Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v latině vyslovuje výraz vacca (kráva), z něhož vychází slovo vakcinace: [vakka], nebo [vakca]?
Klíčové slovo:
vacca
Odpověď:
Jazyková poradna ÚJČ se výslovností výrazů v cizích jazycích (do češtiny nepřejatých) nezabývá, doporučujeme proto kontaktovat v tomto případě odborníky na latinu (i tento jazyk se navíc pochopitelně různě proměňoval a jeho výslovnost se rozrůzňovala). Domníváme se však, že podoba [vakca] zde náležitá na rozdíl od [vak(k)a] není.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Je výslovnost slova osm jako [osum] nespisovná?
Klíčové slovo:
osm
Odpověď:
Podle ortoepické kodifikace je možné v číslovkách sedm a osm a také ve slovech od nich odvozených užívat vkladný vokál „u“, výslovnost [sedum] a [osum] je považována nejen za pohodlnější pro mluvčího, ale i zřetelnější pro posluchače. Podoby bez vkladného „u“ jsou ovšem rovněž spisovné a bývají považovány za příznak pečlivější výslovnosti (naopak nářeční podoby typu *[sedn], *[osnáct] spisovné nejsou). Zvuková podoba [osum] je tedy plně spisovná a zároveň zcela běžná ve všech typech projevů.
Poslední užití:
13.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.1 Slabika
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=911#nadpis3
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Chci se jen ujistit, zda se jméno Barcelona má opravdu v češtině vyslovovat jako [barcelóna] (a nikoli jako [barselóna], jak často slýchám z médií).
Klíčové slovo:
Barcelona
Odpověď:
Pokud jde o české exonymum (tj. domácí podobu cizího názvu) pro dané město, pak plně vžitá vyslovovaná podoba v češtině zcela odpovídá grafice, tj. Barcelona [barcelona], jak se můžeme přesvědčit nejen v Pravidlech českého pravopisu, ale např. i ve specializované ortoepické publikaci Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen (vámi uváděnou podobu [barcelóna] sice příručky nezachycují, avšak považujeme ji rovněž za uzuální a náležitou, ke kolísání délky dochází v analogických případech zcela běžně). Je pravda, že jiné české zdroje uvádějí podobu se [s], avšak v těchto případech jde o upozornění na originální španělskou, přesněji tedy katalánskou výslovnost (mezinárodní fonetický přepis je [bərsəlónə]). V seznamu zeměpisných jmen ve Slovníku spisovné češtiny na tento fakt uživatele explicitně upozorňuje zkratka „špan.“. Máte pravdu, že v současnosti se v médiích setkáváme i s výslovností [barselona] / [barselóna], avšak je evidentní, že v některých případech nejde jen o snahu ukázat, že mluvčí zná „správnou“ výslovnost v jazyce původu, ale o pochopitelný záměr rozlišit dvě různá pojmenování: na jedné straně název fotbalového klubu FC Barcelona a na druhé straně jméno města, kde tento klub působí. V prvním případě je tedy určitá tendence k uplatňování výslovnosti [barselona], která je bližší výchozí katalánské podobě. Mohli bychom se tak hypoteticky setkat s vyjádřeními typu, že hráče [barselony] přijal starosta [barcelony]. Tento jev zmiňuje i Lucie Jílková v článku Výslovnostně problematická nebo zajímavá cizí jména a přejatá slova (z pohledu pracovníků České televize), který vyšel v roce 2016 ve sborníku Přednášky z 59. běhu Letní školy slovanských studií na s. 77–92.
Zvažované varianty:
[barcelóna]
[barselóna]
Poslední užití:
3.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Chci se jen ujistit, zda se slovo ceremoniál má opravdu v češtině vyslovovat jako [ceremonyjál] (a nikoli jako [seremonyjál], jak často slýchám z médií).
