Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
S kolegyní obě rády používáme výraz pakliže. Náš kolega se na nás kvůli tomu zlobí. Vyčítá nám, že je to zastaralý a téměř už nepoužívaný výraz a my si to nemyslíme. Prosím rozsuďte nás.
Klíčové slovo:
pakliže
Odpověď:
Spojka pakliže je starším Slovník spisovného jazyka českého hodnocena jako zastaralá, Slovníkem spisovné češtiny jako knižní. V Českém národním korpusu (SYN v14) má přibližně 10krát nižší frekvenci než synonymní neutrální spojka jestliže. Pokud je tato spojka užita v méně formáních textech nebo v hovoru, může na sebe strhávat nežádoucí pozornost.
Poslední užití:
8.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo pakliže
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Sloveso makovat je podle mě pouze nespisovný výraz. Našla jsem ho jako výraz z rybářského slangu, ale dohadovali jsme se, zda ho lze užít spisovně ve významu ‚sypat mákem‘.
Klíčové slovo:
makovat
Odpověď:
Sloveso makovat v textech určených širší veřejnosti užívat nedoporučujeme, není totiž zachyceno kodifikací a v úzu se téměř nevyskytuje. Je zajímavé, že zatímco starší slovníky (Příruční slovník jazyka českého, Slovník spisovného jazyka českého) zachycují přídavné jméno makovaný, tzn. ‚posypaný, sypaný mákem‘, sloveso makovat, od něhož bylo toto přídavné jméno zřejmě odvozeno, v nich uvedeno není. Když se podíváme do současného úzu, v korpusu SYN v14 se sloveso makovat nevyskytuje vůbec, přídavné jméno makovaný je doloženo jen velmi zřídka (má pouhých 11 výskytů). Ze systémového hlediska je sice utvořeno správně, nicméně ho kvůli jeho nedoloženosti nedoporučujeme užívat, protože by mohlo způsobit nedorozumění.
Poslední užití:
7.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo makovaný
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo makovaný
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Já bych potřebovala vědět, zdali je slovo lesba hanlivé, či nikoli.
Klíčové slovo:
lesba
Odpověď:
Slovo lesba je v současné češtině považováno za neutrální, hanlivé tedy není. Ve starší poznámce v Internetové jazykové příručce bylo uvedeno, že „kodifikační příručky slovo lesba neuvádějí; někdy bývá hodnoceno jako pejorativní, běžné je však i jeho užití v neutrálních kontextech“. Toto však dnes již neplatí, nově budovaný Akademický slovník současné češtiny, který opírá svá data mj. o podrobnou analýzu korpusu, má u hesla lesba tuto poznámku: „Dříve byl v kodifikačních příručkách zastoupen především výraz lesbičanka, v současné době se vyskytuje jen velmi zřídka. Postupně začaly v úzu převládat výrazy lesbička a lesba. V současné době se za neutrální podobu považuje výraz lesba.“
Poslední užití:
7.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo lesba (stav z první poloviny roku 2026)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Chceme v učebnici použít termín látka a chtěli jsme se zeptat, zda tento termín není zastaralý a zda by se neměl spíše nahradit termínem učivo?
Klíčové slovo:
látka
Odpověď:
Termín látka ve významu ‚učivo‘ zastaralý není, a není proto třeba jej nahrazovat. Pokud nahlédneme do jaykových zdrojů, zjistíme, že slovo látka v daném významu zachycují všechny slovníky, včetně nově budovaného Akademického slovníku současné češtiny. V Českém národním korpusu SYN v14 je dokonce spojení probírat látku / probíraná látka třikrát frekventovanější než spojení probírat učivo / probírané učivo (srov. 1402 výskytů : 404 výskytů).
Poslední užití:
1.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo látka
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo látka
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Je slovo jakýmisi spisovné, můžu ho použít v textu?
