Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Lze v oficiálním textu požít slovo šalina? Našel jsem toto slovo v brožuře města Brna o městské dopravě.
Klíčové slovo:
šalina
Odpověď:
Slovem šalina se označuje tramvaj v Brně či jiných středomoravských, příp. jihomoravských městech. V povědomí většiny uživatelů jazyka je to však stále výraz typický pro Brno (to se propsalo i do výkladu významu slova šalina v Novém akademickém slovníku cizích slov: ‚(brněnská) tramvaj‘. Výraz šalina, který bude s velkou pravděpodobností známý i uživatelům jazyka z Čech, se může objevovat i v některých oficiálních textech – zde může plnit reklamní funkci. Nicméně stále platí, že se jedná o výraz oblastně moravský, nespisovný, s nímž se nebudeme setkávat v textech formálních: např. odborných, právních apod.
Poslední užití:
27.6.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo šalina
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Lze ve formálním psaném textu, např. při přípravě slohového cvičení do školy, užít slovo žufánek?
Klíčové slovo:
žufánek; šufánek; naběračka; sběračka
Odpověď:
Slovo žufan, šufan (zdrobněle žufánek, šufánek) označuje Slovník spisovného jazyka českého jako oblastně moravské označení naběračky či sběračky. Podle Českého jazykového atlasu je výraz žufánek/šufánek rozšířen na většině moravského území, jde tedy o interdialektický výraz. Nelze ho však považovat ani na území Moravy za neutrální, ve formálním psaném textu bychom doporučovali užít variantu naběračka, příp. sběračka, které v nadnářečním úzu zřetelně převládají.
Poslední užití:
27.6.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo šufan, žufan
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo sběračka
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
syn v13
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Utěšený, S (1976): Sběračka, naběračka, odlívka, velká lžíce, šufan, žufánek, fornefla, šeblefla, šepkela
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Při psaní jedné práce jsem chtěl použít slovo strouhátko, když jsem si ho ale hledal, tak jsem zjistil, že je to nepisovný výraz. Zarazilo mě to, protože na Beskydsku, odkud pocházím, se výraz ořezávátko vůbec neužívá, proto jsem si myslel, že strouhátko je spisovné synonymum.
Klíčové slovo:
strouhátko; ořezávátko
Odpověď:
Výraz strouhátko zachycují jen starší slovníky (SSJČ a PSJČ) jako variantu zdrobněliny struhátko (od struhadlo). Oba slovníky tuto variantu označují jako příznakovou, SSJČ jako řidčeji užívanou, PSJČ jako lidovou. V současnosti se ovšem zřídka užívají obě zdrobněliny. Výraz struhátko (strouhátko) přitom může nést jak význam ‚malé struhadlo‘, tak význam ‚nástroj k ořezávání tužek‘. V tomto druhém významu se přitom uplatňuje na Moravě, zejména ve Slezsku, ovšem jen v neformální komunikaci. Ve spisovném úzu se na celém území (včetně například regionálních deníků) užívá podoba ořezávátko (v SYN v13 má 2623 výskytů, zatímco podoba strouhátko – navíc v různých významech – má jen 78 výskytů).
Zvažované varianty:
ořezávátko
strouhátko
Poslední užití:
27.6.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo struhátko
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo struhátko
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku použít slovo vlézt se ve spojení lidi se vlezli do autobusu?
Klíčové slovo:
vlézt se; vejít se
Odpověď:
Slovník spisovného češtiny uvádí u slovesa vlézt jako 2. význam ‚vejít se‘, užití slova v tomto významu nicméně označuje jako hovorové. Jde tedy o stále spisovné, nicméně stylově nižší, méně formální vyjádření.
Poslední užití:
3.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Zajímá mě, zda je výraz takhle, varianta příslovce takto, hovorový. Zatímco u zájmenných příslovcí tenhle, tahle, tohle Internetová jazyková příručka uvádí, že jsou to varianty hovorové, u příslovce takhle není uvedena žádná informace.
Klíčové slovo:
takhle
Odpověď:
Pokud Internetová jazyková příručka uvádí stylovou platnost jazykových prostředků, vychází vždy z dosavadních výkladových slovníků. Příslovce takhle se podle všeho v úzu uplatňuje v jiných komunikačních situacích než zájmenná příslovce tenhle, tahle, tohle. Zatímco u zájmenných příslovcí všechny výkladové slovníky upozorňují na jejich příznakovost, u příslovce takto neuvádí žádný příznak ani Slovník spisovné češtiny, ani slovníky starší (takhle ve funkci částice však hodnotí jako hovorové).