Klíčové slovo:
ceremoniál
Odpověď:
Pravděpodobně vlivem angličtiny se někdy slovo ceremoniál opravdu vyslovuje jako [seremonyjál], v češtině je však u tohoto výrazu s původem v latině náležitá podoba [ceremonyjál]. Je sice pravda, že se k nám daný výraz dostal přes francouzštinu, jejímž prostřednictvím by bylo možné počáteční [s] rovněž odůvodnit, avšak k danému kolísání by pak muselo docházet ihned od počátku, kdy bylo slovo do češtiny převzato (a nikoli až v poslední době), což je velmi nepravděpodobné. Závěrem jen dodejme, že k podobnému jevu dochází v současnosti i např. ve výrazu celebrita.
Zvažované varianty:
[ceremonyjál]
[seremonyjál]
Poslední užití:
3.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=914#nadpis7
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Chci se jen ujistit, zda se slovo celebrita má opravdu v češtině vyslovovat jako [celebrita] (a nikoli jako [selebrita], jak často slýchám z médií).
Klíčové slovo:
celebrita
Odpověď:
Pravděpodobně vlivem angličtiny se někdy slovo celebrita opravdu vyslovuje jako [selebrita], v češtině je však u tohoto výrazu s původem v latině náležitá podoba [celebrita].
Zvažované varianty:
[celebrita]
[selebrita]
Poslední užití:
3.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=914#nadpis7
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Musí se ve slově samouk vyslovovat ráz? U nás na Moravě říkáme [samouk] vázaně stejně jako ve slovenštině.
Klíčové slovo:
samouk
Odpověď:
Uvnitř složených slov, mezi která výraz samouk patří, není sice ráz nutně vyžadován, jeho užití hodnotí výslovnostní příručky většinou pouze jako fakultativní, avšak s ohledem na pohodlí posluchače bývá ve spisovné mluvě doporučován. V souvislé řeči má totiž užívání rázů pozitivní důsledek pro posluchače, protože je vnímán jako zřetelnější oddělení samohlásky od předchozí slabiky. Díky rázu tak nemůže dojít ke splynutí dvou samohlásek [o] a [u] v jednu dvojhlásku [o͡u], tj. k vyslovení dvojslabičného [samo͡uk] namísto náležitého tříslabičného [samoʔuk], případně [samouk]. Máte pravdu, že z hlediska českého oblastního rozrůznění je u mluvčích z Čech ráz častější než u Moravanů a Slezanů a že (zatímco česká výslovnostní pravidla výskyt rázu podporují) ve spisovné slovenštině je preferována naopak tzv. vázaná výslovnost bez rázů.
Poslední užití:
23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=902; https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=913
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Z jakého důvodu někteří mluvčí v televizi vyslovují výraz neutrální jako [neʔutrálňí] (tj. s tzv. rázem)?
Klíčové slovo:
neutrální
Odpověď:
Pokud se uvedená výslovnost u někoho opravdu systematicky vyskytuje a nejde jen o náhodný přeřek, lze přesné důvody pouze odhadovat. Jde pravděpodobně o hyperkorektní realizaci dvojslabičného spojení samohlásek [e] a [u]. Mezi nimi sice prochází hranice slabiky, avšak nemá se zde podle ortoepické kodifikace vyskytovat ráz, je třeba je vyslovit spojitě. Slovo neutrální vychází z původního latinského neuter, které vzniklo z komponentů ne- a uter. První z nich sice vývojově souvisí s dnešní českou předponou ne-, avšak není tu náležité uplatňovat stejná výslovnostní pravidla. Např. v domácím přídavném jméně neurvalý se podle obecných ortoepických zásad ráz mezi [e] a [u], kudy prochází výrazný morfematický šev, může vyslovit a často se tak opravdu děje, aniž by to posluchači považovali za jakkoli nepatřičné. Naopak v přejatém přídavném jméně neutrální mezi [e] a [u] z hlediska češtiny žádný morfematický šev již není, proto zde bude zřejmě většina posluchačů výskyt rázu považovat za nepatřičný.
Poslední užití:
23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Z jakého důvodu někteří mluvčí v televizi vyslovují výraz neurologie jako [neʔurologije] (tj. s tzv. rázem)?