Klíčové slovo:
jakýmisi
Odpověď:
Ano, tento tvar 7. pádu jednotného čísla zájmena jakýsi lze v textu použít jako zcela spisovný. Zájmeno jakýsi zachycují jak starší (např. Slovník spisovného jazyka českého), tak novější jazykové zdroje (např. Internetová jzayková příručka, Akademický slovník současné češtiny). Neuvádí u něj přitom žádné stylové hodnocení, to znamená, že je chápáno jako neutrální, spisovné. U zájmena jakýsi skloňujeme pouze jeho první část (jaký-), a to podle vzoru „mladý“. Tvar jakýmisi tedy odpovídá 7. pádu jednotného čísla.
Poslední užití:
18.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo jakýsi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo jakýsi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Slovo fotka asi není spisovné, že?
Klíčové slovo:
fotka
Odpověď:
V současnosti hodnotíme slovo fotka ve významu ‚fotografický snímek‘ jako spisovné a zcela neutrální. Zatímco starší slovníky (Slovník spisovného jazyka českého, Slovník spisovné češtiny, Akademický slovník cizích slov) u výrazu fotka uvádí charakteristiku hovorový (to znamená spisovný, ale méně formální), nově budovaný Akademický slovník současné češtiny považuje slovo fotka v daném významu za neutrální synonymum slova fotografie (výraz fotka ve významu ‚obor umění‘ však charakterizuje jako kolokviální vyšší, tedy spisovný, ale méně formální). To odpovídá reálnému užívání slova fotka v korigovaných psaných textech, jež obsahuje korpus SYN v14, kde se slova fotografie a fotka (i foto) užívají v různých typech textů srovnatelně často.
Poslední užití:
29.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo fotka
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo fotka
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo fotka
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Našel jsem, že se pro fotografii používá hovorová podoba foto. Je možné ji použít v psaném projevu?
Klíčové slovo:
foto
Odpověď:
V současnosti je výraz foto ve významu ‚fotografický snímek‘ považován za zcela neutrální, v psaném projevu ho proto lze neproblematicky užívat v různých typech textů. Starší slovníky u výrazu foto uvádí charakteristiku hovorový (starší Slovník spisovného jazyka českého dokonce charakteristiku poněkud zastaralý hovorový), to znamená spisovný, ale méně formální – ve starších textech proto zřejmě bude toto slovo běžnější spíše v beletrii, případně publicistice. Nově budovaný Akademický slovník současné češtiny však zachycuje tento výraz v daném významu jako plně spisovné synonymum slova fotografie.
Poslední užití:
13.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo foto
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Našel jsem, že se pro fotografii používá hovorová podoba fotka. Je možné ji použít v psaném projevu?
Klíčové slovo:
fotka
Odpověď:
V současnosti je výraz fotka ve významu ‚fotografický snímek‘ považován za zcela neutrální, v psaném projevu ho proto lze neproblematicky užívat v různých typech textů. Zatímco starší slovníky u výrazu fotka uvádí charakteristiku hovorový (to znamená spisovný, ale méně formální – ve starších textech proto zřejmě bude běžnější spíše v beletrii, případně publicistice), nově budovaný Akademický slovník současné češtiny zachycují tento výraz v daném významu jako plně spisovné synonymum slova fotografie.
Poslední užití:
25.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
V některých sportech (např. ve volejbale, v badmintonu) se běžně používá synonymní označení pro síť výraz sako. Zajímal by mě původ tohoto slova.
