Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se poté jedině dohromady, nebo se píše i zvlášť po té? Jde o větu Poté jsem odešel domů.
Klíčové slovo:
poté
Odpověď:
Ve větě „Poté jsem odešel domů“ je náležité užít psaní dohromady. Příslovce poté zde vyjadřuje časový význam nato, potom, pak. Psaní předložky po a zájmena té (tedy zvlášť) vyjadřuje jiný význam, např. Po té akci se vrátil domů. Po té cestě jsem nikdy nešla.
Zvažované varianty:
poté
po té
Poslední užití:
13.5.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Na profilu jednoho politika na sociální síti mě zarazila věta: „Chci se tady opakovaně vracet.“ Není to chyba? Nebylo by vhodnější namísto “tady„ užít “sem„?
Klíčové slovo:
tady; sem
Odpověď:
Výraz tady ve významu ‚sem‘ je regionální, vyskytuje se zejména v některých moravských regionech. Lze ho použít v neformální komunikaci, ve spisovných textech byste se mu však měl vyhnout. Texty politiků na sociálních sítích ovšem mají různorodý charakter. Někteří politici záměrně užívají méně formální komunikaci, jiní si naopak zakládají na spisovném projevu. Vhodnost užití slova tady namísto sem tak může záležet také na tom, o jaký profil se jedná a zda daný politik užívá i jiné prostředky typické pro neformální komunikaci.
Zvažované varianty:
tady
sem
Poslední užití:
19.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Kterým větným členem je výraz „od babičky“ v následující větě? „Od babičky mi chutná švestkový koláč nejvíc.“
Klíčové slovo:
od babičky
Odpověď:
Výraz „od babičky“ v uvedené větě je příslovečným určením původu. Tento druh příslovečného určení popisuje, jakého původu je substance, která je (zpravidla) v roli podmětu či předmětu. Může jít jak o původ v podobě osoby, tak věci (např. To mám od maminky. / Upekla perník z prášku.). Na rozdíl od přívlastku neshodného (např. ve větě „Koláč od babičky mi chutná nejvíc“ jde o přívlastek) toto spojení není přímým rozvitím podstatného jména, nýbrž je závislé na slovese. Příslovečné určení původu nesmíme zaměňovat s určením původce děje, které se vyskytuje v tzv. deagentních (pasivních) větných struktrách (např. Byl zabit nepřítelem).
Poslední užití:
7.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme psát územněanalytické podklady dohromady? Jak to zdůvodním?
Klíčové slovo:
územněanalytický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Předpokládat, že by šlo o dvě souřadně spojené složky – územní a analytický – je se značnou pravděpodobností nesprávné. Přídavné jméno je v tomto případě odvozeno ze slovního spojení územní analýza. Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou, a taková slova píšeme dohromady: územněanalytické podklady.
Zvažované varianty:
územněanalytický
územně-analytický
Poslední užití:
8.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená prídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Jiné
Konkrétní dotaz:
Narazil jsem na následující větu: „Vy zjevně kromě mužů, které neznáte, nevěříte i PČP“. Zajímalo by mě, zda by zde místo spojky „i“ neměla být spojka „ani“. Užití spojky „i“ mi v této větě jaksi vadí. Poradíte mi prosím?
Klíčové slovo:
i; ani
Odpověď:
V uvedené větě se nachází souřadné spojení několikanásobného větného členu („nevěříte mužům i/ani PČP“), které je ale formálně vyjádřeno hypotakticky pomocí předložky „kromě“ („kromě mužů nevěříte i/ani PČP“). Vzhledem k tomu, že řídící sloveso tohoto několikanásobného výrazu má zápornou podobu, doporučujeme užití spojky „ani“. Tuto spojku gramatické příručky i slovníky popisují jakožto protějšek spojky „i“, který spojuje větné členy v záporném významu, případně záporné věty. Znění „Vy zjevně kromě mužů, které neznáte, nevěříte ani PČP“ tak považujeme za neutrální spisovné. Variantu se spojkou „i“ nelze zcela vyloučit, ovšem hodnotíme ji jako příznakovou, stylově nižší a pro formální projev ji nedoporučujeme.
Poslední užití:
15.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 456
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Nemohu se rozhodnout, zda napsat čárku před spojkou „a“ ve větě „Blbcem je i ten, kdo to vidí(,) a blbce neupozorní“. Poradíte mi prosím, o který významový poměr jde?
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Významový poměr mezi danými větami je možno chápat různě a v závislosti na chápání významového poměru pak volit různá interpunkční řešení (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
15.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119, 120
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v následující větě vhodně použito slovo neřád: „Pavel odsuzuje neřád na shromážděních.“? Výraz neřád má být záporem slova řád.
Klíčové slovo:
neřád
Odpověď:
Výkladové slovníky uvádějí, že výraz neřád rodu mužského neživotného se hovorově (tedy ve spisovných, ale méně formálních projevech) užívá ve významu ‚smetí‘ a ‚nepříjemná věc, nepříjemný předmět‘. Výraz neřád ve významu ‚chaos, neuspořádanost‘ neuvádějí. Výše uvedené užití tzv. lexikální negace je tedy neobvyklé a bude na příjemce textu působit příznakově, expresivně. Domníváme se však, že v kontextu dané věty by užití tohoto slova mělo být srozumitelné, při snaze ozvláštnit text, např. v beletrii, ho tedy lze použít.
Poslední užití:
25.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo neřád
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se slovo makrosnímek dohromady? Nebo jsou to dvě slova?
Klíčové slovo:
makrosnímek
Odpověď:
Komponent makro- tvoří první část složených slov, např. makrooblast, makročíslo, makroobjektiv, makrokosmos, makrovirus. Rovněž podstatné jméno makrosnímek doporučujeme psát dohromady.
Zvažované varianty:
makrosnímek
makro snímek
Poslední užití:
16.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se slovo mikrosnímek dohromady? Nebo jsou to dvě slova?
Klíčové slovo:
mikrosnímek
Odpověď:
Komponent mikro- tvoří první část mnohých složených slov, např. mikročip, mikročástice, mikroflóra, mikrokosmos, mikrokomedie. Rovněž podstatné jméno mikrosnímek píšeme dohromady.
Zvažované varianty:
mikrosnímek
mikro snímek
Poslední užití:
16.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se napřeskáčku dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
na přeskáčku
Odpověď:
Žádný ze slovníků spisovné češtiny spřežku napřeskáčku nezachycuje, proto bychom měli psát zvlášť: na přeskáčku. Psaní zvlášť je uvedeno v IJP jako příklad u podstatného jména přeskáčka (zkoušel na přeskáčku), je zde doplněna poznámka, že toto slovo se dnes užívá jen ve spojení na přeskáčku. Srovnatelné poučení najdeme ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost a ve Slovníku spisovného jazyka českého. Tendence k psaní dohromady se v textech objevují, ale zatím jsou v menšině. V ČNK převažují doklady na psaní zvlášť – v korpusu SYN v13 je 1320 dokladů zápisu na přeskáčku a 312 dokladů psaní napřeskáčku.
Zvažované varianty:
na přeskáčku
napřeskáčku
Poslední užití:
31.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.