Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID oblasti: #5 [Lexikologie].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 2/94, položky: 11-20/940
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14885
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: V jakém významu bylo užíváno slovo nesmírný?
Klíčové slovo: nesmírný
Odpověď: Ve slovnících staré češtiny (které jsou součástí Vokabuláře webového) se můžeme dozvědět, že dané slovo se užívalo ve dvojím smyslu. Význam ‚s ničím nesrovnatelný, nezměřitelný, obrovský‘ (množstvie nesmierné, nesmierná žalost apod.) vychází od staročeského směřiti (z nějž pochází dnešní změřit) a zachoval se dodnes. Vedle toho ale slovo nesmierný mohlo znamenat také ‚neumírněný, nezdrženlivý, nevázaný‘, případně dokonce ‚zpupný, svévolný‘ (nesmierný v pití, nesmierné vášně). Tento význam má původ ve staročeském slově smiera (‚pravá míra, umírněnost‘), ovšem slovníky současné češtiny (Slovník spisovného jazyka českého, Slovník spisovné češtiny) ho již neuvádějí. Pouze Příruční slovník jazyka českého, který vycházel v letech 1935–1957, zmiňuje u hesla nesmírný význam ‚nemírný, přílišný‘, ale hodnotí ho už jako zastaralý.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14884
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova buchta?
Klíčové slovo: buchta
Odpověď: Podle Slovníku spisovného jazyka českého je v češtině možno výraz buchta vedle významu ‚pečivo‘ užít též k označení hrubého kusu materiálu (buchta zlata, železa apod.). V obecné češtině je pak expresivním pojmenováním pro úder, ránu do zad, které vzniklo ze slovesa bouchat, avšak zároveň žertovným přidružením k názvu pečiva. Na základě metaforického přenesení pak v neformální komunikaci můžeme buchtou či buchtičkou nazvat pohodlného či dobráckého až hloupého člověka. V takovém případě pak dané jméno bývá i rodu mužského, např. S takovým buchtou není žádná zábava. Konečně také jako buchtu mnohdy (rovněž expresivně) označíme atraktivní ženu či dívku.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14883
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz: Má být ve spojení se slovem ústřice užíváno sloveso chovat, nebo pěstovat?f
Klíčové slovo: chovat; pěstovat
Odpověď: České výkladové slovníky – Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) a Slovník spisovné češtiny (SSČ) – výraz pěstovat vztahují jak k rostlinám, tak i ke zvířatům, přičemž novější SSČ označuje užívání slovesa pěstovat ve vztahu ke zvířatům jako řidší. Z tohoto hlediska je tedy užití výrazů pěstovat a pěstování ve spojení s ústřicemi v pořádku, navíc SSJČ význam slova ústřice vykládá jako ‚mořský mlž sbíraný (nebo pěstovaný) jako lahůdka‘. Abychom se zastavili ještě u druhé části vašeho dotazu, je nutné potvrdit, že v případě ústřic a slávek nelze s ohledem na věcnou znalost hovořit o chovu ve smyslu slovníkové definice, tedy o ‚záměrné péči o zvířata‘, jelikož ústřice ani slávky příliš péče nevyžadují. Informace ze slovníků můžeme ještě porovnat s údaji o aktuálním užívání spojení pěstovat/chovat ústřice/slávky a pěstování/chování ústřic/slávek z korpusu SYN v11. Při jeho prohledávání zjistíme, že spojení chovat ústřice (16 výskytů) mírně převažuje nad spojením pěstovat ústřice (7 výskytů). (Pro srovnání: spojení chovat slávky bylo v korpusu nalezeno 6×, pěstovat slávky 1×.) Ve spojení se slovesnými podstatnými jmény se však ústřice spíše pěstují (16 výskytů pěstování ústřic oproti 1 výskytu chování ústřic) a u slávek jsme nalezli jediný výskyt hovořící o jejich pěstování. Uvedená data tedy ukazují, že ani jedna z obou variant není v úzu významně upřednostňována.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14882
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova odoperovat?