Odpověď:
Naprostá většina uživatelů češtiny si výraz sako spojí s druhem oblečení, u nějž Slovník spisovné češtiny (2. vydání, 1994) i Nový akademický slovník cizích slov (2005) podávají shodnou definici: ,krátký kabát jako součást obleku‘. Tento výraz podle Rejzkova Českého etymologického slovníku (2015) pochází z italského výrazu sacco ,pytel‘ a ten má původ v latinském saccus téhož významu. Podle autora byl „název přenesen podle rovného střihu“. Význam, který je předmětem dotazu, výkladové slovníky nezaznamenávají. Lze ho nalézt ve Slovníku nespisovné češtiny od J. Huga a kol. (4. rozšířené vydání, 2020) u hesla sako, s popisem „sport. síť oddělující obě poloviny hřiště (ve volejbalu, tenise apod.), srov. nec“ a s příkladem „Po podání jde vždycky hned na sako“. Stejný význam má nec, s dovětkem, že se obvykle užívá „v tenise či stolním tenise, zejména když se míč dotkne sítě při servisu“; je zde uvedena i německá podoba Netz, kdežto u výrazu sako jakákoli zmínka o možném původu chybí. Tento výraz s významem ,volejbalová síť‘ obsahuje i Výběrový slovník českých slangismů od J. Hubáčka (2003); dále ho zaznamenává M. Terčová v příspěvku Sportovní slang (volejbal a sportovní střelba) uveřejněném v Západočeské vlastivědě (1992) a připojuje ještě další, méně časté slangismy pro označení volejbalové sítě: čeřen, katr a tábor. O výrazu sako se zmiňuje ve své bakalářské práci Sportovní slang se zaměřením na míčové sporty (Univerzita Palackého v Olomouci, 2023) i R. Šmídová. Vedle již uvedeného významu připojuje ještě jeden, který se užívá ve fotbale: ,síť pověšená na bránu‘. Jako jediná se pokusila nastínit etymologii. Domnívá se, že ji lze hledat u všeslovanského výrazu sak ,síť na ryby‘. Tento výklad lze, podle našeho názoru, přijmout. Podle J. Rejzka praslovanská podoba sakЪ „se obvykle považuje za výpůjčku z nějaké román. předlohy (it. sacco) ,pytel‘, která se vyvinula z lat. saccus“. Výraz sako pojmenovávající část oblečení i sako označující v některých sportech síť mají tedy shodný výchozí latinský původ. Významově se od sebe však natolik vzdálily, že je dnes považujeme za homonyma, z nichž první je součástí spisovné slovní zásoby a druhé nespisovné.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině. Kučera – Zeman. 1998.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova zálety? Předpokládám, že nějak souvisí s létáním, že si záletník takříkajíc zaletí od své partnerky za jinou.
Klíčové slovo:
zálety
Odpověď:
Výklad, jenž spojuje podstatné jméno zálety, tedy ‚milostná dobrodružství, milostné pletky‘ (viz Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost), a od něj odvozená slova s létáním, je pěkným příkladem tzv. lidové etymologie. Naproti tomu odborný výklad nacházíme v Českém etymologickém slovníku Jiřího Rejzka, kde se píše, že slovo zálety a jeho odvozeniny vycházejí ze staročeského přídavného jména letný, jež znamenalo ‚důvěrný, přátelský, milostný‘, a souvisejí též se staroslověnským spojením jestь lětь, tedy ‚je dovoleno, volno‘. V praslovanštině se pak předpokládá existence slova lětь s významem ‚dovolený, přátelsky nakloněný‘. Do geneze slova zálety se tak promítl jednak blízký, důvěrný vztah mezi lidmi, jednak určitá možnost či volnost navazovat vztahy. Za povšimnutí stojí též záznam slova zálety v Jungmannově Slovníku česko-německém (v 5. díle z roku 1839). Autor danému pojmu připisuje význam ‚námluvy, frejování, umílení (sic!) se před manželstvím‘, pojem zálety v dnes rozšířeném významu se tedy užíval již v 19. století. Zajímavé je v tomto kontextu též zmíněné frejování, respektive již staročeské sloveso frejovati, frejěvati, jež dle Elektronického slovníku staré češtiny nese významy 1. ‚sukničkařit, oddávat se záletům‘, 2. ‚nevázaně se bavit‘, 3. ‚dvořit se někomu, ucházet se o něčí lásku‘. Od něj je pak odvozeno pojmenování osoby frejieř, frajieř (viz Slovník staročeský), jež dle slovníku Jiřího Rejzka dalo základ dnešnímu frajerovi.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1839. (platí od 1835 do 1839)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.