Dotaz:
Vlastní jména ostatní: kolísání v rodě nebo v čísle
Konkrétní dotaz:
V mnohých jazykových příručkách se v 2. a 4. p. uvádí u jména Alois tvary Aloise i Aloisa. Druhý tvar se dneska ještě opravdu užívá?
Klíčové slovo:
Alois
Odpověď:
Jméno Alois se řadí k rodným jménům jako Alfons, Amos/Ámos, Andreas, Boris, Denis, Felix, Radúz, která jsou v 1. pádě ve výslovnosti zakončená na souhlásku -s. V minulosti se tato jména řadila ke vzoru „pán“, tzn. že v 2. a 4. p. měla koncovku -a. Postupně začala přecházet ke vzoru „muž“, a tudíž do těchto pádů pronikla koncovka -e. Již 1. vydání Pravidel českého pravopisu (1902), PČP, uvádí u jména Alois dvojí tvary, na 1. místě tvar Aloise, na 2. Aloisa. Je tomu tak i v PČP z r. 1913, 1921, PČP z r. 1926 a 1941 pořadí překvapivě obrátila, PČP z r. 1957 i 1993 ho vrátila zpět. Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) i obě vydání Slovníku spisovné češtiny (1978, 1994) umístily na 1. místo také tvar s koncovkou -e.
Kolísání mezi tvrdým a měkkým skloňováním zaznamenává F. Trávníček v Mluvnici spisovné češtiny I (1951), na 1. místo však zařazuje tvary s koncovkou -a. I příručka O češtině pro Čechy (1960) píše o tomto kolísání a dodává, že ve spisovném jazyce převládá měkké skloňování. To konstatuje i Mluvnice češtiny 2 (1986). Tvar 2. pádu jako příklad připojuje jen ke jménu Alois, a to Aloise (zastarale Aloisa). Internetová jazyková příručka (IJP) ve výkladové části uvádí z rodných jmen zakončených ve výslovnosti na -s výrazy Alois a Amos, u nichž rovněž, stejně jako u mnohých příjmení, konstatuje, že tvary podle vzoru „pán“ jsou již zastaralé.
Ve slovníkové části IJP jsou u jmen Andreas, Denis, Boris, Felix a Radúz ve 2. a 4. p. jen tvary s koncovkou -e, dvojí tvary u jmen Alfons, Alois a Amos/Ámos, a to na 1. místě s koncovkou -a. V praxi, jak dokládá korpus SYN v14, však převládají tvary s koncovkou -e, a to u jmen Alois a Amos/Ámos zcela přesvědčivě: tvar Aloise má v 2. p. 22 192 výskytů, ve 4. p. 5 395, tvar Aloisa ve 2. p. 8, ve 4. p. 3; tvar Amose/Ámose ve 2. p. 9 840, ve 4. p. 1 907, tvar Amosa/Ámosa ve 2. p. 43, ve 4. p. 3. Méně výrazný je poměr obou koncovek u jména Alfons: tvar Alfonse se v 2. p. vyskytuje 10 539×, ve 4. p. 762×, tvar Alfonsa ve 2. p. 578×, ve 4. p. 256×.
Jak vidno, tvar Aloisa se ve 2. a 4. p. ještě, i když výjimečně, používá, a to zejména ve spojení s příjmením Jirásek (v SYN v14 z 8 dokladů v 2. p. jich na toto spojení připadají 4, ve 4. p. všechny).
Zvažované varianty:
Aloise
Aloisa
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku, kap. 2.1 Jména zakončená na ‑s, ‑z, ‑x (typ Alois, Hynais, Kraus, Klaus, Charles, Jens, Hlinomaz, Asterix, Mánes, Arbes, Rys, Kos, Hus)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Josef
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Josef