Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova lajdák?
Klíčové slovo:
lajdák
Odpověď:
Rejzkův Český etymologický slovník uvádí, že slovo lajdák (ale i lajdat, lajdáctví atd.) vychází z výrazů landat ‚toulat se‘ a landák ‚tulák‘, jež mají původ v německém výrazu Landstreicher (taktéž ‚tulák‘).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Odpověď:
O původu slova prosinec se můžeme dočíst v Rejzkově Českém etymologickém slovníku. Přestože jsou interpretace původu slova různé, autor slovníku se kloní k hypotéze, že se slovo vyvinulo z praslovanského slovesa prosinǫti, které znamenalo ‚problesknout‘ a bylo odvozeno od slovesa sinǫti či sijati s významem ‚svítit, zářit, blýskat se‘. Tato slovesa vycházejí z indoevropského výrazu sḱeH(i), nesoucího význam ‚svítit, lesknout se‘. Slovo prosinec tedy pravděpodobně označuje dobu, kdy slunce probleskuje mezi mraky. Jiní autoři kladou slovo prosinec do souvislosti s přídavným jménem siný, tedy ‚modravý, šedivý‘, to má však stejný původ jako již zmíněná slovesa sinǫti či sijati. Pro úplnost dodejme, že se slovo prosinec někdy mylně spojuje se slovesem prosit, či dokonce s podstatným jménem prase, neboť prosinec – staročesky též prasinec – býval tradičně časem zabijaček. Jedná se však o případy tzv. lidové etymologie.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ pozdravu ahoj? Odkdy se užívá v češtině?
Klíčové slovo:
ahoj
Odpověď:
Podle nejnovějšího vydání Rejzkova Českého etymologického slovníku z roku 2015 byl tento původně námořnický pozdrav přejat do češtiny z angličtiny, a to zřejmě přes dolnoněmeckou podobu ahoi. Anglické ahoy je přitom varianta citoslovce hoy – podobně máme v češtině hoj, hej. (Pro úplnost dodejme, že ve starším vydání daného slovníku z roku 2001 dává autor původ slova do souvislosti též s anglickým a hoy, tj. ‚loďka, člun‘.) V minulosti se výraz ahoj používal v češtině pro pobízení tažných zvířat (koní, dobytka), jako pozdrav jej u nás rozšířili ve 20. letech minulého století trampové a vodáci jakou určitou protiváhu k sokolskému pozdravu nazdar.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Domácí vs. přejaté
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova zavazadlo, má něco společného se slovesem zavázat?
Klíčové slovo:
zavazadlo
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku je slovo zavazadlo, mající dříve též podobu zavazedlo, odvozeno od staršího slovesa zavázeti s významem ‚překážet, vadit‘. (V témže významu se sloveso zavazet užívá dodnes na Moravě.) Slovo zavazadlo užíval již v 17. století J. A. Komenský, jak dokládají záznamy z Lexikální databáze humanistické a barokní češtiny a taktéž Jungmannův Slovník česko-německý, jenž pracuje s citací ze spisu Labyrint světa a ráj srdce: „Ryňk pln byl jam, dolů, a výmolů jakýchsi, též kamení a kládí, příčkem a na kříž lecjaks ležícího, a jiných zavazadel.“ Slovo zavazadlo ve významu ‚co překáží‘ nacházíme též ve Slovníčku staré češtiny, není tak vyloučené ještě dřívější užití. Zavazadlo je dohledatelné též v Elektronickém slovníku staré češtiny, avšak s významem ‚pruh látky sloužící k zavázání nebo obvázání, zvláště obinadlo, obvaz‘. Co se dnešního významu slova zavazadlo ‚cestovní taška, kufr apod.‘ týče, svou roli sehrála patrně asociace právě se slovesem zavazovat, zavázat.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Lexikální databáze humanistické a barokní češtiny.
Jazykový zdroj:
Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1839. (platí od 1835 do 1839)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova sekta?
Klíčové slovo:
sekta
Odpověď:
V odborné literatuře nalézáme dva výklady původu tohoto slova. Český etymologický slovník dává slovo sekta, přejaté přes německé Sekte téhož významu, do souvislosti s latinským podstatným jménem secta, znamenajícím ‚filozofický směr, politická strana‘. Toto slovo je odvozeno od secare, tj. tvaru trpného příčestí slovesa sectus s významem ‚sekat, řezat‘, původně tedy ‚co je odděleno, odštěpeno‘. Podobně původ slova pojímá např. i starší Stručný etymologický slovník jazyk českého. Naproti tomu Stručný etymologický slovník slovenčiny vykládá latinské secta jako ‚cesta, způsob konání‘, doslova ‚(to) následované‘, vycházející ze slovesa sequī ‚následovat‘. Podobnou interpretaci nabízí též např. německý slovník Duden (viz https://www.duden.de/rechtschreibung/Sekte). O konzultaci jsme proto požádali odborníka na teologii. Podle něj teologové neodmítají ani jeden z představených etymologických výkladů. Nicméně se domnívají, že první výklad je ideologicky zatížený negativním hodnocením ze strany církve, zatímco druhý výklad zdůrazňuje spíše aspekt sociologický.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Stručný etymologický slovník jazyka českého. Holub – Lyer. 1967. (platí od 1967)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slovo kelímek?
