Dotaz:
Odkaz na bibliografický údaj v textu
Konkrétní dotaz:
V textu uvádím citace formou číselného odkazu v kulatých závorkách. Jsou tyto kulaté závorky od předcházejícího textu odděleny mezerou, nebo přiléhají k textu bez mezery?
Klíčové slovo:
odkaz
Odpověď:
V souladu s českou technickou normou věnovanou bibliografickým citacím a odkazům na ně doporučujeme kulaté závorky obsahující odkazy na citace od předcházejícího textu oddělit mezerou.
Poslední užití:
9.8.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 2011. (platí od 2011)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Příloha A: Metody citace - A.3 Forma číselného odkazu - A.3.1 Odkaz v textu
Dotaz:
Odkaz na bibliografický údaj v textu
Konkrétní dotaz:
V textu uvádím citace formou číselného odkazu v textu, který umisťuji do kulatých závorek. Pokud se k jedné větě vztahuje více citací, měly by odkazy na ně být v jedné závorce, nebo ve třech samostatných závorkách?
Klíčové slovo:
odkaz
Odpověď:
Česká technická norma věnovaná bibliografickým citacím a odkazům doporučuje uvádět všechny odkazy v jedné závorce.
Poslední užití:
9.8.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 2011. (platí od 2011)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Příloha A: Metody citace - A.3 Forma číselného odkazu - A.3.1 Odkaz v textu
Dotaz:
Odkaz na bibliografický údaj v textu
Konkrétní dotaz:
V textu uvádím citace formou číselného odkazu v textu. Pokud se k jedné větě vztahuje více citací, tzn. odkazuji současně na více již dříve citovaných zdrojů, je někde normováno (či existuje nějaká obecná citační zvyklost), v jakém pořadí by měly být číselné odkazy uváděny (např. vzestupně dle čísel odkazů, dle aktuálnosti citace apod.)?
Klíčové slovo:
odkaz
Odpověď:
Česká technická norma věnovaná bibliografickým citacím a odkazům na ně pouze uvádí, že „číslem v kulatých závorkách, hranatých závorkách nebo v horním indexu odkazujeme v textu na informační zdroje v pořadí, v jakém jsou citovány poprvé“. Situaci, kdy se citace opakují a je třeba odkázat na více citačních zdrojů najednou, neřeší. Je však možné, že jednotlivé redakce a nakladatelství mohou mít svá vlastní pravidla.
Poslední užití:
9.8.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 2011. (platí od 2011)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Příloha A: Metody citace - A.3 Forma číselného odkazu - A.3.1 Odkaz v textu
Dotaz:
Odkaz na poznámku pod čarou
Konkrétní dotaz:
Pokud se k výrazu v uvozovkách vztahuje poznámka pod čarou, umísťuje se horní index odkazující na tuto poznámku pod čarou před uvozovky, nebo až za ně?
Klíčové slovo:
index; odkaz; poznámka pod čarou; uvozovky
Odpověď:
O umístění odkazu rozhoduje, k čemu se poznámka vztahuje. Pokud se vztahuje k celému výrazu v uvozovkách, doporučujeme umístit horní odkaz až za uvozovky. Před uvozovkami by byl odkaz umístěn pouze v tom případě, kdy by se poznámka vztahovala pouze k poslednímu výrazu slovního spojení umístěného v uvozovkách.
Poslední užití:
11.8.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.10 Poznámky pod čarou (s. 36)
Dotaz:
Odkaz na bibliografický údaj v textu
Konkrétní dotaz:
Jakým způsobem mám v textu uvádět odkaz na synchronní korpus ve verzi 8, který vydává Český národní korpus? Setkávám se v praxi s velmi různými způsoby, např. SYN verze 8, SYN_v8, Syn_v8, Syn v8 a dalšími.
Klíčové slovo:
odkaz; korpus syn
Odpověď:
V bibliografickém údaji se obvykle setkáváme s podobou SYN, verze 8 (takto doporučují citovat i samotní autoři korpusu), v textu se však skutečně setkáváme s různými zkrácenými podobami. Například na webových stranách www.korpus.cz lze vidět podobu syn v8, ale též syn_v8, jazykovědný časopis Naše řeč zase doporučuje podobu SYN v8. Byli bychom k různým podobám tolerantní, doporučujeme ovšem v rámci jednoho textu užívání odkazu sjednotit.
Dotaz:
Možnosti vyznačování v textu
Konkrétní dotaz:
Když mám moto či heslo v souvislém textu (např. Muž se pravděpodobně držel hesla Ráno moudřejší večera, protože [...]), měla bych je uvádět v uvozovkách? A píše se na začátku malé, nebo velké písmeno?
