Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině správně vyslovovat francouzské rodné jméno Charles? Jde mi hlavně o výslovnost ve 2. pádě.
Klíčové slovo:
Charles
Odpověď:
Na základě francouzštiny by se jméno Charles mělo v češtině vyslovovat krátce [šarl], ve 2. p. j. č. pak [šarla]. V úzu je však velice častá podoba [šárl], která je pociťována řadou uživatelů jazyka jako noremní. Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi oběma variantami je leckdy nepatrný a těžko rozlišitelný a že ani jedna z nich nepůsobí komunikační obtíže, doporučujeme být tolerantní k oběma výslovnostním podobám (ostatně ani např. příručka Čteme je správně? neposkytuje v tomto ohledu jednotné doporučení). V grafice může toto jméno mít ve 2. p. j. č. tvary Charlese i Charlesa, varianta Charla není častá; o této problematice blíže pojednává např. Akademická příručka českého jazyka (2019, s. 380) nebo článek R. Adama: Jacquese je špatně (Naše řeč, ročník 92, 2009, číslo 2, s. 101–104). Ve zvukové podobě pak ve 2. p. j. č. převažují podoby [šárlse], respektive [šarlse], protože příručkami doporučovaná varianta [šarla] vůbec nekoresponduje s grafickou formou Charlese, která v psaném úzu naprosto převažuje. Vzhledem k těmto okolnostem není dost dobře možné zmíněné genitivní podoby ve výslovnosti odmítat. Více se o výslovnosti francouzského jména Charles lze dočíst v příručce J. Zemana: Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině 4. Francouzská osobní jména. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003.
Poslední užití:
13.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
117.1.4 Jména zakončená v písmu a ve výslovnosti rozdílně (typ Chirac, Balzac, Gerard, Beaufort, Jacques, Descartes, Charles, Jules, Yves, Smith, Heath)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
R. Adam: Jacquese je špatně. Naše řeč, ročník 92, 2009, číslo 2, s. 101–104.
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině 4. Zeman. 2003.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 15 a 118
Jazykový zdroj:
Jak užívat francouzská vlastní jména ve spisovné češtině. Sekvent – Šlosar. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině správně vyslovit příjmení Spacil, které má německého nositele?
Klíčové slovo:
Spacil
Odpověď:
Na tuto otázku bohužel neexistuje jednoduchá a jednoznačná odpověď. Pro výslovnost jmen cizinců platí, že se do češtiny adaptuje zvuková podoba z výchozího jazyka. Protože výslovnost vlastních jmen se nejen v češtině ne vždy řídí obecnými výslovnostními pravidly, ale často hraje roli i rodinný úzus, je nutno zjistit výslovnost konkrétního příjmení nejlépe u jeho samotného nositele. Pokud to není možné, nelze s jistotou nikdy hovořit o „správnosti“ zvolené zvukové podoby a je zde přijatelné zvolit např. způsob výslovnosti podle grafiky, tj. [spacil]. V případě příjmení Spacil, které je zcela jistě slovanského původu, není zejména v českém prostředí vyloučena ani výslovnost [spáčil] na základě zřejmé podobnosti a souvislosti s běžným českým příjmením Spáčil.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak by se měl správně vyslovovat název německé firmy T-Mobile?
Klíčové slovo:
T-Mobile
Odpověď:
Výslovnost názvů firem není nikde kodifikována, obvykle se vžije taková podoba, kterou používá sama daná společnost (např. v reklamě). Daná společnost sice sídlí v Německu, avšak působí různě po Evropě a její název byl evidentně motivován angličtinou (i v samotném Německu se užívá výslovnostní podoba vycházející z angličtiny, nikoli z němčiny). Z toho vyplývá i počeštěná výslovnost [tý mobajl], kterou daná společnost u nás používá a přebrala ji také např. česká média.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak by se měl správně vyslovovat název české firmy O2?
Klíčové slovo:
O2
Odpověď:
Výslovnost názvů firem není nikde kodifikována, obvykle se vžije taková podoba, kterou používá sama daná společnost (např. v reklamě). Tato firma sice sídlí v Česku, ale svůj název se evidentně rozhodla vyslovovat na základě angličtiny jako [ou tú].
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině správně vyslovuje název firmy Innogy? Myslím si, že by to mělo být [inogi].
Klíčové slovo:
Innogy
Odpověď:
Výslovnost názvů firem není nikde kodifikována, obvykle se vžije taková podoba, kterou používá sama daná společnost (např. v reklamě). Daná energetická společnost sice sídlí v Německu (na základě němčiny by se její jméno tedy v češtině četlo opravdu jako [inogi]), avšak jde o firmu působící po celé Evropě a podle informací na internetu byl její název motivován angličtinou, konkrétně anglickými slovy innovation, energy, technology. Z toho vyplývá i počeštěná výslovnost [inodži], kterou daná společnost u nás používá a přebrala ji i např. česká média.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je správná výslovnost slova resort?
