převažuje – v korpusu SYN v14 je 5752 dokladů, zatímco psaní zvlášť (od teď) bylo užito 2180krát.
Zvažované varianty:
odteď
Poslední užití: 7.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: od teď
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14997
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Dělám korekturu diplomové práce z oboru zemědělství a autor zde používá namísto odklízení výraz odkliz (hnoje).
Klíčové slovo: odkliz
Odpověď: Slovníky výraz odkliz s významem z oboru zemědělství nezachycují. Starší slovníky (Příruční slovník jazyka českého a Slovník spisovného jazyka českého) uvádějí u slova odkliz význam z oboru hornictví (‚místo, kde se nerost n. hornina dobývá povrchově; odstranění vrstev uložených nad horninou; odkrývka), novější slovníky jej neobsahují vůbec. Stejně tak jej nenalezneme ani ve starším Naučném slovníku zemědělském. Když však nahlédneme do úzu, zdá se, že se v oboru zemědělství v současnosti používá. Český národní korpus (SYN v14) obsahuje přibližně 300 dokladů, z nichž převážná většina výskytů pochází z časopisu Zemědělec. Na internetu pak lze toto slovo dohledat na webech společností nabízejících příslušné technologie, ale rovněž na webech výzkumých institucí. V případě diplomové práce v daném oboru bychom jej tedy považovali za náležitě užité.
Poslední užití: 22.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v14

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14996
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Ve formálním dopise bych chtěla vyjádřit, že dvě osoby každý měsíc něco obdrží. V SSJČ jsem našla slovo označené hvězdičkou obdržívat. Mohu ho zde použít?
Klíčové slovo: obdržívat
Odpověď: Tento výraz bychom vám nedoporučili použít. Hvězdička ve Slovníku spisovného jazyka českého značí, že se jedná o řídce užívanou podobu, v tomto případě zřejmě i zastaralou (vedle SSJČ, zachycuje tento výraz jen starší PSJČ). V dopise, který má být formální a neutrální, by působil příznakově a přitáhnul by nechtěnou pozornost. Namísto něj lze použít nedokonavé sloveso obdržet nebo dostávat.
Poslední užití: 24.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo obdržovati

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14995
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Kontroluji tu znění předpisů a chtěl jsem se zeptat, jestli se dá spisovně říct, že se něco musí udělat nejdéle do pěti pracovních dnů. Jde mi o to, jestli tam může být to slovo nejdéle. Mně vadí.
Klíčové slovo: nejdéle
Odpověď: Budovaný Akademický slovník současné češtiny hodnotí užití příslovce dlouho ve významu ‚pozdě‘ jako regionální, typické pro oblast Čech. Platí to i pro jeho stupňované podoby, mezi příklady regionálního užití je tento: Přihlášky přijímáme nejdéle do čtvrtka. V oficiální zprávě by se výraz dlouho ve významu ‚pozdě‘ užívat neměl, za neutrální považujeme vyjádření, že se něco musí udělat nejpozději do pěti pracovních dnů.
Zvažované varianty:
nejpozději nejdéle
Poslední užití: 25.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo dlouho

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14994
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: V oficiální zprávě se mi objevilo spojení „v nastanuvších střetech“. Je slovo navstanuvších v pořádku?
Klíčové slovo: nastanuvší; nastavší
Odpověď: Výraz nastanuvších je utvořen chybně – přídavné jméno vytvořené od přechodníku slovesa nastat by mělo mít podobu nastavší. Nicméně i správně vytvořený výraz nastavší hodnotíme jako knižní a v oficiální zprávě tudíž stylově příznakový. Vhodnější by bylo užít přídavné jméno nastalý, které zachycuje i Slovník spisovné češtiny, nebo použít opis pomocí vedlejší věty: ve střetech, které nastaly.
Zvažované varianty:
nastalý nastavší nastanuvší
Poslední užití: 1.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo nastat
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v14

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14993
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Předpokládám, že maglajz je nespisovný výraz a rozhodně by ho neměli používat úředníci v nějakých listinách. Je to tak?
Klíčové slovo: maglajz
Odpověď: Slovo maglajz s významem ‚pranice, rvačka; nepříjemnost; zmatek‘ označují slovníky (NASCS, SSJČ i Slovník nespisovné češtiny) jako obecněčeské a expresivní. V úředních listinách proto není jeho užití namístě, v úředním stylu by bylo silně příznakové.
Poslední užití: 24.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo maglajz
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo maglajz
Jazykový zdroj: Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo maglajz