Klíčové slovo:
uvozovky; moto; heslo
Odpověď:
V souvislém textu doporučujeme z důvodu zřetelnosti textu moto/heslo graficky vyznačit, a to buď kurzivou nebo uvozovkami. V takovém případě lze moto/heslo začít malým i velkým počátečním písmenem, tečkou bychom ho však v případě, že věta pokračuje, neukončovali.
Dotaz:
Možnosti vyznačování v textu
Konkrétní dotaz:
Jak se v textu psaném verzálkami uvádějí jednotky, které jsou běžně zapisovány malými písmeny, např. ml nebo g?
Klíčové slovo:
verzálky; značky
Odpověď:
Jednotky se uvádějí v zavedené podobě i v případech, kdy se okolní text píše verzálkami (např. PŘI TLAKOVÉ ZKOUŠCE BYL DOSAŽEN TLAK 16,632 MPa.).
Zvažované varianty:
ml
g
ML
G
Poslední užití:
24.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
8.2 Značky jednotek
Dotaz:
Možnosti vyznačování v textu
Konkrétní dotaz:
Vyrábíme nápis na výlohu pro jednoho lékaře, celý text je psán verzálkami, a to včetně akademických titulů. Pan lékař nám ale tvrdí, že zkratku titulu doktora všeobecného lékařství lze napsat pouze v podobě „MUDr.“, nikoli ve formě „MUDR.“ se všemi písmeny velkými. Jak to tedy má být?
Klíčové slovo:
verzálky
Odpověď:
Podle aktuální ČSN 01 6910 je v textu psaném verzálkami dovoleno psát velkými písmeny i zkratky, tedy i zkratky akademických titulů. Tato formulace znamená, že přípustné jsou obě možnosti, doporučovali bychom přitom spíše zápis verzálkami (tzn. MUDR.).
Zvažované varianty:
MUDr.
MUDR.
Poslední užití:
12.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
7.1 Zkracování slov a psaní zkratek
Jazykový zdroj:
Psaní velkých písmen v češtině. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
19.1 Zkratky čistě grafické (s. 300)
Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Mohou stát na konci řádku předložky, které obsahují více písmen (např. pod, za, do)?
Klíčové slovo:
předložky
Odpověď:
Slabičné vícepísmenné předložky na konci řádku mohou zůstat.
Poslední užití:
12.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
12.6 Pevná spojení a výrazy, které nemají stát na konci řádku (s. 38)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Zalomení řádků a nevhodné výrazy na jejich konci
Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Mohu uprostřed zápisu rozměrů, např. 2 m x 2 m, zalomit řádek, nebo by měl celý údaj stát na jednom řádku?
Klíčové slovo:
rozměry
Odpověď:
Doporučujeme, aby zápis rozměrů stál na jednom řádku. Pokud je ale rozdělení z důvodu zarovnání odstavce nezbytné, řádek lze zalomit před matematickým znakem krát (resp. plus, minus apod.).
Poslední užití:
12.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
8.6 Rozměry a tolerance (s. 22)
Dotaz:
Rozdělovník
Konkrétní dotaz:
Pokud posílám jedné instituci veřejné státní správy dopis a chci jej dát na vědomí i dalším institucím, uvádí se tento údaj až na konec dopisu, tj. za podpisem? A jak by takový údaj měl vypadat?
Klíčové slovo:
na vědomí
Odpověď:
Tomuto upozornění, že kopie dopisu byla zaslána na vědomí někomu jinému, říkáme rozdělovník. V případě, že dopis neobsahuje přílohy, umisťuje se rozdělovník od levého okraje pod podpis a mezi podpisem a tímto údajem se vynechává mezera o výšce nejméně jednoho řádku. Nadpis „Rozdělovník“, „Na vědomí“ či „Kopie“ se vyznačuje změnou řezu písma (zpravidla tučně) a nepíše se za ním žádné interpunkční znaménko. Bezprostředně pod ním na dalších řádcích následuje výčet jednotlivých adresátů. Jestliže dopis přílohy obsahuje, uvádí se rozdělovník až za údaj o přílohách, a to po vynechání mezery o výšce nejméně jednoho řádku, přičemž upozornění na přílohy a rozdělovník by měly být sjednoceny, co se týče grafické úpravy.
Poslední užití:
5.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.14 Rozdělovník (s. 52)
Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Může stát na konci řádku pomlčka nebo spojovník?