Klíčové slovo:
kelímek
Odpověď:
Český etymologický slovník Jiřího Rejzka uvádí, že slovo kelímek bylo převzato v 19. století z polského kielimka s významem ‚rendlík‘. Předpokládá se, že se dané slovo dostalo do polštiny z turečtiny, nicméně není jisté, které turecké slovo by bylo možno považovat za výchozí. Za převzetím slova do češtiny pak stojí Jan Svatopluk Presl, který patřil k významným tvůrcům českého (nejen) chemického názvosloví. Jak dokládá i Jungmannův Slovník česko-německý, kelímek se v češtině původně užíval ve významu ‚nádoba chemičná‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1839. (platí od 1835 do 1839)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Můžete mi, prosím, napsat něco bližšího k původu slova klevela, používaného pro označení starého typu marmelády?
Klíčové slovo:
klevela
Odpověď:
Podle Slovníku spisovného jazyka českého označuje slovo klevela (též ve variantách klevera či klabera) ‚druh řídkých švestkových povidel‘. Původu tohoto slova se věnoval již v roce 1922 Josef Janko na stránkách časopisu Naše řeč. Dle jeho názoru souvisí původ daného slova s německým slovesem kleben ‚lepit‘, resp. s podstatným jménem Kleber, jež nese mj. význam ‚lep, lepkavá látka, pryskyřice, sliz‘. (Podrobněji viz: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=828.)
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ výrazu sakumprdum?
Klíčové slovo:
sakumprdum
Odpověď:
Vedle výrazu sakumprdum či sakumperdum se v češtině objevují či objevovaly i podoby sakumprásk, sakumpikum, sakum pakum a další. Všechny jsou přitom obměnami původnějšího sakumpak, který podle Českého etymologického
slovníku Jiřího Rejzka vychází z německého slovního spojení „(mit) Sack und
Pack“ s významem ‚se vším všudy‘ (doslova ‚s pytlem a balíkem‘). Tento význam má daný výraz i v češtině.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Obracím se na Vás s dotazem ohledně používání spojení vnukovská společnost. Jsme totiž firma holdingového typu, která sdružuje své dceřiné společnosti a některé z nich již založily vlastní dceřiné společnosti, tudíž vůči mateřské společnosti je to již „vnučka“. Nejsme si však jisti tím, zda je možné oficiálně slovní spojení vnukovská společnost používat.
Klíčové slovo:
vnukovská společnost; vnuččiná společnost
Odpověď:
Přídavná jména označující příbuzenské vztahy si vypůjčujeme k označení těsných svazků, kterými jsou organizace propojeny, nebo k citově zabarvenému hodnocení takových vztahů. Obyčejně dáváme přednost tomu, že s podstatným jménem rodu mužského spojujeme přídavné jméno bratrský (bratrský závod) a s podstatným jménem rodu ženského přídavné jméno mateřský, sesterský či dceřiný (mateřská centrála, sesterská organizace, dceřiná společnost). Přídavné jméno vnukovský je utvořeno od podstatného jména vnuk, nikoli vnučka. Protože v názvech společností převažují názvy obsahující přídavná jména utvořená od podstatných jmen rodu ženského, doporučili bychom použít spíše přídavné jméno vnuččiný (vnuččiná společnost), avšak ani spojení vnukovská společnost nelze hodnotit jako jazykově nesprávné, navíc se s ním v úzu setkáme častěji. Je ovšem třeba dodat, že jsou obě tato pojmenování stále příznaková a v textu budou působit spíše neobvykle, například Český národní korpus obsahuje jen několik desítek dokladů spojení vnukovská společnost a několik jednotek spojení vnuččiná společnost.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
236 vnukovská, nebo vnuččiná společnost?
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova „mezující“? Používá se např. ve spojení „mezující soused“ a „mezující pozemek“.
Klíčové slovo:
mezující, mezovat
Odpověď:
Sloveso mezovat má doklady již ze staré češtiny – v dnešní době je však chápeme jako značně zastaralé. Poslední slovník, který je zachycuje, je Slovník spisovného jazyka českého, který je definuje jako ‚mít společné meze, sousedit, hraničit‘. Tvar mezující bychom tedy mohli přeložit jako ‚mající společné hranice‘ – mezující pozemek je jinými slovy pozemek, který má společné hranice s daným pozemkem (pozemkem, o kterém je řeč); mezující soused je pak majitelem (resp. správcem, pronajímatelem atp.) takového pozemku.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.