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14968
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ frazému „být na káry“?
Odpověď: Uvedený frazém můžeme nalézt ve Slovníku nespisovné češtiny (SNČ, Jan Hugo a kol., 2020, 4. vydání), kde se můžeme dočíst, že je užíván ve významu ‚být silně opilý, být zdrogovaný‘. Po vzoru frazému „být na káry“ je v SNČ u tohoto hesla uvedeno jako významový ekvivalent i „být zkárovaný“, tedy ‚být silně opilý‘. O původu daného idiomu se ale bohužel SNČ nezmiňuje. Ještě než přistoupíme k výsledkům pátrání po původu daného frazému, podíváme se podrobněji na výklad samotného slova kára. Výkladové slovníky češtiny (např. Akademický slovník cizích slov, Slovník spisovného jazyka českého, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Příruční slovník jazyka českého i vznikající Akademický slovník současné češtiny) shodně u hesla kára uvádějí jako první význam ‚ruční dvoukolový dřevěný vozík‘. Akademický slovník současné češtiny u výkladu doplňuje, že se jedná o ‚vozík s většími postranními koly a prodlouženou rukojetí na tlačení nebo ojí na tažení‘. Nejen v těchto slovnících můžeme nalézt další frazémy, které výraz kára obsahují. Například Příruční slovník jazyka českého uvádí spojení „táhnouti, vléci káru“, které v přeneseném významu značí ‚lopotiti se, namáhati se‘. Slovník spisovné češtiny zaznamenává hned tři další frazémy: „táhnout káru životních starostí“ s významem ‚žít v starostech‘, přenesené „vytáhnout z bláta káru“, které má význam ‚pozvednout úroveň, napravit nepříznivou situaci‘, a dále vyjádření reflektující tehdejší ideologii „zapřáhnout někoho do káry imperialismu“, jehož ekvivalentem je ‚přimět někoho k službám imperialismu‘. A nejnovější Akademický slovník současné češtiny zaznamenává u hesla kára ještě frazém „táhnout (tu) svou káru (dál)“, tedy ‚nepolevovat v namáhavém úsilí, nevzdávat se navzdory starostem, problémům, překážkám‘. Jak je tedy patrné ze slovníkové sondy, výraz kára je ve frazémech běžně užíván, patrně proto, že je úzce spojován s těžkou prací a námahou. Nabízí se tak otázka, jak souvisejí výrazy označující namáhavou práci a úsilí se stavem podnapilosti. V tom nám mohou pomoct české frazeologické slovníky. V Etymologickém slovníku české frazeologie i ve Slovníku české frazeologie a idiomatiky 1: Přirovnání sice není uveden přímo idiom „být na káry“, nalezneme v nich však variantu „být (namazaný/vožralý) jako kára“. Spojitost s přeneseným významem slovesa namazat se (tj. ‚opít se‘) je zde vysvětlena tak, že káry se musely dříve hodně mazat, aby dobře jely a neskřípaly. Původ frazému „být na káry“ tedy můžeme hledat právě v přirovnání k namazanému vozíku. Podobná přirovnání se k popisu podnapilých osob užívají běžně, srov. např. „být nalitý jak sud/žok“ či „být namazaný jak cep“. U varianty „být na káry“ nicméně můžeme hypotetizovat i o spojitosti s naložením podnapilé osoby na vozík, na káru. O tom svědčí i excerpční lístek z roku 1964 z kartotéky novočeského lexikálního archivu s následujícím příkladem z díla B. Hrabala: „A mně potom bylo špatně a svalil jsem se a policajti mě přivezli do pivováru jak linoleum na káře.“ Je tedy možné, že varianta „být na káry“ vznikla na základě této motivace, jelikož ale frazém v této podobě žádné jazykové příručky nezaznamenávají, nemůžeme to s jistotou potvrdit.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj: Akademický slovník cizích slov. 1995.
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Etymologický slovník české frazeologie. Ludmila Stěpanova. 2023.
Jazykový zdroj: Slovník české frazeologie a idiomatiky 1. Přirovnání. František Čermák a kolektiv. 2009.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14967
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Při sledování dobrodružného seriálu jsem si uvědomil jednu jazykovou nelogičnost. Postavy hledaly útočiště, kde by se mohly ukrýt – nemělo by však útočiště pojmenovávat spíše místo, odkud někdo útočí, než místo, kde se někdo schovává?
Klíčové slovo: útočiště
Odpověď: Abychom mohli tento dotaz zodpovědět, musíme se vrátit do období staré češtiny. Malý staročeský slovník a Slovník staré češtiny, jež jsou oba dostupné v internetové aplikaci Vokabulář webový, zachycují podoby útočišče a útočiščko. Podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka je slovo doloženo již ve 14. století a autor ho usouvztažňuje s podstatným jménem útok – ovšem poněkud odlišným způsobem, než je naznačen ve vašem dotazu. Ve staré češtině bylo slovo útok užíváno v jiných významech, než je tomu dnes, znamenalo mimo jiné ‚útěk‘, neboť bylo odvozeno od slovesa utéci (srov. vytéct > výtok, otéct > otok). Tento význam je doložen například v povídce o Alexandru Velikém z poloviny 15. století: „I zda toho neviete, že jeden lev mnoho jelenóv zapúzie a zahánie a na útok obrátí?“ V souladu s tím lze tedy chápat útočiště jako ‚místo, kam se utíká‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14966
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova pomlázka?
Klíčové slovo: pomlázka
Odpověď: České označení pomlázka podle etymologických slovníků souvisí s přídavným jménem mladý, respektive se slovesem omladit/zmladit – pošlehání spletenými proutky má na člověka přenést jarní sílu, má ho omladit. Jde o symbolické předání svěžesti, mladosti, pružnosti, ohebnosti a zdraví mladého proutku. Vokabulář webový zachycuje staročeský výraz pomlázěti sě s významem ‚šlehat se navzájem metlami z mladých vrbových proutků‘ a pomlázěti tedy ‚mrskat pomlázkou‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Holub – Kopečný. 1952. (platí od 1952)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.