Klíčové slovo:
pomlčka; spojovník
Odpověď:
Na konci řádku může zůstat pomlčka, která je oddělena z obou stran mezerami. Pomlčka vyjadřující rozsah, která přiléhá k okolním výrazům natěsno bez mezer, by ovšem na konci ani na začátku řádku stát neměla – v takovém případě se buď použije nerozdělitelná pomlčka, aby celý rozsah stál na jednom řádku, nebo se pomlčka nahradí slovním vyjádřením (1900 až 1938). Spojovník na konci řádku stát může, ovšem pokud nenaznačuje neúplné slovo, měl by se opakovat i na řádku následujícím.
Poslední užití:
29.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
6.3.3 Spojovník a pomlčka (s. 16)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Pomlčka
Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Je přípustné, aby jednotlivé položky výčtu nebyly ukončeny interpunkcí?
Klíčové slovo:
výčet
Odpověď:
Pokud jsou položky výčtu vizuálně odlišeny (začínají na novém řádku, jsou označeny písmeny, číslicemi, odrážkami apod.) a jednotlivé body jsou nevětného charakteru, interpunkční znaménka se na konci položky psát nemusí.
Poslední užití:
10.12.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Mohou nevětné položky výčtu začínat velkým písmenem, aniž by byly ukončeny interpunkcí?
Klíčové slovo:
výčet
Odpověď:
Nevětné položky výčtu by měly začínat malým písmenem a být ukončeny čárkou, popř. středníkem, poslední položka se ukončuje tečkou. Nevětné body výčtu, jsou-li dostatečně graficky odlišeny, mohou zůstat i bez interpunkce. Větné položky obvykle začínají velkým písmenem a ukončí se tečkou (ovšem psaní s malým písmenem na začátku položek a jejich ukončení čárkami či středníkem je rovněž přípustné). Vámi navrhovanou pravopisnou úpravu proto spíše nedoporučujeme.
Poslední užití:
10.12.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Dotaz:
Označování částí textu (oddílů, pododdílů)
Konkrétní dotaz:
Existuje nějaký limit, kolik číslovaných úrovní může mít text? Nejsou například čtyři úrovně příliš?
Klíčové slovo:
kapitola; část textu
Odpověď:
Danou problematiku norma neuvádí, záleží proto víceméně na autorovi. Důležité je, aby byl text členěn přehledně.
Poslední užití:
12.12.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.5.3 Abecedně-číselné označování částí textu (s. 34)
Dotaz:
Odvolací údaje (např. místo a datum)
Konkrétní dotaz:
Jak správně zapsat místo a datum odeslání dopisu? Je přípustná formulace „V Brně dne 13. 12. 2020“? A píše se za místem a datem odeslání tečka?
Klíčové slovo:
odvolací údaje; místo a datum
Odpověď:
Podle současně platné normy pro úpravu písemností by v odvolacích údajích mělo být místo odeslání uvedeno v 1. pádě, tedy např.: „Brno 13. 12. 2020“. Mezi místem a datem odeslání nepíšeme čárku, stejně tak neužíváme ani tečku za tímto údajem.
Poslední užití:
13.12.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.4.3 Zjednodušená úprava odvolacích údajů (s. 48)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Kalendářní datum a místo původu
Dotaz:
Hranice vyznačeného textu
Konkrétní dotaz:
V rámci věty jsem vyznačila několikaslovný výraz kurzivou či tučným písmem. Pokud za vyznačeným výrazem následuje interpunkční znaménko (tečka na konci věty, čárka apod.), bude rovněž vyznačeno změnou řezu písma?
Klíčové slovo:
čárka, tečka
Odpověď:
Jestliže vyznačujeme pouze část věty a interpunkční znaménko není součástí vyznačovaného výrazu, mělo by se toto znaménko psát základním řezem písma.
Poslední užití:
16.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
10 Vyznačování – 10.1 Obecně; 10.2 Změna řezu písma (s. 28)
Dotaz:
Odkaz na bibliografický údaj v textu
Konkrétní dotaz:
V textu se vyskytuje víceslovné pojmenování (zákoník práce), k němuž se vztahuje poznámka pod čarou. Od korektora jsem slyšela, že index odkazující k poznámce pod čarou by měl být umístěn za podstatným jménem (zákoník), tedy mezi jednotlivými výrazy víceslovného pojmenování, nikoli až za posledním slovem tohoto pojmenování (práce).
Klíčové slovo:
odkaz; index
Odpověď:
Umístění odkazu by mělo odpovídat tomu, k čemu se vztahuje. Jestliže se odkaz vztahuje k víceslovnému pojmenování, měl by se nacházet až za posledním slovem tohoto pojmenování, nikoli mezi jednotlivými slovy.
Poslední užití:
16.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.10 Poznámky pod čarou
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.