Klíčové slovo: odoperovat
Odpověď: Podíváme-li se do výkladových slovníků, zjistíme, že Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ, 1960–1971) i starší Příruční slovník jazyka českého (PSJČ, 1935–1957) uvádějí u slovesa odoperovat význam ‚operativně oddělit, odstranit‘ a SSJČ jej doplňuje příkladem odoperovat prst. Ve shodě snimi Slovník afixů užívaných v češtině tvrdí, že slovesa odvozená pomocí předpony od- a zakončená na -ovat mají význam ‚zbavit něco nebo někoho toho, co je pojmenováno základovým substantivem‘, např. odpeckovat ,zbavit pecky‘, odzátkovat ‚zbavit zátky‘ aj. To potvrzuje mínění vašeho kolegy, že je sloveso odoperovat významově shodné se slovesem amputovat, které – dle Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost (SSČ, 3. vyd. 2003) i podle PSJČ a SSJČ – znamená ‚chirurgicky odejmout, odnímat část těla‘.   Ke slovníkovým výkladům je však užitečné doplnit příklady ze současného užívání daného slovesa, které najdeme v korpusu SYN v11. Ty totiž ukazují na to, že toto sloveso se používá ve dvou významech. Mezi vyhledanými výskyty (v daném korpusu jich je celkem 3 768) najdeme nejen význam 1. ‚amputovat‘ (např. Jakmile jimi ledvinu odoperuje, vloží ji do sáčku, V 60. letech minulého století musel sám a bez anestezie odoperovat slepé střevo v divokých podmínkách Antarktidy), ale i význam 2. ‚provést operaci‘, přičemž sloveso odoperovat v takovém užití funguje jako vidový protějšek nedokonavého slovesa operovat s významem ‚provádět operaci‘ (např. odoperovat více než 3500 pacientů, Nebyl lékař, který by takový mnohahodinový zákrok zvládl odoperovat). Mezi významově jednoznačné doklady lze zařadit i tento: Před Vánocemi odoperoval poraněnou ruku tenistky Petry Kvitové, neboť lze ověřit, že známé tenistce skutečně nebyla ruka amputována. Než svou odpověď uzavřeme smířlivým zhodnocením, že ani vy se ve svém úsudku zásadně nemýlíte, musíme doplnit, že u druhého významu slovesa odoperovat (tj. ‚provést operaci‘) je třeba ještě zvážit jeho stylovou platnost. Zkušební zjišťování, které jsme v korpusu provedli, totiž naznačuje, že užívání daného významu proniká do širšího úzu z profesní mluvy, slangu, a proto je někteří uživatelé češtiny mohou vnímat jako stylově nižší a pro formální a psanou komunikaci jako nevhodné.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14881
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Je stylový rozdíl mezi vazbou „jít o“ a „jednat se o“?
Klíčové slovo: jít o; jednat se o
Odpověď: Budovaný Akademický slovník současné češtiny uvádí slovesa jednat se a jít ve významu ‚týká se něčeho, někoho, je to • záleží na něčem, na někom‘ jako zcela synonymní bez stylových rozdílů.
Zvažované varianty:
jít o jednat se o
Poslední užití: 6.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla jít-14; jednat se

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14880
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Je spojení jednak – druhak správné? Neměl by mít spojovací výraz spíš podobu jednak – jednak?
Klíčové slovo: druhak; jednak – druhak
Odpověď: Spojkový výraz jednak – druhak je v Akademickém slovníku současné češtiny hodnocen jako kolokviální, v tradičním označení tedy jako nespisovný. Pisatelé jej užívají pouze v neformálních textech, příp. jako prostředek ozvláštnění textu. Výraz druhak je problematický také z hlediska slovotvorby: Není totiž utvořen analogicky ke slovu jednak, protože vychází z číslovky řadové (druhý), zatímco jednak je utvořeno z číslovky základní (jeden). Zpětnou analogií bychom tedy vlastně měli říkat prvak.
Poslední užití: 4.5.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo druhak

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14877
Užití:
0 0 0
Dotaz: Užívání výrazu
Konkrétní dotaz: Užívá se v češtině vedle slova patriarcha i jeho protějšek matriarcha?