Klíčové slovo:
resort
Odpověď:
Dvojice hlásek s/z u přejatých slov (v pozici mezi samohláskami a v sousedství hlásek jedinečných) často kolísá. U mnoha výrazů, v nichž je z hlediska původu náležitá souhláska „s“, se jako spisovná přijímá výslovnost dubletní, čemuž odpovídá i jejich pravopis. Jedním z příkladů takovéhoto výrazu je i slovo resort/rezort (dále pak diskuse/diskuze, disertace/dizertace, renesance/renezance, režisér/režizér atp.). Výslovnost se [s] se obvykle hodnotí jako korektnější nebo stylově vyšší, někteří uživatelé češtiny ji mohou u některých slov vnímat také jako archaičtější.
Zvažované varianty:
[resort]
[rezort]
Poslední užití:
27.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Je ve slově neutrální dvojhláska?
Klíčové slovo:
neutrální
Odpověď:
Hláskové spojení „eu“ může být ve slovech cizího původu buď dvojhláskou (diftongem), nebo může jít o dvojslabičné spojení dvou jednoduchých samohlásek (monoftongů). Ortoepická kodifikace Výslovnost spisovné češtiny (1978) na s. 40 uvádí slovo neutrální jako příklad slov, v nichž se spojení samohlásek e+u jako dvojhláska vyslovovat nemají. Z hlediska spisovné češtiny by tedy ve slově neutrální být žádná dvojhláska neměla, daný výraz by byl 4slabičný (ne-u-trál-ní). Je však samozřejmě možné, že někteří mluvčí slovo neutrální pociťují i vyslovují jako 3slabičné, tj. s dvojhláskou „eu“ (neu-trál-ní). Rozlišení, kdy se v tomto případě jedná o dvojhlásku a kdy ne, nebývá vůbec snadné a může být velmi subjektivní, proto nelze doporučit dávat otázky takovéhoto typu do školních testů, přijímacích zkoušek atp.
Poslední užití:
24.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost názvu Rudolfinum?
Klíčové slovo:
Rudolfinum
Odpověď:
Název pražské koncertní síně Rudolfinum bohužel není v příručkách uvádějících výslovnost zmíněn, avšak podle aktuálních Pravidel českého pravopisu (ve shodě se starším Slovníkem spisovného jazyka českého) se jména s daným zakončením mají vyslovovat dlouze, srov. např. Karolinum [karolínum], Klementinum [klementýnum]. Z našich zkušeností vyplývá, že někteří posluchači vnímají u těchto názvů krácení samohlásek velmi negativně (naopak nám není známo, že by dodržování kvantity v těchto případech působilo např. nápadně). Doporučujeme tedy užívat podobu [rudolfínum].
Zvažované varianty:
[rudolfinum]
[rudolfínum]
Poslední užití:
5.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Domnívám se, že se řada názvů ruského původu, v nichž se vyskytuje písmeno o, vyslovuje v češtině špatně, např. název lokality Volokolamsk (rusky Волокола́мск) by se neměl číst [volokolamsk], ale [valakolamsk]. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
Volokolamsk
Odpověď:
Již při přepisu ruských vlastních jmen do češtiny se bere ohled na výslovnost, takže název města Volokolamsk by se měl v češtině vyslovovat shodně s grafickou podobou. Bližší vysvětlení uvádí např. ortoepická kodifikace Výslovnost spisovné češtiny (1978): „Protože se v češtině i cizí jména přízvukují zásadně na prvé slabice, neprojevují se tu ony jevy, které jsou v ruštině pevně svázány s přízvukem, např. tzv. ákání (tj. výslovnost nepřízvučného o jako hlásky blízké [a]). Vlastní jména jako Oněgin, Borodin, Tolstoj (stejně jako obecná kolchoz, poběda) nevyslovíme v češtině jako [aňegin, baroďin, talstoj], nýbrž správná výslovnost v češtině bude [oňegin, boroďin, tolstoj] (stejně jako [kolchos, pobjeda]).“
Poslední užití:
9.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 95
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje jméno vietnamského generála, které se píše Võ Nguyên Giáp?
Klíčové slovo:
Võ Nguyên Giáp
Odpověď:
Z příručky, kterou máme k dispozici, vyplývá, že by se toto jméno mohlo v češtině vyslovit jako [vo ngujen zap]. Doporučujeme však ještě konzultovat tuto záležitost s odborníky na vietnamštinu, např. z Ústavu Dálného východu FF UK.
Poslední užití:
21.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 136–137
Kam odkazujeme: Ústav Dálného východu FF UK (vietnamistika).
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.