Klíčové slovo:
neurologie
Odpověď:
Pokud se uvedená výslovnost u někoho opravdu systematicky vyskytuje a nejde jen o náhodný přeřek, lze přesné důvody pouze odhadovat. Je možné uvažovat např. o mylném přesvědčení, že se zde jedná o předponu ne- (podobně jako např. v přídavném jméně neurvalý, v němž je opravdu po předponě ne- morfematický šev a ráz se zde podle obecných ortoepických pravidel může vyslovit). Slovo neurologie však žádnou předponu neobsahuje, jsou zde komponenty neuro- a -logie vycházející z řečtiny. Dále může jít o hyperkorektní realizaci dvojslabičného spojení samohlásek [e] a [u]. Přejímky typu neurologie se totiž vyznačují tím, že spojení -eu- někteří mluvčí vnímají jako dvojhlásku (výraz neurologie je pak celkově pětislabičný), jiní pak jako dvojslabičné spojení dvou samohlásek (výraz neurologie je pak celkově šestislabičný). Obojí pojetí je z hlediska ortoepie náležité, avšak ani u druhé uvedené možnosti, kdy mezi [e] a [u] prochází hranice slabiky, se nemá vyskytovat ráz, je třeba je vyslovit spojitě.
Poslední užití:
23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje slovo žokej? Překvapilo mě, když jsem v televizi v jednom pořadu opakovaně zaslechla [džokej] místo obvyklého [žokej].
Klíčové slovo:
žokej
Odpověď:
Výraz žokej doporučujeme vyslovovat v souladu s příručkami jako [žokej]. Jde o již značně starou přejímku z angličtiny, která se v češtině stabilizovala v této zvukové podobě, na jejímž základě došlo následně k počeštění pravopisu z původního jockey na žokej (tedy nikoli *džokej). Je pravda, že starší Příruční slovník jazyka českého uvádí u (tehdy ještě pravopisně neadaptovaného) hesla jockey výslovnostní údaj [džokej], avšak veškeré novější slovníky se shodují na počátečním ž- [ž]. Je samozřejmě možné namítat, že počáteční dž- [dž] lépe reflektuje originální anglickou výslovnost (zřejmě z tohoto důvodu ji mluvčí, které jste slyšela, užívali; je možné uvažovat i o vlivu výrazu diskžokej, který bývá kvůli usnadnění často vyslovován jako [dyzdžokej] místo náležitého [dyzgžokej]). Avšak ani varianta [džokej] s originálem plně nekoresponduje, neboť původní anglické [ˈdʒɒkɪ] by bylo náležité adaptovat do češtiny jako [džoki] (a zapisovat tedy *džoky). Obecně lze konstatovat, že některá cizí slova (zejména právě z angličtiny) se vžila v jiné podobě, než jaká by odpovídala výslovnosti adaptované do češtiny z původního jazyka (srov. např. slovo fotbal, hokej). Nerespektovat plně zažitou (a zde stále zcela převládající) zvukovou podobu v těchto případech nedoporučujeme, neboť jak je vidět např. právě z tohoto dotazu, leckteří posluchači jsou pak překvapeni (mnozí nemile) a může je to zcela odvést od vlastního smyslu sdělení.
Zvažované varianty:
[džokej]
[žokej]
Poslední užití:
16.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak by se mělo v českých médiích vyslovovat příjmení slovenského premiéra Eduarda Hegera?
Klíčové slovo:
Heger
Odpověď:
Výslovnost cizích příjmení v češtině by měla vycházet ze zvukové podoby v jazyce původu s ohledem na rodinnou tradici daného nositele. Podle našich zjištění převažuje ve slovenštině výslovnost [heger], 2. pád j. č. [hegera] atp., podobnou tendenci jsme již zaznamenali i v médiích českých. Z čistě jazykového hlediska však není nesprávná ani podoba [hegr] či [hégr], která se může vyskytovat u mluvčích, kteří si uvědomují německý původ daného příjmení. V praxi proto může výslovnost kolísat, což však v tomto případě zřejmě srozumitelnost a plynulost komunikace příliš nenaruší.
Zvažované varianty:
[heger]
[hegr]
[hégr]
Poslední užití:
31.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše příjmení. Moldanová. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnost přejatých slov a vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.