Klíčové slovo: matriarcha
Odpověď: Výraz patriarcha se v češtině běžně užívá a najdeme jej v současných výkladových slovnících, které uvádějí jeho dva významy: 1. ‚nejstarší člen, hlava rodiny, rodu ap.; kniž. důstojný stařec kmet‘, 2. ‚hlava církve‘ (viz Slovník spisovné češtiny). Korpus SYN (verze 13) obsahuje 8 269 výskytů slova patriarcha. Výrazy ze stejného slovotvorného hnízda a sémantické oblasti jsou např. patriarchát, patriarchální. Zaměříme-li se na (z hlediska genderu) „významový protějšek“ slova patriarcha a související výrazy, najdeme v současných slovnících jen výrazy matriarchát a matriarchální, podstatné jméno matriarcha označující ‚nejstarší členku, hlavu rodiny a rodu ap.‘ zde chybí. Uvádějí je však cizojazyčné slovníky, například Cambridge Dictionary, a to s výkladem ‚mocná, obvykle starší žena řídící rodinu, žena vedoucí společnost, v níž náleží moc ženám‘. Slovotvorně slovo matriarcha souvisí s výše zmíněným podstatným jménem matriarchát. To bylo v 19. století v některých cizích jazycích utvořeno z latinského māter (‚matka‘) a řeckého archó (‚vládnu‘) podle podobného slova patriarchát (pāter ‚otec‘) a na sklonku tohoto století máme slovo matriarchát doloženo také v češtině (u T. G. Masaryka). Patrně vlivem angličtiny, v níž jsou první záznamy výrazu matriarch řazeny do 16. století, se v psané češtině začalo v polovině 90. let 20. století objevovat podstatné jméno ženského rodu matriarcha (podrobněji viz výsledky korpusového vyhledávání níže). České zakončení na -a bylo přidáno podle již existujících podobně zakončených slov označujících držitele nějaké moci (patriarcha, monarcha, oligarcha apod.), byť ta jsou v češtině rodu mužského. Podobný proces tvoření proběhl i v jiných jazycích, například v němčině, kde byl základ matriarch opatřen formantem pro podstatná jména rodu ženského -in (Matriarchin). V českém prostředí je tedy výraz matriarcha poměrně nový. Nejstarší korpusový doklad pochází z roku 1995 (z románu Lítostivá kantiléna), první užití v publicistice je datováno rokem 1999. V současných textech se výraz užívá řidčeji než patriarcha, ve zmíněném korpusu SYN (v13) však můžeme nalézt 91 jeho jedinečných, neopakujících se dokladů. Daný výraz se v nich užívá nejen pro označení vlivných, obvykle starších žen (Ve druhém celovečerním snímku čínské filmařky usazené v USA nikdo nechce matriarše čínského rodu rozesetého po světě prozradit, že umírá […]), ale v přeneseném významu i pro samice zvířat, které se dožily vysokého věku a které mají ve svém stádu či smečce významné postavení, např. ([kniha] Mámino poslední objetí začíná smrtí Mámy, šimpanzí matriarchy, která si utvořila silné pouto s biologem Janem van Hooffem). Někdy se slovem matriarcha označují dokonce i samičky hmyzu, v takových případech jde o přenesené pojmenování specializované variace tzv. sociálního hmyzu, královny (Při denní produkci pěti až třiceti tisíců vajíček může matriarcha impéria za dvacet let svého panování zplodit až 20 miliónů potomků!). Vzhledem k tomu, že výraz matriarcha pojmenovává skutečnost, pro niž v češtině jiné slovo nemáme, je pravděpodobné, že se v úzu udrží a časem bude zařazen do výkladových slovníků a dalších příruček.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v13

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14876
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Občas používám jako rodilý Čech slovo počas namísto spojky během, například: Počas práce jsem neměl čas Ti zavolat. Dělám to tak správně, nebo je slovo přejaté ze slovenštiny a do českého textu není vhodné?
Klíčové slovo: počas
Odpověď: Informace uvedené ve výkladových slovnících i dalších příručkách dokládají, že spojení po čas ve významu ‚během‘ (psáno zvlášť, k psaní dohromady viz níže) je hodnoceno jako noremní. Konkrétně Slovník spisovného jazyka českého i Příruční slovník jazyka českého (PSJČ) obsahují shodný doklad: po čas prázdnin (v rámci heslového odstavce lemmatu čas). Existující vazbu substantiva čas s předložkou po potvrzuje i Slovník české frazeologie a idiomatiky, výrazy neslovesné, který uvádí spojení nějaký čas (‚nějakou dobu‘), u nějž doplňuje variantu s předložkami na a po (nějaký čas), které z hlediska stylu hodnotí jako řidší a knižní. Informace k aktuálnímu užívání spojení po čas získáme nahlédnutím do korpusu SYN v13: spojení po čas v něm nalezneme 910×, respektive po odstranění opakujících se výskytů obdržíme 861 kolokací z literatury i periodického tisku (např. Přihlášen byl i vystavovatel z Bolívie, který však po čas naší návštěvy ještě nedorazil). Nyní se vraťme k možnosti psát dané spojení předložky a podstatného jména dohromady jako spřežku. – Psaní jako jedno slovo zatím normativní příručky češtiny nepřipouštějí, a to ani ty nejnovější, jakou je např. Internetová jazyková příručka. (Nahlédnutím do příruček slovenských si lze ověřit, že oproti češtině tato možnost skutečně existuje ve slovenštině, uvádějí ji např. Krátky slovník slovenského jazyka 4 z roku 2003 nebo Pravidlá slovenského pravopisu z r. 2013 či Ortograficko-gramatický slovník slovenčiny z r. 2022. Jako synonymní jsou pro slovo počas uváděna např. spojení v priebehu nebo v čase.) V korpusu SYN sice zadáním slovního tvaru počas nalezneme 144 výskytů, po jejich (manuálním) přetřídění je však zřejmé, že pouze v případě 56 dokladů jde o význam ‚během‘, dalších 44 výskytů jsou chybné zápisy podstatného jména počasí (které vznikly odtržením koncového -í), popřípadě jde o jeho zastaralou a nářeční variantu počas (tu s výkladem významu ‚počasí, povětrnost‘ uvádí např. starší PSJČ). Ve 39 případech jde o slovenské kontexty, citace slovenských mluvčích apod. a 2 doklady tvoří chybné zápisy slova poločas. Ukazuje se tedy, že v úzu zatím výrazně (asi 15 : 1) převládá psaní zvlášť, po čas, které bychom pro formální, oficiální texty také doporučili.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo čas
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo čas
Jazykový zdroj: Slovník české frazeologie a idiomatiky 2. Výrazy neslovesné. Čermák a kolektiv. 2009. (platí od 2009)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14875
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: V našem městě jezdí v rámci hromadné dopravy pouze trolejbusy a autobusy. Vzhledem k tomu, že tyto dopravní prostředky odpovídají definici vozidel (nikoliv vozů), měl by dopravní podnik psát, že provozuje vozidlový park, nebo spíše vozový park?