Poslední užití:
2.5.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo takhle
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo takhle
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo takhle
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Mám tu heslo na vlasovou řadu produktů „pro viditelně silnější, regenerované vlasy“ a přemýšlím, zda by nebylo vhodnější použít spíše přídavné jméno zregenerovaný, tzn. „pro viditelně silnější, zregenerované vlasy“.
Klíčové slovo:
regenerovat vs. zregenerovat
Odpověď:
V daném kontextu je možné použít jak přídavné jméno regenerovaný, tak přídavné jméno zregenerovaný. Slovesa regenerovat, zregenerovat, od nichž jsou odvozena přídavná jména regenerovaný, zregenerovaný, se liší svým videm: regenerovat je sloveso obouvidé, sloveso zregenerovat dokonavé. Pomocí obou odvozených přídavných jmen tak lze vyjádřit konečný výsledek. V úzu se přitom užívá obojí: jak regenerované vlasy, tak zregenerované vlasy.
Zvažované varianty:
regenerovaný
zregenerovaný
Poslední užití:
30.7.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo regenerovat
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla regenrovat; zregenerovat
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Oponuji bakalářskou práci z oboru psychologie, v jejímž textu se objevilo slovo koerze. Tento výraz zřejmě vychází z anglického coercion a má znamenat ‚donucení‘, nicméně podle mého názoru počeštělý ekvivalent koerze neexistuje.
Klíčové slovo:
koerze
Odpověď:
Výraz koerze nezachycují ani české všeobecné výkladové slovníky, ani slovníky psychologie. Není doložen ani v úzu – žádné doklady nelze dohledat jak v Českém národním korpusu, tak na internetu. Slovo koerze tedy v českém jazyce podle všeho neexistuje.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Chceme ve firmě interně definovat dva druhy incidentů a rozlišit je podle kritičnosti. Zvažujeme jejich označení pojmy urgentní a neurgentní, ale slovo neurgentní se nám nepodařilo nikde dohledat, proto váháme, zda je vhodné.
Klíčové slovo:
neurgentní
Odpověď:
Značná část českých přídavných jmen i sloves tvoři zápor pravidelně pomocí předpony ne-. Tato pravidelně utvořená záporná slova slovníky často nezachycují, to ovšem neznamená, že jsou nesprávné či nevhodné. Slovo neurgentní je záporné přídavné jméno pravidelně utvořené od přídavného jména urgentní. Tuto dvojici tak lze neproblematicky užívat, např. právě ve vámi uvedeném případě: urgentní a neurgentní incidenty.
Poslední užití:
27.8.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo urgentní
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Existuje v českém jazyce slovo vcez, např. vcez vody z řeky?
Klíčové slovo:
vcez
Odpověď:
Z českých výkladových slovníků zachycuje pouze Příruční slovník jazyka českého výraz vcediti s významem ‚vlíti cezením‘ a vcediti se s významem ‚prosáknout‘. Podstatné jméno vcez je pravidelně odvozené a existuje v hydrogeologii jako odborný termín. Na základě dokladů z odborné literatury je zřejmé, že slovo vcez má úzce vymezený význam a nelze jej např. ztotožňovat s výrazem vsak. Ve Speciálním průvodci po geoparku Železné hory je vcez definován jako vnikání vody z povrchu zemského do horninového prostředí pod tlakem. Mimo odborné prostředí je třeba tento výraz čtenáři/posluchači vysvětlit nebo užít opis.
Poslední užití:
27.8.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Vhodnost/správnost víceslovného pojmenování
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem v textu na následující větu: „Výzkum dokumentoval archeologický projev jedné z usedlostí zmíněné osady v jejím vývoji od 14. až do 20. století.“ Je v pořádku spojení archeologický projev?
Klíčové slovo:
archeologický projev
Odpověď:
Spojení archeologický projev se užívá v úzce odborných archeologických textech a znamená jakoukoliv hmotnou i nehmotnou pozůstatkovou stopu lidské činnosti, která se dochovala do současnosti a je předmětem archeologického výzkumu. Jakožto termín je v odborných archeologických textech v pořádku, v textech určených širších veřejnost by bylo třeba užít opis nebo daný termín vysvětlit.
Poslední užití:
2.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.