Dotaz:
Zeměpisná jména: víceslovná
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jak se správně skloňuje Papua Nová Guinea. Podle Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost je druhý pád Papuy… Ale dál si nejsem jistá.
Klíčové slovo:
Papua Nová Guinea
Odpověď:
Ačkoliv se u některých víceslovných jmen ženského rodu skloňuje pouze poslední slovo názvu, v případě zmíněného názvu skloňujeme všechny složky vlastního jména. Slovo Papua skloňujeme podle vzoru „žena“, jednotlivé tvary mají podobu: 2. p. Papuy, 3. p. Papui, 4. p. Papuu, 5. p. Papuo, 6. p. Papui, 7. p. Papuou. Slovo Guinea lze skloňovat podle podtypu „idea“, který v sobě kombinuje tvary vzoru „žena“ a „růže“. V některých pádech tak má dvě možnosti skloňování: 2. p. Guineje, Guiney, 3. p. Guineji, 4. p. Guineu, 5. p. Guineo, 6. p. Guineji, 7. p. Guinejí, Guineou.
V pořádku jsou tedy tyto možnosti: 2. p. Papuy Nové Guineje, Papuy Nové Guiney, 3. p. Papui Nové Guineji, 4. p. Papuu Novou Guineu, 5. p. Papuo Nová Guineo, 6. p. Papui Nové Guineji, 7. p. Papuou Novou Guinejí, Papuou Novou Guineou.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Papua Nová Guinea
Dotaz:
Zeměpisná jména: střední rod
Konkrétní dotaz:
Při závěrečném ceremoniálu na zimních olympijských hrách ve Vancouveru zaznělo několikrát spojení „v Soči“. Můžete mi sdělit, zda je ta Soč, nebo ten Soč?
Klíčové slovo:
Soči
Odpověď:
Město, v němž se zimní olympijské hry konaly v roce 2014, se nenazývá Soč, ale Soči. Jména zakončená ve výslovnosti na [i] se v převážné většině řadí ke střednímu rodu a zůstávají nesklonná, např. Tbilisi, Fudži, Bali, Mali, Capri, Haiti, Sydney, Chamonix; k nim patří i jméno Soči.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Soči
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Historicky prvním předsedou Evropské rady se stal tehdejší belgický premiér Herman Van Rompuy. Jak se jeho jméno skloňuje?
Klíčové slovo:
Herman Van Rompuy
Odpověď:
Při skloňování cizích jmen se obvykle řídíme jejich výslovností. Jméno Herman skloňujeme pravidelně podle vzoru „pán“. Jméno Rompuy vyslovujeme [rompej], podle zakončení se tedy řadí ke vzoru „muž“. Celé jméno se proto skloňuje následovně: 2. a 4. p. Hermana Van Rompuye, 3. a 6. p. Hermanovi Van Rompuyovi, 5. p. Hermane Van Rompuyi, 7. p. Hermanem Van Rompuyem. U některých víceslovných jmen obsahujících předložku se můžeme setkat se skloňováním pouze jedné části jména (obvykle jména rodného), v případě Hermana Van Rompuye se však podoba jména s neskloňovaným příjmením neužívá.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování osobních jmen → Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku → Jména zakončená v písmu na samohláskové písmeno a ve výslovnosti na souhlásku
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování osobních jmen → Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku → Jména zakončená ve výslovnosti na tvrdou nebo obojetnou souhlásku
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, jak se správně skloňuje jméno Tycho (de) Brahe?
Klíčové slovo:
Tycho (de) Brahe
Odpověď:
Tycho Brahe (v dánštině Tyge Brahe) nepoutá pozornost poprvé. Jménu tohoto rudolfínského hvězdáře se jazykovědci věnovali už u příležitosti 370. výročí jeho úmrtí v roce 1972. V časopise Naše řeč (ročník 55/1972, č. 4) vyšel příspěvek A. Sticha a M. Sedláčka s názvem Jak se skloňuje jméno Tycho de Brahe?
Nejprve k příjmení Brahe. Jména cizího původu zakončená ve výslovnosti i grafice na -e s předcházející tvrdou souhláskou skloňujeme podle vzoru „pán“ nebo pomocí zájmenných koncovek. I když u jmen známých stále převládá spíše tradiční skloňování podle vzoru „pán“, zájmenné skloňování je dnes stále užívanější, protože je z pádových tvarů lépe rozpoznatelná základní podoba jména: Goethe – 2. p. Goetha i Goetheho, Dante – Danta i Danteho, Arne – Arna i Arneho, Rilke – Rilka i Rilkeho, Teige – Teiga i Teigeho, a tedy i Brahe – Braha i Braheho.