Klíčové slovo: vozový park; vozidlový park
Odpověď: Výkladové slovníky češtiny uvádějí, že vozidlo je ‚dopravní prostředek na kolech‘ a vůz chápou jako 1. ‚vozidlo o čtyřech kolech tažené potahem‘, 2. ‚automobil‘ nebo 3. ‚kolejové vozidlo‘. Z toho vyplývá, že trolejbus nebo autobus není podle slovníkové definice vůz, ale vozidlo, které je pojmem nadřazeným. Starší SSJČ přitom uvádí jak spojení vozový park, tak vozidlový park (novější SSČ přídavné jméno vozidlový neobsahuje). Z toho lze usuzovat, že vhodnější je v souvislosti s autobusy a trolejbusy užívat spojení vozidlový park, nicméně situace není tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát. Když nahlédneme do Českého národního korpusu, jak se daná spojení užívají, zjistíme, že v SYN v12 má spojení vozový park 30 703 výskytů, zatímco spojení vozidlový park má pouhých 450 výskytů. Při bližším pohledu zjistíme, že žádné z uvedených spojení se v některém z korpusem rozlišovaných typů textů neužívá významně častěji. Je také zřejmé, že se spojení vozový park užívá i pro soubor dopravních prostředků, které slovníkové definici vozu nenaplňují (srov. př. Marek ho vedl nějakým vozovým parkem mezi starými, zasněženými autobusy; výrazná modernizace vozového parku trolejbusů; vložit více prostředků do údržby vozového parku jak autobusů, tak trolejbusů). Kromě toho se lze snadno přesvědčit na webových stránkách dopravních podniků, že mnohé z nich používají spojení vozový park, ačkoliv provozují pouze autobusy a trolejbusy. Na základě výše uvedené analýzy můžeme vidět, že se spojení vozový park vžilo jako sousloví a jako takové funguje i pro označení souboru autobusů nebo trolejbusů, tedy vozidel. Z toho důvodu bychom proti takovému užití nic nenamítali. Nicméně dodejme, že v textech, které z nějakého důvodu potřebují odlišit park obsahující pouze vozidla od parku obsahujícího vozy, je možné rovněž použít spojení vozidlový park.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla vozový, vozidlový
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v12

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14874
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Jaký je z hlediska významu rozdíl mezi výrazy bretonský a bretaňský?
Klíčové slovo: bretonský, bretaňský
Odpověď: Přídavné jméno bretonský je utvořeno z francouzského breton ‚bretonský‘.Vedle přídavného jména bretonský se v češtině užívá i systémově utvořená podoba přídavného jména bretaňský, která je odvozena od českého exonyma Bretaň. Miloslav Sedláček v článku pro časopis Naše řeč z roku 1980 s názvem Jak nazývat obyvatele Bretaně? uvádí, že přídavné jméno bretaňský se užívá „důsledně tehdy, jestliže se vztahuje k pojmenování území, např. bretaňský kůň, bretaňský skot“. Přídavné jméno bretonský podle něj naproti tomu „vyjadřuje spíše vztah k obyvatelům území, např. bretonský jazyk, bretonský kroj“. Z dokladů v korpusu SYN v11 však vyplývá, že toto významové rozlišení se v současné češtině neuplatňuje, lze předpokládat, že o něm uživatelé často ani nevědí. Setkáme se tedy i se spojeními typu bretonská pláž a naopak bretaňský jazyk. Jisté je, že výrazně rozšířenější je dnes podoba bretaňský (v korpusu SYN v11 má 3 176 dokladů, zatímco varianta bretonský jen 584).
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.