O jménu Tycho se ve zmíněném příspěvku z roku 1972 dočteme: „Dánské jméno vědcovo bylo ‚pro potřeby Evropy‘ pozměněno. Křestní jméno Tyge bylo polatinštěno na Tycho. Toto jméno se v češtině kdysi skloňovalo nápodobou latinského skloňování (které bylo Tycho, Tychonis, Tychoni atd.) s rozšířením kmene o -n, tedy Tychona, Tychonovi atd. (stejně jako Hugona, Otona apod.). Ale tento způsob je dnes už silně zastaralý, ba skoro mrtvý. Vedle toho se vyvinulo skloňování, při němž se k základu bez -o připojují koncovky typu „pán“, tedy Tycha, Tychovi atd. (podobně jako u českých příjmení Janko, Bidlo atp.).“
Zbývá ještě část de. Ve starší literatuře je hvězdář zachycován jako Tycho de Brahe, v novějších textech už jen jako Tycho Brahe; poměrně často s poznámkou: nesprávně uváděný jako Tycho de Brahe. Proč tomu tak je? Tycho Brahe sice pocházel ze šlechtické rodiny, ale v Dánsku se šlechtické přídomky (de) neužívaly. Tycho Brahe ve svém jménu de nikdy neuváděl.
Jméno Tycho Brahe lze tedy skloňovat několika způsoby. Ani jednu ze čtyř možných variant (Tycha Braha, Tychona Braha, Tycha Braheho, Tychona Braheho) druhého pádu nemůžeme považovat za chybnou. V úzu se nejčastěji vyskytuje kombinace Tycha Braha a Tychona Braha (navzdory tvrzení o zastaralosti tohoto tvaru ve zmiňovaném příspěvku v Naší řeči).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování osobních jmen → Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na [e], [é] → Jména cizího původu zakončená ve výslovnosti i v písmu na ‑e
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
ročník 55/1972, č. 4
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Překvapuje mě, že se ve veškerém tisku objevuje druhý pád jména Kubice, který zní Kubiceho. Domnívám se, že by jméno mělo být skloňováno podle vzoru soudce čili bez soudce, bez Kubice. Nebo jsou přípustné oba tvary?
Klíčové slovo:
Kubice
Odpověď:
Ve skloňování domácích mužských příjmení zakončených na -e nastal určitý posun. Mluvnice češtiny 2 (Academia 1986) řadí domácí jména zakončená na -e (Kaše, Nevole, Purkyně, Osolsobě) ke vzoru „soudce“; 2. pád je tedy Kaše, Nevole, Purkyně, Osolsobě. Takové skloňování doporučuje rovněž M. Knappová v příručce Naše a cizí příjmení v současné češtině (Tax AZ KORT, 2002), avšak s výjimkou pro složená česká příjmení, která se mohou skloňovat jak podle vzoru „soudce“, tak pomocí zájmenných koncovek: Skočdopole – Skočdopole i Skočdopoleho, Osolsobě – Osolsobě i Osolsoběho.
Cizí jména, u nichž koncovému -e předchází souhláska tvrdá nebo obojetná, se tradičně skloňují podle vzoru „pán“, nověji i pomocí zájmenných koncovek: Goethe – Goetha i Goetheho, Falke – Falka i Falkeho. Zájmenné skloňování je v současnosti běžné i u cizích jmen s měkkou souhláskou před -e, která patří ke vzoru „soudce“: Croce – Croceho, Wünsche – Wünscheho. Předností zájmenných koncovek je to, že ze všech pádových tvarů je zřetelná základní podoba jména (např. Falke na rozdíl od Falk, Hesse na rozdíl od Hess apod.).
Zájmenné skloňování je tedy možné užít jak u jmen cizích, tak i u českých jmen složených. V posledních letech však postupně proniká i do ostatních domácích jmen; proto se vedle podob druhého pádu Purkyně, Poledne, Klápště, Kubice setkáváme i s tvary Purkyněho, Poledneho, Klápštěho, Kubiceho. Ačkoliv starší příručky zájmenné skloňování v těchto případech neuvádějí, v současnosti je již jako chybné nehodnotíme.
Zvažované varianty:
Kubice
Kubiceho
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj:
Naše a cizí příjmení v současné češtině. Knappová. 2008. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování osobních jmen → Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na [e], [é] → 1 Domácí jména zakončená ve výslovnosti na [e] a v písmu na ‑e, ‑ě (typ Nevole, Purkyně, Skamene, Kubice, Skočdopole, Osolsobě)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.